Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Je mezinárodní právo demontováno?

Právo na sebeurčení stále platí.

U nás má každý zákon dvojí až trojí výklad, snad proto je paragraf tak zakroucený a socha spravedlnosti má zavázané oči. Někde jsem četl, že v dřívějších dobách když chtěli nový zákon, tak ho dali posoudit obecnímu bláznu, když jej on pochopil, tak teprve byl uvedený v platnost, ale to by naši právníci měli po chlebíčku.

  • je-mezinarodni-pravo-demontovano

Jak to je s mezinárodním právem? Je na tom lépe, nebo se dá také kroutit a ohýbat?

 Mezinárodní právo je termín, kterým se odkazuje na zákony, které upravují chování nezávislých států k sobě navzájem. OSN, jež vznikla v roce 1945 následkem 2. světové války, je odpovědná za větší část rámce stávajícího mezinárodního práva. Chartu OSN dodržují prakticky všechny státy. Mezinárodní soudní dvůr byl ustaven na základě Charty OSN jako její základní soudní orgán.

Demontáž mezinárodního práva

 Konec studené války měl vést k odstranění masivního amerického vojenského arzenálu poté, co se vytratilo ospravedlnění jeho existence. Spojené státy však místo toho nastolily politiku nadvlády nad světem, Pax Americana. V roce 1992 Paul Wolfowitz sepsal dokument s názvem Směrnice obranného plánování (Defence Planning Guidance), který poprvé od konce studené války formuloval vojenskou strategii. Diplomacie a potřeba mezinárodní spolupráce byly nahrazeny tzv. „předsunutou přítomností“ („forward presence“). Byla to vize, která předpokládala nejen zachování stávajících vojenských základen, ale rozšiřování jejich počtu. Tato Pax Americana 21. století se rovná permanentní válce.

Doktrína moci spíše než práva vedla k politice amputace území suverénního státu Srbska, která je analogická s amputací území Československa v roce 1938. Založení vojenské základny Camp Bondsteel v Kosovu, největší vojenské základny vybudované od konce vietnamské války, bylo klíčovým cílem. Tatáž doktrína byla v podstatě použita pro ospravedlnění války v Iráku. Wolfowitz snil o invazi do Iráku již v sedmdesátých letech.

 Válka USA a NATO proti Srbsku v roce 1999 porušila sedm mezinárodních zákonů: Vídeňská konvence, čl. 1 smlouvy NATO, čl. 5 Charty OSN, Helsinské dohody, Ženevské konvence, ilegální sankce, použití zakázaných zbraní. Z tohoto důvodu to představuje historický obrat, který se rovná demontáži mezinárodního práva. http://www.messin.estranky.cz/clanky/balkan/rozhodnuti-haagu-o-kosovu--oloupeni-srbska-a-mezinarodni-pravo.html

V článku QUO vadis OSN? Jsem se zabýval posouzením legitimity zásahů v různých válečných konfliktech.

Použití vojenské síly proti Libyi legalizovala rezoluce RB OSN č. 1973, přijatá 17. března 2011, která se stala okamžitě předmětem sporů.

 Demonstrace proti ukradení Kosova Srbsku na pražském Václavském náměstí

  "Kosovo bylo, je a vždy bude srbské.“ Takové heslo znělo během nedělního odpoledne pražským Václavským náměstím. Každoroční protestní akci sdružení Přátelé Srbů na Kosovu přišlo podpořit zhruba sto padesát lidí.

 Mezi demonstranty byl k vidění například exministr zahraničí Zemanovy vlády Jan Kavan. Hlavní řečník demonstrace, sociálnědemokratický poslanec Jaroslav Foldyna v projevu kritizoval poslance a šéfa TOP 09 Karla Schwarzenberga, který coby ministr zahraničních věci za Stranu zelených v Topolánkově kabinetu prosadil uznání samostatného Kosova Českou republikou.

 Podle Foldyny nesplňuje Kosovo do dneška základní atributy státu. Západní svět pouze Kosovo dotuje, okolo sedmdesáti procent lidí je nezaměstnaných a nefunguje základní infrastruktura. To je podle něho důvod, proč Albánci v poslední době z Kosova masivně utíkají. V současné době opouští Kosovo podle dostupných údajů až tisíc lidí denně.

 "Dnešní situace na Ukrajině je důsledkem pošlapávání mezinárodního práva v Jugoslávii a Srbsku v podobě odtržení Kosova. Bombardování tehdejší Jugoslávie bylo zločinem mezinárodního společenství, zločinem, na který nikdy nesmíme zapomenout. Byla pošlapána historická práva, bylo pošlapáno moderní světové právo i smlouva NATO,“ uvedl bouřlivým hlasem Foldyna.

 Focus: Kyjev v boji drží nad vodou nahnědlí pomocníci

Tak začíná německý týdeník Focus reportáž pod titulkem Kyjevští nahnědlí pomocníci o základně 5. pluku radikálně nacionalistického Pravého sektoru na utajeném místě v lesích mezi Dněpropetrovskem a Doněckem.

„V areálu čekají na nasazení děla a opancéřované náklaďáky, jimiž Pravý sektor vyzbrojila vláda. V oprýskaných, zanedbaných budovách se netopí, neteče teplá voda. Některé stěny zdobí hákové kříže a znaky SS,“ píše Focus.

Asi 20letý silák, který si říká Vogon, je z Kyjeva a přerušil studium filologie. Vysvětluje, že ukrajinský národ se musí bránit cizím mocnostem. „Abychom neztratili identitu, nesmí se naše krev smíchat s žádnou jinou,“ dodává.

Když spustí tirádu proti homosexuálům, Židům a Rusům, jeden ze spolubojovníků ho brzdí – něco takového by západní novinář neměl slyšet.

V kanceláři je i Olena Bilozerská (35) – pokud právě nebojuje. Před událostmi na Majdanu vystupovala jako blogerka a aktivistka. Německá stanice Deutsche Welle ji chtěla ocenit jako nejlepšího blogera Ukrajiny za rok 2013. Po jejích pozdějších extrémně pravicových stanoviscích ocenění zrušila.

Olena je dnes ve vedení Pravého sektoru. Netají se názorem, že Rusy je třeba střílet na potkání – jako zajíce. „Až dostaneme Krym zas pod ukrajinskou kontrolu, válka skončí,“ říká. http://www.novinky.cz/zahranicni/evropa/361032-focus-kyjev-v-boji-drzi-nad-vodou-nahnedli-pomocnici.html

Připomeňme si, že Dmytro Jaroš je zástupcem politické strany Pravý sektor v ukrajinském parlamentu. Strana je považována za nacionalisticky či ultranacionalisticky orientovanou, radikálně pravicovou stranu s historickým napojením na různá neonacistická a paravojenská seskupení na Ukrajině.

Drsňák Ukrajiny, lídr Pravého sektoru Jaroš do parlamentu nosím granát. Klidně ho odpálím. Lidé na jaře svrhnou Porošenka i Jaceňuka. Našim dobrovolnickým praporům velíme jen my.

Pravý sektor (ukrajinsky Пра́вий се́ктор [Právyj séktor]) je označení volného uskupení nacionalistických, krajně pravicových, částečně paramilitantních organizací na Ukrajině. Patří sem například politická strana UNA-UNSO, neonacistické hnutí Patriot Ukrajiny, nebo paramilitární organizace Tryzub, jejíž velitel Dmytro Jaroš je zároveň lídrem Pravého sektoru. Dále sem náleží například některé organizace fotbalových hooligans.

 Dmytro Jaroš (nar. 1971). V hnutí Pravého sektoru má přezdívku „Jestřáb“. Od roku 2005 stojí v čele organizace „Trojzubec Stepana Bandery“. Skutečnosti, že Jaroš je banderovec, nepřekáží ani to, že se narodil nad Dněprem na východní a nikoliv západní Ukrajině. Mnozí mediální kouzelníci se nyní snaží dislokovat dnešní banderovce výlučně na západ Ukrajiny. Ale tak tomu není. Současní banderovci v politickém smyslu slova jsou stoupenci nacionálně sociální ideologie a praxe, která je spojena s hnutím ukrajinských nacionalistů OUN, a jen částečně jsou spojeni se jménem jednoho z vůdců tohoto hnutí – Stepanem Banderou (1909 – 1959). Na Ukrajině běží již čtvrt století aktivní propaganda nacistických idejí.

Azovský prapor, vytvořený hnutím Patriot Ukrajiny, spolu s dalšími dobrovolnickými prapory spadajícími pod ukrajinské ministerstvo vnitra nese hlavní tíhu bojů s proruskými separatisty ve válce na východní Ukrajině.

Hnutí spojuje radikální ukrajinský nacionalismus v tradicích Stepana Bandery a Ukrajinské povstalecké armády, odpor k Rusku a Rusům, Židům, a homosexuálům, odpor k liberalismu a globalizaci. Vystupuje také proti evropské integraci; podporou proevropských protestů Pravý sektor sledoval cíl svržení vlády, odklonu od Ruska a vyvolání „národní revoluce“. Distancuje se i od nacionalistické a krajně pravicové strany Svoboda, kterou považuje za příliš propojenou s establishmentem a neschopnou systémových změn.

Jaroš prohlásil, že Pravý sektor bude pokračovat ve vojenských akcích

Napsal to na své stránce na Facebooku. „Pravý sektor si ponechává právo pokračovat v aktivních bojových akcích v souladu s vlastními operativními plány až do úplného osvobození ukrajinského území“, napsal Jaroš. Zdůraznil rovněž, že jakákoli dohoda s Ruskem je nemožná. Vůdce ukrajinského radikálního hnutí Pravý sektor Dmytro Jaroš prohlásil, že jeho uskupení neuznává minské dohody a bude ve vojenských akcích pokračovat.

Doufám, že to je i dostatečná odpověď na komentář pana Pavla Victorina pod mým článkem - Co dokáže člověk z nenávisti, nedokáže žádné zvíře. Volyňský masakr.

Pravý sektor je napojen ideologicky na odkaz Stepana Bandery.

Symboly SS v ukrajinském provedení

Na straně Kyjeva bojují v silové operaci na východě Ukrajiny bataliony Azov a Donbas, příslušníci Pravého sektoru. Proč jim říkají neofašisté, pochopíte, když si všimnete, jak vypadá jejich symbolika. http://www.prvnizpravy.cz/zpravy/politika/symboly-ss-v-ukrajinskem-provedeni/

Politolog Adrian Karatnickij z think-tanku Atlantic Council se v americkém deníku Washington Post pozastavuje nad ukrajinskými dobrovolnickými pluky, které se vymkly kontrole kyjevské vlády. Poukazuje na jejich nacionalistické a rasistické postoje a nabádá k okamžitému vyřešení těchto problémů.

Je zajímavé, že osobně jsem na tento problém upozorňoval ve svém článku v únoru 2014. https://www.czechfreepress.cz/dalsi-blogy/muze-v-evrope-vzniknout-organizace-podobna-al-kaida.html

Sarkozy: Krymu nelze vytýkat to, že si zvolil Rusko

Bývalý francouzský prezident Nicolas Sarkozy prohlásil, že posláním Ukrajiny „není vstup do EU“, a zdůraznil, že Krymu nelze vytýkat to, že si zvolil Rusko.

„Máme s Ruskem společnou civilizaci. Zájmy Američanů a Rusů – to nejsou zájmy Evropy a

Ruska… Nechceme obnovení „studené války“, řekl Sarkozy  v sobotu na sjezdu strany Svaz pro lidové hnutí.

Vyslovil se také k situaci na Ukrajině. „Ukrajina si má zachovat své poslání být mostem mezi Evropou a Ruskem. Jejím poslání není vstup do Evropské unie“.

Když mluvil o Krymu, řekl Sarkozy podle informace RFI toto: „Krym si zvolil Rusko. Nemůžeme mu to vytýkat“. http://czech.ruvr.ru/news/2015_02_08/Sarkozy-Krymu-nelze-vytykat-to-ze-si-zvolil-Rusko-3584/

 Ruská většina obyvatel bez jakýchkoliv volebních machinací vyhlášení nového státu schválila (a v ústavě zajistila minoritám práva větší, než budou mít Rusové a jiné národnosti na Ukrajině).

 Právo na sebeurčení stále platí, volby na Krymu jsou nenapadnutelné...tento scénář byl přece dávno připraven pro případ, že by EU chtěla spolknout Ukrajinu a pomohla k moci ukrajinským nacionalistům, proč najednou ten údiv. Rusové prostě předběhli Američany, kteří počítali s Krymem, coby další vojenskou základnou. http://protiproud.parlamentnilisty.cz/politika/983-nova-fakta-namornictvo-usa-planovalo-v-sevastopolu-zakladnu-na-krymu-udelalo-rusko-americanum-caru-pres-rozpocet-zapad-porusil-vsechny-sliby-a-smlouvy-mlci-se-o-tom.htm

Charta OSN

Na konci druhé světové války bylo právo národů na sebeurčení (zásada sebeurčení) zakotveno v Chartě OSN, zejména na podnět Sovětského svazu. Uplatňováno bylo v rámci dekolonizace kolem šedesátých let 20. století, s odvoláním na Atlantickou chartu ze 14. srpna 1941. Rezoluce Valného shromáždění OSN ze dne 16. prosince 1952 zdůraznila, že právo na sebeurčení je předpokladem pro plné uplatnění základních lidských práv.

Po konci studené války se uplatnilo při rozpadu Jugoslávie a Sovětského svazu. Představa národního státu měla svůj podíl na etnických čistkách a bojových konfliktech v některých oblastech.

V současnosti probíhá diskuze o právu na národní sebeurčení například v souvislosti s Tibetem a Ujguristánem v Číně, Baskickem ve Španělsku, ruských menšin v postsovětských státech a neruských menšin v Rusku (Tatarstán, Čečna atd.).

Národní sebeurčení nemusí být uplatňováno jen formou národní správy území, ale například v rámci federalizace Belgie je uplatňováno i na personálním principu, tedy tak, že pod národní orgány spadají určité záležitosti některého etnika ve státě i přes to, že toto etnikum je smíšeno s jinými etniky.

O tom, jak posuzuje OSN války a jejich legitimitu, jsem psal na CFP zde. https://www.czechfreepress.cz/emil-kalabus/quo-vadis-osn.html

Organizace spojených národů  vytvořila Komisi pro mezinárodní právo. Jejím úkolem je podporovat postupný rozvoj mezinárodního práva a jeho kodifikace. Za tímto účelem zveřejňuje studie a průzkumy, shromažďuje precedenty a vypracovává návrhy nových smluv. Výsledkem činnosti Komise pro mezinárodní právo je řada významných smluv a dalších klíčových dokumentů mezinárodního práva.

Na mezinárodním právu se neustále pracuje. Není to tedy nic co by mohlo být definitivně dané.

Problematikou geopolitiky se zabývají především velké země. Znovu ožívající zájem o geopolitiku je spojen se značným rozvolněním významu tohoto slova, které může označovat téměř cokoliv z oblasti mezinárodních vztahů i mezinárodního práva.

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře