Postup při vyšetřování

Vše je vyšetřujícímu policistovi dovoleno!

Vyšetřující policista si tak může v přípravném trestním řízení, se spisem dělat prakticky, co se mu zachce. Z naprosto prokázaného trestného činu, může udělat naprosto neprokázaný a naopak z neprokázaného, prokázaný, to když si nějaké důkazy sám vyrobí. Ano, opět čtete dobře, policista si může důkazy vyrábět. Nejlépe se vyrábí tyto důkazy: Otisky prstů, DNA, ovlivňují se svědci, objednávají falešné znalecké posudky atd. Když jsou na místě činu zajištěny otisky prstů a DNA, tak se prostě mezi tyto zajištěné stopy šoupne otisk podezřelého, nebo jeho vlas získaný např. při výslechu a tyto důkazy jej usvědčí. Ovlivnění svědků je taktéž naprosto jednoduchá věc! To se všichni poškození a svědkové vyslechnou na úřední záznam, se kterým se nemusí výpověď před soudem shodovat, a vyšetřující policista tyto lidi seznámí s výpovědí obviněného, čímž zajistí shodu s jeho výpovědí a otázkami je vede tak, aby obviněného usvědčili. Znalecký posudek je jen pomocný důkaz, ale vyšetřujícími policisty je tento důkaz používán k usvědčování obviněných a nejednou je to jediný důkaz, který je proti obviněnému nalezen. Tyto znalecké posudky jsou většinou vypracovány na zakázku vyšetřujícího policisty a v dalším průběhu řízení, pokud samozřejmě vyšetřující policista nechce, se jen velmi složitě takovéto posudky zpochybňují. Čím více důkazů vyšetřující policista vyrobí, tím více si může účtovat za jejich odstranění ze spisu, nebo jejich zpochybnění.

Kdo si může zaplatit odstranění či zpochybnění všech důkazů proti němu?

No samozřejmě, že jsou to korupčníci a lidé páchající tu nezávažnější hospodářskou trestnou činnost. Proti těmto lidem v trestních spisech zůstanou jen naprosto nic neříkající důkazy. Je zcela běžné, že trestní spis čítající několik tisíc listinných důkazů, ve skutečnosti neobsahuje naprosto žádné důkazy proti obviněným. Buď je vyšetřující policista vůbec nehledal, nebo obviněnému a jeho právnímu zástupci, v průběhu přípravného trestního řízení, prodal jejich odstranění ze spisu. Nejsou číslovány stránky spisu, tak to není problém realizovat.

Proč policista nemusí řadit a číslovat důkazy chronologicky tak, jak jím byly zajišťovány?!

No přeci proto, aby mohl být v trestním spisu, v průběhu přípravného řízení naprosto nepřehledný chaos, znemožňující řádnou kontrolu. Vyšetřující policisté tak záměrně zajišťují spousty naprosto nic neprokazujících důkazů, mezi nimiž je velice složité dohledat důkazy něco prokazující. Takto si tito policisté zajišťují odůvodnění naprosto nezákonné délky trvání přípravného trestního řízení, i když by v trestním spisu měli být jen takové důkazy, které obviněnému prokazují vinu a důkazy které jej viny zbavují nebo ji zmírňují. Rozhodně by tam tak neměla být výpověď svědka, který nic neviděl, neměl by tam být žádný listinný důkaz, který s trestnou činností naprosto nesouvisí, rozhodně by tam neměl být znalecký posudek, pokud proti obviněnému není žádný další důkaz atd.

Rozhodně by ale měli být všechny zajištěné důkazy číslovány a zařazeny do spisu chronologicky tak, jak byly vyšetřujícími policisty zajištěny, aby nebylo možné něco ze spisu odstraňovat a něco do něho přidávat. Vedení pomocného spisu by mělo být úplně zakázáno, neboť to jen umožňuje policistům ovlivňovat vyšetřování, a to jak ve prospěch obviněného, tak v jeho neprospěch, což jen iniciuje jeho ovlivňování. V odůvodnění návrhu na podání obžaloby, by měl každý vyšetřující policista vyjmenovat všechny důkazy obsažené ve spisu a jejich zařazení tam zdůvodnit, čímž by se zamezilo zařazování nic neprokazujících důkazů! A kdybychom k tomuto všemu začali po vyšetřujících policistech vyžadovat striktní dodržování trestního řádu a hlavně lhůt v něm obsažených, začalo by být vyšetřování opravdu efektivní a to zejména v oblasti korupce a závažné hospodářské trestné činnosti, kde má Česká republika v současnosti největší rezervy oproti většině zemí na světě.

Kde dělají orgány činné v trestním řízení chybu!

Základní chyba orgánů činných v trestním řízení je ta, že nedodržují trestní řád! Trestní řád byl totiž napsán tak, aby jeho striktní dodržování, zajišťovalo zákonnost postupů vyšetřujících policistů a dozorujících státních zástupců, a zároveň je vedl k efektivnímu prokazování všech skutečností, zajišťujících prokázání trestné činnosti.

Prvním paragrafem, který se nedodržuje, je § 158 trestního řádu Postup před zahájením trestního stíhání. V tomto paragrafu totiž stojí: Policejní orgán je povinen na základě vlastních poznatků, trestních oznámení i podnětů jiných osob a orgánů, na jejichž podkladě lze učinit závěr o podezření ze spáchání trestného činu, učinit všechna potřebná šetření a opatření k odhalení skutečností nasvědčujících tomu, že byl spáchán trestný čin a směřující ke zjištění jeho pachatele, je povinen činit též nezbytná opatření k předcházení trestné činnosti. Atd. Tento paragraf tak vyšetřujícího policistu nutí k tomu, aby nejprve prokázal, zda k trestnému činu vůbec došlo, zda si jen někdo něco nesmyslného nevymyslel. Když má vyšetřující policista prokázáno, že k trestnému činu s největší pravděpodobností opravdu došlo, je nucen k provedení veškerých šetření, k odhalení pachatele tohoto trestného činu, což se ale v České republice vůbec nedělá. Vyšetřující policisté v této fázi vyšetřování, neprověřují vůbec nic. Ve většině případů je totiž vyslechnuta jediná osoba a tou je poškozený, ale mnohdy není vyslechnut ani on. Co to znamená? Znamená to jediné, že policisté po skončení prověřování dle § 158 trestního řádu, nemají prokázáno prakticky vůbec nic.

Dostáváme se tak k dalšímu paragrafu, který se nedodržuje a tím je § 160 trestního řádu Zahájení trestního stíhání. V tomto paragrafu totiž stojí:Nasvědčují-li prověřováním podle § 158 zjištěné a odůvodněné skutečnosti tomu, že byl spáchán trestný čin, a je-li dostatečně odůvodněn závěr, že jej spáchala určitá osob, rozhodne policejní orgán neprodleně o zahájení trestního stíhání této osoby jako obviněného atd. atd. Podle tohoto paragrafu nesmí policejní orgán obvinit nikoho, o němž nemá s jistotou prokázáno, že se dopustil protiprávního jednání, to aby policisté neobvinili nikoho jen na základě nějakých výmyslů. Tento paragraf však nelze dodržet, pokud policista nepostupuje striktně podle § 158 trestního řádu. V České republice tak dochází k tomu, že vyšetřující policisté a dozorující státní zástupci, zcela vědomě porušují trestní řád tím, že obviní člověka bez dostatečných důkazů proti němu.

Další paragraf, který není dodržován je § 164 trestního řádu Postup při vyšetřování, který v prvním odstavci mimo jiné říká, že výslechy svědků policejní orgán provádí jen tehdy, jedná-li se o neodkladný nebo neopakovatelný úkon. Kdyby však vyšetřování trvalo dva resp. tři měsíce, všechny výslechy by byli opakovatelné před soudem, jelikož ale vyšetřování trvá mnohdy i několik let, žádný úkon provedený vyšetřujícím policistou není opakovatelný před soudem, z důvodu značného časového odstupu od doby, kdy k protiprávnímu činu došlo. Před soudem tak díky tomu, že vyšetřující policista vyslechl všechny svědky jen na úřední záznam, dochází ke změnám jejich výpovědí, v korupčních kauzách ve prospěch obžalovaných, v ostatních v jejich neprospěch. Vyšetřující policisté tak naprosto zásadním způsobem ovlivňují vyšetřování trestné činnosti, samozřejmě že negativně, neboť nalézt po několika letech pravdu, je více než obtížné, zvláště pro soudce, který má k dispozici jen mnohdy velmi obsáhlý trestní spis.

No a tak se dostáváme k dalšímu paragrafu, který tak není možné dodržet kterým je § 166 a 167 trestního řádu Skončení vyšetřování. Tyto paragrafy totiž říkají: § 166 tr. ř. Uzná-li policejní orgán vyšetřování za skončené a jeho výsledky za postačující k podání obžaloby, umožní obviněnému a jeho obhájci prostudovat trestní spis a podá návrh na podání obžaloby. Atd. § 167 tr. ř. Policejní orgán je povinen skončit vyšetřování nejpozději do dvou měsíců od zahájení trestního stíhání, jde-li o věc patřící do příslušnosti samosoudce, do tří měsíců, jde-li o jinou věc patřící do příslušnosti okresního soudu. Pokud však policejní orgán a dozorující státní zástupce striktně nepostupují podle paragrafů 158, 160 a 164 trestního řádu, není v jejich možnostech, dodržet paragraf 167 trestního řádu a vyšetřování skončit do dvou resp. tří měsíců od zahájení trestního stíhání.

1)      Pokud totiž k trestnému činu nedošlo, např. si „poškozený“ trestný čin vymyslel, důkazy této trestné činnosti se hledají velmi špatně a pokud si je vyšetřující policisté nevyrobí, tak se ani nenajdou. V takovém případě, musí ale vyšetřující policista, uznat takovéto vyšetřování za skončené, i když jsou jeho výsledky naprosto nedostačující k podání obžaloby, svůj návrh na podání obžaloby musí odůvodnit nějakými naprostými výmysly a navíc takovéto vyšetřování trvá roky, nikoliv dva resp. tři měsíce.

2)      Pokud k trestnému činu došlo a vyšetřující policista v době zahájení trestního stíhání jejího pachatele, neměl dostatečně odůvodněn závěr, že se tohoto trestného činu dopustila trestně stíhaná osoba, ta samozřejmě na nic nečeká, a všechny důkazy, které by ji mohli usvědčit, ihned zlikviduje. Ovlivní svědky, všechny důkazy zničí, popřípadě vyrobí jiné, prokazující jeho nevinu, prostě a jednoduše vyšetřování naprosto zmaří. Jen opravdu složitě, se pak hledají důkazy prokazující spáchání trestného činu, a když nemají vyšetřující policisté opravdové štěstí na chybu pachatele, nebo si důkazy nevyrobí, nic se jim prokázat nepodaří. I v takovém případě, musí ale vyšetřující policista, uznat takovéto vyšetřování za skončené, i když jsou jeho výsledky naprosto nedostačující k podání obžaloby, svůj návrh na podání obžaloby musí opět odůvodnit nějakými naprostými výmysly a navíc takovéto vyšetřování trvá roky, nikoliv dva resp. tři měsíce.

No a zde je ten zakopaný pes! Nedodržování trestního řádu, ve skutečnosti maří vyšetřování. Vyšetřující policisté a dozorující státní zástupci v České republice obviňují, zahajují trestní stíhání osob, proti kterým nemají prakticky nic a teprve následně začínají hledat důkazy, které zcela logicky ve většině případů nenajdou. V té chvíli mají jen dvě možnosti, buď přiznat svou vlastní neschopnost, a trestní stíhání obviněné osoby zastavit dle § 172 trestního řádu, nebo obviněného člověka obžalovat a tento úkon odůvodnit nějakými naprostými nesmysly. Bohužel, tu druhou variantu využívají častěji, a tak se stoly soudců a kriminály neuvěřitelným způsobem plní. Jelikož ta první varianta, tedy přiznání vlastní neschopnosti, není využívána prakticky vůbec, tisíce kauz tu leží na stolech státních zástupců a vyšetřujících policistů spousty let, protože odůvodnit obžalobu nějakého člověka zastupovaného např. panem JUDr. Sokolem nějakými naprostými nesmysly, dokáže jen naprostý sebevrah.

Z tohoto výše napsaného tak plyne, že většina vyšetřujících policistů a dozorujících státních zástupců v České republice, nedodržuje trestní řád. Tím ale sami maří vyšetřování trestné činnosti, které následně zakrývají podáváním naprosto nesmyslných obžalob, nebo neustálým prodlužováním vyšetřování. Nezastupované osoby právními zástupci, nebo zastupované právními zástupci ex-offo, posílají klidně bez důkazů před soud a zastupované osoby právními zástupci, většinou korupčníky a opravdové zločince, kterým svým nezákonným postupem umožnili vyšetřování zmařit, „vyšetřují“ spousty let! Většina vyšetřujících policistů a dozorujících státních zástupců v České republice, jsou sami zločinci, neboť porušují trestní řád, což je ve skutečnosti zákon! V Jaké zemi mohou orgány činné v trestním řízení porušovat zákon?

Ne nebudu na tuto otázku odpovídat, odpovězte si na ni každý sám, v jaké zemi mohou orgány činné v trestním řízení obviňovat lidi naprosto bez důkazů a bez důkazů posílat tyto lidi před soud, nebo bezvýsledně vyšetřovat spousty let, když se jedná o tu nejzávažnější trestnou činnost, jako je korupce.

A co na to soudci? Ti místo vyžadování zákonných postupů vyšetřujících policistů a dozorujících státních zástupců, téměř vždy „spravedlivě“ rozhodnou!

8. 11. 2014 Tomáš Vacka