Když slábne moc, ukazuje se její BEZ-MOC

Kdo přichází o moc, stává BEZ-MOCNÝ a nezáleží na tom, zda se jedná o mocenskou strukturu státu anebo třeba tu rodinnou. V momentě, kdy kdokoliv z těch co měli moc má pocit, že ji ztrácí, udělá vše proto, aby ji získal zpět. Prezident, generál, politik, bankéř, učitel, muž, žena i dítě na písku. Vše máme v krvi. Tomu jsme výchovou naučeni. Bojovat o moc a své místo na Slunci. (Jak pošetilé a hloupé.)

Kdo ztrácí moc a pevnou půdu pod nohama, ten se řídí heslem: "Kdo chce psa bít, vždy si hůl najde." A zvláště pak, jedná-li se o zloděje, kterého onen pes pokousal před tím, než dosáhl svého nekalého cíle. Vybílit dům, stát rodinu apod. Vždyť stejné je to i s poraněným zvířetem.

Zraněné je mnohem nebezpečnější, než to zdravé a vědomé si své moci. Poraněné, již svoji moc ztratilo a snaží se ji získat zpět. Čím více ztrácí moc a vědomí si "svého životního prostoru", tím více kolem sebe kope a kouše. S EU a USA je to stejné. Jejich vliv a moc slábne. Aby si ji udrželi, musí něco udělat. Za každou cenu. Na lidech nyní nezáleží. Je nás sedm miliard a "každý z nás je nahraditelný".

A pokud nezáleží na lidech těm, co je volili, mělo by lidem záležet na nich samotných. V této souvislosti by si mohli lidé uvědomit, že to oni mají moc v rukou a to oni řídí svět. Ne těch několik volených "pomatených" pomahačů zla, kterým je jedno, jak skončí ti, co je volili.

Svět se mění. Vše je pozvolné. Ti, co ví, že ztrácí půdu pod nohama a tuší, že svět v podobě, jak jej známe s hodnotami mu vnucenými USA a EU končí, budou v záchvatu paniky dělat a podnikat kroky, které by mnohé z nás ani ve snu nenapadly. Je to jejich svět. Chtěli by jej zachovat v podobě, v jaké si ho vysnili.

Podotýkám, toto je jejich svět.

Kdo z nás chce žít v porobě a být novodobým otrokem? Kdo má tu chuť být vazalem někoho mocného? Kdo z nás chce být bez práv a svobod na důstojný život? Kdo z Vás chce být neustále okrádán a podváděn?

Jen ten, kdo chce.

Nicméně kolo dějin se nedá zastavit. Změny přicházejí a odcházejí. Jedna etapa vývoje střída tu druhou. Škoda jen, že ony změny vždy přicházely s použitím síly.

Z historie víme, že se nikdo svých výhod, vydobytých a získaných prostřednictvím síly, nechtěl dobrovolně vzdát. Berme tedy vše, co nyní vidíme kolem sebe jako cestu změny. Jak doufám, k prosperitě a "blahobytu" těch, co svoji fyzickou a poctivou prací tuto Zem zvelebují. Dělají vše pro její záchranu a tvoří vlastníma rukama ony hodnoty, co dnes vidíme kolem sebe.

Každá změna bolí. A změnami si procházíme všichni a máme tendenci se jim vyhýbat.

Vždyť pro nás nejbolestivější změnou byla změna, související s naším příchodem na tento svět. Tlaky a bolesti, jež jsme společně s matkou prožívali, už nikdo z nás nechce zažít a opětovně prožít. I proto se bráníme změnám a tlaku, co je na nás vyvíjen, protože už víme a známe, jak změna, doprovázená oním tlakem, bolí.

Nicméně z larvy je kukla a z embrya nakonec malý a ve vší kráse plnohodnotný člověk.

I změna, kterou pravděpodobně nyní vnímáme, vychází, musí být a je, ze stejných základů. Ze škaredého káčátka, kterým dnes jsme, vzejde přerodem něco jiného, co si bude vědomo sebe sama. Své hodnoty, jedinečnosti, krásy a cennosti pro celý systém a Vesmírný řád a pořádek.

Naše hodnota je opravdu nevyčíslitelná. A je možná na čase si ji uvědomit a naučit se s ní žít a přijmout změnu vědomí o jiných hodnotách, které k nám nyní přichází.

Hezký den všem přeje V. Suchý v.r.