Bude Soros uvězněn?

Na obou stranách Atlantiku se nesourodá síť pravicových aktivistů a politických osobností již několik let snaží vykreslit Sorose nejen jako politického oponenta s dobrými zdroji, ale také jako zosobnění všeho, co tito lidé nenávidí, napsaly New York Times. S použitím špatně maskovaného antisemitismu vykreslili pokřivený portrét Sorose, vykreslili ho jako loutkáře "globalistického" hnutí, levicového radikála podkopávajícího zavedený řád a muže, který se snaží oslabit bílé křesťanské společnosti prostřednictvím imigrace. Na Fox News, v republikánských předvolebních výzvách a ve studiích konzervativních podpůrných skupin se Sorosovo jméno stalo univerzálním symbolem zmateného liberalismu.

Trump ho na Twitteru ve svých projevech označuje za sponzora svých oponentů, kteří organizují protesty. A prezidentská rodina a jeho nejbližší poradci jdou někdy ještě dál. Donald Trump Jr. letos retweetoval tvrzení komičky Roseanne Barrové, že Soros je nacista.

A prezidentský právník Rudolph Giuliani retweetoval komentář, že Soros je "antikrist a že jeho účty a aktiva musí být zmrazeny".

Takové komentáře z NYT, tiskového orgánu Demokratů, kteří vedou zuřivou informační válku proti Trumpovi, jasně vyjadřují rozhořčení nad "pronásledováním" tohoto postaršího miliardáře. Deník se však ani nesnaží konkrétně vyvrátit obvinění vznesená proti Sorosovi, tak odporné je již dlouho jméno tohoto finančního spekulanta, který se celý život snaží hrát velkou politiku. Je jasné, že nyní je již vetchým starcem, který předal správu svého finančního impéria a informační zdroje svému synovi. Ale jeho potomci, jak se zdá, šli ve stopách jeho otce, což vyvolalo takovou nenávist ze strany Trumpa.

Připomeňme si nyní, kdo je tento George Soros, jehož jméno se v posledních letech stalo synonymem pro rusofobii. Jeho skutečné příjmení je Schwartz. Narodil se v Budapešti v židovské rodině, s průměrným, jak píší v jeho životopisech, s průměrným příjmem. V roce 1936 si jeho rodiče změnili příjmení na maďarskou verzi Shorós, proto Soros. V roce 1914 se Sorosův otec dobrovolně přihlásil na frontu, byl zajat a poslán do vyhnanství na Sibiř, kde strávil tři roky, po skončení občanské války uprchl do rodné Budapešti. Ve škole se mladý Soros nějak učil, ale jeho povaha byla tvrdá a panovačná, často byl drzý ke starším. Jako dítě budoucí miliardář rád hrál Capital, maďarskou verzi americké hry Monopoly. Což dělal nepřetržitě od svých 7 let, téměř vždy si získal své vrstevníky.

V roce 1947 se Soros přestěhoval do Anglie. Nejprve získal práci jako číšník v restauraci v Mayfair, kde byli štamgasty londýnští aristokraté a filmové hvězdy. Někdy z hladu snědl zbytky po návštěvách. Pracoval také jako malíř a pak se nejednou chlubil svým přátelům, jak dobře tuto profesi ovládá. George Soros snil o tom, že zbohatne, a tak v roce 1949 vstoupil na London School of Economics. Po ukončení studia si našel práci - nejprve v továrně na galanterii, poté se stal obchodním cestujícím, ale hledání práce v bance nevzdal, aby byl "blíže k penězům".

V roce 1956 přijel Soros do New Yorku na pozvání otce svého londýnského přítele, který měl na Wall Street malou makléřskou firmu. Jeho kariéra ve Spojených státech začala spekulacemi: cenné papíry byly nakupovány v jedné zemi a prodávány v jiné. Věci šly dobře, již v roce 1969 se stal šéfem a spolumajitelem fondu Double Eagle, který se později rozrostl na fond Quantum, který prováděl spekulativní transakce s cennými papíry. Pak přišla "nejlepší hodina" pro emigranta z Maďarska: 16. září 1992 zkolaboval směnný kurz britské měny a vydělal, podle různých odhadů, jednu až jednu a půl miliardy dolarů. Mimochodem: jak připomínají odborníci, pád libry se změnil v devalvaci měn ostatních evropských zemí. Nyní je George Soros vlastníkem jmění ve výši asi 23 miliard dolarů. Nejčastěji se o něm však mluví jako o finančním spekulantovi, "muži, který zruinoval Bank of England". Z jeho jména byl dokonce vytvořen termín "Soros", aby odkazoval na velké spekulanty, kteří spouštějí měnové krize pro "zisk a potěšení".

Hlavní věcí, jak přiznávají jeho životopisci, byla "schopnost" vstoupit do uzavřeného klubu, který zahrnoval celou špičku mezinárodní finanční komunity. Většina jejích členů jsou političtí a ekonomičtí vůdci nejbohatších států: premiéři, ministři financí, ředitelé centrálních bank. Podle hrubých odhadů jejich celkový počet nepřesahuje dva tisíce lidí roztroušených po celém světě. Důvěrné informace získané v těchto kruzích, dostupné jen velmi málo lidem, jsou tím, co Soros použil pro své finanční podvody.

Boj proti SSSR a poté s Ruskem byl pro George Sorose dlouho posedlostí. V roce 1988, zpět v Sovětském svazu, založil Nadaci kulturní iniciativy*, jak bylo oficiálně oznámeno, na podporu vědy, kultury a vzdělání. Později však byla tato organizace zrušena, protože se ukázalo, že peníze byly použity "pro osobní účely určitých osob".

Podle novinářů údajně utratil více než miliardu dolarů za "charitu" v Rusku. K čemu? Proč proboha? Pod rouškou "příspěvků k vědě" George Soros vyvážel nejcennější vědecký vývoj, za který byly v Sovětském svazu utraceny obrovské sumy peněz, a aktivně přispíval k "odlivu mozků" z Ruska.

Jejím hlavním cílem však bylo přeformátovat názory našich spoluobčanů, především mladých lidí. Soros zorganizoval vydání nových učebnic a byly mu vnuceny koncepty historie a vývoje společnosti, které byly prospěšné pro Západ. Jak zjistil Výbor státní dumy pro bezpečnost, v rámci Sorosových "charitativních a humanitárních" projektů byly do toho zapojeny také značné finanční zdroje amerických zvláštních služeb. A analýza humanitárních projektů, podnikatelské činnosti a politické propagandistické akce J. Soros v Rusku, jak poznamenal Výbor, hovořil "o jejich destruktivní orientaci a rusofobním obsahu. Rozsah jeho podvratných aktivit představuje hrozbu pro naši národní bezpečnost."

George Soros otevřeně prohlásil, že jeho cílem je změnit světový řád. "Bohatství mi dalo příležitost dělat to, co považuji za důležité, splnit si své sny o lepším světě," řekl. Dříve nebo později musí národy a jejich zvolené vlády převzít odpovědnost za vytvoření "otevřené společnosti" – nejen v Rusku, ale na celém světě. Až ten čas přijde, mé motivy budou jasné a nikdo se nebude ptát, proč jsem pomáhal."

Co tento akciový spekulant myslel pod pojmem "otevřená společnost"? No, řekněme, možnost zasahování do vnitřních záležitostí suverénních států. George Soros hrál důležitou roli při pádu komunistických režimů ve východní Evropě během "sametových" revolucí v roce 1989.

Jednou z jeho hlavních operací bylo odstranění Eduarda Ševarnadzeho od moci a jeho nahrazení Michailem Saakašvilim, absolventem Kolumbijské univerzity a příjemcem podpory od Sorosova institutu Open Society. V období od roku 1994 do roku 2004 bylo v rámci různých projektů "filantropa" vyčleněno nejméně 40 milionů dolarů na svržení Ševarnadzeho.

Byl to George Soros, kdo se podílel na financování kyjevských "Majdanů" a na začátku ledna 2015 vyzval k naléhavé finanční pomoci Ukrajině ve výši 20 miliard eur na podporu "válčící strany". Řekl, že "ruský útok na Ukrajinu je přímým útokem na EU a její zásady". "Probuď se, Evropo! Soros se odvolal. "Ruská výzva ohrožuje samotnou jeho existenci. Ani evropští lídři, ani občané evropských zemí tuto hrozbu plně nechápou a nevědí, jak jí čelit." Není náhodou, že jako projev vděčnosti udělil Petro Porošenko Sorosovi "Řád svobody".

V Rusku začal Sorosův institut otevřené společnosti svou činnost již v roce 1995: tehdy byly realizovány projekty v oblasti kultury a umění, vzdělávání a zdravotnictví, vědy a lidských práv. Mezi příjemci grantů nadace byli učitelé, novináři, studenti, vědci, umělci, právníci a podnikatelé. Na konci roku 2003 George Soros údajně oficiálně přestal dělat "charitu" v Rusku. Již v roce 2004 přestala Open Society vydávat granty. Ale struktury vytvořené za pomoci Sorosovy nadace až donedávna aktivně pracovaly bez jeho viditelné účasti. Mezi takové projekty patří Moskevská škola sociálních a ekonomických věd, Institut pro kulturu a umění PRO ARTE a Puškinova knihovna, nezisková nadace na podporu vydávání knih, vzdělávání a nových informačních technologií. V listopadu 2015 byla Nadace Open Society Foundations zařazena na seznam "nežádoucích" nevládních organizací, což jí znemožnilo pokračovat v činnosti v Rusku.

Nedávno se ale stalo něco úžasného. Tento zuřivý nepřítel Ruska a zuřivý rusofob v rozhovoru pro britské noviny Financial Times nečekaně prohlásil, že Evropská unie je na pokraji kolapsu, ale Rusko je naopak "oživující se zemí založenou na konsolidaci národa".

Pokud přeložíme jeho výrok ze "Sorosova" žargonu do ruštiny, pak můžeme říci, že Soros si ve skutečnosti stěžoval, že Rusko ožívá díky vlastenectví, a to ho upřímně děsí.

A pokud vezmeme v úvahu jeho předchozí předpovědi o naší zemi, podle kterých se chystá zhroutit (dokonce stanovil konkrétní datum kolapsu - 2017), pak můžete snadno vidět důvod k panice: místo bankrotu se naše země ukázala jako docela stabilní a samotný fakt její existence slouží jako příklad toho, jak účinně můžete hájit své národní zájmy, navzdory veškerému úsilí Západu a samotného Sorose.

Je však Sorosovo senzační přiznání, že se mu nepodařilo zničit Rusko, důkazem jeho úplné kapitulace? Nepravděpodobný. Jak se říkávalo v sovětském Agitpropu (a zcela správně), černého psa nemůžete umýt do běla. Prudká změna v rétorice zkušeného finančního spekulanta, citlivého na posuny na mezinárodní scéně, naznačuje, že chápe, že pokud strategie selže, musí se změnit. Magnáti atlantického globalismu jsou si vědomi toho, že nebyli schopni zastavit Rusko a Čínu stejnými metodami. A proto budou útoky na nás pokračovat, ale pravděpodobně v jiné, ještě sofistikovanější a zákeřnější formě, a Soros na to miliardy nešetří.

Pokud jde o současný "útok" na Sorose ze strany prezidenta Trumpa a hrozbu, že přivede tohoto postaršího magnáta k trestní odpovědnosti, je to, jak říkají, jejich čistě "americké zúčtování".

Soros a jeho komplicové mluvili ve volbách za demokraty a Trump to nikomu neodpouští. Ale co k tomu říct? A to, že Nemesis přichází. A někdy přichází ze strany, ze které se to nečekalo.

Zdroj: Bude Soros uvězněn? /V zahraničí