„Jsem přesvědčen o tom, že cesta European Green Deal, jak vyplývá z oficiálních podkladů, je naprostou utopií. A uvádění této utopie do praxe bude znamenat tragédii pro většinu obyvatel kontinentu. Lidé přijdou o práci, stabilní zdroje energií, zažijí extrémní růst ceny energií, na vlastní kůží pocítí buzerační regulace (ekodesign, individuální doprava, vzdělání…), společnost se rozvrátí v chaosu po nastalých blackoutech apod.
Pokud netechnicky vzdělaní lidé, kteří jsou ideologicky zaslepení, chtějí stavět svět vzhůru nohama, a netají se sociálním inženýrstvím s cílem „člověka a společnost změnit“, nemůže to dopadnout jinak než špatně. Až toto narazí na své fyzikální limity, bude každopádně veselo.“
Mezitím došlo k tomu, že tyto rámce a cíle nabyly konkrétních podob v jednotlivých opatřeních v rámci balíčku Fit for 55. V této souvislosti vyznívá v mých očích velice komicky fakt, jak se minulá a stávající česká vláda dohaduje o tom, kdo za GD může. Skutečnost je taková, že obě vlády (a nakonec i ta předtím, Sobotkova, v podobě přijetí závazků Pařížské dohody) dělaly chronologicky naprosto servilně vše pro GD a reálně nic proti němu. Jak pro mě mohou být ve svých aktuálních proti GD postojích autentičtí politici, když pro GD zvedli ruku již v době, kdy jeho rámce byly zřejmé? A naprosto je vystihla již v červenci roku 2019 Ursula von der Leyen slovy:
„Emise musejí stát tolik, aby to změnilo naše chování.“
(https://ec.europa.eu/commission/presscorner/detail/en/SPEECH_19_4230)
Uplynulých pět let přineslo spoustu i historických událostí. Jestliže někdo před pěti lety předpokládal, že pandemie Covid-19 odsune realizaci GD na druhou kolej, mýlil se. EK naopak řekla: „Více Green Dealu!“. A nejinak je tomu i v tomto pětiletém období, kdy Evropu sužuje i válečný konflikt.
Ačkoliv jsou v podstatě všechna jednotlivá opatření z balíčku Fit for 55 již schválená a platná, účinnost opatření, která na občany a společnost dopadnou nejcitelněji, ještě nenastala.
Aktuálně se nejvíce skloňuje rozšíření systému obchodování s emisními povolenkami ETS2 na soukromníky v oblasti vytápění (uhlí, zemní plyn) a dopravy od roku 2027. Kvantifikace dopadů na peněženky obyvatel je v tomto čase zatížena řadou nejistot. Ale skutečný smysl opatření je jasný – učinit tyto alternativy tak zásadně dražšími, že to spotřebitele donutí k alternativě zelené. Už jen z této logiky chápání věci bych se přikláněl k těm pesimističtějším odhadům, které pro rodiny hovoří o zvýšení nákladů o vyšší desítky tisíc korun ročně. Určitě není radno věřit probruselským politikům, kteří v důsledku hovoří o pár korunách. A samozřejmě se to dotkne i lidí napojených na systém dálkového vytápění nebo využívajících např. tepelná čerpadla, protože jednoduše řečeno: dražší benzín a nafta sekundárně zdraží i každý jeden rohlík v obchodě.
Další zásadní směrnicí z balíčku je Směrnice o energetické náročnosti budov (EPBD4). Implementační lhůta do národních legislativ je 29.5.2026 – čili u nás to bude úkol pro vládu vzešlou z nadcházejících voleb.
Tady si dovolím jen malou odbočku. Projednávání transpozice jednotlivých opatření do české legislativy na vládě mělo proběhnout již v červenci 2024. Tehdy to ale vyvolalo v mediálním prostoru a ve společnosti takovou šokovou vlnu, že to vláda odložila v zásadě na neurčito. Úkol to tedy bude pro novou vládu.
Zpět k EPBD4. Každá nová budova musí být budovou s nulovými emisemi od roku 2030, což zásadním způsobem prodraží novou výstavbu. Zásadní změna od dřívější EPBD3 je ta, že tato směrnice se bezpodmínečně vztahuje i na stávající budovy. A cíl je jasný – všechny tyto budovy budou budovami s nulovými emisemi do roku 2050. Z technickoekonomického hlediska je toto velký oříšek, jak např. ze 100 let starého domu udělat budovu s nulovými emisemi. Vlastníci takových nemovitostí budou mít z této povinnosti hodně těžkou hlavu.
Dalším velkým tématem skloňovaným v rámci této směrnice je zákaz fosilních paliv k vytápění od roku 2040. Explicitně to ze schváleného znění směrnice vypadlo, ale přesto se vyskytuje v příloze č. 2 této směrnice. Jak je tato právně závazná, nechť vyloží právníci. Státy musí vytvořit své vnitrostátní plány na renovace budov. Pokud EU potvrdí již diskutovaný dílčí cíl pro rok 2040, tj. snížení o 90 % oproti roku 1990, tak logicky někde tak zásadní snížení státy budou muset vytvořit. Moc možností už nebude než zakázat fosilní paliva k vytápění. Nějaké expertní a meziresortní pracovní skupiny jistě na transpozici směrnice do národní legislativy již vyšívají, ale výstupy vůči veřejnosti nejsou žádné.
S touto směrnici se pojí ještě jedna textace (viz výše), která ve svém důsledku a dle výkladu může znamenat extrémní zásah do vlastnických práv. Jeden by nabyl dojmu, že pokud budova nebude splňovat „minimální normy energetické náročnosti“, tak se nebude moci prodat či pronajmout. Možná ani dědit. Je to čistokrevná směrnice a zásadně záleží na znění po překlopení do národní legislativy. Nechme se překvapit.
Dále pak uhlíkové clo, alias Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM). To budou muset platit dovozci za zboží, při jehož výrobě vznikly emise a bylo dovezeno ze třetích zemí. Jak takové vynucované nesmysly mohou pak vypadat v reálném světě, to nám ukázalo striktní stanovisko Kataru v případě dovozu jeho zemního plynu narážející na platnou legislativu EU (Katar hrozí zastavením dodávek LNG plynu do Evropy – iDNES.cz).
Z mého pohledu jsou výše uvedené předpisy ty nejzásadnější spolu s nařízením o zpřísnění norem pro emise CO2 pro nové osobní automobily a nová lehká užitková vozidla v souladu s ambicióznějšími cíli Unie v oblasti klimatu. Přísnějším legislativám k vypouštění CO2 vděčíme za skokové zdražování nových vozů již několik let. Po roce 2035 si už dle aktuálních plánů novým autem se spalovacím motorem nezajezdíte. Do té doby budou ceny aut se spalovacím motorem růst výrazným způsobem s ohledem na výpočtové pokuty za vypouštění CO2. EK sice couvla, ale jen tak, že původně hodnocené období k výpočtu pokut jednoho roku změnila na roky tři.
Pak ještě taková dílčí opatření jako např. nařízení o snižování emisí metanu v odvětví energetiky, kde by si jeden myslel, že to cílí na firmy, ale v zásadě to např. v poplatcích za distribuci zemního plynu zaplatí spotřebitel.
Extrémní růst cen energií jsme již zažili a určitě nás ještě čeká. Dále jsem varoval před ztrátou zaměstnání, což se jistě v mnoha postižených sektorech průmyslu děje. Nakonec sám mohu být nejlepším příkladem. Inu, když se ruší výrobní zdroje – elektrárny bez adekvátních náhrad, tak lidé nejsou potřeba. Za posledních šest let byly v ČR odstaveny namátkou Elektrárna Dětmarovice 600 (800) MWe, dále Prunéřov 1 s 440 MWe, Mělník 3 s 500 MWe, zdroj v Ostravě-Vítkovicích, Teplárna ČSA v Karviné…
Ze dvou vlaštovek by nejeden člověk nabyl dojmu, že přišla i doba konce stabilních zdrojů energií – viz blackout na Pyrenejském poloostrově (důvodem jistě příspěvek solární elektřiny) a koneckonců i blackout v ČR (existují i názory odborníků, které v kaskádě příčinných událostí částečně viní i velké přetoky zelené elektřiny).
Buzeračních eko-legislativ máme celou řadu také např. se směrnicemi jako EPBD4, EED.
A že se otevřela fronta i na poli edukace nové generace, to je také fakt. Např. projekt Raising Education and Awareness of Climate Change in Czech Classrooms and Communities v rámci Programu EU/EK LIFE je krásnou ukázkou. Asi nelze vypíchnout každou jednu formulaci z cílů edukativního projektu popsaných na stránkách v odkazu výše, protože co věta, to perla. Autorem musí být aktuální ztělesnění probruselské alternativy soudruha Jasánka.
Na závěr si dovolím odkaz na přednášku právníka, který popisuje politiku GD v aktuálním volebním období EU/EK na přednášce Svazu chemického průmyslu ČR. Tuto přednášku zmiňuji proto, protože zobrazuje absurditu GD ve své naprosté nahotě. Tato přednáška usvědčuje celou politiku GD z toho, že se jedná o ideologii a nikoliv techniku/fyziku. Závěr v reakcích technicky vzdělaných odborníků (prof. Ing. Petr Krtil CSc. a Mgr. Jiří Dědeček CSc., DSc. – doporučuji i jejich přednášky z bloku) je ke GD příznačný. Dovolím si parafrázovat: „Komunisti aspoň uznávali fyzikální zákony, to EU/EK je jiný level.“
Za pět let se tedy událo mnohé. GD se nezastavil, naopak akceleroval. Obávám se, že GD nás bude ještě hodně bolet.
Zdroj: Americký minister zdravotníctva ruší zmluvy na vývoj mRNA vakcín v hodnote 500 miliónov - - Blog - Pravda
Komentáře