Jak ovlivní převrat v Kyrgyzstánu okupaci Afghánistánu?

Podrobnosti

ze světa / Rusko|

8. duben 2010|

TEN|

8210 x

V Kyrgyzstánu, v bývalé sovětské středoasijské zemičce (o velikosti bývalé ČSSR) a se šesti miliony obyvatel, totiž nastal státní převrat,  který může výrazně změnit situaci nejen ve Střední Asii.

Bezprostřední příčinou lidového povstání bylo dvojnásobné zdražení elektřiny a plynu pro domácnosti. Kyrgyzstán elektřinu (podobně jako ČR) hojně vyváží, stejně jako plyn a zlato. V době krize (o níž včera večer na Hradě jímavě hovořil náš státník) poklesly příjmy kyrgyzských domácností vlivem poklesu poptávky po pracovní síle v SSSR a vzrostla nezaměstnanost, kterou nebylo -- a asi ani nebude -- možné odstranit „zapojením rolníků do služeb". Podle posledních zpráv se svržený prezident Kurmanbeg Bakijev odebral letecky do provincie Oš, jeho syn pak utekl, oficiálně však odcestoval na zrušené mezivládní konzultace do USA.

Od 6. dubna pochodovali rolníci na Biškek (dříve Frunze) a o den později podpálili jedno z pater sídla vlády a 90členného parlamentu, tzv Bílý dům, zatímco na náměstí před ním jejich kolegy masakrovaly policejní síly (celkem bylo prozatím při převratu podle kyrgyzského ministerstva zdravotnictví zabito 65 lidí a dalších asi 500 jich bylo zraněno). „Vše je zničeno, dav tam chlastá vodku," napsala o situaci v Bílém domě kyrgyzská agentura Kabar. Vývoj situace v jinak klidném (protože pacifikovaném) městě samozřejmě přivedl do ulic další tisíce lidí, a výsledkem byla demise vlády a nastolení vlády „lidové", jak řekla Roza Izakovna Otunbajevová, která se coby poslankyně - spolu s bývalým šéfem policie K. Dušebajevem a nyní už šéfem tajných služeb -- ujala moci. Cílem šedesátileté političky, filozofky a bývalé diplomatky (a velvyslankyně v USA a druhdy i ministryně zahraničí) je konsolidovat situaci, zbavit se Bakijevových lidí, kteří se k moci dostali tzv. revolucí tulipánů z března 2005, a schválení nové ústavy.

Bakijev ještě kvůli rabování stačil vyhlásit policejní hodinu, kterou však nikdo nedodržoval. Naopak, „tranzitní bod Manas", americká letecká základna v Kyrgyzstánu, byl poprvé v krátké historii požádán, aby pozastavil lety. Kyrgyzská opozice (vláda národní důvěry) jmenovala velitelem letiště Manas u Biškeku Bolota Abdurrahmanova a civilní provoz na letišti prozatím narušen nebyl. Kyrgyzstán, který zatím žije z ruského úvěru ve výši dvou miliard dolarů, se tak příjmu 60 milionů dolarů ročně za pronájem základny nyní možná zřekne. Opozice totiž šla do bojů i s tím, že v případě amerického či izraelského útoku na Írán musí být základna kvůli kyrgyzské bezpečnosti uzavřena tak jako tak.

O ruské základně v provincii Oš na hranici s Tádžikistánem, odkud je do Afghánistánu co by kamenem dohodil, řeč nebyla. Nálady obyvatelstva hovořícího (místo kyrgyzštiny a uzbečtiny) vesměs rusky jsou poměrně radikální. Není divu, pokud CIA factbook uvádí HDP per capita 2.100 dolarů, zatímco kyrgyzské zdroje 950 dolarů ročně.

Bylo by tedy jen logické, kdyby pánové Obama a Medveděv na vrcholné schůzce v Praze hovořili nejen o smlouvě omezující zbraně hromadného ničení, ale také o situaci ve střední Asii, kde se převratem v Biškeku opravdu může změnit i situace amerického ne-oblíbence, Hamída Karzáího. A s ním stojí a padá možná i mise ISAF, z níž se řada zemí, i spojeneckých, už vytratila.

Komentáře