Čeští vládní i obchodní zástupci uzavřeli s čínskými partnery řadu smluv a memorand; mj. strategická spolupráce mezi česko-slovenskou investiční skupinou J&T a čínskou společností CEFC nebo chystané otevření pobočky Bank of China v Česku. Uzavřena byla také dohoda o animovaném seriálu Krteček a panda, který má spojit tradiční českou animovanou postavičku s čínským národním symbolem. Další zrada české národní tradice. Ovšem, čím líp pro Česko, tím hůř pro Zemana, jenž spáchal smrtelný hřích; logika Kalousků Schwarzenbergů, Staňurů a dalších "spasitelů" ateistického Česka... Zrob susedovi dobře, os.re ti plot... Jen dojem z jeho vítězství poněkud kazí fakt, že měl slabého prezidentského soupeře, jenž prospal všecko, co se dalo; to se to pak nad nulou vyhrává. Zvláště když nevýznamný moula Kalousek závistivě plivá na Rusko, směšně hrdý že tím znectí Putina, co ho právě vyhlásil časopis Forbes nejmocnějším politikem světa...

Když odjede komunista Filip do Ruska na pozvání muže, jenž je na černé listině EU, je pozdvižení na vsi, stejně jako v případě Šarapatkovy účasti na krymském referendu; oba jsou mediálně znemožněni, přičemž Vondra, agent USA, projde bez ztráty kytičky kauzou ProMoPro, byť pod jeho vedením přišlo Česko o stovky milionů. Bývalý velvyslanec Česka v USA Vondra si vysloužil medaili za zásluhy od ”National Endowment for Democracy” (NED). Za co asi…? A co že je tato “National Endowment for Democracy”, neboli Národní nadace pro demokracii? Jeden ze zakladatelů NED Allen Weinstein k její činnosti dosti výmluvně uvádí: „Mnoho z toho, co my dnes děláme, dělala před 25 lety tajně CIA…” Jak se máte Vondrovi

Nedávno oficiální šestičlenná parlamentní delegace podnikla výlet do Peru, jejíž poznání je nezbytné pro fungování sněmovny ve středu Evropy. Udatní zákonodárci vyslali mezi indiány své poslance; výkvět českého národa se zúčastnil dokonce i zasedání komise pro andské, amazonské a afroperuánské obyvatele. Cesta za indiány stála více než 1 400 000,- Kč. To je přibližně 240 000,-Kč na jednoho poslance za sedmidenní výlet. Ať se daňoví poplatníci předvedou. Běžná cena takového zájezdu činí 65 000,- Kč. Parlamentní zájezd byl předražen o více než 250%.

Kdyby Zeman třeba řekl, že Spojené státy nikdy nikoho nemučily, že jsou nejmírumilovnější národ na světě, všichni by mu tleskali, přitom by evidentně lhal. Ale máme tady naštěstí čerstvý fakt, že poslední americké bojové jednotky opustí svůj afghánský Vietnam před letošními Vánocemi, když Britové jsou už doma všichni. Chtěli zkrátka moc petrodolarů za málo muziky a přespříliš bomb, dnes utíkají s dluhem několika bilionů USD a s více než tisíci zabitými vojáky US army. V zemi pod Hindúkušem zůstane tucet tisíců vojáků Západu, z toho zhruba deset tisíc příslušníků US army. Boj s Tálibánem už zůstane pouze na Afgháncích samotných. Každý ví, v jakém stavu je afghánské hospodářství, přesto pokud Zeman ocení, že pomoci se ujme Čína, bude mít znovu peklo na zemi. A to se všichni budou kasat, jakou že máme svobodu projevu a demokracii. Jako ve Spojených státech... Zde…

Přitom ani po více než deseti letech afghánské války, která stála nejméně 450 miliard dolarů, přes 1,600 mrtvých a 15,000 vážně zraněných vojáků US amy, nedosáhly USA žádného ze svých strategických nebo politických cílů. Každý americký voják v Afghánistánu stál ročně milion dolarů; USA utrácely 20,2 miliard dolarů ročně jen za klimatizování ubytoven vojáků v Afghánistánu a Iráku. Bude další afghánsko-irácký Memorial the Wall..? Bin Ládin ve službách USA proti SSSR, ovšem mnozí budou tvrdit, že tomu tak nebylo. Řekněme to tedy jinak; Usáma prokazatelně bojoval proti Sovětům to nelze vyvrátit, stejně tak, jakože boj proti Sovětům vedla CIA. Proč se Putin smál sankcím USA

Nové koště dobře mete, to afghánské si nemohlo vybrat lépe. Afghánistán se už bez amerického přisluhovače Karzáího začíná ohlížet po nové pomoci; nový afghánský prezident Ašraf Ghaní nedávno přeletěl do Pekingu. Čínu navštívil jako první cizí zemi po svém nástupu do úřadu, ví, kam se obrátit; Čína totiž nepošle své jednotky jako USA, nebude zabíjet svatebčany, ale nabídla miliardy dolarů pro zásadní způsob utváření afghánské budoucnosti, od infrastruktury, přes zaměstnanost a hlavně růst ekonomiky, aby se na čínském území nešířil islámský radikalismus, jak se už děje v Sin-ťiangu ze strany Ujgurů. A afghánský prezident také ví, že nekupuje zajíce v pytli; Čína je už dnes jedním z největších investorů v jeho zemi, zcela demoralizované západními vojsky. Svým neutrálním přístupem a dobrými vztahy s místními politickými silami si už Čína stačila udělat dobré jméno.

Podle geologů a těžařů se totiž nebojí riskovat a investovat do projektů v Afghánistánu obří sumy. Zatímco západní firmy měly obavy o bezpečnost a odrazovala je nedostatečná afghánská infrastruktura, proto se snažily jen ukrást, co nebylo přibito. Čína s Indií, kde neustále roste poptávka po komoditách, jsou ochotny v rámci sdružení BRICS investovat i do rozvoje surovinově bohatých regionů v neklidném Afghánistánu. Čína bude budovat hlavně  infrastrukturu, chystá se mj. postavit vysokorychlostní železnici.. Aktuální dohoda mezi  Čínou a Afghánistánem navíc zajišťuje afghánské vládě, že získá 70 procent ze zisku, který vzejde z těžby afghánské ropy. Kolik dostávali od Američanů, kromě tisíců mrtvých civilistů? Peking má představu, že se Afghánistán stane koridorem pro síť plynovodů, jež budou mířit na jeho území. Například z Turkmenistánu.

Afghánistán s pomocí Číny hodlá vstoupit v těžbě ropy na "světovou scénu; odhad říká, že jde o ropné zásoby ve výši 1,6 miliardy barelů. Afghánistán však disponuje rovněž obrovskými zásobami železa, mědi, kobaltu, zlata, a především lithia. Protože jde o komodity, které se využívají pro výrobu baterií do většiny moderních elektronických přístrojů, začalo se spekulovat o tom, že Afghánistán by se již brzy mohl díky objevenému nerostnému bohatství stát světovou těžební velmocí. Čínské společnosti Metallurgical Group a Ťiang-Si získaly loni v létě povolení na průzkum dolu na měď Ajnak, který se nachází u Kábulu. Zkrátka, nerostné suroviny v hodnotě 900 miliard dolarů... 

Čína je úplný opak USA, kde je povoleno, aby každý občan vlastnil zbraň, což je v Číně zakázáno, její vojenský rozpočet letos poprvé překročí hranici 100 miliard dolarů. Na její obranu jde menší procento HDP než v USA a v Británii, která má třetí největší vojenský rozpočet na světě. Podle zprávy amerického Kongresu USA kontrolují více než třetinu světového trhu se zbraněmi; vydají ročně na zbrojení asi 600 miliard USD, Čína, co má čtyřikrát víc obyvatel, pouhou šestinu… Zbrojení v USA prostě roste sedmkrát rychleji, jako jejich HDP. Co by asi tak řekli Američané, kdyby také Čína chtěla zvyšovat výdaje na válku 7 x rychleji, jako své HDP? To by bylo křiku a přitom by udělala jenom to samé, co USA... 200 let terorismu USA

“Čína je nesmírně zajímavá, ale rovněž složitá země. Rozhodně však není zemí našeho typu a nemůžeme očekávat, že po tisícileté císařské tradici by se v ní mohla budovat demokracie západního typu. Má zcela jinou filosofii. Podstatný pro Číňany je jejich vztah s přírodou, cítí se její součástí; dokonalost lidská je zde kopírována dokonalostí přírodní. Je třeba Čínu vnímat jako příležitost, doslova jako nabíječku pro všechny kolem, tedy i pro Českou republiku. Proč toho nevyužít…? Mladí lidé v Číně dnes často nevědí, kde se ČR nachází. Znají Ameriku, Afriku, v Evropě Německo a Francii a to je asi tak všecko…” usmál se velvyslanec ČR v Pekingu ing. Libor Sečka.

Zní to jak líbezný andělský chór; zatímco USA sypou biliony do válek, při nichž jsou zabity miliony lidí a zničeny hodnoty hmotné i duševní ve jménu demokracie a boje za svobodu národů po americku, Čína investuje do obnovy válkami zničených zemí, přičemž si Číňané s sebou neberou armádu, bomby, granáty či napalm a Agent Orange. Státy po celém světě, jejichž je Čína věřitelem, už od ní získaly stovky miliard; Jižní Amerika, Austrálie, Afrika, Rusko, EU, dokonce už také Maďarsko, Řecko a Ukrajina; čínská společnost Xinjiang Production and Construction Corps podepsala dohodu s ukrajinskou zemědělskou firmou KSG Agro, že poskytne Číně přes sto tisíc hektarů zemědělské půdy.

Ukrajina není ale žádné ořezávátko; produkuje (produkovala) víc obilí než Německo, přes 40 milionů tun za rok; vývoz ji řadí (řadil) na 5. místo mezi exportéry obilí na světě, je (byla) největším pěstitelem brambor v Evropě a největším světovým pěstitelem cukrové řepy. Tím to však pouze začíná. Rozloha poskytnuté půdy se má postupně zvyšovat až na tři milióny hektarů za několik milionů dolarů. Takové obchody potřebuje Ukrajina a ne krvavé Majdany, kdyby přišla Čína dřív, bylo by mnohem líp a svět by se nedusil děsivými válečnými vřavami; v čí asi režii..?

Inu, na závěr včerejšího dne jsem se dočetl v nejčtenějším deníku varování údajně spisovatele Kříže, který varuje naše občany, aby se nenechali počínštit. Asi se raději nechá poislámštit; a tak si tady žijeme v pokrytectví a zlovolné lži, kterou roztrušují hlavně pánové političtí nýmandi, Kalousky počínaje a spícími krasavci Schwarzenbergy konče... Jak to dělají ti šikmoocí gauneři?

;feature=youtu.be" target="_blank">;">www.youtube.com/watch?v=e8nleiBtsHc&;feature=youtu.be

Což tak si porovnat noblesu

Dvacet minut pokorné supliky…

Jak být diplomatem

Země neomezených možností

Jo, kdyby popel svých vojáků