Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Josef Mikovec: Nové Peru, nebo pouze nový prezident aneb Jihoamerické domino

  • ollanta_indio

"Myslím, že to, co se odehrálo v Latinské Americe za posledních deset let, je pravděpodobně nejvíc vzrušující a nejpozitivnější vývoj na celém světě" 
Noam Chomsky

 

Za mnoha horami, řekami, moři a Oceánem je pro nezůčastněné a neúčastné, exotická, bezvýznamná země Peru, která je však ve skutečnosti na jihoamerické šachovnici mimořádně  důležitá. V této zemi se konaly dvoukolové volby, které byly v zájmových kruzích bedlivě sledovány a neúspěšně dirigovány. Ve druhém kole zvítězil a 28.července nastupuje do presidentského úřadu „Zlý sen Oligarchie“ s barvitou minulostí, Ollanta Moisés Humala Tasso, nar. 26.6. 1962 v Ayacucho, druhý ze sedmi dětí, kečuánského původu po otci, italského po řízné matce. Navštěvoval nejprve japonsko-peruánskou školu La Union v Limě. V letech 1980 –1984 vojenskou školu Escuela Militar de Chorrillos. V roce 1983,  pětitýdenní program  na SOA - U.S. School of the AmericasE scuela de las Américas ( ! ) ve Fort Gulick v Panama Canal Zone, známé také coby „Škola zabijáků . V roce 1992 bojoval proti Sendero Luminoso del combate znamé také jako Shining Path, Světlá stezka boje, vedené proslulým, bojovným profesorem filosofie, Abimaelem Guzmánem (celým jménem Manuel Rubén Abimael Guzmán Reynoso, známý též coby Presidente Gonzalo , Camarado Gonzalo či Puka Inti – Rudé srdce (viz poutavý film Johna Malkoviche”The Dancer Upstairs ) a  tři roky později se zůčastnil války s Ekvádorem tzv. La Guerra del Cenepa nebo též  Guerra de Tiwinza. V říjnu 2000  Ollanta Humala a jeho bratr Antauro vedli povstání proti prezidentovi Alberto Fujimori; jehož dcera byla největším Ollantovým protivníkem v letošních volbách. V roce  2002, ukončil kurz  národní obrany v  Centro de Altos Estudios Militares a graduoval v oboru politických věd na Pontificia Universidad Católica del Perú v Limě. V prezidentských volbých kandidoval poprve v roce 2006, tehdy ho však porazil Alan Gabriel Ludwig García Pérez, první vítězný kandidát za sebezrazující stranu APRA (Alianza Popular Revolucionaria Americana), kterou založil mysticizující politický mág, spiritualista a synkretický, temný filozof Víctor Raúl Haya de la Torre. Garcia byl poprvé prezident v letech 1985 – 1990. Pro své mládí zvaný latinskoamerický Kennedy. Jeho vláda byla takového druhu a rázu, že musel do exilu, obviněn z korupce a dokonce i z příkazů k vraždám. Uvádí se, že Garcia v tomto presidentském období nařídil masakr stovek zajatých příslušníků povstalecké gerilové organizace Sendero Luminoso ve věznicích El Frontòn, Lurigancho a Los Molinos. Zanechal  za sebou rovněž rekordní hyperinflaci. Původní měna Sol („slunce“) byla v roce 1985 nahrazena inti (jméno boha Slunce Inků) v poměru 1000 soles = 1 Inti a Inti bylo 1. července 1991 nahrazeno měnou Nuevo sol („nové slunce”). v poměru 1 milion inti = 1 nuevo sol. Přesto se stal prezidentem znovu v roce 2006. Ve svém druhém prezidentském období měl také svůj další masakr, ale také hospodářské úspěchy. Strana APRA je členem Socialistické Internacionály a socialistická zůstává, jak vidno, jen pro důvěřivé. Nebo přechytralé.

Rodina Humalů

je politicky velice  aktivní, různorodá  a celkově výrazná. Oceňuje a zdůrazňuje hodnoty civilizací a kultur Peru. Proto důsledně a předvídavě většina dětí hlavy rodiny Isaaca Humaly a jeho manželky Eleny Tasso má jména z historie Inků, Ollanta, Pachacutec, Ima Sumac, Cusi Coyllur, Antauro a byly pochopitelně vedeny k vůdčím rolím. Ollanta Humala zase dal svým třem dětem jména indiánská. Nejstarší, osmiletá dcera se jmenuje Illary, což v kečuánštině znamená Úsvit, nebo Svítání. Mladší, šestiletá dcera se jmenuje Nayra, v aymarském jazyce to znamená „Se světlem v tvých očích“ a  půlroční syn se jmenuje Samin, což v kečuánštině znamená přibližně “Ten kdo přináší mír a pokoj”. Ollanta bývá stereotypně a chórově označován za levicového nacionalistu, zpravidla bez bližšího vysvětlení co tím má být řečeno. Rovněž byl označen za Lula peruano, tedy peruánskou obdobu předešlého, umírněného brazilského prezidenta, který coby ukazatel zčásti nahradil stařičkého Fidela. Mimo dobře informované kruhy se šeptá, že Ollantova výhra do budoucna znamená pro jeho krásnou manželku Nadine následnictví v prezidentství. Jak rozhodnuto “světovou levičáckou ideopolitickou centrálou“, která financuje lokální padouchy s globálními cíli. S humorem tohoto typu, bez zábran a bez hranic se můžeme setkat v zahraničním i českém tisku. Současně s prezidentem byla zvolena Vicepresidenta electa de Perú tj.  1. Viceprezidentka Marisol Espinoza Cruz (nar.31.7.1967 ) a 2. Viceprezident - Omar Karim Chehade Moya (nar. 8.11. 1970)  zde. Ollanta ač pouze „ presidente electo“ stačil navštívit několik zemí. Především důležitou Brazílii, která se pochopitelně z jeho vítězství  nemálo raduje. Ekonomický a strategický význam je pro ni zcela  prvořadý . Pro Latinskou Ameriku jako celek také jeho význam kulturní a spirituální. Jako další navštívil, uvedeno v abecedním pořadí, Argentinu, Bolívii, Chile, Ekvádor, Kolumbii, Kubu, Mexiko, Paraguay, Uruguay a  Venezuelu, kde se setkal s prezidentem Chavezem před jeho  cestou Kubu a poté rovněž ">Kubu

Pochopitelně navštívil také Spojené státy, které Latinskou Ameriku pomalu ztrácejí: „Ta se stává nejen pro ně, ale i  pro světovou Nadtřídu nebezpečnou. A spolu s několikerým Čtvrtým světem bez hranic.....a zbytnělým podproletariátem podřazených a funkčně vymezených zemí a sociálních enkláv, je bořitelem jistot pro znehybnělý, domestikovaný proletariát Prvního světa a beznadějí pro dezorientovaný proletariát  Půldruhého či i Půltřetího světa post-komunistického svěřeneckého území.

Integrace je nutným předpokladem nezávislosti 

V Bolívii Ollanta s Evo Moralesem nebezpečně nadhodili možnost obnovy konfederace Bolívie a PeruTuto Konfederaci by bezpochyby uvítali Aymarové, Kečuové a ostatní indigenní národy, které vytvářejí svojí vlastní nestátní společnost , odmítají "mechanisms dominance"  a chtějí odstranit "struktury sociální kontroly".

Politická přesmyčka

Protože Humalova aliance pěti politických stran Alianza Gana Perú nemá potřebnou většinu v Kongresu, spojila se Alianza Perú Posible (strany Perú Posible- PP, Acción Popular- AP a křesťansko-demokratická Somos Perú, SP) politicky zcela odlišného  protikandidáta a ex-prezidenta  Alejandra Toleda (Alejandro Celestino Toledo Manrique), čímž vznikla majoritní Alianza Perú Posible-Gana Perú. Tak tedy “možné Peru vítězí“ a hned na začátku máme místně typickou politickou přesmyčku. Spojenec z nouze,  A.Toledo  se nechal slyšet, že nedovolí, aby se z Peru stala nová Venezuela nebo Nikaragua. Dál naštěstí nevidí.

Latinská Amerika  zůstává

...”laboratórium mnohých utopických európskych ideálov, Amerika utopických socialistov, socialistov, apristov, robotníckych rád a domorodých filozofií, Amerika anarchistov, anarchosyndikalistov, zapatistov, indigenistov, kooperativistov, anarchokresťanov či  komunistov, ktorí dokázali z celkom novej, svojráznej periférnej perspektívy spochybniť aj dogmatickosť eurocentrických prvkov marxizmu. Periférna, neznáma, obchádzaná Amerika,  predstavuje dnes tú bláznivú, delirickú nádej ľudstva vyplývajúcu z obrovského hnevu nevyhnutného pre vôľu meniť spoločnosť

Silvia Ruppeldtová

a současně se stává (spolu se zeměmi BRICS) možností pro aplikaci nové převratné technologie 5.K –vlny (viz Ilona Švihlíková, Svět se »zasekl« na konci 4. Kondratěvovy vlnyaniž by se něčeho podstatného musela vzdát .

A prezident Ollanta Humala?

Zahájí  novou epochu, vrátí Peru do budoucnosti,  zadrží kulturní  erozi nebo jen  projde šedí reálpolitiky a houštinami  dohod  a zdařilých nebo nezdařilých a nezdárných kompromisů? Umožní hnutí indigenního lidu a naddějiných společenství nového života?

“Globalizující valcíři se nemusí obávat západoevropské levice, ta už dávno nemá žádnou, ani zárodečnou kosmovizi. Nemá  ani program integrálního  socialismu. A co je horší, ani je nepostrádá. Opravněné obavy však mohou mít z těch, kteří dokázali být po staletí podprivilegovanými, nejsou zasaženi ani snadno zasažitelní banalitou kulturní hegemonie a  jejichž  kosmovize  je funkční a transformovatelná. Cestou a cílem v Jižní Americe nemůže být etická a ideová libovůle postmodernismu, znevolňující multikulturalismus, ale pluriverzní a plurikulturní společnost, alternativní a resistentní vůčí svodům dehumanizujících anti - vizí zbytnělého pankapitalismu.

Doplňky, dodatky, odkazy

Volby v Peru coby možnost nebanálního střetu civilizací aneb  Zvolna do pravoleva? Čili Zůstane Avatar rudý ? 

http://www.literarky.cz/svet/amerika/3434-volby-v-peru-coby-monost-nebanalniho-stetu-civilizaci-

Leftist tide finally reaches

http://dignidadcuba.blogspot.com/2011/06/leftist-tide-finally-reaches-peru.html

Peru - zítra, včera a dnes I.

Prezident je indigenista, chavista, etnocacerista, lulista, humalista, levicový nacionalista a pravolevý populista čili další bojiště!

SPRINGEROVÁ, Pavlína; ŠPIČANOVÁ, Lenka. Peruánská guerillová hnutí: Ideové kořeny a vývoj od 60. let 20. století do současnost

http://www.kias.cz/media/files/publications/KIAS001.pdf

viděno odjinud

http://incakolanews.blogspot.com/2011/06/eurasia-on-perus-transition-under.html

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře