Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Co mi hlava nebere, nebo je to už stařecká demenze?

Jsem jen o dva roky starší než Václav Klaus a přesto, že jej nemusím, po vyjádření, o kterém jsem se dočetl a nejen zde (http://www.novinky.cz/domaci/278126-zapad-zklamal-vraci-se-k-socialismu-lituje-klaus.html) ale i jinde , jej pak už nemusím vůbec.  Pravda, V. Klaus na rozdíl ode mne je člověk „študovaný“, o to více mi jeho konstatování vyrazilo dech a nestačil jsem zírat.

  • co-mi-hlava-nebere-nebo-je-to-uz-starecka-demenze

Pro mě, jako někoho, kdo se po pádu komunismu aktivně podílel na přípravě a organizaci radikálních politických a ekonomických změn, je současný svět zklamáním. Žijeme v mnohem více socialistické a státem řízené společnosti, než jsme si tehdy představovali,“ prohlásil totiž Klaus.Ten Klaus, který počátkem devadesátých let sliboval občanům modré z nebe. Nyní je zklamán, že  nebe je zatažené nejen pro občany, ale i pro něj samého .

     Zkusil jsem seč mi síly a rozum dovolil pouvažovat, co tím chtěl říci. Především lze v jeho slovech vystopovat zklamání nad globálními změnami ve světě (včetně těch klimatických), o kterých se zřejmě domníval, že po změně společenského systému v ČR bude náš stát následovat tendence, které tehdy, t.j počátkem let devadesátých, ve světě panovaly. Jinými slovy, měli jsme se průběžně zařadit do světa  reálného, tvrdého a nekompromisního kapitalismu, který dává možnost individuálního uplatnění na základě osobního kapitálu, který si každý „šikovný“ člověk „mohl“ svou pílí a umem vydělat. To zklamání je o to větší, že jeho um a píle zřejmě nedošly cíle a uplatnění, kapitál a peníze, které z „šikovně“ realizované kuponové privatizace získal mu dnešní svět nedává šanci stejně „šikovně“ uplatnit, realizovat, investovat. Svět se totiž od těch 90 let dost změnil, s čímž V. Klaus nepočítal. Tedy možno říci, že se přepočítal.

     Svět se změnil hlavně za posledních deset let, přesněji od světové krize v r. 2007-2008, kdy se dostavila ekonomická recese a která významně přibrzdila vývoj světové ekonomiky. O to smutnější je poznání V. Klause, že jak sám říká „…aktivně se podílel na přípravě a organizaci radikálních politických a ekonomických změn,“ se jeho představy poněkud bortí a jeho sen přestává mít reálnou podobu. To je jedno zklamání. Druhé je v tom, že pomalu ale jistě dochází k poznání, že svět se mění nejen z pohledu technického pokroku, který zcela jistě obohacuje život lidí, ale že se také mění v lidském potenciálu a myšlení lidí. A to přes veškeré úsilí jak bohatých firem, bank a institucí, tak především jistého kruhu lidí, kteří stojí v pozadí veškerého světového dění. Jejich úsilí je, bohužel, však vynakládáno tím nejhorším možným způsobem a sice, že proti změně, která vyvěrá z lidské bídy, utrpení, nemocí a úmrtí milionů lidí v chudých zemích,v lepším případě z nedostatku základních životních potřeb, snižující se životní úrovně, nezaměstnanosti, zvyšování nákladů na život atd., bojují nikoliv bohulibým způsobem např. vkladem či investicemi pro zlepšení těchto podmínek a stavů, ale vkladem peněz a investic do zbrojení, válek, anexí cizího území, uplatňování vlivu na podmanění (uplácení) představitelů států, aby se tak lépe (a hlavně levně)  dostali ke  zdrojům surovin a nerostného bohatství. To vše i na úkor obětí na životech a zdraví občanů.

     Jenže svět, přesněji řečeno lidé, se tomu brání. Čím větší jsou dopady krize, tím více jsou lidé nespokojeni. Vlády států a zemí se sice brání, ale výsledkem jsou víceméně ústupky, které do jisté míry značně ovlivňují režimy v těchto státech a původní záměry o podmanění si lidstva na bezbranné a oddané či  poddané stádo se jim evidentně nedaří.  Jestliže V. Klaus soudí, že  žijeme v mnohem více socialistické a státem řízené společnosti, než jsme si tehdy představovali, má pravdu, i když ne úplnou. V žádném případě to nelze říci o naší společnosti, kde jsou snahy politiků a vlády právě opačné. Vlády za posledních několik let, pohříchu pod vedením ODS, které byl  Klaus otcem zakladatelem, díky uměle udržované ekonomické krize, ze které v předchozích, ale i v posledních letech až dodnes ti šikovní a umní lidé „vydělali“ miliardy (rozuměj rozkradli, zpronevěřili, vytunelovali, rozprodali) a zdecimovali tak bohatství tohoto státu.  Jenže co čert nechtěl, v posledních době  se nedaří a ve společnosti to začíná nebezpečně vřít.

     Co nechápu, je jeho údiv nad tímto vývoje a skutečnostmi, neboť je všeobecně známo, že pan „profesor“ jako vystudovaný ekonomický inženýr, který svá studia absolvoval za komunistického režimu, zcela jistě a možná nerad, absolvoval i studia Marx-Leninismu. Je tedy otázkou, jak zdatný byl V. Klaus v otázkách studia především K. Marxe, jehož učení z oblasti ekonomiky a vývoje společností a lidstva až do stadia společnosti kapitalistické zcela jasně naznačuje, jaký osud čeká režim, zvaný kapitalismus. Jinými slovy, mohl by (a měl by)  vědět, že Marx předpovídal postupný zánik kapitalismu a přerod ve společnost jinou, nejblíže charakteru socialismu, později komunismu. To není nic nového, to by si měl pan profesor uvědomovat, třeba by byl jeho údiv, resp. zklamání o to menší, možná by nebyl zklamán vůbec. Snad jen z pohledu časového horizontu, který je neúprosný a natolik rychlý, že dostihuje i samotného Klause „ v nedbalkách“.

     Ano, to zklamání V. Klause je na místě, jen své zklamání ve vztahu na domácí podmínky, vyjadřuje s velkou nadsázkou. V České republice ještě zdaleka  nežijeme v socialistické a státem řízené společnosti, ačkoliv po všech dosavadních zkušenostech lze věřit, že socialistická společnost s poctivým demokratickým zřízením, stejně jako odpovědné řízení společnosti státem je přáním většiny občanů. Stejně, jak je V. Klaus zklamán svým pohledem a vnímáním na současný svět, potažmo českou společnost, stejně zklamaní jsou i občané ČR.

      Kapitalismus pod praporem demokracie totiž většině českého  lidu do dnešních dnů nepřinesl de facto nic významně pozitivního. To málo, co se změnilo, je vlastně jen ve prospěch majetných, ostatní si buď musí úmorně na tyto „výhody“ šetřit (volný pohyb za hranice na dovolené apod.), většinou však lidé na to nemají. Ani dostatek banánů a více sortimentu v toaletním papíru ještě neznamená, že by demokracie měla být běžnými občany glorifikována. Ne, zdaleka to není socialismus a ani společnost řízená státem neodpovídá potřebám občanů. Naopak lze říci, že stávající řízení státem je na nejhorší úrovni od listopadu 89, protože místo zkvalitnění a prosperity ve společnosti jsme se dočkali politického marasmu, hlubokého poklesu morálky a ve svých důsledcích politické, justiční a ekonomické mafie, která dehonestovala nejen ekonomiku státu, ale i morálku společnosti.

     Jestliže si V.Klaus stěžuje, či je zklamán realitou světa a české společnosti, má pravdu jen poloviční. Spíše ten globální pohled je pravdivější, než ten vnitřní. Což ovšem u Klause nepřekvapuje, protože je známo, že více obrací oči k bohatému světu individualistů, než k vlastním občanům a jejich problémům. Znamená to, že z jeho zklamání či obav nás hlava zrovna bolet nemusí. Ovšem jako důkaz, co našeho profesora, alias prezidenta  a z čeho čiší jeho zklamání  je to poučné. Takže: Dost již bylo Klause a této vlády jakby smet!

 

8. září 2012                                                                                                               Jiří  B a ť a

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře