Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Mladé politika nebaví?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Ve čtvrtek po Velikonocích zorganizovalo SPaS v Domě odborových svazů v Praze (dř. ÚRO či Penzijní palác) seminář na žhavé téma : zahraniční politika. Probíraly se postoje k EU, k Rusku a dění na Ukrajině.

  • mlade-politika-nebavi

Co je SPaS?

SPaS je zkratka pro Spojenectví práce a solidarity, které sdružuje občanské a politické organizace, iniciativy, ale i jednotlivce, přesvědčené o tom, že se lidé práce musí znovu chopit emancipační iniciativy a získat zpět postavení, které jim ve společnosti, založené na solidaritě, právem náleží. Členy se mohou stát družstva, různá ekologická a duchovní hnutí, ale i místní organizace politických stran, které spojuje hledání alternativ k současnému neudržitelnému systému. SPaS si za cíl klade přispět k zastavení hospodářského a sociálního rozvratu a nastoupení cesty ke společnosti založené na solidaritě a odpovědnosti.

Před účastníky semináře zasedli kandidáti na poslance Evropského parlamentu: dosavadní poslanec v EP za KSČM MUDr. Jiří Maštálka, dále JUDr. Jiří Lédl, (člen Strany demokratického socialismu), a také kandidát hnutí ANO JUDr. Ivan Jančárek.

Seminář úspěšně vedl někdejší ministr zahraničí ČR a předseda Valného shromáždění OSN Jan Kavan. Jeho první nepříjemnou povinností bylo omluvit nejzajímavějšího z pozvaných kandidátů do EP, prof. PhDr. Jana Kellera, CSc., který natáčel předvolební klip a nemohl se uvolnit.

Všichni kandidáti do EP dostali příležitost se tématům vyjádřit. Levicově smýšlející zaujímali stanoviska téměř totožná, překvapil kandidát ANO JUDr. Jančárek. Ten přednesl hlediska prakticky totožná s oficiálními názory ministerstva zahraničí. U přítomných, kteří

znali fakta o ukrajinském puči, o nepřijatelném průběhu hlasování v tamním parlamentu, o roli fašistů a krajní pravice to vzbudilo údiv, který se však změnil v pochopení, když vyšlo najevo, že dr. Jančárek je zaměstnancem ministerstva zahraničí…

Pozorovatele však zaujala i jiná věc, kterou považuji za alarmující. Akce SPaS byla ohlášena na internetu, např. v BL, a nelze se proto domýšlet, že by se o ni lidé nedověděli. I pořadatelé zřejmě počítali se slušnou účastí a seminář přesunuli do velkého sálu, kam se vejde přes 200 sedících zájemců. Přesto bylo v sále odhadem tak 70 účastníků, převážně důchodového věku, těch mladších, ekonomicky aktivních či studentů, by se člověk dopočítal na prstech ruky a nohy.

A to je ta alarmující věc. SPaS pořádá už několik let semináře na velmi zajímavá témata, která se týkají nejen přítomnosti, ale i budoucnosti. Před rokem v dubnu např. hovořila na téma Úrok jako hřích, ale i obecně o veřejných financích ČR, Evropy a USA paní Květa Pohlhammer Lauterbachová, jež se označuje za křesťanskou ekonomku. Dalšími tématy byly např. vztahy mezi Čínou a Evropou, systémový pohled na výsledky voleb, sociální bydlení, ČT jako veřejnoprávní medium, o daru církvím apod. (Viz http://www.i-spas.cz/index.php/seminare-spas/46-seminare-zaznamy?start=40) Ze seminářů se pořizují videozáznamy, které mohou účastníci získat.

Přenášejícími bývají specialisté z vysokých škol, ekonomové, sociologové apod. Mezi účastníky se lze setkat s dřívějšími významnými politiky, např. ministrem zdravotnictví Ivanem Davidem, Janem Kavanem, někdejším rozvědčíkem a pracovníkem ministerstva zahraničních věcí Miroslavem Polreichem apod. Často zasahují do diskusí a přítomní se dovědí spoustu zajímavostí, které jsou jinak nedostupné.

I těchto seminářů se aktivně účastní převážně senioři. Je podivuhodné, že lidé na sklonku života mají o veřejné dění zájem a viditelně jim záleží na tom, orientovat se, kam spěje svět a jaké jsou možnosti dalšího vývoje.

Vyvstává otázka, co je příčinou nezájmu mladých. Zda je to nedostatek času, vytížení v práci či při studiu, nevyčerpatelná nabídkou zájmových, sportovních či zážitkových činností. Nebo je to vyvolaná štítivost k politice, zejména levicového směru? Nevím, neumím si to vysvětlit, vždyť přece jde o jejich budoucnost a šťastný život jejich dětí.

Bývaly doby, kdy se stařešinové považovali za úctyhodné osoby, které získaly mnoho životních zkušeností, musely překonat pozoruhodný počet životních překážek. Bývali zdrojem poučení a udržovali povědomí o skutečné a nefalšované historii.

Dnes jsou osamělí a nikdo se o ně nezajímá. Mohou je snad nahradit informační technologie? Vypadá to tak.

Ivo Krieshofer

Facebook komentáře