Zakládající členové AIIB budou ovládat investice na Hedvábné stezce

Do AIIB se hlásí národy, které chtějí kráčet po Hedvábné stezce

Proti vůli USA se mnoho zemí EU přidalo mezi zakládající členy asijské investiční banky AIIB. Zájem po Maďarsku vyjádřilo i Polsko, Česko zatím možnost zvažuje. V očích Washingtonu je nová instituce pákou Pekingu pro rozšiřování jeho hospodářského vlivu ve světě a konkurence Světové banky a Asijské rozvojové banky (ADB), kterou vede Japonsko. AIIB je nástupní stanice na Hedvábnou stezku. Kdo je členem AIIB bude spolurozhodovat o obřích investicích.

Nevyhovující podmínky MMF

V r. 2010 byl za podpory administrativy prezidenta USA Baracka Obamy rozpracován balík reforem struktury vedení MMF. Předpokládalo se, že zástupci skupiny BRICS dostanou takový počet kvót hlasů, který by spravedlivě odrážel jejich přínos do světové ekonomiky. Tento návrh reforem Kongres USA zamítl, protože většina republikánů pochybuje o nutnosti mezinárodní finanční spolupráce, a kromě toho, by tyto opravy posílily pozice Číny a oslabily pozice Washingtonu.

Tento příklad je příznačný, protože odpovídá pozici, kterou vypracovaly USA vůči Číně: od r. 2005 vyvíjel Washington na Peking neustálý nátlak, vyzýval „k odpovědnosti" a dokonce označil Čínu za „globálního bezhlavého jezdce". Odmítnutí reformovat MMF prohloubilo rozpory, a stalo se jasné, že USA si nechtějí rozdělit moc s ČLR.

Čína je unavena čekáním na to, že ji bude poskytnuta větší pravomoc v mezinárodních bankách, takže si vytváří vlastní příležitosti po celém světě. Je zapojena do vytváření rozvojové banky BRICS, alternativy SWIFTu, budování kanálu v Nikaragui konkurujícímu Panamskému kanálu, a nyní vévodí nové Asijské infrastrukturní rozvojové bance (AIIB).

Na slavnostním zakládacím ceremoniálu v Pekingu 24. října 2014 bylo 21 zemí, které podepsaly společné memorandum o vstupu do AIIB: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam.
S malým zpožděním přistoupila k memorandu Indonésie – v prosinci 2014. Austrálie a Jižní Korea ustály extrémní tlak ze strany USA a v březnu oficiálně také přistoupily k AIIB. Přihlášku podal i Hongkong a ukázalo se, že členem bude i Tchaj-wan, ovšem jako Čínský Taipei.

Velký průlom nastal na počátku března, kdy George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie.

Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… K dnešnímu dni má AIIB 57 zakládajících členů.

USA stále trvají na zachování status quo, stávajícího MMF a Čína chce nynější pořádek prostě změnit. Nicméně čínské elity si uvědomují rizika svého velmi rychlého růstu a navrhují USA „nový model vzájemných vztahů supervelmocí", mocenské a akademické kruhy USA však na tyto výzvy odpovídají nepřátelsky. Washington nechce s Pekingem jednat jako s rovným a nechápe „inovace v diplomatické teorii a praxi", které navrhují Číňané.


Chůze po Hedvábné stezce nebo podřízenost

USA vadí silní Rusové a tak se Amerika marně snaží izolovat Rusko a posílit kontrolu nad zbytkem Evropy, píše zvláštní představitel Francie pro kontakty s Ruskem Jean-Pierre Chevenement v článku pro Le Monde Diplomatique.

Podle politikových slov, „jsme svědky války, která nemá jméno". Probíhá přidušený spor mezi těmi, kdo chce zachovat euro-ruské partnerství v té podobě, v jaké bylo vymyšleno na počátku prvního desetiletí 21. století a mezi přívrženci politiky zadržování, pokud ne přímo vytěsňování Ruska, tedy přívrženci další studené války, domnívá se Chevenement.

Proto, hlavní otázkou nynější ukrajinské krize podle názoru experta je, zda „se Evropa dokáže prosadit jako nezávislý hráč ve vícepolárním světě, nebo, naopak, zda se smíří se stabilním podřízením ve vztahu k USA".

Chevenement je přesvědčen o tom, že Evropa se musí pokusit přesvědčit USA o tom, že její skutečný zájem nespočívá v tom, aby bylo Rusko vytěsněno ze Západu, ale aby společně s ním byla stanovena vzájemně přijatelná pravidla hry, která by obnovila rozumnou důvěru.

Význam vstupu do AIIB pro Rusko

Členství v AIIB pomůže Rusku získat investice pro regiony východní Sibiře a Dálného východu, jejichž rozvoj byl prohlášen za státní prioritu, soudí profesor Feng Shaolei, který stojí v čele Ústavu mezinárodních výzkumů v Šanghaji.

Podle mínění čínského politologa bude součinnost Ruska a Číny v rámci nové finanční struktury prospěšná i samotné bance.

„Připojení Ruska k AIIB se stalo dalším důležitým krokem v rozvoji rusko-čínské spolupráce. A nejen že to upevní vzájemnou důvěru mezi dvěma partnerskými zeměmi, ale současně rozšíří i obzor jejich součinnosti díky zapojení třetích zemí. Členství takové autoritativní země jako Rusko v AIIB bude napomáhat jeho úspěšné činnosti a podněcovat rozvoj investiční spolupráce v celém Asijsko-tichomořském regionu", soudí Feng Shaolei.
Změny

Americká elita redefinuje současnou ekonomickou situaci ve světě, uvádí se v německém vydání Deutsche Wirtschafts Nachrichten. Bývalý americký ministr financí a prezident Harvardské univerzity Lawrence Summers uvedl, že doba, kdy Spojené státy ovládaly svět, přichází ke svému konci. Důvodem pro to je, podle něj, neúspěšný pokus Washingtonu, aby odvrátil své spojence ve vstupu do Asijské banky založené a vedené Čínou.

Evropské státy, tedy alespoň některé z nich, jasně chápou, že AIIB představuje základ čínské strategie Nové hedvábné stezky, jejíž nedílnou součástí je i Rusko. Někdejší francouzský premiér Dominique de Villepin na počátku března v podnikatelském listu Les Echos konstatoval, že Hedvábná stezka nabízí Evropě příležitosti k lukrativním dohodám ve sféře dopravy a městských služeb. „Je nyní úkolem zmobilizovat Evropskou unii a její členské státy, ale také místní správu, obchodní komory a podniky, nemluvě o univerzitách a think-tancích.“

Evropa, přinejmenším podle Villepinova článku, chápe, že vstupem do AIIB napomůže především čínským (a ruským) zájmům, protože banka bude zajišťovat především „pružný rámec, který může pomoci řešit problémy, jimž Čína čelí“, ale na druhé straně „v nejistém a vratkém finančním světě je nezbytné přijmout ten správný přístup k dlouhodobým projektům užívajícím mnohostranné nástroje“, vysvětluje někdejší francouzský premiér. Jinými slovy, čínská ekonomika sice aktuálně netrhá rekordy růstu, ale ta americká je na tom mnohem hůř.

S ekonomickou silou Číny, která soupeří s USA, a rozvíjejícími se ekonomikami, které dohromady vytvářejí minimálně polovinu světové produkce, vzniká nutnost, aby architektura světové ekonomiky byla aktualizována na nové poměry a dostala novou formu.


Zdroj:


http://cz.sputniknews.com/nazory/20150528/469455.html#ixzz3bQcSwav6

http://cz.sputniknews.com/politika/20150412/246599.html#ixzz3bQrgXmLc