Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Očkování těhotných žen a dětí mRNA vakcínou: „DES STORY“ jeden z největších omylů medicíny by měl být varováním

Příběh dietylstilbestrol („DES story“) je jeden z nejtragičtějších případů lidského pochybení v moderní medicíně. Tento syntetický estrogen se používal k profylaxi potratu, předčasného porodu a nitroděložního odumření plodu, [1] ale i jako nouzová antikoncepce. [2]

Předpokládá se, že celosvětově bylo v období let 1940-1971 přibližně 6 milionů matek a jejich plodů vystavených vlivu dietylstilboestrolu (dále DES). [3]

  • ockovani-tehotnych-zen-a-deti-mrna-vakcinou-des-story-jeden-z-nejvetsich-omylu-mediciny-by-mel-byt-varovanim

Jak se ukázalo později, DES, který se považoval za zázračný lék (miraculous drug), [4] působil jako tzv. trans-placentární karcinogen, procházel přes placentu matek a způsoboval jejich dospívajícím dcerám (přibližně ve věku 7-19 let) rakovinu reprodukčních orgánů, zejména adenokarcinom pochvy nebo děložního čípku. [5] [6] [7] [8] Byly zaznamenány i jiné typy rakoviny u dcer těchto matek, například smrtelný teratom vaječníku u 12 letého děvčátka, [9] nebo adenom hypofýzy u adolescentky ve věku 18 let. [10]

Kromě již zmíněných onkologických onemocnění, dcery, jejichž matkám byl podáván DES během těhotenství, měly významně narušeny reprodukční zdraví projevující se výrazně vyšším výskytem změn na děložním čípku a pochvě, [11] neplodností, spontánními potraty, předčasnými porody, mimoděložním těhotenstvím, porody mrtvého dítěte, předčasnou menopauzou, ale i rakovinou prsu . [12] [13] [14] [15] [16]

Synové matek, jimž byl během těhotenství podáván DES, měli také narušené reprodukční funkce projevující se například poruchami tvorby spermií a neplodností, [17] ale i rakovinou varlat. [18] [19]

Uvedenými onkologickým a reprodukčními onemocněními dětí, se bohužel tragicky příběh „zázračného léku“, který se měl doporučit všem těhotným ženám, [20] neskončil.

Ukázalo se, že používání DES během těhotenství vážně poškodilo zdraví nejen dcer a synů těchto matek, ale jejich vnuček/vnuků a pravnuček/pravnuků.

Ve druhé a třetí generaci potomků bylo zjištěno zvýšené riziko rakoviny, [21] [22] vrozených vad
[23] [24] [25] poruch nervového vývinu (porucha pozornosti s hyperaktivitou, ADHD), [26] poruch menstruačního cyklu a předčasných porodů. [27]

Uvedená zjištění potvrdila, že DES působí negativně na zdraví potomků nejen prostřednictvím genotoxických účinků, [28] ale zejména prostřednictvím epigenetických účinků, které se přenášejí na další generace, tedy i na ty, které nebyly přímo vystaveny jeho účinkům (tzv. transgenerační účinky). [29] [30] Epigenetické mechanismy, které jsou velmi citlivé vůči externím intervencím, nemění sekvenci DNA, ale regulují genovou expresi na transkripční a posttranskripční úrovni. Klasické epigenetické mechanismy zahrnují metylaci DNA, modifikace histonů a regulaci mikroRNA (miRNA). [31]

V čem jsou podobnosti mezi „DES STORY“ a očkováním těhotných žen a dětí injekcemi proti SARS-CoV-2?
1. Podobně jako dietylstilbestrol i mRNA injekce proti SARS-CoV-2 se vehementně doporučuje nejzranitelnějším populacím jako jsou těhotné ženy [32] a dospívající děti. [33]

Období embryonálního vývoje jakož i období dospívání (adolescence) je charakteristické prudkým růstem a množením buněk, a proto vyžaduje mimořádnou pozornost. Puberta startuje fázi rychlého růstu a zrání zejména reprodukčního, svalově kosterního, nervového, endokrinního, metabolického, imunitního a kardio-vaskulárního systému. Z tohoto důvodu je dospívání zvlášť citlivou fází lidského života během níž mohou negativní vlivy významně ovlivnit nejen vývin a zdraví jedince ale i zdraví příští generace. [34]

V souvislosti s očkováním dospívajících dětí injekcemi proti SARS-CoV-2 je důležité upozornit na tzv. hypotalamickou kontrolu puberty. Je známo, že přibližně 10% hypotalamických genů (známých pod názvem Geny Související s nádorem -Tumor Related Genes, TRG) zvyšujících svou aktivitu během puberty zároveň kontroluje tvorbu nebo potlačování nádorů.

Roth a kol. identifikovali 11 genů souvisejících s TRG sítí z nichž 6 bylo identifikováno jako geny potlačující nádory (např. p53 , SASH1 , CUTL1 ) a 5 jako geny způsobující nádory (např. CCND1 a AF1Q , jejichž narušená exprese byla pozorována např. při rakovině prsu [35 ] [36] ). [37] Pokud mi je známo, nejsou k dispozici studie, které by zkoumaly vliv injekcí proti SARS-CoV-2 na TRG hypotalamickou síť, která ve spolupráci s dalšími geny hraje významnou roli nejen ve startu puberty a regulaci reprodukčního vývinu, ale také v tvorbě nebo potlačování nádorů. [38] [39]

Velmi důležitou roli v tomto období hrají epigenetické mechanismy, které aktivují nebo deaktivují části genomu v konkrétním čase a na konkrétním místě. [40] Pokud mi je známo, neexistují epidemiologické údaje o interakci injekcí proti SARS-CoV-2 s epigenetickými mechanismy.

2. Podobně jako DES i vakcína proti SARS-CoV-2 se považuje za zázračný lék, který by měl být podáván všem, včetně těhotných žen [41] a dětí. [42] Myšlenka předepisovat DES pro všechny těhotné ženy dlouho přetrvávala zejména díky úsilí farmaceutických společnosti a zaslepenosti kompetentních orgánů, které dávaly přednost pozitivním zprávám od propagátorů tohoto „zázračného léku“ před zprávami, které vyjadřovaly pochybnosti . [43] Tímto úsilím se naivně, ale přece jen úspěšně zpochybnila přítomnost dostatečného množství přirozených estrogenů v těle většiny těhotných žen, tak jak se nyní v souvislosti SARS-CoV-2 očkováním naivně, ale přece jen úspěšně zpochybňuje přirozená imunita v těle většiny lidí.

Nedávné kvalitně provedené studie jasně prokázaly, že infekce SARS-CoV-2 indukuje u lidí silnou antigen-specifickou, dlouhodobou humorální imunitní reakci. [44] [45]

Na druhé straně posmrtná studie (Hansen a kol., Duben 2021) na pacientovi očkovaném proti SARS-CoV-2 ukázala, že vakcinace proti SARS-CoV-2 může sice vyvolat humorální a/nebo buněčnou imunitu, ale tzv. sterilní imunita (schopnost imunitního systém zcela zabránit množení viru v těle) není dostatečně vyvinutá. [46]

Pak jaký je vlastně důvod ohrožovat zdraví plodů během nitroděložního vývinu a dospívající mládeže vakcínami, které obsahují genetický materiál (fragmenty mRNA) a lipidové nanočástice?

3. V roce 1943 začali Smith a kol., klinické hodnocení DES, v roce 1946 obhajovali jeho používání k prevenci spontánních potratů, předčasných porodů, nitroděložních úmrtí a preeklampsie. Již v roce 1947 americký úřad „Food and drug administration“ (FDA) povolil používání DES při hrozících nebo opakovaných potratech. [47] Kongres v Montrealu v roce 1954 se dokonce zabýval podáváním DES všem těhotným ženám. [48]

Jaká zvláštní podobnost s genetickými injekcemi proti SARS-CoV-2, které se také doporučují všem, včetně těhotných žen a dětí. Výsledkem tohoto rychlého a nedůsledného postupu při schvalování DES, řízeného spíše ideologií „zázračného léku“ než vědeckými fakty, bylo tragické poškození zdraví milionů matek, jejich dětí, vnoučat a pravnoučat.

Podobně jako v případě DES, i v současnosti je celý proces vývoje, testování a schvalování vakcín proti SARS-CoV-2 velmi rychlý; v případě očkování dětí trval přibližně deset měsíců. [49]

Za normálních okolností proces vývoje vakcíny trvá 12-15 let . [50]

V Souhrnu charakteristických vlastností vakcíny Comirnaty se uvádí „Studie genotoxicity ani karcinogenity nebyly provedeny. Neočekává se, že složky vakcíny (lipidy a mRNA) mají genotoxický potenciál.“ [51]

Vzhledem k faktu, že jde o očkování milionů těhotných žen a dětí s rizikem narušení jejich epigenetických mechanismů (což může ovlivnit zdraví až třetí generace potomků), argumentace „neočekává se“ je velmi slabou zárukou bezpečnosti mRNA vakcíny obsahující jednak genetický materiál (fragmenty mRNA) a jednak lipidové nanočástice.

Je známo, že vícero typů nanočástic pronikají do jádra buňky (včetně lipidových [52]) a jejich akumulace v těle už dříve vyvolává obavy o jejich bezpečnosti pro lidské zdraví, zejména v souvislosti s epigenetickou toxicitou. [53] [54] [55] [56]

Podle dostupných údajů, nanočástice nesoucí mRNA pro SARS-CoV-2 mají velikost 75-89 nm, [57] a tudíž by neměly pronikat do jádra buňky (do jádra mohou vstoupit nanočástice menší než 40 nm).

Avšak i kdyby nanočástice nesoucí mRNA nepronikly do jádra buňky, stále mohou vstoupit do interakce s významným epigenetickým mechanismem, který se nachází v cytoplazmě – mikroRNA (mikroRNA jsou krátké nekódující RNA, které potlačují genovou expresi prostřednictvím translační represe a/nebo degradace cílových mRNA [58 ]).

Celogenomové studie totiž ukázaly, že mikroRNA jsou přítomny v jádru i v cytoplazmě. [59] [60] V souvislosti s rizikem, že mRNA z vakcín může vstoupit do interakce s mikroRNA v lidských buňkách je třeba poznamenat, že interakce mikroRNA-mRNA představují významnou kontrolní dráhu regulující několik důležitých procesů včetně rakoviny a embryonálního vývoje. [61] [62] [63]

Údaje o vlivu injekcí proti SARS-CoV-2 na epigenetické mechanismy těhotných žen a dospívajících dětí chybí a v podstatě se o nich ani nediskutuje.

Lidé zodpovědní za DES tragédii epigenetické mechanismy neznali, ale my už o jejich velkém významu víme, a proto je naše odpovědnost za zdraví nových generací dětí podstatně větší.

Podobně jako v případě DES, kdy věda ještě neznala epigenetické mechanismy, ani současná věda ještě nezná, jaké další citlivé a precizní kontrolní systémy fungují vedle epigenetiky v tělech vyvíjejících se plodů a dospívajících dětí, což je další důvod k tomu, abychom experimenty s těhotnými ženami a dospívajícím dětmi odmítli.

PharmDr. Jozef Laurinec, PhD.

[1] Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe SJ. Drugs in Pregnancy and Lactation, 9th ed. Philadelphia: Wolters Kluwer / Lippincott Williams & Wilkins, 2011, p. 415.

[2] Taubert, HD, Kuhl H. Kontrazeption mit Hormonen. Stuttgart: Georg Thieme Verlag, 1995.

[3] Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe SJ. Drugs in Pregnancy and Lactation. p. 415.

[4] Diethylstilbestrol story]. Tournaire M, Epelboin S, Devouche E. Histoire du diéthylstilbestrol [Diethylstilbestrol story]. Therapie. 2014 Jan-Feb; 69 (1): 101-14.

[5] Herbst AL, Ulfelder H, Poskanzer DC. Adenocarcinoma of the vagina. Association of maternal stilbestrol therapy with tumor appearance in young women. The New England Journal of Medicine. 1971 Apr 15; 284 (15): 878-81.

[6] Herbst AL, Scully RE. Adenocarcinoma of the vagina in adolescence. A report of 7 cases including 6 clear-cell carcinoma (so-called mesonephromas). Cancer. 1970 Apr; 25 (4): 745-57.

[7] Noller KL, Decker DG, Lanier AP, Kurland LT. Clear-cell adenocarcinoma of the cervix after maternal treatment with synthetic estrogens. Mayo Clinic Proceedings. 1972 Sep; 47 (9): 629-30.

[8] Linden G, Henderson BE. Genital-tract cancers in adolescents and young adults. The New England Journal of Medicine. 1972 Apr 6; 286 (14): 760-1.

[9] Lazarus KH. Maternal diethylstilboestrol and ovarian malignancy in offspring. Lancet. 1984 Jan 7; 1 (8367): 53.

[10] Cunningham JR, Gidwani GP, Gupta MS, et al. Prolactin-secreting pituitary adenoma: Occurrence following Prenatal exposure to diethylstilbestrol. Cleveland Clinic Quarterly. 1982 Winter; 49 (4): 249-54.

[11] Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe SJ. Drugs in Pregnancy and Lactation. p. 415.

[12] Tournaire M, Devouche E, ESPIO M, et al. Cancer Risk in Women Exposed to Diethylstilbestrol in Utero. Therapie. 2015 Sep-Oct; 70 (5): 433-41.

[13] Hilakivi-Clarke L. Maternal exposure to diethylstilbestrol during pregnancy and increased breast cancer risk in daughters. Breast Cancer Research. 2014; 16 (2): 208.

[14] Hoover RN, Hyer M, Pfeiffer RM, et al. Adverse health outcomes in women exposed in utero to diethylstilbestrol. The New England Journal of Medicine. 2011 Oct 6; 365 (14): 1304-14.

[15] Troisi, R ., Hatch EE, Titus-Ernstoff E. et al. Cancer risk in women prenatally exposed to diethylstilbestrol. International Journal of Cancer. 2007 Jul 15; 121 (2): 356-60.

[16] Palmer JR, Wise LA, Hatch EE, et al. Prenatal diethylstilbestrol exposure and risk of breast cancer. Cancer epidemií Biomarkers Prev. 2006 Aug; 15 (8): 1509-14.

[17] Briggs, GG., Freeman, RK., Yaffe SJ. Drugs in Pregnancy and Lactation. 415.

[18] Schottenfeld, D . et al. The Epidemiology of testicular cancer in young adults. American Journal of Epidemiology. 1980 Aug; 112 (2): 232-46;

[19] Depue RH ., Pike MC , Henderson BE . Estrogen exposure during gestationis and risk of testicular cancer. Journal of the National Cancer Institute . 1983 Dec; 71 (6): 1151-5.

[20] Diethylstilbestrol story]. Tournaire M, Epelboin S, Devouche E. Histoire du diéthylstilbestrol [Diethylstilbestrol story]. Therapie. 2014 Jan-Feb; 69 (1): 101-14.

[21] Hilakivi-Clarke L. Maternal exposure to diethylstilbestrol during pregnancy and increased breast cancer risk in daughters. Breast Cancer Research. 2014; 16 (2): 208.

[22] Titus-Ernstoff L, Troisi R, Hatch EE, et al. Offspring of women exposed in utero to diethylstilbestrol (DES): a preliminary report of Benign and malignant pathology in the third generation. Epidemiology. 2008 Mar; 19 (2): 251-7.

[23] Tournaire M, Epelboin S, Devouche E, et al. Adverse health effects in children of women exposed in utero to diethylstilbestrol (DES). Therapie. 2016 Sep; 71 (4): 395-404.

[24] Titus-Ernstoff L, Troisi R, Hatch EE, et al. Birth defects in the sons and daughters of women who were exposed in utero to diethylstilbestrol (DES). International Journal of andrologie. 2010 Apr; 33 (2): 377-84.

[25] Kalfas N, Paris F, Soyer-Gobillard MO, et al. Prevalence of hypospadie in Grandsons of women exposed to diethylstilbestrol during pregnancy: a multigenerational national cohort study. Fertility and Sterility. 2011 Jun 30; 95 (8): 2574-7.

[26] Kioumourtzoglou MA, Coull BA, O’Reilly EJ, et al. Association of Exposure to Diethylstilbestrol During Pregnancy With Multigenerational Neurodevelopmental Deficits. JAMA Pediatrics. 2018; 172 (7): 670-677.

[27] Titus L, Hatch EE, Drake KM, et al. Reproductive and hormone-related outcomes in women whose mothers were exposed in utero to diethylstilbestrol (DES): A report from the US National Cancer Institute DES Third Generation Study. Reproductive Toxicology. 2019 Mar; 84: 32-38.

[28] International Agency for Research on Cancer, Diethylstilbestrol, June 2018, https : // Monografie . IARC . who . int / wp – content / uploads / 2018 / 06 / mono100A – 16 . pdf . Accessed 16 June 2021.

[29] Shahidehnia M. Epigenetic Effects of Endocrine Disrupting Chemicals. Journal of Environmental & Analytical Toxicology. 2016; 6: 4.

[30] International Agency for Research on Cancer, Diethylstilbestrol, June 2018, https : // Monografie . IARC . who . int / wp – content / uploads / 2018 / 06 / mono100A – 16 . pdf . Accessed 16 June 2021.

[31] Cacabelos R, Tellado I, Cacabelos P. The Epigenetic Machinery in the Life Cycle and Pharmacoepigenetics. Pharmacoepigenetics. 2019; 10: 1-100.

[32] Jaffe EF, Lyerly AD, Goldfarb IT. Advancing research in pregnancy during COVID-19: Missed opportunities and momentum in the US. Med (New York, NY) 2021; 2 (5): 460-464.

[33] Goldschmidt K. COVID-19 Vaccines for Children: The Essential Role of the Pediatric Nurse. Journal of Pediatric Nursing. 2021; 57: 96-98.

[34] Patton GC, Olsson CA, Skirbekk V, et al. Adolescence and the next generation. Nature. 2018 Feb 21; 554 (7693): 458-466

[35] Colaprico A, Olsen C, Bailey MH, et al. Interpreting PATHWAYS to discover cancer driver genes with Moonlight. Nature Communications. 2020; 11 (1): 69.

[36] Mohammadizadeh F, Hani M, Ranaee M, Bagheri M. Role of cyclin D1 in breast carcinoma. Journal of Research in Medical Sciences: the Official Journal of Isfahan University of Medical Sciences. 2013; 18 (12): 1021-1025.

[37] Roth CHL and Mastronardi C. Early puberty Onset and Female Cancers-Is There a Link? In: Moorland MT (ed.). Cancer in Female Adolescents. New York: Nova Science Publishers; 2008: 174-175.

[38] Toro CA, Aylwin CF, Lomniczi A. Hypothalamic epigenetics driving female puberty. Journal of Neuroendocrinology.2018; 30 (7): e12589.

[39] Lomniczi A , Wright H , Ojeda SR , et al. Epigenetic regulation of female puberty. Frontiers in Neuroendocrinology. 2015 Jan; 36: 90-107.

[40] Shahidehnia M. Epigenetic Effects of Endocrine Disrupting Chemicals. Journal of Environmental & Analytical Toxicology. 2016; 6: 4.

[41] Jaffe EF, Lyerly AD, Goldfarb IT. Advancing research in pregnancy during COVID-19: Missed opportunities and momentum in the US. Med (New York, NY) 2021; 2 (5): 460-464.

[42] Goldschmidt K. COVID-19 Vaccines for Children: The Essential Role of the Pediatric Nurse. Journal of Pediatric Nursing. 2021; 57: 96-98.

[43] Diethylstilbestrol story]. Tournaire M, Epelboin S, Devouche E. Histoire du diéthylstilbestrol [Diethylstilbestrol story]. Therapie. 2014 Jan-Feb; 69 (1): 101-14.

[44] Turner JS, Kim W, Kalaidina E, et al. SARS-CoV-2 infection induces long-lived bone marrow plasma cells in humans. Nature. 2021 May 24. doi: 10.1038 / s41586-021-03647-4

[45] Nguyen-Contant P, Embong AK, Kanagaiah P, et al. Protein-Reactive IgG and Memory B Cell Production after Human SARS-CoV-2 Infection Includes Broad Reactivity to the S2 Subunit. mBio. 2020 Sep 25; 11 (5): e01991-20.

[46] Hansen T, Titz U, Kulamadayil-Heidenreich NSA, et al. First case of postmortem study in a patient vaccinated against SARS-CoV-2. Int J Infect Dis. 2021 Apr 16; 107: 172-175.

[47] [Diethylstilbestrol story]. Tournaire M, Epelboin S, Devouche E. Histoire du diéthylstilbestrol [Diethylstilbestrol story]. Therapie. 2014 Jan-Feb; 69 (1): 101-14.

[48] Smith GV, Smith OW. Prophylactic hormone therapy; relation to Complications of pregnancy. Obstet Gynecol. 1954 Aug; 4 (2): 129-41.

[49] Goldschmidt K. COVID-19 Vaccines for Children: The Essential Role of the Pediatric Nurse. Journal of Pediatric Nursing. 2021; 57: 96-98.

[50] Han S. Clinical vaccine development. Clinical and experimental vaccine research. 2015; 4 (1): 46-53. doi: 10.7774 / cevr.2015.4.1.46

[51] Comirnaty: EPAR-Product Information. Last updated: 02/06/2021 https://www.ema.europa.eu/en

documents / product-information / comirnaty-EPAR-product-information_en.pdf . Accesed 15 June 2021. „neither genotoxicity nor carcinogenicity studies were performed. The components of the vaccine (lipids and mRNA) are not expected to have Genotoxicitě potential. „

[52] Behzadi S, Serpooshan V, Tao W, et al. Cellular uptake of nanoparticles: journey inside the cell. Chemical Society reviews. 2017; 46 (14): 4218-4244

[53] Gedda MR, Babele PK, Zahra K, Madhukar P. Epigenetic Aspects of Engineered Nanomaterials: Is the Collateral Damage Inevitable ?. Frontiers in bioengineering and biotechnology. 2019; 7: 228.

[54] Andreu V, Arruebo M. Current progress and challenges of nanoparticle-based Therapeutics in pain management. Journal of controlled release: official journal of the Controlled Release Society. 2018 Jan 10; 269: 189-213.

[55] Dusinska M, Tulinska J, El Yamani N, et al. Immunotoxicity, genotoxicity and epigenetic toxicity of Nanomaterials: New strategies for toxicity testing? Food and chemical toxicology: an international journal published for the British Industrial Biological Research Association. 2017 Nov; 109 (Pt 1): 797-811.

[56] Sierra MI, Valdés A, Fernández AF, et al. The effect of exposure to nanoparticles and Nanomaterials on the mammalian epigenome. International journal of nanomedicínu. 2016 Nov 25; 11: 6297-6306.

[57] Schoenmaker L, Witzigmann D, Kulkarni JA, et al. mRNA-lipid nanoparticle COVID-19 vaccines: Structure and stability. International Journal of Pharmaceutics. 2021 May 15; 601: 120586.

[58] Leung AKL. The whereabouts of microRNA Actions: Cytoplasm and Beyond. Trends in Cell Biology. 2015 Oct; 25 (10): 601-610.

[59] Roberts TC. The microRNA Biology of the Mammalian Nucleus. Molecular therapy. Nucleic acids. 2014 Aug 19; 3 (8): e188.

[60] Jeffries CD, Fried HM, Perkins DO. Nuclear and cytoplasmic localization of neural stem cell microRNA. RNA. 2011 Apr; 17 (4): 675-86.

[61] Yousef M, Goy G, Mitra R, et al. miRcorrNet: machine learning-based integration of miRNA and mRNA expression profiles, combined with feature grouping and ranking. PeerJ. 2021; 9: e11458.

[62] Yao Y, Jiang C, Wang F, et al. Integrative Analysis of miRNA and mRNA Expression Profiles Associated With Human atriu Aging. Frontiers in Physiology. 2019; 10: 1226.

[63] Gross N, Kropp J, Khatib H. microRNA Signaling in Embryo Development. Biology (Basel). 2017; 6 (3): 34.

Hlavné správy
https://bit.ly/3gAghKH

zdroj: https://www.pokec24.cz/nezarazene/ockovani-tehotnych-zen-a-deti-mrna-vakcinou-des-story-jeden-z-nejvetsich-omylu-mediciny-by-mel-byt-varovanim/

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře