Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Včera zemřel Lawrence Ferlinghetti...

Nebudu tady citovat data z wikipedie, ale napíšu to sám za sebe. Lawrence Ferlinghetti byl americký básník, který patřil k hnutí básníků a poetů tzv. beat generation. My jsme se s ním, tehdy ještě jako školou povinní,  poprvé setkali někdy na konci 70-tých, začátků 80-tých let. Jeho poezie tehdy oslovila naše srdce, ale nebyl to jen on, četli jsme poezii Gregoryho Corsa, Allena Ginsberga, prózu "Na cestě" od Jacka Kerouaca a další....

  • vcera-zemrel-lawrence-ferlinghetti
Pro nás to tehdy bylo jak blesk z čistého nebe... Jejich tvorbu, kterou nenapodobitelným způsobem přeložil Jan Zábrana,  jsme tehdy množili přes kopírák a vyťukávali do psacích strojů, skrytě jí šířili v našich gymnaziálních samizdatech (my jsme tehdy tajně vydávali na gymnáziu v Příbrami časopis NOC) a přidávali i své prvé literární pokusy...
 
Moc rád na ty časy vzpomínám a věřte nebo ne, nebylo to tak, že bychom za toto byli tehdy nějak pronásledováni, jak se dnes všude a u všeho z té doby zdůrazňuje! Možná to bude znít nevěrohodně, ale víte, že mám často pocit, že jsme tehdy byli nesrovnatelně svobodnější, než jsme dnes... Nicméně za básníka hovoří jeho poezie, tady jsem vybral krátkou ukázku z toho, co jsem si od Ferlinghettiho oblíbil a co mám dodnes rád a znovu se k tomu vracím:
 
Co já vím

co já vím možná že byla šťastnější
než kdo jiný
ta osamělá babka s vlňákem
ve vlaku s bedničkami pomerančů
a s ochočeným ptáčkem
v kapesníku
na kterého
celou dobu broukala
mia mascotta
mia mascotta
a nikdo z nedělních výletníků
s lahvemi a košíky
si jí
nevšímal
a vagón
povrzával uprostřed kukuřičných polí
tak pomalu že
motýli
létali
dovnitř a ven
 
Škoda národa
podle Chalíla Džibrána

Škoda národa jehož lidé ovcemi se stali
a jehož pastýři je vedou na scestí
Škoda národa jenž vedou lháři
jehož mudrcové musí mlčet
a jehož fanatici zamořili rádio
Škoda národa který nedokáže zvýšit hlas
jinak než k chvále dobyvatelů
a tyrana zdraví jako hrdinu
a chce vládnout světu
silou a mučením
Škoda národa který nezná
jiný jazyk než svůj vlastní
a jinou kulturu než svou vlastní
Škoda národa který dýchá za peníze
a spí spánkem příliš dobře živených
Škoda národa ó Škoda lidu
jenž dovolí svá práva nahlodat
své svobody vyvanout
Má vlasti, o hrobě
sladké země svobody
o hrobě zpívám!
2007
 
Co mohla říct
fantastickému medvídkovi z dětských her
co mohla říct bratrovi
co mohla říct
kočce s tlapkami budoucnosti
co mohla říct matce
po té chvíli kdy ležela jako opilá
v ohnutých květech
na horkém břehu řeky
kde kapradí zmalátnělo v poryvech
milencova dechu
a ptáci zešíleli
a vrhali se střemhlav ze stromů
a zobali ze země ještě teplé
rozstříknuté sperma...

 

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře