NEDĚLNÍK ADAMA B. BARTOŠE (45) VŠECHNO JE JINAK

Nejenže nedopadlo jednání s Trikolórou (zprvu vypadalo konstruktivně, ale pak se Trikolora odmlčela a až dosud hraje mrtvého brouka), ale navíc se rozpadlo i naše spojenectví s Otevřeme Česko. Důvody jsme vyjmenovali v tiskové zprávě, takže se k tomu nyní vyjádřím jen velice krátce.

Ještě před týdnem vše vypadalo nadějně. Měli jsme mocného přímluvce, který domluvil setkání s Trikolórou na nejvyšší úrovni. I jednání samotné bylo seriózní, zřejmě proto, že Vladimíra Vítová a Zuzana Majerová Zahradníková si jako ženy docela rozuměly. V dalších dnech ale do toho zřejmě vstoupily další vlivy ve straně a ukázalo se, že paní předsedkyně nejspíše musí poslouchat své kolegy. A přestala brát telefony. Z jistého pohledu je to pochopitelné – kandidátky má Trikolóra už hotové, přední místa se tvrdě platí a jsou již „prodána“ a hádky jsou prý i o dvacátá místa. Takže přepustit několik lukrativních míst pro naše strany byl tak velký ústupek, jakého Trikolóra schopná nebyla. A jiný model spolupráce ani v úvahu nepřicházel.

To by bylo to nejmenší, protože něco takového jsem předpokládal a příliš jsem nevěřil, že by se podařilo naše bloky spojit, byť jsem o tom několikrát psal. Je totiž pravda, že schůzek s Trikolórou (v různých formátech) bylo kolem desítky, existovala tedy přece jen alespoň malá naděje, že by se při takovém množství jednání něco vyjednat dalo. Nu, nedalo.

O poznání vážnější je druhá novinka. Dva měsíce tu propaguji Otevřeme Česko (v nedělnících, střednících či různých veřejných projevech) a teď jsme je poslali k šípku. Udělat jsme to ale museli, protože ANS a ND jsou národovecké strany, které reprezentují národovecké pojetí politiky a když s námi někdo nehraje fér hru, znamená to, že chce obelhat nejen Vítovou či Bartoše, ale národovecké voliče jako takové. A to dopustit nesmíme. Nejde tedy o naše ega, ale o ideje, které vyznáváme a které představujeme a jsme zodpovědní za to, aby nebyly zlehčovány. Usiluje-li někdo o spolupráci s národoveckými stranami, musí si uvědomit, že tyto strany mají svoji hrdost. Jak by také člověk mohl být hrdý na svůj národ, když by si nevážil sám sebe?

Omlouvám se vám tedy za to, že jsem ve vás vyvolal plané a klamné naděje, když jsem psal, že se podařilo propojit národovecký blok (ANS a ND) s blokem řekněme podnikatelským (jak by se Otevřeme Česko dalo označit) a ještě jsem doufal, že by se to vše dalo propojit i s blokem ekonomicko-liberálním (s Trikolórou). Alespoň před týdnem to vypadalo, že šance na něco takového tu je. Nu, nakonec se to nepodařilo.

Myslím však, že jsme pro to udělali dost a byli jsme ochotni učinit v zájmu dobré věci i mnohé ústupky. Myslím si také, že jsme se v těch jednáních dostali hodně daleko. Také musím říci, že různá jednání vedeme už od začátku ledna a schůzek jsme absolvovali odhadem asi čtyřicet, ne-li více, takže nás nikdo nemůže vinit z toho, že jsme se nechtěli dohodnout či že si hrajeme na svém písečku. Ale některé věci jsem prostě přecenil, respektive, byl jsem příliš optimistický, když jsem si myslel, že by se podařit mohly.

A co teď? Co z toho, co jsem psal v minulých nedělnících, platí? Kromě názvu, pod kterým nás najdete na volebním lístku, překvapivě platí vše. Jak to myslím?

Otevřeme Česko se tedy nakonec jmenovat nebudeme (a ani nevím, zda nějaké Otevřeme Česko bude vůbec kandidovat, protože Otevřeme Česko nemá bez nás v podstatě žádné kandidáty). Vracíme se tak k původní dohodě s ANS ze dne 27. května a rozhodli jsme se, že kandidátku podá Aliance národních sil, takže takto nás na kandidátních lístcích najdete. Měnit se to už nebude, nebojte. A důvod? Ten je prostý – protože je stále ještě možnost, že se k nám přidají některé spolky či menší strany, Aliance je v tomto smyslu lepší název pro tyto sjednocovací snahy.

Jinak ale platí vše, co jsem psal minule. Volič si stále bude vybírat ze tří bloků – národoveckého (to jsme my, jen se budeme jmenovat ANS), ekonomicko-liberálního (Trikolora-Svobodní-Soukromníci) a populisticko-rváčského (Volný Blok). I když se zdálo, že by nějaké propojení mezi nimi bylo možné, nakonec se ukázalo, že to možné není. Volič, který chce alternativu k SPD, ale zoufat nemusí a má stále na výběr podle svých preferencí. Líbí se vám rvačky a tahanice o mikrofon? – pak volte Volný blok. Preferujete kapitalismus a jste vyznavačem laissez faire? Pak volte Trikolóru. Máte pocit, že by se politika měla dělat na národním principu? Pak volte ANS a ND.

Všechny tři bloky jsou totiž proti covidovému teroru (nebo se tak alespoň tváří) a proto je tu zmiňuji, jinak bych o nich nepsal (tak jako nepíšu o Přísaze nebo o Pirátech). Ale každému z těch bloků covidový teror vadí z jiného důvodu. Nám, národovcům, vadí proto, že za celou tou globalistickou agendou vidíme skrytý útok na národní státy a snahu nastolit takový nový světový řád, který bude založen na Total Control (název knihy, kterou pan VK připravuje na srpen). Liberálům jako vždy vadí silný stát a omezování svobody. A populistům? Populistům je to všechno jedno, jenom cítí, že to je momentálně vlna, na kterou v tuto chvíli dost lidí slyší a která je vynese k moci (mistrem v tom je Okamura).

Co nás nyní čeká? Podat kandidátní listiny je teď prioritní úkol. Musíme také zaplati kauci 19 tisíc za každý kraj, což bude fuška, protože chceme-li kandidovat v celé republice, bude to stát přes čtvrt mega. Ale pokud nám s tím chcete pomoci, tady nebo tady jsou naše transparentní bankovní účty. Jakmile bude toto za námi, vrhneme se zase na program, který jsme museli chvíli odložit stranou. A protože už nemusíme dělat žádné kompromisy s ohledem na naše „partnery“, vemte jed na to, že náš program bude to nejlepší, co na české politické scéně najdete. Jak ostatně už dlouho slibuji. Takže žádné opatrné našlapování kolem EU, ale odejdeme bez referenda a šmitec. O tom, jaké skvělé věci v tom programu budeme mít, vám napíšu zase příště…

Adam B. Bartoš, předseda Národní demokracie na společné kandidátce ND a ANS – Aliance národních sil.