Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Sergej Lavrov: "Svět prochází zásadními a tektonickými změnami".

Autor komentuje velmi důležitý článek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova, v němž diplomat uvádí, že lidstvo musí překonat unipolaritu a že existuje kolektivní odpovědnost za dosažení tohoto cíle.

Můj článek z minulého týdne "OSN musí zmizet" vzbudil svrbění u některých čtenářů, kteří mi napsali, aby vyjádřili svůj údiv, sdělili mi svůj názor, nabídli kritiku a zeptali se mě, zda je to možné a jak by se to mělo udělat.

Připomněl jsem, že před několika měsíci mě na jednom setkání venezuelská diplomatka, veteránka ve výslužbě, s odvoláním na svou dlouholetou službu a zkušenosti, v reakci na podobný přístup z mé strany vyzvala k rozumu a k pochopení, že "takhle to nefunguje". Tato diplomatka, která obecně vystupuje spíše radikálně, se vzdávala tradice a praxe, která je dnes zastaralá, zejména proto, že OSN dnes není schopna řešit velké problémy lidstva.

  • sergej-lavrov-svet-prochazi-zasadnimi-a-tektonickymi-zmenami

V této souvislosti bych rád - ve vlastní interpretaci - uvedl článek ruského ministra zahraničí Sergeje Lavrova z 10. října 2023, který byl zveřejněn na oficiálních stránkách ministerstva. Text je poměrně obsáhlý. Pokusím se jej shrnout a zahrnout do něj to, co považuji za nejdůležitější aspekty. Za případné chyby a omyly nesu výhradní odpovědnost.

Podle ruského ministra zahraničí prochází planeta "zásadními a tektonickými" změnami, které přinášejí nový, spravedlivější, multipolární svět, odrážející kulturní a civilizační rozmanitost Země. Globální většina (85 procent planety) se tak zasazuje o spravedlivější rozdělování statků, respektování civilizační rozmanitosti a demokratizaci mezinárodního života.

V tomto kontextu kancléř Lavrov vysvětluje odmítnutí základních principů OSN ze strany Západu historickou analýzou od konce studené války a popisuje dohody uzavřené s cílem zabránit rozšiřování NATO. V letech 2021-2022 Rusko vypracovalo návrh, který byl předložen Západu, týkající se vzájemných bezpečnostních záruk, ale ty byly zamlčeny a odmítnuty. Militarizací Ukrajiny se NATO snažilo rozšířit svou sféru vlivu na východ a ohrozit tak Rusko. Dokonce se pustilo do vytváření agresivních aliancí v asijsko-pacifickém regionu tím, že podněcovalo a provokovalo Čínu, Rusko a Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN).

Zdá se, že politika USA je zaměřena na rozšíření Monroeovy doktríny na celý svět, a snaží se tak určovat, jaká má být zahraniční politika zemí. Porušování Charty OSN se stává konstantou. Rozšiřování NATO je vykreslováno jako prospěšné a rozšiřování BRICS jako škodlivé. Spojené státy se snaží postavit do role arbitra světa. Opomíjí se základní princip Charty OSN, že organizace "je založena na základě svrchované rovnosti všech". Trvale je také podkopávána zásada nevměšování se do vnitřních záležitostí jiných zemí.

Od rozpadu SSSR si Spojené státy chtěly Ukrajinu podřídit. Existuje o tom řada důkazů. Přímé vměšování Washingtonu do svržení prezidenta Janukovyče je otevřené, veřejné a dobře známé. Od té chvíle se v zemi roztočila spirála represí, pronásledování a vraždění těch, kteří nepřijali a odmítli státní převrat z roku 2014. Současně začala být uplatňována rasistická opatření všeho druhu a porušovány všechny mezinárodní zákony.

Právě v tomto kontextu probíhala jednání, která vedla k Minským dohodám. Dnes je známo, že byly pouze velkým podvodem ze strany Německa a Francie, které chtěly pouze získat čas na okysličení a posílení Ukrajiny, aby ji připravily pro své makabrózní cíle.

Rusko, které od roku 1997 vyvíjelo veškeré úsilí, aby dosáhlo dohody akceptující nedělitelnost bezpečnosti, začalo zejména od roku 2015 vnímat, že se na Ukrajině prohlubuje vládní praxe supremacistického a neonacistického charakteru.

V této souvislosti se Západ bál o těchto otázkách diskutovat. K Ukrajině zaujal stanovisko, ale vyhýbá se hovoru o Mayotte a Komorách (Francie), stejně jako o Čagosu a Falklandách (Spojené království). Dodal bych, že odmítají diskutovat také o koloniálních případech Portorika, Saharské arabské demokratické republiky a Palestiny.

Kancléř Lavrov se domnívá, že liberální západní model světa je neodmyslitelnou součástí diskurzu dvojích standardů v mezinárodní politice. Pokud je koncept sebeurčení v rozporu s geopolitickými zájmy Západu, Západ jej odsuzuje a trestá země sankcemi. Pokud však mají na sebeurčení "zájem", podporují ho, jako v případě Kosova, které NATO odebralo Srbsku, aniž by se k němu lidé mohli vyjádřit v referendu o sebeurčení, jako tomu bylo v případě Donbasu a Krymu. Nyní hodlá Brusel prosadit své "zprostředkování" mezi Ázerbájdžánem a Arménií, jen aby se pokusil destabilizovat region, který se rovněž nachází na hranicích Ruska.

Pokračujeme-li dále, ale pokračujeme v analýze, Lavrov říká, že Spojené státy se snaží zabránit demokratizaci mezinárodních vztahů tím, že vnucují svá kritéria a porušují zákony a postupy. Generální sekretariát OSN sám jedná mimo rámec neutrality, kterou je vázán.

V této souvislosti zmiňuje projev Antonia Guterrese z 29. března, který řekl, že "...autokratická správa nezaručuje stabilitu, ale představuje katalyzátor chaosu a konfliktů", zatímco "silné demokratické společnosti jsou schopny se samy měnit a zlepšovat a mohou podněcovat změny, dokonce i radikální, bez krveprolití a násilí". Podle Lavrova Guterres "nevědomky připomíná jednu ze "změn", kterou přinesla agresivní dobrodružství "silných demokracií" v Jugoslávii, Afghánistánu, Iráku, Libyi, Sýrii a mnoha dalších zemích".

Dále poznamenává, že ve stejném projevu generální tajemník uvedl: "Jsou (demokracie) centry rozsáhlé spolupráce zakořeněné na principech rovnosti, účasti a solidarity". Zajímavé je, že tato rétorika je plně v souladu s některými argumenty americké vlády. Jedná se také o proklamativní diskurz, který je "v přímém rozporu s článkem 1.4 Charty OSN, v němž se uvádí, že OSN 'má sloužit jako centrum pro harmonizaci úsilí národů k dosažení těchto společných cílů'".

V této souvislosti se ruský ministr zahraničí domnívá, že je nutné přezkoumat stávající vztahy mezi Radou bezpečnosti (RB) a Valným shromážděním (VS) OSN. Tvrdí, že ze strany západních mocností dochází ke "zneužívání práva veta". Vysvětluje, že USA si dokonce vynutily debatu o této otázce ve Valném shromáždění. Říká však, že existuje mnoho rezolucí RB přijatých před mnoha lety, aniž by bylo uplatněno právo veta, a tyto rezoluce nebyly dodržovány. Lavrov se podivuje, proč VS neanalyzuje příčiny této situace, zejména ty, které se týkají Palestiny, západní Asie a severní Afriky.

Na druhou stranu tvrdí, že problém sankcí je třeba řešit, protože USA a jejich spojenci zavedli další jednostranné sankce, které jsou nezákonné, neboť o nich bylo rozhodnuto mimo Radu bezpečnosti. Je to tedy i případ, kdy RB rozhodla o dočasných sankcích, jejichž platnost vypršela, a přesto jsou, jako v případě Íránu, nadále uplatňovány. V praxi tak Západ rozhoduje o svých vlastních pravidlech.

Ruský ministr zahraničí je přesvědčen, že duch multipolarity, který je "výslovně vyjádřen v Chartě OSN", musí být uveden do praxe, neboť většina světa je pro "posílení své suverenity, obranu svých národních zájmů, tradic, kultury a způsobu života". To je podle něj přítomno na nedávných summitech BRICS, G-20 a summitu východní Asie, a proto je nezbytné co nejdříve reformovat mechanismy globálního řízení.

Zde s kancléřem Lavrovem nesouhlasím, protože se domnívám, že je to nemožné vzhledem k tomu, že Spojené státy budou jakoukoli reformu OSN vetovat. Zdá se mi, že cestou vpřed (i když možná zdlouhavou) by mělo být zahájení budování paralelní organizace, která podle mého názoru vyrůstá z BRICS.

Aby byl jeho návrh reformy konkrétní, Lavrov vyzývá k :

- Uznat skutečnou hospodářskou a finanční váhu zemí globálního Jihu.

- Odblokovat fungování orgánů WTO pro řešení sporů.
- Rozšířit počet členů s právem veta ve VS.
- Zabývat se spravedlivějšími metodami při "formování sekretariátu OSN".
- Přezkoumat odpovědnost hostitelských zemí za sídlo OSN.

To vše je samozřejmě možné, pokud s tím budou USA souhlasit. Považuji za obtížné, ne-li nemožné, aby s tím souhlasily, protože by to omezilo jejich institucionální a právní hegemonii nad světem.

V závěru článku se uvádí, že realizace těchto návrhů by umožnila dosáhnout pokroku při upevňování nadřazenosti mezinárodního práva. Využitím potenciálu globálního Jihu a jeho sdružení, především BRICS, ale i dalších subjektů, jako jsou Šanghajská organizace pro spolupráci (SCO), CELAC, Liga arabských států, ASEAN, Organizace smlouvy o kolektivní bezpečnosti (CSTO), Euroasijská hospodářská unie (EAEU), Společenství nezávislých států (SNS) a iniciativa Hedvábný pás a stezka, by bylo možné plně využít potenciál těchto uskupení. Některá z nich pomáhají budovat velké euroasijské partnerství, které je - podle mého názoru - prostorem, kde se zrodí nový svět, a osou, kolem níž se bude nový svět točit.

Všem těmto dynamikám se snaží Spojené státy a Západ obecně čelit, neboť jejich cílem je udržet si nadvládu udržováním roztříštěného světa.

V této souvislosti ruský prezident Vladimir Putin - s cílem posílit mezinárodní právo na základě Charty OSN - formuloval šest zásad pro vytvoření skutečné multipolarity. Jsou jimi: otevřenost a vztahy bez komunikačních bariér ve světě, respektování rozmanitosti jako základ společného rozvoje, maximální zastoupení v globálních řídících strukturách, univerzální bezpečnost založená na rovnováze zájmů všech, spravedlivý přístup ke statkům rozvoje, parita pro všechny a zřeknutí se diktatury "bohatých nebo silných".

Ministr zahraničí Lavrov uzavírá, že lidstvo musí překonat unipolaritu a že existuje kolektivní odpovědnost za dosažení tohoto cíle, a ujišťuje, že "Rusko je spolu se zeměmi, které sdílejí jeho postoj, připraveno plně přispět k jeho realizaci".

Překlad CFP!

Zdroj: https://espanol.almayadeen.net/Articulos/1782756/sergu%C3%A9i-lavrov---el-mundo-est%C3%A1-experimentando-cambios-fundam

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře