Ve školství to vře a stále víc

Podrobnosti

Z domova / Podoteky|

14. duben 2012|

Marta Semelová|

5919 x

Roste nespokojenost nejen učitelů, jejichž platy jsou opět ohroženy, ale i nepedagogických pracovníků, tedy kuchařek, uklízeček, hospodářek a školníků, kteří mají platy už dnes tak nízké, že se s nimi nedá vyžít. A tak školské odbory nemíní dál čekat. Připojují se nejen k demonstraci 21. dubna na Václavském náměstí, ale zvažují dokonce i stávku.

Podporovat bychom je v tom měli my všichni. Učitelé, vychovatelé, už zmiňovaní nepedagogičtí pracovníci, rodiče, studenti a celá veřejnost. Jde totiž o budoucnost vzdělání v naší zemi.

Vzdělání, které je přes dvacet let devastováno a které drží nad vodou právě ti kantoři. Podporu ale zasluhují i proto, že se přidávají k dalším odborovým svazům, které plánují protivládní protesty. Že se přidávají na stranu občanů, kteří už odmítají dělat poslušné beránky a nechat na sobě dříví štípat. Prostě, že si uvědomují, že se ničeho nedosáhne sólo akcemi pár desítek jedinců, ale pouze jednotným mohutným protestem.

Tento protest by měly podpořit i kraje a obce, jejichž povinností je zřizovat školy od mateřinek až po školy střední, stejně jako školy speciální či základní umělecké. Právě na ně se řítí ministerská pohroma v podobě „reformy" financování regionálního školství, která zamete s mnoha vesnickými základkami a s učilišti. A doma by samozřejmě neměli zůstat ani vysokoškoláci, nad nimiž visí hrozba školného pod naivním názvem zápisné, ale i další „skvělé" výplody ministerstva školství v rámci vysokoškolské „reformy". Ministerstva, které stále hledá svého ministra. Věci veřejné ale určitě někoho přemluví. Vždyť školství přece rozumí každý, kdo prošel základní školou.

 

Marta Semelová

poslankyně a vedoucí odborné sekce školství ÚV KSČM

Komentáře