Opravdové hrdinství

Postavil se na obranu ženy, která byla inzultována od členky naší etnické minority z řad tzv. Romů a málem za to zaplatil cenu nejvyšší. Podle očitých svědectví ho brutálně napadlo 7-9 členů výše zmíněného etnika. Málem přišel o život a voda v bazénu se zbarvila jeho krví. Českou ženu chránící své dítě ale UBRÁNIL a my se za to Davidovi KLANÍME! Náš národ potřebuje více lidí jako je on, kteří se nebudou bát postavit za své spoluobčany proti komukoliv, kdo sem nepatří a rozhodl se rozsévat kolem sebe pouze zlo.

Každý tuto kauzu jistě postřehl. Zde přidáváme svědectví člověka, který byl incidentu přítomen.

Citujeme:

"Přátelé i vy ostatni. Cítím hlubokou bezmoc vztek a smutek zároveň. Dnes jsem s manželkou a dětmi navštívil koupaliště Plivátko v Dubí. Otřesný zážitek, který jsme zažily mne přesvědčil o tom že soužití majority s minoritou je už přes všechny snahy, prohlášení a další kecy nemožné. Konflikt který se odehrál v dětském brouzdališti. Pro ty, kdo nevěří znova píšu v dětském brouzdališti. Začátek byl banální jak už to tak v dnešní době bývá. Takzvané bílé deti a romské děti si prostě v brouzdališti hráli jak umí. Nevím jak bych je jinak rozlišil protože do dneška pro mne byli jen jedny děti a lidi jsem rozlišoval jen na dobré a špatné.

Pak jedno romské dítě, věřím že nechtěně, začalo topit dítě takzvané bílé. Matka bílého dítěte přiskočila a dítě co topilo její dítě chytla odstrcila a zvedla svoje dítě. A tím to mělo skončit. Bohužel, neskončilo.

Matka romského dítěte, kromě sprostých a samozřejmě rasistických nadávek, začala opravdu hodně brutálně bit matku topeného dítěte. Rány střídalo brutální tahání za vlasy. Během toho zmatku jeden obyčejný mladý muž podotýkám úplně obyčejný vůbec žádná vazba a jak jsem se později dozvěděl nebyl dokonce ani známý těch napadených vběhl do bazénu a snažil se napadené ženě pomocí.

V tu chvíli už v bazenu mezi ještě pár dětmi, které nechápali co se děje, křičely a brečely, byly naběhlé dvě romské ženy a dalších šest romských chlapů. Ženě se v tu chvíli podařilo z bazénu utéct a všech těchto minimálně 7 lidi začalo brutálně bít kluka co se ženě snažil pomoci a když píšu brutálně, tak mi věřte že to bylo opravdu strašlivé, protože od té chvíle jsem to vše viděl asi že tři metrů, předchozí děj jsem viděl z větší dálky, ale běžel jsem k místu, protože tam byla moje žena a jedno z mých dětí. Připadal jsem si jak v tranzu a nejdřív mne napadlo že poběžím pro zbraň a vystřelím a pomůže to, ale najednou jsem viděl toho kluka v krvi jak ho řežou a byl tam v tu chvíli jenom on a těch 7 "hrdinů" navíc. Jak na potvoru jsem 9 plašmušku nechal v autě.

Jako by zdálky slyším moji ženu Peťo běz tam oni ho zabijou a já, kterej se v životě pral asi pětkrat z toho jsem dvakrát slušně nafasoval jsem jak v takový mlze viděl obličej toho kluka jak je tam sám a najednou jsem věděl, že tam musím, i kdyby mě dobili jak jeho. Běžím tam křičím nechte ho snažím se ho vytáhnout z pod nich, najednou už kolem sebe vidím plavcika a pár dalších takzvané bílejch chlapů. Přestávaji ho najednou mlatit, většina někam zmizí, nevím jak je to možný ale najednou vidím normálně, kdyby jste všechny co ho mlátil postavili přede mne nedokážu je popsat, vidím toho kluka krvavej, potrhanej bez zubů ale žije. Bazének plnej jeho krve já ruce a nohy taky od jeho krve. Nechápu nic jak v tranzu se jdu osprchovat, najednou už se objevuje policie tábor jakože bílých pravdivé popisuje situaci, moje žena, co to viděla od úplného začátku popisuje taktéž. Romská žena co konflikt začala je přítomna popisuje zcela lživé celou situaci.

Probírá mě to z letargie začnu řvát na celé kolo až policista mě div nezatkne, ale když mu říkám, že jsem byl první, kdo skočil pomocí tomu klukovi pochopí situaci a uklidní mne i sebe. Mám pár přátel mezi romy Vietnamci a i dalšími. Jestli se vám po zveřejnění tohoto pravdivého příběhu nelíbí že po dnešku už budu dělat rozdíly odebrte si mne z přátel. Tolik zloby výhrůžek a nadávek, co se dneska sešlo na moji rodinu děti a okolní přihlížející už nejsem ochoten tolerovat.

Přísahám na vše a všechny co mám rád, že co jsem napsal je nepřibarvená pravda. Nejsem žádnej hrdina, je mi zle ještě teď při pomyšlení, že jsme mohli se ženou dopadnout jako ten mladík.

On hrdina je, udělal co bylo správné, doufám že se někdy ještě uvidíme, při odjezdu záchranky se na mne podíval a poděkoval v tu chvíli jsem se na vteřinu cejtil strašně dobře. Ještě se omlouvám za případný pravopis, jsem pořád v težkých emocich a navíc telefon to dělá někdy sám. Podepisují se celým svým jménem aby nikdo nebyl na pochybách, že je to jenom anonymní zášť.

Petr Stefanec"

zdroj: https://www.facebook.com/hnuti.PRVNI.REPUBLIKA/posts/723907264607513 

Přidat komentář