Kauza "Lithium": Schyluje se k mamutí arbitráži, kterou Česká republika ještě nikdy nezažila!
Zatímco se čeští politici hádají o zrušení memoranda k lithiu, australský těžař majetkově zavázal do lithia další zahraniční věřitele. Všechny signály naznačují, že se schyluje k mamutí arbitráži, kterou Česká republika ještě nikdy nezažila! Smlouva o ochraně investic s Australany z počátku 90. let je doslova sebevraždou! Známe podrobnosti!
V posledních dnech a hodinách se jako bumerang začíná na stránky českých médií vracet kauza lithia z Cínovce a podepsaného memoranda s australskou těžební společností European Metals Holdings. O kauze nebezpečí vyvedení zisků z těžby národního nerostného bohatství do ciziny jsme přinesli několik článků [1][2][3] v loňském roce, které vyvolaly pozornost i mainstreamových médií a vrcholných politiků. Podařilo se nám dostat až k britské rodině Hambro a napojení na nejstarší židovskou banku v Evropě [4]. Kauza lithium po volbách utichla, ale nyní se opět dostává do popředí v souvislosti s dezignovanou vládou Andreje Babiše. Ten pověřil současného ministra průmyslu a obchodu Tomáše Hünera, aby přichystal zprávu k zahájení jednání s Australany o memorandu. Jenže tento krok vyvolal prudkou reakci ze strany KSČM, zejména potom ze strany Vojtěcha Filipa [5], který udeřil na Andreje Babiše se stanoviskem, že není možné s Australany jednat o něčem, co bylo rozhodnutím sněmovny zrušeno a označeno za nulitní už před parlamentními volbami.
Poslanecká sněmovna jen několik dní před volbami do poslanecké sněmovny v říjnu loňského roku odhlasovala rezoluci, že těžba Cínoveckého lithia má zůstat v rukách českého státu, a že memorandum podepsané s australským těžařem je nulitní, tzn. neplatné. Současně sněmovna pověřila vládu ČR k tomu, aby s Australany kauzu urovnala a nachystala podmínky pro ochranu těžby strategických nerostných surovin v ČR. Jenže po Novém roce se podle informací naší redakce začaly dít znepokojivé věci. A bohužel, nejde jen o jednu věc, ale hned o celou sérii kroků obou stran, které vyvolávají vážné obavy o tom, že Česká republika se pomalu blíží k největšímu skandálu a arbitráži od roku 1989. Naše redakce už 4 měsíce pozorně sleduje majetkové přesuny a aktivity nejen australské firmy, ale i lidí napojených v majetkovém spletenci firem, které ovládají a vlastní australského těžaře.
Zatímco Babišova vláda se dohaduje, jestli memorandum zrušit nebo přepsat, Australané upisují nové akcie dalším a dalším věřitelům. Schyluje se k obrovskému skandálu a arbitráži
Už před Vánoci loňského roku vydala společnost European Metals Holdings v Austrálii další emisi nových akcií [6] v objemu 6,517,142 kmenových akcií v nominální hodnotě $0.615 jako výchozí cena IP (Introduction Pricing). Australská firma už v listopadu oznámila zvýšení nominálního kapitálu ve výši 4 miliony USD skrze tzv. subskripci ve prospěch převážně zahraničních investorů z Velké Británie [7]. Subskripce znamená, že zvýšení kapitálu není realizováno z vlastních peněz, ale z prostředků věřitele v pozici investora, v tomto případě nejmenovaných britských “sofistikovaných” investorů, jak doslova uvádí australský těžař v tiskové zprávě na svém webu [8]. V tiskové zprávě se neuvádí, o jaké konkrétní britské investory se jedná. Může jít jak o hedgeové fondy, tak i schránkové firmy s nedohledatelným vlastnictvím. Co je opravdu děsivé, to jsou tyto majetkové pohyby v době, kdy EMH žádné cínovecké lithium nevlastní, ale majetkové vstupy a kapitálové subskripce běží naplno, jako kdyby firma už vydělávala reálné peníze z těžby.
V dokumentu je přímo uvedeno: “The funds will be used to advance the on-going definitive feasibility on the Cinovec deposit, Europe’s largest lithium resource, and for general working capital.” V překladu: “Prostředky budou použity k tomu, aby se pokročilo ke konečné proveditelnosti Cínoveckého ložiska, největšího evropského zdroje lithia, a pro obecně fungující kapitál.” Jinými slovy, australský těžař už považuje lithium za svůj “kapitál” a zapojuje britské kapitálové investory a jejich peníze do těžby lithia, kterou poslanecká sněmovna ovšem na své říjnové mimořádné schůzi odmítla, protože chce, aby lithium těžil státní podnik Diamo a veškeré zisky aby zůstávaly v České republice. Kroky australského těžaře však svědčí o úplně něčem jiném, jsou to kroky, jejichž cílem je kapitálově “namočit” do kauzy lithium co nejvíce zahraničních investorů, aby došlo k hromadné žalobě mnoha kapitálových investorů z nejrůznějších zemí světa na Českou republiku za zmaření investic, které už dávno nejsou investicemi jenom Australanů, ale nejrůznějších fondů a kapitálových trustů ve Velké Británii, na Britských Panenských ostrovech a v USA.
Šéf Geometu dostal po sněmovních volbách v Česku rovných 300,000 kmenových akcií australského těžaře a na dalších 400,000 akcií má garantovanou opci až do roku 2020
Stejně tak v listopadu získal Richard Pavlík (šéf společnosti Geomet, která spadá pod EMH a zajišťuje průzkumné vrty na Cínovci) balík rovných 300,000 kmenových akcií EMH s nominální hodnotou $0.725 a ředitel průzkumové firmy se tak stal kmenovým akcionářem australského těžaře, jak se uvádí v tiskové zprávě [9]. Na dalších 400,000 akcií má opci až do roku 2020 v nominální hodnotě $0.58 za akcii. Už tedy nejde jen o australské investory, ale nově je akcionářem zcela oficiálně i občan České republiky. Ve stejný okamžik došlo k navýšení o 850,000 kmenových akcií ve prospěch Keitha Coughlana, šéfa European Metals Holdings. Nominální pricing akcií je stejný jako u Richarda Pavlíka. Coughlan drží akcie nepřímo skrze Inswinger Holdings Pty Ltd [10], další australskou firmu založenou v roce 1999, která je opět schránkovou firmou bez historie. Všechny majetkové přesuny, včetně opcí na kmenové akcie, se opírají pouze o kalkulace těžby, která vůbec nezačala. A tady se začínáme dostávat k jádru věci. Všechny pohyby a operace s kapitálem okolo australské společnosti se opírají o mezistátní dohodu mezi ČSFR a Austrálií o ochraně investic [11]. To, co se v ní uvádí, z toho se doslova tají dech.
Celý dokument je ke stažení zde.
Snad největší perlu najdeme hned na počátku dokumentu. Podle článku 2 a odstavce 1 má dohoda retroaktivní platnost k 1. lednu 1950. Opravdu, čtete správně. Veškeré pohledávky tak mohou Australané vztahovat k ochraně svých investic zpětně až do doby, kdy prezidentem ČSR byl Klement Gottwald. Podle článku 1, písmeno d, se ochrana vztahuje nejen na firmy založené podle jurisdikce ČR a Austrálie, ale i na jurisdikce třetích stran, tzn. na firmy, mateřské společnosti a holdingové trusty založené kdekoliv na světě, i v daňových rájích. Nedohledatelný majitel se sídlem na Banánových ostrovech může žalovat ČR v arbitráži, že jeho investice byla znehodnocena, protože poskytl kapitál australské společnosti, která se rozhodla podnikat na území ČR. Podepsaná smlouva o ochraně investic s Austrálií je hotový paskvil. Ale to není zdaleka všechno, protože ve smlouvě je daleko více ustanovení, ze kterých jde doslova hlava kolem.
Naprosto skandální mezistátní smlouva o ochraně investic je pozůstatkem divoké transformace z počátku 90. let. Retroaktivita v dokumentu, trans-teritorialita, nulová ochrana proti praní špinavých peněz, anonymita věřitelů, holdingové garance vícestupňového vlastnictví a další šílenosti pro případ arbitráže
Podle článku 3, odstavce 4, nebude jedna strana druhé bránit v použití právních nebo politických opatření druhé strany, pokud budou výhodnější. Z tohoto titulu vyplývá, že investoři mohou zcela legálně lobovat i na úrovní politických reprezentací a vlád a využívat ad-hoc právní úpravy obou zemí a uplatňovat je v zemi druhé s odkazem na tuto smlouvu o ochraně investic. Tomu se říká “trans-teritorialita” a vyspělé země něco takového neumožňují. Článek 8, odstavec 3, ve smlouvě je zakotveno právo investora chránit zájmy svých věřitelů (od kterých si investor půjčil peníze na investici v ČR). Není třeba citovat a opisovat celou smlouvu, je totiž naprosto jasné, že těžba Cínoveckého lithia má jenom 2 možná řešení v této chvíli. Buď přenechání těžby Australanům tak, jak zásoby lithia stojí a leží, nebo vyvolání mohutné arbitráže proti ČR za zmaření investic mnoha kapitálových investorů, které se zřejmě ani nepodaří nikdy dohledat. Údaje a podmínky uvedené ve smlouvě o ochraně investic jsou naprosto jasné a nedají se nijak změkčit nebo omluvit.
Australský těžař zatím vydal 87 milionů kmenových akcií.
Smlouva ochraňuje nejen investora v ČR, ale i jeho věřitele, jejich kapitál. Investor může využívat právní a politické nástroje obou zemí. Jelikož majitelem akcií EMH je od listopadu Richard Pavlík, český občan, bude možná vést žalobu a arbitráž jak podle mezinárodního práva, tak i podle smlouvy o ochraně investic, kde jedním z investorů, i když malým, je právě ředitel Geometu. Nepůjde tak v případě arbitráže zpochybnit princip trans-teritoriality, protože akcionářem australského těžaře bude český občan.Opatrné našlapování Andreje Babiše okolo kauzy lithium v posledních dnech je zcela logické. Je to chození okolo horké kaše, která namísto toho, aby pomalu vychládala, tak naopak její teplota stoupá spolu s tím, jak vedení australské firmy zatahuje do Cínoveckého lithia další a další zahraniční kapitál a investory z Velké Británie. Andrej Babiš musí být velmi opatrný, aby nenaštval Australany a neodstartoval tím arbitráž proti ČR.
Australané nemají co ztratit. Buď budou těžit lithium tak, jak předeslalo memorandum, anebo stáhnou Českou republiku v arbitráží z kůže. Druhá varianta se jeví dokonce jako mnohem výnosnější!
Nic nenasvědčuje tomu, že by jen na okamžik Australané vzali na vědomí rezoluci poslanecké sněmovny z loňského října. Naopak, upisují na australské burze další miliony akcií, provádějí emise nových kmenových akcií, navyšují kapitál skrze kapitálové subskripce s britskými investory z hedgeových fondů. Choval by se takto investor nebo firma, která by věděla, že lithium těžit nebude a že z toho nic nebude? Ani náhodou! Zamyslete se, proč investoři ochotně nakupují bezcenné akcie australské společnosti, která nikdy nic zatím netěžila a dosud netěží? Protože moc dobře vědí, že jde o investici na jistotu a s vysokým výnosem. Buď Češi couvnou a ze strachu z arbitráže nechají Australanům těžbu lithia, anebo bude obrovský zisk z arbitráže proti ČR za zmaření investic a poškození věřitelů, kteří v dobré víře poskytli australské firmě kapitál na těžbu lithia. A ta těžba je ochráněna nejen podepsaným memorandem s českou vládou, ale i neuvěřitelně diletantskou smlouvou o ochraně investic z 1. poloviny 90. let.
Dámy a pánové, sdílejte prosím tento článek na sociálních sítích a v emailech, ať se nejen obyčejní lidé, ale i politici a politické strany dozví, k jakým majetkovým přesunům dochází uvnitř australského těžaře a jaký paskvil mezistátní smlouvy z 90. let o ochraně investic nám může přivodit na krk největší arbitráž proti ČR v novodobé historii. O této kauze budeme hovořit v pátek na Svobodném vysílači CS od 19:00 hodin.
-VK-
Šéfredaktor AE News
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (26.4.2025)
- Pozor na tyhle proukrajinské svině! Šikana proti Čechům za tichého souhlasu úřadů
- 2/ Z Russkoj Vesny (26.4. - 27.4.2025): Důležitá událost, která ovlivní i mezinárodní procesy...
- Podívejte se na účinky "COVID-vakcín" od firmy Pfizer.
- Takto začala Speciální vojenská operace, Jeffrey Sachs
- Otázky, které jste neměli slyšet.
Související články
Komentáře
Kdyby gojimstvo laskavě četlo…
Když už ne Bibli, tak alespoň Dolejšího:
„Všechny tyto více nebo méně rozvětvené rodiny jsou komunisté nebo jejich potomci, svobodní zednáři a jejich potomci, a židé.”
Ohledně možností řešní těžby Cínoveckého líthia (a jiných těžebností) bych nebyl tak striktně omezující.
Je tu i třetí možnost řešení.
Jak napsal před 150 lety Bey:
„Rozhodující boj bude hrozný, protože ujařmené a zakrvácené masy vsadí všechno na jedinou kartu, aby svrhly židovské jařmo a zbavily se kosmopolitní stohlavé hydry.“