Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Je rovněž lupič, násilník či jiný padouch, nacházející se v tíživé situaci, hoden milosti?

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • smetana
Kauza Romana Smetany se po jeho předčasném propuštění stává zase předmětem zájmu jak veřejnosti, tak odborných kruhů. K činu R. Smetany se už napsalo mnoho, vesměs v jeho prospěch. Ani já to nevidím jinak. K všeobecné lítosti převážné části veřejnosti (především veřejnosti laické), je čin a jeho ohodnocení více než v rozporu ani ne tak se zákony, jako hlavně morálními hledisky.

V tomto případě totiž nejde ani o opodstatněnost, ani přiměřenost, ba ani spravedlivé posouzení, resp. odsouzení provinivšího se Romana Smetany.

Stejně jako v čerstvější kauze hejtmana a poslance Davida Ratha, jsou i v případě R. Smetany patrny vedlejší záměry, úmysly či pochybnosti, o nespravedlnosti nemluvě. Důvody jsou nasnadě Pokud jeho čin budeme srovnávat s činy jinými, s jejich následky a škodami, event. postihy pachatelů (byli-li vůbec vypátráni), pak čin R. Smetany je (nejspíše záměrně či úmyslně) hodnocen zcela jinými měřítky, než by byl hodnocen za jiných okolností, tedy pokud by nešlo, a myslím si, že to je ten hlavní důvod, o exministra vnitra Langra, když jej se zcela evidentně do očí bijící podjatostí, dostala k vyřízení soudkyně Markéta Langerová, jinak manželka zmíněného exministra.

Zmínil-li jsem podobnost případu R. Smetany s případem D. Ratha, pak jsem tak učinil proto, že i zde je řada shodných momentů, které jsou si podobny jako vejce vejci. Především „velikostí", „závažností" a „společenské nebezpečnosti" případů, za nimiž se skrývají desítky, ne-li sta jiných „super" případů a kauz, které jsou tímto jakoby paralyzovány, překrývány, aby unikaly zájmu veřejnosti. V případě D. Ratha lze do rovnítka postavit s evidentní neochotou a nezájmem řešit případy, jako jsou Martin Roman a ČEZ, Dvořák a Dopravní podnik města Prahy, Drobil a půl miliardy na čističky, Dalík, Janoušek, Topolánek, Řebíček atd. V případě R. Smetany pak jako příměr lze postavit kilometry počmáraných zdí domů a jiných veřejných, ale i soukromých nemovitostí, vlakových vagonů a jiných objektů či předmětů, morálně pokleslé, významem pochybné a zcela nepochybně mnohem více pobuřující billboardy, kdy se samozřejmě ve stínu noci či jiné anonymity pachatelé nevypátrali a pokud ano, jaký že dostali odpovídající trest? Hledáte-li odpověď, hledáte marně. Protože jakkoliv byly v takových případech škody vyčísleny na statisíce, ne-li miliony, pak v případě R. Smetany na pouhých 15.tisíc korun (notabene jím samotným zaplaceny) a přesto se kolem něj dělo (děje) něco zvláštního, mimořádného. On si totiž dovolil příliš, když některým hlavám pomazaným, tedy v tomto případě „hlavám počmáraným" přimaloval „tykadla", mezi jinými i manželovi soudkyně Langerové a to se přece musí patřičně po zásluze (trestem) ocenit!

R. Smetana uznal nevhodnost svého počínání a přijal trest uhradit škodu zmíněných 15 tisíc Kč. To by, za normálních okolností a u (dříve netrestaného) obyčejného člověka, bylo řešeno sice jako trestný čin (způsobená škoda přesáhla částku 5.000,-Kč), ale zcela jistě jen v rámci správního řízení. Ne tak u R. Smetany, kde se jeho počin dostal až k soudu. Jestliže mu byla uložena povinnost uhradit vzniklou škodu 15. tisíc korun, kterou bez okolků zaplatil se domnívám , že je to trest adekvátní, nemluvě o tom, že bude mít záznam v trestním rejstříku. Pokud by to i tak bylo z jistého pohledu málo, mohl mu být podmínečně stanoven jiný trest, např. zmíněným výkonem prací veřejně prospěšných. Ovšem zájem byl zcela jiný, pana Smetanu v tom „vymáchat" až po uši, dát mu co proto! Není divu, že pan Smetana další trest, kromě povinnosti uhradit škodu, neakceptoval.

Předpokládejme, že trest odpracování 100 hodin veřejně prospěšných prací měl přijmout, což ovšem, jak již zmíněno, neakceptoval, tedy odmítnul. Pohotová soudkyně však nepřijetí trestu považovala za pohrdáním soudem a vyměřila mu, když 100 hodin veřejných prací, tak i 100 dnů v teplácích. Paní soudkyně to vzala 1:1 a bylo vymalováno. Jenže 100 hodin veřejných prací je něco zcela jiného, než 100 dnů natvrdo!

Jak víme ze zpráv z medií, pan Smetana odmítnul nastoupit výkon trestu ve stanovenou dobu a byl zadržen cca po měsíci de facto „na vlastní žádost" a to přesto, že policie po něm celou dobu pátrala, aby jej zadržela a dodala do výkonu trestu. Tak se nakonec i stalo, ale stalo se neočekávané a panu Smetanovi byl výkon trestu přerušen a poslán na svobodu. Prý na přímluvu či stížnost samotného ministra spravedlnosti Pospíšila. Máme to chápat tak, že spravedlnosti došla trpělivost a uznala pochybení při odsouzení R. Smetany? Kdeže! Pan Smetana je na svobodě jen proto, aby se vyřešila otázka jeho nenastoupení do výkonu trestu, jak mu bylo nařízeno.

Podle Agentury „JPP" (jedna paní povídala) hrozí R. Smetanovi za včasné nenastoupení trestu až tři roky vězení natvrdo. Dosud rozhodnuto není, ale v kuloárech se již spekuluje i o možnosti jeho omilostnění. Samozřejmě že panem prezidentem Klausem, jak jinak! Jenže podle stejné agentury z toho asi nic nebude, protože pan Smetana nesplňuje základní kritéria pro udělení milosti. Jaké? On ani jeho blízcí totiž nejsou podle Hradu, (rozuměj podle Klause), v tíživé sociální situaci. Nic naplat, Smetana bude bručet 3 roky. Relativně, protože i on má právo po nějaké době (zpravidla poloviny odpykaného trestu), požádat o prominutí zbytku trestu.

Není od věci se zamyslet nad kritérii, které dávají možnost omilostnění. „Institut milosti je svou povahou výjimečný a prezident republiky jím nepřezkoumává ani neposuzuje postupy a rozhodnutí nezávislých orgánů v trestním řízení, nýbrž jen bere ohled na takové závažné okolnosti, které se v jednotlivém případě mohou vymykat možnostem řešení, které jsou dány soudům podle platných právních předpisů,". Takže z jiného úhlu pohledu (a mnohé milosti tomu naznačují), shledá-li pan prezident, že lupič, zloděj, podvodník, násilník či jiné individua, kteří byly odsouzeni, „on nebo jeho blízcí se nacházejí v tíživé situaci", mohou žít v naději, že jim bude udělena milost! Co tyto individua přivedlo před soud, resp. do výkonu trestu, není pro našeho spravedlivého a nestranného prezidenta rozhodující. Protože on nedopustí, aby snad on (trestaný) nebo někdo jiný (rodina) nesla následky jeho uvěznění. Šup s ním na svobodu, aby nám (lupič, podvodník, násilník, rodina) někdo, nedej bože, strádal! Chápu, je to poněkud přitažené za vlasy, ale což není málo případů, kdy se člověk nestačí divit? Ani ty případy a kauzy raději nebudu jmenovat, mnozí vědí, o čem je řeč. No není se čemu divit, jsou-li na kompetentních místech, podle nejnovějšího zjištění lidé, zvoucí se Homo politicus parasitus (více na http://svetylko.blog.cz/1205/homo-politicus-parasitus). To vysvětluje mnohé, ne-li všechno!

30. května 2012 Jiří B a ť a

Facebook komentáře