EU poprvé připustila bankrot Řecka

Podrobnosti

ze světa / Evropa|

14. červenec 2011|

Miroslav Suja|

7002 x

Ministři financí Evropské unie v úterý poprvé připustili, že by dluhovou situaci Řecka mohla vyřešit nějaká forma státního bankrotu, čímž by se zamezilo i dalšímu šíření nákazy do zemí jako je Španělsko nebo Itálie. Evropští politici také nevyloučili, že by se k Řecku mohl konat mimořádný summit EU.

Názor, že vláda v Athénách nebude možná ani v případě přijetí všech úsporných opatření a další pomoci ze strany mezinárodního společenství schopná své závazky splácet, byl dosud slyšet především mezi finančními analytiky a ekonomy. Včera však možnost selektivního defaultu (tedy neschopnosti země splatit část závazků) připustili také politici.

„Už to není vyloučené. Evropská centrální banka pochopitelně v prohlášení uvedla, že svou pozici nemění, ale 17 ministrů (eurozóny) to už nevyloučili. Máme tedy více možností, širší pole působnosti," řekl novinářům po včerejší schůzce nizozemský ministr financí Jan Kees de Jager.

Ministři financí EU se zabývali posledním vývojem, kdy se po malých zemích na periférii eurozóny dostala do hledáčku finančních trhů také Itálie, třetí největší ekonomika eurozóny, která má po Řecku druhé nejvyšší zadlužení v poměru k HDP (EurActiv 11.7.2011). Pozornost trhů se znovu obrátila také ke Španělsku.

Změna pravidel hry

Podle hlavního ekonoma Citi a bývalého člena bankovní rady Bank of England Willema Buitera nyní začíná hrozit, že se dluhová nákaza ze zemí, jako Řecko, Portugalsko a Irsko, přelije dále.

„Mluvíme o něčem, co by změnilo pravidla hry, o systémové krizi," uvedl.

Pokud by se do problémů dostala také Itálie a Španělsko, náklady by byly obrovské. Buiter odhaduje, že pokud by pomoc potřebovaly i tyto země, bylo by třeba záchranný fond eurozóny navýšit na 2 biliony eur.

Mezinárodní měnový fond Itálii vyzval, aby do roku 2012 snížila svůj deficit veřejných financí pod 3 % HDP, a přijetí střednědobého úsporného balíčku, který prosazuje italský ministr financí Guilio Tremonti, označil za „důležitý krok". Mezi Tremontim a předsedou vlády Silviem Berlusconim ale roste napětí a pozorovatelé se obávají, aby premiér svého ministra neodvolal.

Ratingové agentury varují

K napětí přispěla také včerejší informace ratingové agentury Moody's, která posunula rating Irska do spekulativního pásma a uvedla, že země bude možná rovněž potřebovat druhý záchranný balíček.

Agentura uvedla, že její rozhodnutí ovlivnila i jednání evropských politiků, kteří do druhého záchranného balíčku pro Řecko chtějí zapojit také soukromé investory. Pokud k tomu dojde, náklady výpůjček podle agentury vzrostou.

Ratingové agentury navíc opakovaně upozorňují, že pokud k nějaké formě restrukturalizace řeckého dluhu dojde, bude se to rovnat defaultu. Investoři se obávají, že bankrot Řecka by negativně dopadl i na další země: vzrostly by výnosy státních dluhopisů a zhoršilo by se postavení evropských bank, které by státy musely znovu zachraňovat, a to by veřejné pokladny nemusely unést.

Zapojení soukromého sektoru zatím ve hvězdách

Ministři financí mezitím dále jednají o přípravě druhého záchranného balíčku pro Irsko a řeší zejména roli, jakou by v něm hráli soukromí investoři. Na stůl se nyní vrátily dvě již dříve uvažované varianty. Podle první z nich by došlo ke změně pravidel záchranného fondu eurozóny (EFSF) tak, aby mohl na sekundárním trhu nakupovat řecké obligace, případně aby mohl na zpětný odkup dluhu půjčit řecké vládě.

Pokud by tato možnost zvítězila, objem druhého balíčku pro Řecko by pravděpodobně musel být vyšší, než 110 miliard eur, o nichž se v posledních dnech hovoří, sdělil zdroj, který si nepřál být jmenován, EurActivu.

Druhou alternativou je německý návrh, podle nějž by se soukromým věřitelům vyměnily dluhopisy za nové s delší (sedmiletou) dobou splatnosti. Francouzský plán, který počítal s výměnou 70 % řeckých dluhopisů, jimž skončí splatnost do roku 2014, za nové, je po včerejšku údajně ze hry.

Ať už by však zvítězila jakákoli varianta, ratingové agentury upozorňují, že oba případy budou považovat za default, nebo přinejmenším za „selektivní default".

Krizový summit?

Agentura Reuters včera přinesla informaci, podle níž EU zvažuje uspořádání mimořádného summitu. Agentura včera citovala nejmenovaného evropského diplomata, podle nějž by se mimořádná schůzka mohla konat už tento pátek. Další zdroje to ovšem odmítly potvrdit a tisková mluvčí německé vlády posléze uvedla, že „žádný konkrétní plán na uspořádání zvláštního summitu neexistuje".

Zvláštní summit by podle vládních zdrojů, které cituje agentura Reuters, uvítala Francie a nevyloučil jej ani stálý předseda Evropské rady Herman Van Rompuy.

(EurActiv ve spolupráci s Reuters.)

euractiv.cz

Komentáře