Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

Sbírka na třetí světovou válku

K čemu by jste přirovnali současnou situaci? Třeba, že vlak se bez brzd řítí ke shnilému mostu a průvodčí kontroluje záchodky, jestli tam nejsou černí pasažéři? A nebo to oblíbené přirovnání, jak na horních palubách Titaniku se tančí, zatím co podpalubí je už pod vodou? Mohlo by to tak být, když čtete články o lepších, horších vakcínách na kovi19? Nebo o krevních sraženinách a genetických změnách? Nebo kolik vakcín, respirátorů a jehel se kam ne/dodalo; jak se komu po očkování udělalo špatně; kolik lidí na následky očkování zemřelo a jak bude Velký Bratr ještě dokonaleji sledovat lidi; jaká se chystají omezení našich práv? A co tak přidat ještě oblíbený Great Reset, sdílení majetku s jinými, pedofilně-juvenilní justici, zrušení hotovosti a otrokářství? Co myslíte, dostane autor hodně lajků za takový článek? A nebo preferujete video, aby jste viděli svůj konec na vlastní oči?

  • sbirka-na-treti-svetovou-valku

Už jste zaznamenali snahu o finanční sbírku na lékaře a zdravotníky vůbec? Já jo. To jak teď běží ta akce „korona“, tak mi v posledních dnech kdesi před očima proběhlo, že snad má být nějaké konto, kde je možné finančně přispívat na tzv. první linii. Teď je tam něco přes jeden milion korun.

Jak vidět, pojem „první linie“ nebo „přední linie“ se za poslední rok dobře ujal a lidé jsou vyzýváni k solidaritě. Situace se sbírkou pro zdravotníky je nápadně podobná situaci z před více jak sto let, kdy lidé měli také odevzdávat zlato a přispívat penězi na produkci mrtvol v zákopech první světové války. Televize nebyla, takže v novinách vycházely, manipulační články, heroická zpravodajství a inzeráty placené rakouským mocnářstvím na toto téma a lidé byli znovu a znovu masírováni P.R. o solidaritě a vlastenectví.

Ale dejme tomu. V té době se ještě nevědělo, že válka byla naplánovaná i zafinancovaná židovskými bankéři hodně dopředu a opravdu to na první pohled vypadalo, že za ni skutečně mohou ti škaredí Srbové, co se prý strefili do císaře. Opravdu se tedy mohlo zdát, že finanční i zlaté sbírky mají smysl a svým způsobem se jednalo o čisté vlastenectví. Tehdy snad ještě ano.

A dnes? Dnes je to jiné. V dobách reálného socialismu se žádné finanční sbírky nekonaly, protože nebyly třeba. Stát totiž úplně sám zvládal finančně zajistit všechny potřebné. Sice to nebylo nic moc, ale všichni měli domov, všichni měli práci nebo se zdarma vzdělávali a zdravotní péče stíhala dokonce i chřipkové epidemie. Tomu všemu ovšem v roce 1989 bylo odzvoněno. Stání kasa byla různými demokrady odkloněna do soukromých kapes, zlatý poklad zase židům do London City a tak se dnes opět apeluje na solidaritu s potřebnými. Podobně, jak to bylo za první světové války. Pod touto záminkou se dnes pořádají se sbírky jak na běžícím páse: na charitu, na kostely, na opuštěné děti, na nevidomé i jejich psy, na hluchoněmé, na seniory, na týrané ženy, na útulky i na vyhořelý dům, na les i na jeho zvířátka, na Afriku, na vánoční dárky, na vozíčkáře, na tisíc všech možných i nemožných nemocí, na svačiny, obědy i školní pomůcky pro děti, ….a dnes tedy už i na lékaře a zdravotníky.

Přiznám se, že osobně nepatřím mezi ty, kteří by byť korunou chtěli na něco takového přispět. Bohudík mám ve zvyku dělat jen to, co má smysl (za což upřímně děkuji svým rodičům) a nalévat vodu do děravého vědra podle mě smysl nemá. Už tak se mi otevírá kudla v kapse, když si uvědomím, že sponzoruji kriminálníky v nápravných ústavech a množení cikánů. Nebo jako koncesionář České televize, když se ze svých poplatků stávám sponzorem něčeho, s čím ze zásady nemohu souhlasit a nebo když Ministerstvo zahraničí pošle do Běloruska i mé peníze a ty jsou určené pro chuligány a kriminální živly. Na zabití!

Jak vidět, jsem vlastně čiperným sponzorem, ale o tom někdy jindy. Nyní se pověnujme sbírkám vědomým – tedy že osobně podpoříme něco, co pokládáme podpory hodné.

Zatím nám bylo do hlavy vkládáno, že sbírka má pomoci potřebným. Tedy těm, které stát ze systému vyhodil nebo nepokládá za nutné se o ně postarat. V takových případech se mezi lidi hodí udička s milosrdenstvím a je hotovo. Pomoz tuhle, pomoz tamhle, občane - ty budeš mít dobrý pocit, že jsi někomu pomohl a my ti pak symbolicky poděkujeme. Vždyť o čem je život, když ne o pomoci druhým?

Nyní se nad tím vším trochu zamysleme. Počet finančních, materiálních i potravinových sbírek rok od roku utěšeně roste, ale potřebných je stále více a více. A co víc, letos dokonce přibývá i sbírka na zdravotníky. ...moment? ...neuzavřel se nám tímto čirou náhodou první kruh potřebných? Sbírka na pacienty je nyní doplněna sbírkou na lékaře? A příští sbírky budou jaké? Na želeničáře a pošťáky? Na učitele? Na policii? Na soudy?

A nyní otázka: proč se tak děje? Proč stále více a více lidé pomáhají a potřebných také stále přibývá? Jak to, že mezi potřebné dnes spadli i ti, kteří ještě včera pomáhali? Jak to, že už jsou, mimo pacientů, sbírky na lékaře? Jak to, že sbírkové charitativní mánie nefungují? Není něco špatně?

Je to snadná úvaha: pokud se okruh příjemců sbírek neustále rozrůstá a začíná už zasahovat do sociální skupiny včerejších dárců, znamená to, že za určitou dobu počet potřebných přeroste počet dárců, dál se bude zvětšovat, až se nakonec pomoc zcela zastaví. Tento model je tedy dlouhodobě neudržitelný, protože je logicky špatný - řeší jen následky, nikdy příčinu a proto je každý problém věčný.

Dobrá, když jedno nefunguje, proč to nezkusit jinak? Co tak místo statisíců sbírek, co nic neřeší, udělat jednu jedinou, která vyřeší příčinu a pomůže úplně všem?

Bláznivá utopie?

Vezměme si třeba dnešní situaci. Ta je přímo ukázková: Byl úmyslně vytvořen a úmyslně vypuštěn virus, který způsobuje vážné zdravotní problémy specifickým skupinám lidí.

Jak jaké je (kromě půjčování si peněz) oficiální celosvětové řešení této situace?

Problém je řešen tak, že se dosud živým lidem se omezí přísun kyslíku do plic a zemřelí jsou zapsáni do nově vzniklé kolonky. Tento základní model řešení byl aplikován prakticky na celém světě. Nikde na světě není slyšet hlásek o zničení továrny na nemoci a jejich majitelů. Každý den jen roušky, počítání mrtvol a potřeba očkování. Lidem je navíc jako bonus omezována možnost posilování imunity a je přísně cenzurována či zakázána léčba nemocných. Navozuje to snad komukoli byť jen stín myšlenky, že se jedná o řešení správné? Připadá snad někomu, že finanční půjčky či sbírky na zdravotníky něco řeší? Nepřipomíná vám to naopak situaci, kdy vás chce někdo zabít a na tuto vraždu si vás dlouze připravuje?

Pokud se teď kdokoli uklidňuje tím, že je to blbost, že on je mladý, vysportovaný, odolný a neprůstřelný a že na něj si nepřijdou, tak ať na to rychle zapomene. I na něj se dá vyrobit (a spíše už vyrobeno je) nějaká nemoc, očkování, zákon nebo teorie tak, že budete pro společnost nebezpečný. A nebo nebudete vůbec. A je-li zájem vás úkladně zabít, máte na výběr jen dvě možnosti: buď zabije on vás a nebo vy jeho. Nic mezi neexistuje.

Stíháte? Pokud ne a ještě to náhodou někomu nedošlo, jsme ve válce. Proto ty „první linie“. Proto „plošná“ testování a „plošná“ očkování. Kdo nezná, tak toto vše jsou čistě vojenské pojmy. Je to válka 1 procenta, proti nám 99 procentům. Ano, je nás sice mnohem více, ale paradoxně prohráváme. Proč? Protože si nepomáháme. Nic jiného v tom není. Na místo abychom pomáhali tam, kde to je třeba, tak různými pseudo-dobročinnými akcemi pomáháme tam, kde nám určí ti z 1%. Tisíce sbírek a miliardy peněz se vybere na celém světě na to, co nám 1% stanoví za vhodné pomoci. A výsledek? Stačí se rozhlédnout. Rozhlédnout a pouvažovat, zda jsou pro nás ještě pořád nejdůležitější témata třeba jako respirátor, krevní sraženina, Great Reset a podobné. Podle mě rozhodně ne, protože to bych aspirovat na místo průvodčího, co kontroluje ty záchodky, deset vteřin před zřícením vlaku do propasti.

Otázka tedy zní, dokáže 99% lidí pomoci sami sobě a deaktivovat 1% vraždících nepřátel? Dokáže 99% zapomenout na všechna vzájemná nepřátelství a předsudky, které mezi nás nakladlo 1% nepřátel? Dokážeme pomoci sami sobě? Co tak vyhlásit jednu konečnou sbírku, kde se složíme na deaktivaci protivníka, který nás chce všechny úkladně vybít? Kolik by jste byli ochotni dát na likvidaci vašeho vraha? Korunu? Dolar? Sto dolarů? Víc? Jak moc si vážíte svého života a života vašich dětí?

Nevíte? Tak teď trochu matematiky:

Na světě je nějakých 7,5 mld lidí (zatím) a dejme tomu že z toho se 2 mld chtějí a mohou do sbírky na obranu lidstva fakticky zapojit. A kdyby do zmíněné sbírky dal každý z těch dvou miliard jen 1$ – co myslíte, stačilo by to třeba na to, aby se našel nějaký Šakal k deaktivaci Billa Gatese s celou jeho rodinou? A dál - kdyby dal každý sto dolarů, co myslíte, byl by to dobrý základ na zvrat ve válce, kterou teď prohráváme? Kolik bychom museli do sbírky pojmenované třeba „Antikovid“ nebo „Kill Bill“ každý dát, abychom deaktivovali celé 1% vrahů a zachránili si tak holé životy? A nebo lépe - kolik by jste byli ochotni dát do takovéto, světově první autocharitativní sbírky sami na sebe? A mimochodem, přispěli by jste vůbec do takové sbírky sami na sebe?

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře