"Tento voják prožil úžasné boje. Prošel od Stalingradu až do Německa a nyní se vidí na vrcholu své vítězné slávy. Každý z nich se považuje za heroje a domnívá se, že mu jako herojovi všechno je dovoleno a vše bude zapomenuto." Tuhle citaci, kterou Stalin v březnu 1945 v Kremlu omlouval přehmaty a zločiny sovětských vojáků, si vybral Prokop Tomek z Vojenského historického ústavu k ilustraci toho, v jakém rozpoložení se na území tehdejšího Československa od podzimu 1944 tlačila osvoboditelská Rudá armáda.
"Ten pojem je vnímán pejorativně, ale je to tak," odpovídá historik na dotaz, zda se dá pobyt sovětských vojáků v Československu v roce 1945 hodnotit jako plnohodnotná okupace. "Dá se to srovnat, našel jsem tam spoustu paralel," staví vedle sebe první sovětskou okupaci v roce 1945 a tu druhou v letech 1968 až 1991.
Kolik toho snědli? 600 tisíc porcí denně
Jak Prokop Tomek uvedl na nedávné konferenci Nové pohledy na rok 1945 ve Vojenském historickém ústavu, Rudá armáda shromáždila na území Československa po konci druhé světové války na 300 tisíc vojáků. To je zhruba desetkrát víc, než kolik bylo na západě Čech Američanů.
Zatímco ovšem jednotky George Pattona fungovaly soběstačně, Sověti hned od začátku drancovali. "Jde o materiální zabezpečení. Rusové neměli potraviny, živili se z té země. To ostatně bylo vidět i po roce 1968, kdy taky kradli i jídlo. Američané byli lépe zásobeni," přibližuje Tomek historickou realitu.
V případě větších zločinů sovětských vojáků, jakými bylo třeba znásilňování nebo jiné násilné činy, poškození neměli moc možností, jak se bránit nebo ztrestat viníka. Historikové se dnes shodují na tom, že pokud takový čin někdo nahlásil, jako podezřelý se mnohoznačně do materiálů zapisoval jen "muž v uniformě sovětského vojáka".
"Chybí mechanismus vyšetřování a spravedlnost byla prakticky nevymahatelná," popisuje Prokop Tomek podmínky panující v roce 1945. To souviselo s tím, že poválečné Československo jako hostitelská země dostávalo od okupantů minimum informací, na druhou stranu ale bylo nuceno plnit všechny příkazy. Třeba i ten na 600 tisíc dávek potravin denně pro sovětské vojáky. A hradit i jejich výdaje.
"Vrchní velitel Rudé armády opětovně žádá"
"V roce 1945 i 1990 u nich vidíme neochotu odjet domů, protože Sovětský svaz nebyl schopný absorbovat tolik vojáků," pokračuje Tomek. A stejně jako v 90. letech, tak i po druhé světové válce byly veškeré škody způsobené ruskými vojsky na majetku či životním prostředí "odepsány k tíži hostitele" - tedy Československa.
Celý článek ZDE: Kradli a nechtěli odjet. Sovětská okupace Čech v roce 1945 silně připomíná srpen 1968 - Aktuálně.cz
--------------------------------------------------------------------------
(Poznámka CFP!: Příště o tom, jak nás sjednotitel Evropy hodný strýček Áda v roce 1939 zachránil před zuřivými bolševickými hordami z východu.)
Komentáře
HOLT,NĚCO MUSÍ PŘIJÍT,ABY OPĚT PŘIŠEL NORMÁLNÍ SVĚT.TĚŠME SE!!!!