Tvá práce se stane vražedkyní...

    V poslední době sleduji postup a tzv „práci" policejních složek při demonstracích na celém světě, včetně posledního zásahu v ČR, tedy v Budějovicích 6.7.2013. Pozorování je zajímavé a tak trochu ho nechápu. Podle všeho existuje jen jediná šablona pro všechny zásahy. Nevěříte?

   Většinou se jedná o poklidné demonstrace k vyjádření nespokojenosti s tím, či oním. O demonstrace, které jsou mnohdy jedinou možností k poukázání ne nějaký palčivý problém, poškozující lidská práva a svobody, chod v danném státě a státu samotného, který politická administrativa neřeší (nebo nechce řešit) a úmyslně tento problém rozvíjí buď do extrému, nebo pouze oddaluje řešení, které nakonec stejně nikdy nepřijde.

   U nás je „zatím" poslední zásah na demonstraci v Českých Budějovicích viděn jako nejbrutálnější zásah od listopadu 1989, který ovšem není ničím jinýn, než policajtským běsněním proti VLASTNÍMU NÁRODU. Kromě uniforem se metody ničím neliší od ataků policejních složek v dobách socialismu při demonstracích studentů v listopadu 1989, nebo při hudební produkci kapely Plastic People v roce 1974 a potom opětovně ve stejném kraji v roce 2005 při techno párty Cechtek. Následky těchto „rozehnání" jsou většinou krvavé a rozum beroucí represe na mladých lidech a lidech jako takových, nedávající celkový logický smysl.

   Dnes (11.7.2013)nový ministr vnitra navrhl navýšení policejních složek o 3000 lidí a zvýšení jejich platů. Nic proti platu, ale jsou zde i hasiči, kteří odvádějí složitější práci a o těch nepadla ani zmínka. Dále prohlásil, že policejní zásah v Budějovicích byl z jeho pohledu adekvátní. Já mám pocit jiný a určitě i spousta účastníků této demonstrace. V sobotu 13.7.2013 se chystá další demonstarce proti nepřizpůsobivým- skupině lidí, která se naučila žít na úkor slov o rasové diskriminaci, sociální slabosti a nemožnosti zaměstnání. Není divu. Člověk, který od malička inklinuje k nicnedělání protože ví, že díky pleti ho bude stát živit, práci opravdu nesežene. Ale nesežene jí především proto, že se do dnešního dne nenaučili pořádně česky, o vzdělání ví jen to, že zatěžuje mozek a schopnosti pracovní má povětšinou omezené na výkopové práce a pouliční úklid. Nerad bych se dotknul těch, co mají nejen vzdělání, ale dokonce i práci a nevyžadují od státu sociální podporu na bydlení, jídlo a podobně pro nic za nic.Těch je však opravdová menšina a nikomu nevadí.

   Jak už jsem řekl, metody policejních zásahů při demonstracích se shodují na celém světě jak ve svých násilnostech, tak v postupech jako takových. Zastrašování účastníků demonstrace, slzný plyn, vodní děla, obušky, nesmyslný řev a gumové střely. Otázka ale zní, proč tito lidé proti demonstrantům zasahují takovým způsobem, když to mnohdy není třeba? Pohled na věc se může rúznit, ale odpověď je zcela jasná.

   Rozhodně nejde o vytváření bezpečí, ale o ukázku síly represivních složek, v jejichž řadách vystupují policisté v civilu, oblečení jako extremisté atd., kteří vyprovokují konflikt, aby těžkooděnci mohli zaútočit a ukázat, že dokážou zvládnout dav. Zjednodušeně řečeno: Když už jsme tady, tak ať z toho něco máme.

   Prozatím dav nebyl nikdy tolik agresivní, jako sami polisté(pokud nebudu počítat demonstrace proti sjezdu MMF v Praze podporovaného V.H.), ale všechno se může jednou změnit a myslím, že to nebude trvat dlouho. Situace je celosvětově napjatá. Lidé docházejí k probuzení z mediálního snu, imaginárních statistik a veřejných lží. Celkově to vypadá, že dnes lidé začínají prozírat špinavou politiku, která je namířena přímo proti Nám a Našim svobodám. Myslím si, že už se smetánka necítí tolik v bezpečí a tolik pevná v „kramflecích", jako před nedávným časem. Proto zneužívají labilnosti a omezení myšlení represivních složek v Náš i jejich vlastní neprospěch. Ostatně pusuďte sami.

   Jistá TV ve zprávách nyní začala vysílat pořad o těžkostech našich vojáků v Afgánistánu a jejich tvrdém údělu.. Já to beru jako mediální intriku k indoktrinaci myšlení. Pokud jsem voják a jdu na „misi", počítám s tím, že se něco může stát. Media nám ukazují pravý opak. Asi pár lidí naštvu, ale nevadí. Pokud vstupuju do represivních složek, musím vstupovat s přesvědčením, že budu muset páchat násilí, nebo bude násilí spácháno na mne. Od toho armáda i policie jsou. Jsem -li voják a jdu na „misi", nejspíš dojde k tomu, že budu muset zabíjet a zpětně... mohu být zabit. Vlastně proto tam jdu, tak proč potom tolik pláče, obvzlášť v případě mise v Afgánistánu? Co tam vlastně jako Česko děláme? Je to země, která se vzepřela Británii, Francii, SSSR a nyní USA a nikdo z této země neodešel jako vítěz, stejně jako z Vietnamu a Koree. Je to tedy jen snůška opětovných lží pro zbrojní a bankovní politiku, která dokáže zbalamutit mladé lidi, aby šli na smrt a vytěžili z toho jen ti neinteresovaní v konfliktu přímo. Ostatek lidí umírá, pláče se nad nimi a nechápe se, že to bylo zbytečné a nemuselo to tak být. Potom jde o boj o přežití. Ten však může nyní nastat i na domácí půdě v případě tvrdých policejních zásahů proti pokojným lidem, hájícím svá práva, klid a svobodu. Nevím, jak dlouho se nechá národ vláčet hnojem nespravedlnosti, ale očekávám, že do nekonečna to trvat nebude.

SHRNUTÍ:

   Začíná se veřejně stále víc ukazovat síla, která může být použita proti lidem byť třeba jen při demonstracích proti homosexuálním sňatkům, proti romskému zneužívání státu a jeho obyvatel či snad vyjádření nespokojenosti s chodem státu. Stát je sice poškozován a tím i my všichni, ale represivní složky jdou ve své podstatě nejen proti lidem domáhajícím se práva a spravedlnosti a tedy i ochrany tohoto státu, ale dokonce nechrání ani stát, protože pokud by to dělaly, musely by chápat, že jsou na daních a svobodách utlačováni a persekuováni stejně, jako všichni ostatní. Stát (?) po nich požaduje, aby se svého práva zřekly. Dokonce jsou na tom ještě hůř, když tuto zásadní skutečnost nevidí. Bojují na straně likvidátora práv a svobod a neví o tom. Je to smutné, ale vychází to z pohledu pozorovatele dění nejen u nás, ale na celém světě.A nejspíš nebudu sám, kdo to tak vidí.

   Degradace lidského a národního chápání i cítění ve prospěch...? A stále se nechápe toto naprosto jasné a zřetelné zneužívání základní lidské potřeby. Žít v klidu a spokojeně.

Tomáš Polorný.