Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Nedělní chvilka poesie: Jacques Prévert - Barbara

Hodnocení uživatelů:  / 6
NejhoršíNejlepší 

Úvodní slovo: Zdeněk Bálek

Měl jsem zase svojí poetickou chvíli, s tím se nedá nic dělat:

I do pekla je zapotřebí vnésti občas trochu světla. Tuto báseň jsem pro sebe objevil někdy v 17-ti letech, tedy téměř před 40-ti lety. A rozbuší mi i dnes srdce, stejně jako tenkrát! Nezměnilo se nic! Zase už stojíme na svých pozicích a máme jen to, co v hloubi sebe cítíme... Po čem toužíme... Co chceme ochránit... Naivní, s prázdnýma rukama proti nekonečné a nekončící mašinérii, která se, v různých podobách, přelévá z jednoho pozemského věku do druhého... A přesto tu znovu jsme, pro světskou moc zanedbatelní, pro okolní svět směšní, pohrdaní, bezmocní... A možná právě v tom je naše neuvěřitelná síla, která jednou změní tento náš beznadějný svět!!!

-----------------------------------------

  • nedelni-chvilka-poesie-jacques-prevert-barbara

Jacques Prévert (1900-1977)

 -----------------------------------------

Barbara

Vzpomeň si Barbaro
Na ten den kdy na Brest bez přestání pršelo
A ty jsi kráčela s úsměvem
Rozkvetlá orosená zářící
Tím deštěm
Vzpomeň si Barbaro
Ten den na Brest bez přestání pršelo
Potkal jsem tě v Siamské ulici
Usmála ses na mě
A já se usmál stejně
Vzpomeň si Barbaro
Ty kterou jsem neznal
Ty která jsi neznala mě
Tak si vzpomeň
Vzpomeň si přece na ten den
A nezapomeň
Pod portálem se ukryl nějaký muž
Vykřikl tvoje jméno
Barbaro
A ty ses rozběhla k němu deštivou ulicí
Rozkvetlá orosená zářící
A pak ses mu vrhla do náruče
Vzpomeň si na to Barbaro
A nezlob se na mě že ti tykám
Říkám ty každému koho mám rád
Říkám ty všem kteří se mají rádi
I když je neznám
Barbaro tak si vzpomeň
A nezapomeň
Na ten moudrý a šťastný déšť
Na tvé šťastné tváři
Na střechách šťastného města
Na déšť dopadající na moře
Na skladiště zbraní
Na déšť snášející se na parník z ostrova Ouessant
Ach Barbaro
Jaká blbost je válka
Kam jsi se poděla právě teď
Když z nebe prší železo
Plameny ocel a krev
A muž který tě svíral ve své náruči dřív
Láskyplně
Je mrtev nezvěstný anebo ještě živ
Ach Barbaro
Na Brest bez přestání prší
Jako dřív pršelo
Není to stejný déšť trosky se v něm vrší
Je to déšť pohřební hrozný a zoufalý
Není to vlastně už uragán
Kdy létá železo ocel a krev
Všechno jsou to mraky jen
Trhajíc se pojdou jak pár psic
Šedých psic které se ztrácejí bůhvíkam
V lijáku nad Brestem
A shnijí daleko
Daleko mnohem dál od Brestu
Z něhož nezbylo nic.

 

Podpořte CFP QR Kód ŽLUTÁ oranžová

 

Facebook komentáře