Covidová hysterie, spolu s vládními opatřeními a tím, co pro nás vláda (nejen naše, ale i vlády téměř všech zemí světa) chystá, připomíná právě takový zlý sen, nebo sen tak absurdní, že by si jeden myslel, že to nemůže být pravda. Avšak probudit se z něj nelze. Když se štípnete do ruky, zda se vám to jen nezdá, štípnutí ucítíte a covidová hysterie pokračuje. Žel, je to skutečnost…
Desítky let se nám smáli a nadávali nám do konspiračních teoretiků a nyní se děje přesně to, co jsme říkali. Jen je to ještě horší, než jsme si mysleli, protože i na nás, konspirační teoretiky, to dolehlo tak nějak náhle, nečekaně, s takovou razancí, kterou jsme nepředpokládali. A dynamika těch procesů je také k nevíře. Vždyť kdo by si pomyslel koncem loňského roku, čeho všeho se letos dočkáme?
Babišova vláda nebyla až do korony nejhorší vládou v novodobé historii (takové označení by slušelo spíše jiným vládním kabinetům), ba si v některých ohledech vedla docela slušně. A státní dluh alespoň příliš nezvyšovala, naopak se tvářila jako dobrý hospodář, který pomocí EET a dalších nástrojů chce dluhy státu snižovat. Najednou se však zbláznila a zadlužila nás raketově tak ohromně, jako kdyby o státní dluh nikdy vůbec nešlo. V tématech citlivých pro lidi vlastenecky uvažující alespoň předstírala jakous takous snahu, což bylo ale pořád lepší než to, co se děje v jiných zemích nebo co by dělala opozice, kdyby měla tu možnost. Ale pak se vláda najednou zbláznila, celý národ už téměř rok buzeruje, šikanuje a terorizuje, statisíce lidí a firem dohnala k bankrotu, k sebevraždám, skutečně nemocné lidi neléčí a nechává je umírat, psychicky nás deptá, měsíc za měsícem nás straší a stresuje, podlamuje fyzické i duševní zdraví celého národa – a to vše jen kvůli něčemu, co má po dvaceti cyklech své mutace úroveň běžné chřipky?
K bankrotu takto brzy dožene téměř celý stát, bude-li v nastoleném kurzu pokračovat. Jako kdyby najednou ekonomika nic neznamenala. Jako kdyby neplatilo okřídlené clintonovské rčení „všechno je to jen o ekonomice, vole“. Jako by vláda vůbec neměla strach, že jí to lidé ve volbách spočítají. Není to divné? Není to podezřelé? Budou vůbec ještě někdy volby?
Vím o lidech ve svém okolí, kteří byli údajně pozitivní, ale dobře víme, že pozitivní test nic neznamená. Neměli žádné příznaky, jen se museli podrobit státní šikaně a byli nějaký čas v karanténě. Nemám však ve svém okolí nikoho, kdo by zemřel s Covidem, natož přímo na Covid. Zato každý z mých známých byl šikanován a terorizován vládou, ve svém okolí znám lidi, kteří přišli o práci, protože některé segmenty služeb (ale i obchodu a průmyslu) musejí propouštět, nebo živnostníky, kteří jsou už několik měsíců drženi doma a nemohou podnikat ve svém oboru. Jsou bez peněz, bez naděje, nadávají na Babiše. Nejhorší je, když se v jedné domácnosti sejdou oba případy – muž, který je propuštěn, protože létat se téměř úplně přestalo, a jeho žena, která je OSVČ, ale do svého podniku nemůže, neb jí ho vláda zavřela. Žijí z úspor, ale jak dlouho to vydrží?
Takových případů je mnoho a bude jich přibývat. Přesto vláda nic nedělá, jen nás dále straší, dále nám vyhrožuje, dále prodlužuje nouzový stav, dále zavírá hospody, které před 14 dny otevřela, dále nám zakazuje vycházet ven, k dalšímu a dalšímu bankrotu vede další a další lidi a v novém roce se nás dokonce chystá proočkovat látkou natolik pochybnou, že si ji nikdo z vládních politiků raději nechce nechat aplikovat, ale po nás by to chtěli. A když se prý budeme bránit, budou nás šikanovat dál a ještě víc. Jen když se prý očkovat necháme, budou nás šikanovat méně (budeme mít menší výhody). Myslí si snad, že to je nabídka, jaká se neodmítá?
Takže opět – nedává to smysl. Jako kdyby najednou nikdo nezohledňoval, že budou nějaké volby a že na voliče se musí jinak, než silou, nátlakem a terorem. Že voliči je třeba se podbízet a slibovat mu výhody za jeho hlas. Přesto se k nám politici nyní chovají jako prachobyčejní teroristé, jejichž jediným smyslem je nás vyděsit a že u toho nějací lidé „zařvou“, to jim nevadí, ba naopak – bez toho by ono vyděšení ani nefungovalo, takže jen více a houšť. Že by už neusilovali o naše hlasy? I s touto variantou je třeba počítat.
Protože – a to je na tom to nejhorší – nejen my můžeme nadávat na vládu, co to tam sedí za klauny a šašky, magory a hlupáky, voly a krávy, nacisty či bolševiky, fašisty či marxisty, teroristy či hovada, jedno jak jim budeme spílat. Úplně stejný pocit rozčarování a stejný důvod ke spílání mají totiž občané ve všech zemích světa. A to znamená co?
Že se všechny vlády světa zbláznily? Že ve všech vládách sedí stejní blázni a magoři a tak dále? To je přece málo pravděpodobné.
Kam tím mířím? Vážně pracovat s domněnkou, že došlo k celosvětovému spiknutí proti lidstvu, už není z říše fantasy, jak nám cempeři, wolneři a různí gauneři předkládají. Něco se děje tak špatného a zlého po celém světě a všichni v tom „jedou“, že to není samo sebou.
Tím netvrdím, že všichni ti, kteří v tom „jedou“, jednají z vlastních pohnutek – ne, oni jen poslouchají rozkazy, kterým se nedokážou (nebo nechtějí) vzepřít. Rozkazy WHO a dalších nadnárodních organizací, korporací, neziskovek, různých sorošů, schwábů, gatesů a podobných mafiánů. O to je to horší – když si uvědomíme, že téměř všechny vlády světa jednají stejně (proti lidu), řízeny přitom jen úzkou skupinou elitářů, začíná se nám před očima rýsovat spiknutí, které by neokecal ani Petr Hampl.
Nebo snad chce Hampl i na tuto situaci uplatnit svoji teorii o „novodobých dvořanech“, kteří se drží svého korýtka, a tak vymýšlejí jednu větší pitomost za druhou, aby o něj náhodou nepřišli? Ne, na tohle je i Hamplovo vysvětlení krátké, či spíše – Hampl, který pravdu ve skutečnosti zná (jen se ji bojí napsat, a tak ji všemožně zastírá), se přidal i v tomto případě na stranu Systému, nejnověji na stranu Svědků covidových, tedy hysterických lidí, kteří věří v největší podvod století, jakoby to byla Nejsvětější pravda pravdoucí. To je to neštěstí intelektuálů – hrají si na moudré, ale přitom se nechají tak snadno oblbnout…
Je neštěstí, že Covid rozdělil i vlasteneckou scénu a mnoho „vlastenců“, nebo alespoň těch, co se za ně roky vydávali, se odkopalo. A nemyslím tím jen Landu či Hampla, ale politiky či řadové členy těchto stran, kteří se stávají fanatickými v obhajování nesvobody, nenávistnými v lamentování nad těmi, kteří si zbytky svobody nechtějí vzít, případně hysterickými ve volání po ještě větším utažení šroubů v roce dalším. Ale to je vlastně dobře, protože se odděluje zrno od plev.
A tady se dostávám k pointě mého dnešního nedělníku. Ať jsme konspirační teoretici či jen hamplové (kteří před konspiracemi zavírají oči, protože se chtějí veřejnosti líbit a mají strach, že by si poškodili reputaci, kdyby řekli pravdu nahlas), spiknutí proti nám, obyčejným lidem, ať žijeme v České republice či kdekoli jinde na světě, je neoddiskutovatelné. Od vlády pomoc čekat nemůžeme, ani od opozice – oba politické tábory už dávno a pevně ovládá nepřítel, pro kterého oba pracují. Vlastenecké síly se rozštěpily a řada osobností či vašich známých přešla na druhou stranu.
Spolu s tím, jak budou vládní buzerace pokračovat, jak bude vzrůstat vládní teror a nátlak k očkování, bez kterého se normální život stane nebývale složitým, řada dalších lidí vyměkne, zradí, otočí nebo to prostě jen vzdá, protože už nebudou mít sílu státní šikaně čelit.
Až budete mít pocit, že nikde nenacházíte zastání a že se už všichni dočista zbláznili, pak vězte, že tomu tak úplně není. Národní demokracie byla vždy protisystémovou (ale státotvornou) stranou, vždy jsme stáli na straně pravdy, i když to znamenalo represe a obtíže. Jsme stranou nacionalistickou a věříme, že jen silný nacionalismus (tedy vzepětí všech národních sil) může zastavit běsnění těch, kteří národy pohrdají a národy by nejraději zrušili. Pokud se volby budou konat, budeme v nich kandidovat a hájit vaše zdraví, vaše svobody, vaše právo na soukromí, vaši bezpečnost, vaši práci a slušný výdělek za ni, stejně jako soběstačnost a nezávislost naší země.
S takovým programem budeme nepřehlédnutelní, protože ostatní strany proti covidové totalitě nedělají nic.
Příští rok tak bude vaše volba jasná: covidová totalita, nebo Národní demokracie?
