Jak je to dnes s církví?

Otázka: Jak je to se zevnější a vnitřní strukturou církve?

Odpověď: Kristova církev se skládá z neviditelné a viditelné části. Viditelná část neboli církevní struktura, by měla chránit a vytvářet podmínky pro růst neviditelné, duchovní části církve, Tajemného Kristova Těla, v lidských duších. Když církevní struktura neplní tuto funkci, a když ještě navíc hlásá hereze, přestala tvořit jednotu s Kristovým Tajemným Tělem, podvádí věřící a vede je do zavržení. Podstatu církve tvoří její neviditelná část: Tajemné Tělo Kristovo. Bez Něho viditelná část nemá smysl své existence a ani právo na existenci. Spásu člověka zajišťuje spasitelná víra v Ježíše Krista, skrze kterou zůstává živým členem Tajemného Kristova Těla – církve. Jde tu o osobní vztah k Pánu Ježíši, a ten je podmíněný zachováváním Jeho učení.

Shrnutí:

Neviditelnou částí Kristovy církve je Tajemné Tělo Kristovo, kde Pán Ježíš je Hlavou a lidé, kteří v Něho uvěřili a ve kterých On žije, jsou živými údy tohoto Těla. Oni mají Ducha Kristova a patří Bohu.

Otázka: Jaký je rozdíl mezi těžkým hříchem a herezí působící apostazi (vnitřní odpad, vyloučení)?

Odpověď: Ti, kteří těžkým hříchem ztratili posvěcující milost, Boží život, zůstávají údy Tajemného Těla Kristova, ale mrtvými. Skrze upřímné pokání mohou Boží život znovu nabýt a stát se živými údy Tajemného Těla Kristova, v němž tvoří jednotu i s Otcem a Duchem svatým (srov. J 14,20). Naproti tomu ti, kteří se po křtu vědomě otevřeli lži a přijali hereze, tedy jiné učení protivící se podstatě křesťanství, sami sebe vyloučili z Kristovy církve a oddělili se od Krista (srov. 2J 8-9, Gal 1,8-9, J 15,4-6). Pokud heretik, který se apostazí vyloučil z vnitřní (neviditelné) části církve – Tajemného Těla Kristova, zastává církevní úřad, zastává ho nezákonně.

Otázka: Jaká je situace dnes?

Odpověď: Pro jednotu s herezemi je současný Vatikán i se svou církevní strukturou v apostazi. Zatvrzele odmítá konat pokání. Nechce se oddělit od nového, heretického učení v oblasti víry a mravů a nechce nazvat hereze herezemi. Naopak vyžaduje, aby každý kněz, a skrze něho i věřící, pokládali hereze za právoplatné učení Kristovo.

Otázka: Kde nastal zlom a kde vyvrcholení?

Odpověď: Zlom nastal na II. vatikánském koncilu, který otevřel dveře věroučným i morálním herezím. Následovalo období tzv. pokoncilního ducha, který oživil hereze modernismu odsouzené už sv. Piem X. Po koncilu nahradila pravověrné učení církve historicko-kritická metoda (HKT), která je postavena na ateistické filosofii. HKT popřela základ víry: vykupitelskou smrt Ježíšovu, Jeho historické a reálné vzkříšení i Boží inspiraci Písma svatého. Rovněž koncilní učení o úctě k pohanům a jejich kultům (démonům) degradovalo křesťanství, zablokovalo pravdivou misii a otevřelo dveře antimisii pohanství.

Vinu za tento stav plně nesou koncilní a pokoncilní papežové! Nesplnili svou povinnost chránit depositum fidei a zastavit proces sebezničení církve. Vyvrcholení apostaze nastalo 1. 5. 2011 beatifikací papeže Jana Pavla II., který nejenže dovolil masové šíření herezí, ale ještě gestem synkretismu v Assisi sám učinil další sebevražedný krok pro církev. Jeho beatifikací bylo na oltář postaveno zhoubné učení, které reprezentoval a šířil. Proto Byzantský katolický patriarchát (BKP) vyhlásil na tohoto papeže posmrtnou

exkomunikaci a rovněž zveřejnil exkomunikaci Benedikta XVI. On de facto beatifikoval cestu odpadu pro celou církev, a tím apostazi katolické církve dovršil.

Otázka: Jak k tomuto katastrofálnímu stavu mohlo dojít?

Odpověď: Do církevních úřadů byli po II. vatikánském koncilu postupně dosazováni liberální kněží, kteří přijali nové heretické učení („nové evangelium“ – viz Gal 1,8-9). Celá církevní struktura se tak postupně dostala do apostaze. Je oddělena od „apoštolského učení“ (Sk 2,42) a Kristova evangelia! Z církevní struktury byl vyhnán Duch svatý – Duch pravdy a života. Vlády se ujal duch lži a smrti; jeho ovoce je dnes už zřetelně viditelné. Když v tomto stavu současný Vatikán vystupuje jako Kristova církev, nemá už na toto označení právo, protože zradil svou podstatu a podvádí věřící! Kdo chce být spasen, nemůže už apostaty poslouchat, protože pod praporem Kristovým podvodně vedou ty, kdo je poslouchají, do záhuby!

Otázka: Vysluhují apostaté svátosti platně?

Odpověď: Pán Ježíš ustanovil svátosti, které se realizují pouze v Kristově církvi, to je v církvi, která je prosta herezí. Vysluhovateli svátostí jsou biskupové a kněží, kteří jsou součástí Tajemného Těla Kristova, tedy mají pravověrné učení i Kristova Ducha (Ř 8,9). Svátosti skrze ně uskutečňuje Duch svatý. Proto kněz nebo biskup, pokud vysluhuje svátosti v těžkém hříchu, ale uchovává v sobě učení Kristovo, uděluje svátosti platně, leč „sám sobě jí a pije odsouzení“ (srov. 1Kor 11,29). Avšak kněz či biskup, který odpadl od učení Kristova a hlásá jiné evangelium, se stává apostatou, odděleným od Kmene (Ježíše Krista). Herezemi sám sebe vyloučil z Tajemného Těla Kristova – církve – a spočívá na něm Boží prokletí (Gal 1,8-9). Pokud apostata vysluhuje svátosti, vysluhuje je neplatně. Jde o podvod či divadlo. Už nemá pravomoc jednat jménem Krista a církve Kristovy, i když zastává viditelný úřad (srov. bula Pavla IV.).

Otázka: Jaký je dopad herezí na církev a křesťanské národy?

Odpověď: Hereze a apostaze jsou vnitřní rakovinou církve, a ta má dopad na celé křesťanské národy. Synkretismus s pohanstvím II. Vaticana má za následek islamizaci Evropy, konec misie a otevření se antimisii pohanství. To s sebou nese morální degradaci koncentrovanou v tzv. genderové ideologii, která ignoruje i nejzákladnější realitu, že muž je mužem a žena ženou. František gestem líbání nohou tyto deviace schvaluje a dává příklad k následování. Prosazování genderu je spojeno s nejkrutějším mechanismem v historii, a sice pirátským kradením dětí juvenilní justicí a sociálními službami. Ukradené děti jsou podrobeny psychické tyranii a morální devastaci a jejich narušená psychika je dopována psychotropními látkami. K těmto zločinům Vatikán pokrytecky mlčí, a proto na něj dopadá zodpovědnost.

Někteří biskupové Belgie, Německa a Holandska už prosazují sňatky homosexuálů v církvi, což je rouhání Bohu a totální bojkot Božích přikázání.

Otázka: Předpovídá Písmo svaté tento masový odpad?

Odpověď: Předpovídá a spojuje ho s příchodem Antikrista (srov. 2Sol 2,3-11). Na současnou dobu se vztahuje i proroctví týkající se odnětí ustavičné oběti – Eucharistie (srov. Dan 9,27;11,31), neboť apostaté vysluhují svátosti neplatně. Na místě svatém (v církvi) bude postavena ohavnost zpustošení (srov. Dan 12,11), to znamená, že do viditelné církve vejde duch antikrista – duch Asissi a HKT (srov. Mt 24,15). Tím, že bude odstraněn Duch Kristův zprostřed církevní struktury (srov. 2Sol 2,7), viditelná církev už nebude sloupem a oporou pravdy ve světě (srov. 1Tim 3,15). Proto apostatická církev připravuje nastolení totalitní Antikristovy diktatury – NWO (2Sol 2,8), kdy nikdo nebude moci nic prodat ani nic koupit, pokud nebude mít na ruce nebo na čele znak šelmy (666) – čipování (Zj 13,16-18).

Otázka: A co Mariánská zjevení?

Odpověď: Odpad uvnitř církve byl předpověděn nejen Písmem svatým, ale i zjeveními Ježíšovy Matky dětem v La Salette (1846) a rovněž dětem ve Fatimě (1917).

Otázka: Proč katolíci tuto apostazi nevidí? Proč nevidí její znaky?

Odpověď: Protože proces otevírání se herezím byl záměrně pozvolný. Trval téměř 50 let. Katolíci dnes hereze považují za pravověrné učení Kristovo, a pravé učení Kristovo považují za fanatismus, fundamentalismus a sektářství. Historicko-kritická teologie prakticky popřela Písmo svaté i církevní Tradici. Proto katolíci dnes už nevědí, co je a co není učení Kristovo. Prakticky ti, kdo přijali tyto hereze, už nejsou ani křesťané. K tomuto byli cílevědomě připravování a vychovávání církevní hierarchií skrze falešnou poslušnost. Boží slovo (Sk 5,29) však říká: „Boha je však třeba poslouchat více než lidi,“ – a heretiky už vůbec nikdo nesmí poslouchat!

Drahý Mirku, to jsem Ti stručně odpověděl na Tvou otázku, jak je to s církví, a nyní jsem dlužen ještě odpověď na Tvou druhou otázku: Jak je to s vámi?

Odpověď: Vzhledem k realitě herezí, odpadu papeže a všeobecné apostazi v církvi i morální devastaci ve světě, to, že jsme přijali biskupská svěcení, bylo nejen platné, ale i legitimní a nutné. Jde o apoštolskou a prorockou službu v církvi k odmaskování a usvědčení z herezí. Tedy jde o nutné stanovení duchovní diagnózy současného stavu církve. Ta je potřebná k procesu obnovy církve skrze pravdivé pokání. Jde o oddělení se od herezí a přijetí pravověrného učení Písma i Tradice. Naším svěcením od pravověrných biskupů byla zachována apoštolská posloupnost a pravověrná církevní hierarchie. Tím jsou potvrzena slova Pána Ježíše Krista: „Brány pekelné ji (církev) nepřemohou.“ (Mt 16,18) Stali jsme se „hlasem volajícího na poušti,“ aby se křesťané oddělili od věroučných a morálních herezí a opět se vrátili k Ježíši Kristu a Jeho zákonům.

Otázka: Jak je to s exkomunikacemi, které vyhlašuje heretická struktura?

Odpověď: Protože se jako apostaté (viz Gal 1,8-9) odsekli od církve – Tajemného Těla Kristova, jimi vyhlašované exkomunikace jsou neplatné a neúčinné, a to jak na základě Písma, tak i věroučné buly Pavla IV. Cum Ex Apostolatus Officio. Kdo se herezemi sám vyloučil – exkomunikoval – nemůže nikoho platně exkomunikovat, ani heretika, ne tak pravověrného.

Otázka: Jaké je řešení pro tuto hierarchii?

Odpověď: Jediné, a to pokání. Musí se odříct herezí i ducha hereze a přijmout pravověrné učení!

Otázka: Byl v minulosti analogický stav současnému stavu církve?

Odpověď: Byl, v době arianismu (3.-5. stol.) a rovněž na začátku 20. století, ale nikdy nebyla tak katastrofální situace, aby odpadli k herezi papeži i s koncilem. Na počátku 20. století papež sv. Pius X. odsoudil hereze modernismu a heretici byli vyloučeni z úřadů i ze seminářů. Až do II. Vaticana musel každý kněz skládat před svěcením antimodernistickou přísahu. Pak byla zrušena.

Otázka: Jak je to s exkomunikacemi, které jste vynášeli na mnohé biskupy a některé církevní preláty?

Odpověď: Tyto exkomunikace byly a jsou platné, protože byly proneseny na základě Božího slova a ve skutečnosti jsme jen zveřejnili stav, ve kterém už dotyční byli. Vyhlášení exkomunikace bylo v jednotě s vůlí Boží, šlo o projev lásky a milosrdenství vůči těm, kteří zradili Krista a oddělili se od Něho. Tyto osoby byly nejprve vybídnuty, aby v této kritické době vyznaly víru a odřekly se herezí. Jejich vědomým odmítnutím odřeknout se herezí a vyznat víru se vyjevila jejich skrytá apostaze. To byl moment, kdy si mohli plně uvědomit duchovní realitu odpadu, ve které se nacházejí a která byla u mnohých skrytá. Vyhlášení exkomunikace je mělo přivést k uvědomění si závažnosti stavu, ve kterém se nacházejí a k následnému obrácení, aby se vrátili do jednoty s Kristovou církví – Tajemným Tělem Kristovým. Kdo z nich se pak dodatečně oddělil (či oddělí) od herezí a vyznal veřejně víru, sám ze sebe tuto exkomunikaci sňal. Kdo zatvrzele zůstává v herezi, je odseknutý od Tajemného Těla církve, je apostata a takového věřící nesmí poslouchat. Pokud nebude konat pokání ani v hodině smrti, bude věčně zavržen, ať je to biskup, kardinál či papež (srov. Lk 13,3).

+ Eliáš

Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

18. 2. 2018