BKP: Konkláve a budoucnost církve  

Jakého ducha má post-bergogliánská pseudocírkev?
Post-bergogliánská pseudocírkev má ducha antikrista. Je v synodální LGBTQ vzpouře proti Bohu. Nejvyšší církevní úřady uzurpovala homosíť. Tato pseudocírkev nevede duše ke spáse, ale do věčného zavržení.

Co bylo rozhodným momentem v procesu transformace církve?
Rozhodným momentem transformace katolické církve bylo vydání tzv. věroučné deklarace Fiducia supplicans dne 18. prosince 2023.

Jak je možné, že tuto vzpouru proti Bohu schválily biskupské konference Ameriky i Evropy?
Jednotlivé biskupské konference jsou obsazeny zrádnými či zbabělými preláty, a to jak v Americe, tak v Evropě. Proto přijaly tuto duchovní sebevraždu a stáhly prokletí na své diecéze i na své vlastní národy.

Jaké je teď řešení?
Aby mohlo být prokletí Fiducia supplicans odvráceno, musí propagátoři této pseudodeklarace odstoupit. Ostatní biskupové jsou povinni dělat veřejné pokání za své mlčení, kterým se podíleli na této zradě Krista a církve.

Vydal Bergoglio kromě Fiducia supplicans i jiný sebevražedný dokument?
Podobných dokumentů je více. Ale bezprostředně Fiducia supplicans předcházelo motu proprio Ad theologiam promovendam z 1. listopadu 2023. Bergoglio v něm ustanovil dokonce princip změny paradigmat. Na závěr vyhlásil: „Nařizuji, aby všechno, co jsem … rozhodl, mělo stabilní a trvalou hodnotu, bez ohledu na cokoliv, co by tomu odporovalo.“
Tím Bergoglio odmítl nejvyšší autoritu Písma i Tradice.

Konkláve 2025
I kdyby byl papež vybrán z pravověrných kardinálů, nebude tímto bergogliánským konkláve vybrán platně. Navíc by nebyl schopen ani z nejvyššího úřadu čelit homosíti. Nepostavil by se proti celému apostatickému systému a duchu antikrista. Pouze by utvrdil status quo vzpoury proti Bohu nastolené Bergogliem.

Jaké je dnes záchranné řešení?
V mimořádných podmínkách je jen mimořádné řešení. Dnes byla popřena podstata Desatera a Creda a intronizován v církvi duch světa místo Ducha svatého. Při hledání východiska nelze záchranu blokovat církevními dekrety. Dnes je podstatná věc dostat církev z apostaze, která má hluboké kořeny už v II. vatikánském koncilu.

Příklady z církevní historie ohledně papežské volby
Po smrti Klementa IV. (1268) došlo k nejdelší sedesvakanci v dějinách papežství. Teprve 1. září 1271 se kardinálové shodli na Theobaldovi Viskontim, který nebyl ani kněz, ani kardinál. Za jeho nepřítomnosti, když konal pouť do Svaté země, ho zvolili papežem. Z poutě se ale vrátil až v roce 1272 a teprve pak se ujal úřadu. Řehoř X. byl mravně čistá a hluboce nábožensky založená osobnost. Stručně řečeno, jeden z nejschopnějších mužů na papežském stolci.
V roce 1276 zvolili kardinálové Hadriána V., který byl papežem jen 38 dní. Hadrián V. však nestihl přijmout ani kněžské, ani biskupské svěcení.

Jaké poučení vyplývá z historie?
Nikdo už dnes nemůže tvrdit, že papežem nemůže být arcibiskup Carlo Maria Viganò, protože není kardinálem. On je vysoce morální osobností, která garantuje naději, že nastane obroda katolické církve, a to jak v hlavě, tak v údech.

Arcibiskup Viganò už dříve překročil 80 let života. Má smysl, aby byl v tomto věku vybrán na papežský stolec?
I v tomto vysokém věku má smysl, aby právě Carlo Maria Viganò zaujal papežský stolec. Opět církevní historie dokazuje, že mnohdy právě taková volba byla pro církev velkým požehnáním. I kdyby byl v papežském úřadě necelý rok, i tak je to v dané situaci východisko. Svědectví jeho života a věrnost Kristu je důkazem jeho hodnosti být zástupcem Krista na zemi.

Co charakterizuje arcibiskupa Vigana?
Arcibiskup Viganò zůstal věrný pravdě a morálním principům. On pro Ježíše Krista podstoupil duchovní martyrium, jímž byla nezákonná exkomunikace, neplatně vydaná Bergogliem. Byl ale také ochoten podstoupit i krvavé martyrium, když se postavil proti duchu antikrista a celému jeho systému, a to nejen v církvi. Už sedm let, od roku 2018, je doslova na kříži s Kristem za věrnost Jemu a Jeho evangeliu.  

Je ale vůbec možné, aby arcibiskupa Carla Maria Vigana zvolili bergogliánští kardinálové?
Je lidsky naprosto jasné, že v žádném případě ho bergogliánští kardinálové volit nebudou. Musí být proto v této mimořádné situaci na papežský stolec dosazen a pak pravověrnou církví přijat. A to už je věc Boží.