Co je největším viníkem rozporů při rozvodu

Ochrana práva dítěte je jistě dobrá věc, ale nesmí být s jeho právy, chráněna i práva osoby, která je má ve své péči. Jak je to myšleno? Jednoduše! Nic na světě není zadarmo, tedy ani výživné na děti. Pokud tedy rodič, kterému byly děti svěřeny do péče, bude bránit styku dětí s druhým z rodičů, nesmí mít právo na výživné od tohoto rodiče. Chce se o děti starat sám, tak ať se o ně stará sám! Jeden jediný zákon by tu udělal absolutní revoluci v ochraně práv dítěte. Pokud by rodič, který má děti svěřeny do péče, chtěl výživné na děti, musel by se s druhým rodičem dohodnout na jejich styku s ním. Ještě jsem neviděl rodiče, který se chce stýkat se svými dětmi a když je pak následně s nimi, nestará se o ně v rámci svých možností. 

Samozřejmě, pokud je někdo takový rodič, který se o své děti odmítá starat, nechce je vídat, nechce přispívat na jejich výživu, nebo je dokonce týrá, je třeba děti před takovýmito lidmi chránit a bránit jejich práva na slušný život, pokud se ale rodič chce se svými dětmi stýkat a vychovávat je, a je mu to umožněno, jen stěží takovýto člověk nebude platit výživné, zatajovat příjmy, týrat své děti hlady a zimou, nebo je fyzicky či psychicky týrat. 

Proč má někdo platit výživné na děti, když je nemůže vídat a vychovávat je? Proč má být někdo utopen v dluhové pasti na výživném, když své děti nemůže vídat? Proč má být pronásledován exekutory, když nemůže své děti vídat? Proč má takovýto člověk sedět ve vězení, když nemůže své děti vídat?  Proč má platit výživné své bývalé manželce, když mu neumožní své děti vídat?

Zákony v České republice totiž chrání toho rodiče, kterému jsou svěřeny děti do péče, čímž mu ve skutečnosti umožňují, nemuset se chtít dohodnout. Proto jsou rodiče, kterým nebyly svěřeny děti do péče, vydíráni, a výhradně proto jsme svědky tolika soudních rozepří, které většinou nemají konce. Proto je tu tolik lidí souzeno za zanedbání povinné výživy, a tolik dětí tu psychicky trpí, neboť nemohou vídat druhého z rodičů. A přitom by to vyřešil jeden maličký dovětek v zákoně:

Rodič, kterému nejsou svěřeny děti do péče, nemusí platit výživné na své děti, pokud mu s nimi není  umožněn styk a on se chce podílet na jejich výchově.

Tento dovětek v zákoně, by ochránil zájmy dítěte nejvíce. Zajistil by jim styk s oběma svými rodiči, zajistil by i placení výživného a zajistil by jim i podíl na životní úrovni obou svých rodičů. U rozvodů by nemuseli asistovat sociální pracovnice, mediátoři, ochránci práv dětí, znalci atd. a s největší pravděpodobností by ani před soud tito lidé vůbec nechodili, dohodli by se, což je nejlevnější a nejrychlejší. Za dnešní úpravy je výhodné se soudit jen pro jednu stranu, tu stranu, které byly svěřeny děti do péče a tak tu soudy řeší tisíce nikdy nekončících sporů, na které nejvíce doplácejí, kdo jiný než, děti. Všeho moc škodí a ochrana práv dokáže být pořádně kontraproduktivní. Začněme chránit jen ty děti, které to opravdu potřebují, tedy týrané a strádající, ale rozhodně nechraňme děti, které se stali prostředkem vydírání a mnohdy i likvidace partnera za to, že se o svou rodinu dlouhá léta dobře staral. 

15. 1. 2015 Tomáš Vacka