Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

BKP: Současná psychologická a duchovní válka

2. část

Analýza duchovní války

V první části jsme se zamysleli nad realitou duchovní a psychologické války, která dnes probíhá v celosvětovém měřítku. V této druhé části je uvedena analýza duchovní války, která probíhá v životě každého člověka v daném mu čase.

Psychologická a duchovní válka začíná už tehdy, když se dva lidé nenávidí. Každá forma války má nejen horizontální, ale i vertikální rozměr, za nímž je vzpoura proti Bohu a odmítnutí Jeho zákonů a přikázání. Tato vzpoura má svůj počátek u ducha lži a zla. Ložisko zla v nás, tedy dědičný hřích, zahlušuje vědomí pravdy i svědomí, které je Božím hlasem v nitru člověka.

Právě to, že se člověk hříchem odděluje od Boha – vertikály, má negativní dopad i na horizontální rovinu, na vztah k druhému člověku. To je příčina každé války a každého zla, které kdy v lidstvu bylo spácháno. Bible nám podává názorný příklad v popisu první bratrovraždy. Kain se nejprve odvrátil od Boha a pak přišla závist a žárlivost na bratra. To, že v nenávistných myšlenkách a jimi vyvolaných pocitech zůstával, mělo za následek, že nakonec bratra zabil.

  • bkp-soucasna-psychologicka-a-duchovni-valka2

Vidíme, že hřích má kořen v nitru člověka, ne až ve zlém skutku, jako je vražda, cizoložství či vražda nenarozeného dítěte, pomsta, okradení druhého atd. Musíme se proto stavět do pravdy, do Božího světla, do vertikály, abychom si uvědomili sebeklam ve svém myšlení a mohli si ho přiznat před sebou a před Bohem, popřípadě i před lidmi. Tím je paralyzován jeho negativní náboj, který jinak působí utrpení nám i druhým. Toto stavění se do světla pravdy neboli pokání, je naší životní nutností. Bez pokání se stáváme otroky temnoty a ducha lži, satana, který má za cíl naši smrt, časnou a věčnou. Ježíš nás na kříži od jeho krutovlády osvobodil. Každým pokáním obnovujeme vztah k Ježíši, ke Zdroji světla a pravdy.

Duchovní válka probíhá v každém člověku, protože v každém je ložisko zla, dědičný hřích, který zatemňuje rozum a vůli táhne ke zlému. Lidský život je ve skutečnosti bojištěm, kde se rozhoduje o věčném štěstí v nebi, anebo o věčném zavržení v pekle. Bůh a jeho andělé, ač respektují naši svobodnou vůli, dělají vše pro to, abychom zvítězili nad zlem, které působí v nás i ve světě a za kterým je samotný ďábel. Jeho hlavní zbraní je lež, proto je tak nutné stavět se do pravdy. Pravdivá sebekritika a pokání odmaskovává skrytou strategii tohoto ducha lži. Zákeřná válka probíhá v každém lidském srdci.

Tragédií je, že většina lidí tuto realitu nevnímá a ani o ní nechce slyšet. Nejbanálnějším příkladem války v mezilidských vztazích je rozvod manželů. Jeho příčinou většinou bývá porušení Božího zákona v oblasti manželské věrnosti. Často tomu předchází série drobných nedorozumění, které vycházejí z lidského egoismu a neochoty se pokořit a tolerovat určité způsoby jednání druhého. Jedna strana či obě jsou zaměřeny na svou polopravdu a nechtějí vnímat myšlení a postoje druhého. Každý vidí svá práva, ale zapomíná vidět své povinnosti a závazky. Problém se automaticky řeší jen v horizontální rovině, kde každý trvá na své pravdě. Bůh a Jeho světlo v těchto vztazích nemá místo. Boží vertikála je ignorována.

Jak řešit manželský konflikt? Je třeba přejít z horizontálního pohledu do vertikálního: uvědomit si vztah k Bohu. On mě stvořil, obětoval za mé hříchy svého jediného Syna, aby mě zachránil a já nezahynul. Dal mi svá přikázání, abych došel spásy, a já je nyní překračuji. Nechci přijmout objektivní pravdu a uvědomit si, že tento život je krátký a dříve nebo později bude ukončen smrtí. Nechci si uvědomit ani realitu následků rozbití rodiny, utrpení dětí, špatný příklad, utrpení toho, s kterým bylo cizoložství spácháno. Tento zlý čin má za následek i rozbití manželství toho druhého a jeho nešťastné děti. Za to za vše budu jednou skládat účty u Božího soudu. Musím proto změnit své myšlení, dokud je čas. Rovněž musím i já odpustit a vyjít ze své uraženosti, ze svého subjektivního pohledu.

V modlitbě i v rozhovoru s moudrými lidmi mohu načerpat světlo a sílu, zastavit se na této šikmé ploše a vrátit se zpět. Nejlépe je konat pokání hned zpočátku, neklamat své svědomí a neodmítat záchrannou pravdu.

Je tragédií, že tzv. synodální cesta nazývá manželskou nevěru a nezákonné vztahy k druhé osobě láskyplnými! Prosazuje, aby byly v církvi podporovány. To je hlas ducha lži a smrti, ne hlas Boží.  

Rozvodem je přetržen svazek dvou lidí, kteří si v lásce slíbili věrnost až do smrti. Porušili zákon: „Co Bůh spojil, člověk nerozlučuj.“ Důsledky jsou velmi bolestné, a to pro mnohé.

Mladá generace není řádně poučena o základní buňce společnosti, kterou je rodina. Je třeba začlenit do vzdělání účinné a názorné poučení a příklady, jak řešit konflikty vyplývající ze vzájemného soužití. Především je ale třeba učit mladou generaci pravdivé sebekritice a smyslu pro zodpovědnost, a to v závislosti na Boží vertikále. Boj proti vlastnímu egoismu a lidským vášním vyžaduje ochotu k oběti, a k tomu člověk potřebuje účinnou motivaci. Pravdivá motivace vyplývá z víry v Boha a z osobního vztahu k Němu. Bez tohoto základu by šlo jen o jakési moralizování či psychologii, která nedá sílu.      

Kromě této oblasti duchovního boje jsou i další, například konkurenčnost, žárlivost a závist mezi lidmi, otroctví mamonu a materialismu, hloupost lidské pýchy spojené s falešnou úrovní, s prestiží a kariérismem. To vše vychází z otráveného ložiska zla v člověku. Ježíš říká: „Neboť z lidského nitra vycházejí zlé myšlenky, vraždy, cizoložství, smilství, loupeže, křivá svědectví, urážky.“ (Mt 15,19)  

Pokud do své duše přijímáme Boha, Jeho zákony a přikázání i Jeho Ducha pravdy, vnášíme pravý mír i druhým lidem a náš rozum, vůle i city jsou v harmonii. Pokud odmítáme Boha a Jeho přikázání, nastává vnitřní disharmonie. Často si ji hned neuvědomujeme, dokud nepřijdou negativní následky.  
Mají-li národy překovat meče v radlice a má-li nastat pravý mír (srov. Mich 4,3) spojený s hlubokým pokojem v duších, pak to není možné bez osobního vztahu k Bohu – bez zakořenění ve vertikále.

Jedině zde, v pohledu vzhůru, v pravdivém světle, mohu správně řešit své problémy, povstávat z poklesků a měnit své egoistické pohledy. Zde také platí: „Jestliže chodíme ve světle, krev Kristova nás očišťuje od každého hříchu.“ (1J 1,7) Pravý mír předpokládá tento mír v lidských duších. Bez závislosti člověka na Boží vertikále je mír jen utopií, a to v životě jedince i společnosti. Toto je základní správná orientace, abychom dosáhli vítězství nad zlem, které je v nás samých, které je ve světě a které působí duch lži a zla. Mluvit o světovém míru či pronášet fráze o modlitbách za mír bez respektování této reality je velké pokrytectví a podvod.

+ Eliáš
Patriarcha Byzantského katolického patriarchátu

+ Metoděj OSBMr                    + Timotej OSBMr

Biskupové sekretáři
                                                                                                                                       16. 11. 2022

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře