Aktuální pohled na konflikt na Ukrajině
- Podrobnosti
- ze světa / Války|
- 25. duben 2023|
- Sergio Rodríguez Gelfenstein|
- 9418 x
Sergio Rodríguez Gelfenstein
Autor analyzuje současný stav války, jak Rusko postupně získává půdu pod nohama díky chytré a pro Ukrajinu a její západní spojence zničující taktice.
Během prvního týdne ruské speciální vojenské operace (SVO) na Ukrajině v únoru loňského roku dorazily ruské jednotky do blízkosti Kyjeva a Charkova, dvou hlavních ukrajinských měst. Zůstaly tam po dobu jednoho měsíce.
Svět netrpělivě čekal, až Kreml vydá rozkaz k ofenzívě s cílem dobýt hlavní město. Dne 1. dubna se však ruské vojenské síly stáhly beze ztrát. Západní tisk začal okamžitě s ohromným řevem vykřikovat, že Rusko utrpělo velkou porážku a bylo nuceno ustoupit za velkých lidských a materiálních ztrát.
Nemohly však předložit žádné důkazy o těchto ztrátách. Přehlídka lží a falešných zpráv v ukrajinském konfliktu začala.
O něco více než rok po zahájení SVO stojí za to se ptát: Bylo cílem Ruska dobýt Kyjev a způsobit Ukrajině ohromující porážku? Ve světle událostí se zdá, že to cílem nebylo. Deklarované úkoly samotného prezidenta Putina byly od počátku jasně vyjádřeny: zabránit připravované genocidě Doněcké a Luhanské republiky, demilitarizovat a denacifikovat Ukrajinu. V této úvaze tedy nelze hodnotit vývoj akcí na základě cílů, které vzešly ze západních think tanků nebo nadnárodních dezinformačních médií, nikoli od těch, kteří o operaci rozhodli a naplánovali ji.
Všem, kdo hovoří o promeškání termínů, pomalém vývoji bojových akcí, hrozícím kolapsu ruské ekonomiky, jistotě v brzkém a neodvratném vyčerpání ruského raketového a muničního arzenálu, musíme říci, že to není nic jiného než zoufalá západní propaganda, jejímž cílem je oklamat naivní, neznalé a nepozorné.
Jediný termín, který v posledním roce zazněl, nebyl od žádného ruského vůdce, ale od čínského prezidenta Si Ťin-pchinga, když svému ruskému protějšku po jejich setkání v Kremlu řekl: "Dochází ke změnám, které jsme neviděli sto let, a jsme to my, kdo je společně vedeme". Nebyla v tom žádná bezprostřednost, krátkodobost nebo krátkodobé vidění konfliktu, ale spíše hluboká dlouhodobá, strategická reflexe a analýza strukturální povahy probíhajících proměn. To je skutečný rozměr toho, co prožíváme.
16. února se objevila zpráva, že arzenály evropských zemí jsou kvůli konfliktu na Ukrajině prázdné. V této souvislosti si západní ministři obrany kladli otázku, z jakých zdrojů a jak dlouho mohou Kyjev nadále podporovat. Mateusz Morawiecki, premiér Polska, nejbližšího spojence Ukrajiny, v lednu prohlásil, že Západ je konfliktem na Ukrajině "unaven".
Britský ministr obrany Ben Wallace prohlásil, že ukrajinské ozbrojené síly by měly používat munici šetrněji, jak to dělají v NATO. Wallace uvedl, že jedním z cílů výcvikového programu pro ukrajinskou armádu je, aby "bojovala západním stylem". Každý, kdo se v těchto věcech vyzná, ví, že transformaci operační, logistické a bojové připravenosti nelze provést v krátkém časovém horizontu, natož v kontextu probíhající války.
Generální tajemník NATO Jens Stoltenberg zase vysvětlil, že výrobní kapacita zbraní ukrajinských spojenců je menší než tempo, jakým je Kyjev spotřebovává. Řekl: "Současné tempo výdajů Ukrajiny na munici je mnohonásobně vyšší než naše současné tempo výroby", což, jak zdůraznil, "dostává náš obranný průmysl pod tlak".
Podle údajů, které poskytl vlastní ukrajinský ministr obrany Oleksij Reznikov ve zprávě, kterou předložil americkému ministru obrany Lloydu Austinovi během jeho návštěvy Washingtonu a kterou citoval izraelský Mossad ve zprávě uniklé do tisku, má Ukrajina na kontě 257 000 mrtvých vojáků, instruktorů a důstojníků NATO a žoldáků z různých zemí.
Tyto údaje ilustrují velké potíže Ukrajiny s nahrazováním ztrát, když 25 % obyvatel, většinou mladých lidí, opustilo zemi nebo je již pod ruskou svrchovaností. Jen v Artemovsku/Bachmutu má Ukrajina měsíčně devět až 11 000 mrtvých vojáků, většinou nevycvičených začínajících bojovníků, kteří padli v takzvaném "bachmútském mlýnku na maso".
Země, která rovněž přišla o více než 120 000 km² území znovudobytého Ruskem (téměř 20 % celkové rozlohy Ukrajiny) a 234 000 zraněných a jejíž bojeschopnost byla ovlivněna zničením 407 letadel, 228 vrtulníků, 3 764 bezpilotních letounů, 8 699 tanků a obrněných vozidel, 4 606 dělostřeleckých systémů, 415 ukrajinských protiletadlových systémů, 9 552 speciálních vojenských vozidel a 1 086 systémů pro odpalování vícenásobných raket, nepůsobí věrohodně, že válku vyhrává.
Módní je nyní diskurz o chystané ukrajinské protiofenzívě, které vzhledem k dokumentům zpravodajských služeb, jež nedávno unikly do Spojených států, nikdo nevěří. V této situaci se lze ptát: Pokud NATO a Ukrajina připravují ofenzívu, proč trvají na ztrátě vojáků ve městě, jako je Bachmut, které je již z 80 % obsazeno Ruskem a které vzhledem k posledním událostem dříve či později padne?
Rusko ze své strany pokračuje ve výcviku svých desítek tisíc mobilizovaných vojáků, z nichž naprostá většina se připravuje již několik měsíců a z nichž někteří již v zóně SVO kryjí pozice a plní podpůrné úkoly. Rusko připravuje ofenzívu, ale nikdo neví, kdy k ní dojde. Kdo kdy viděl, že by se v médiích vysílal hlavní směr operace, síly a prostředky, které mají být použity, a stav bojového a týlového zabezpečení, a kdo by se k nim vyjadřoval? Pouze lidé, kteří v životě neviděli pušku, natož aby byli v boji. Jsou to "generálové z internetu a herních stanic".
Pochopme to lépe slovy brigádního generála Ericha Vada, který v letech 2006 až 2013 působil jako poradce bývalé německé kancléřky Angely Merkelové: "Pak vyvstává otázka, co se má stát s dodávkami tanků? Tanky Leopard nestačí na ovládnutí Krymu nebo Donbasu. Na východě Ukrajiny, v Bachmutské oblasti, Rusové postupují systematicky. Donbas jistě v krátké době zcela ovládnou. Stačí si uvědomit početní převahu Rusů nad Ukrajinou. Rusko může mobilizovat až dva miliony záložníků. Západ tam může poslat 100 Marderů a 100 Leopardů, na celkové vojenské situaci to nic nezmění. A nejdůležitější otázkou je, jak takový konflikt s nejsilnější jadernou mocností světa ukončit, aniž by došlo ke třetí světové válce...".
To vše odpovídá rozhodnutí, které má ze strany Ukrajiny a NATO pouze mediální cíle, američtí generálové a jejich spojenci vědí, že z vojenského hlediska je naprostý nesmysl držet město (Artemovsk/Bachmut) na pokraji pádu a ve kterém mají strategickou pozici v naprosto nevýhodném postavení (téměř v obklíčení, s téměř neexistujícím zásobovacím řetězcem, s velkými ztrátami), zatímco ruské vrchní velení, pokud by vidělo, že jeho vojáci budou vystaveni zbytečnému riziku a s absolutní nevýhodou, by se stáhlo na jiné pozice, aby pokračovalo v boji v lepších podmínkách, jako se to stalo v Chersonu, kde se měsíc odehrával ústup na druhou stranu Dněpru 105 tisíc civilistů, 35 tisíc vojáků a asi 40 tisíc vojenské techniky... bez jediné ztráty... bez jediné ztráty na životech, což lze charakterizovat jako brilantní vojenskou operaci, kterou vedl a řídil generál Sergej Surovikin.
Ukrajinské síly jsou dnes značně vyčerpané a oslabené; pokud tyto jednotky padnou při obraně Donbasu, nebudou mezi ním a Kyjevem žádná opevnění ani větší města. Otevře se pole pro ruskou ofenzívu... nebo možná opožděné vyjednávání o Ukrajině. Proto je důležitá bitva u Artemovska/Bachmutu. Jakmile bude tohoto cíle dosaženo, ruské ozbrojené síly budou muset dobýt pouze Slavjansk a Kramatorsk a pak bude vše hotovo, čímž bude splněn první cíl SVO.
To je vysvětlení řady diplomatických návštěv, které do Pekingu uskutečnili nebo se chystají uskutečnit prezidenti Španělska, Francie, předseda Evropské komise a vysoký představitel Unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Evropy. Proč právě teď? Důvodem těchto cest do Číny by mohlo být nekontrolované ekonomické odčerpávání vojenských prostředků na Ukrajině a neschopnost Evropy a USA toto odčerpávání kompenzovat, což vytváří v evropských zemích stále kritičtější situaci. MMF již oznámil, že Německo a Spojené království budou mít v roce 2023 záporný růst HDP. Z tohoto důvodu se obracejí na spojence Moskvy, zejména na Čínu, aby u jednacího stolu dosáhli toho, čeho se NATO nepodařilo dosáhnout na poli válečných operací.
Je třeba připomenout, že 15. března 2022 mluvčí Bílého domu Jen Psakiová radostně prohlásila: "Zcela jsme rozdrtili ruskou ekonomiku. Na druhé straně 26. srpna loňského roku na závěrečném zasedání přednášek letního kurzu na Mezinárodní univerzitě Menéndeze Pelaye v Madridu vysoký představitel Evropské unie pro zahraniční věci a bezpečnostní politiku Josep Borrell prohlásil, že: "Válka se nachází v rozhodujícím okamžiku a v tuto chvíli to již není Rusko, kdo přebírá iniciativu, Rusko již válku prohrálo".
Zdá se však, že Rusko prohrává jen ve velkohubých prohlášeních představitelů kolabujícího Západu.
Překlad CFP!
Zdroj: https://espanol.almayadeen.net/articles/1694868/una-mirada-actual-al-conflicto-en-ucrania
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Rusko prolomilo plynovou blokádu Evropy. Události v Bulharsku mají rychlý spád.
- Ruská “Černá smrt” včera vztyčila na své obrněnce “Historické rudé vlajky” a udeřila!
- Byl jsem při tom. V režii klanu Kaganů Postavit Slovany proti sobě. Jsme kolonie | Stanislav Novotný
- Bitva o Kursk: Ruská armáda zasadila ukrajinským silám tvrdou ránu
- Izraelské speciální jednotky překročily syrskou hranici a zahájily rozsáhlou invazi
- Čo bude základom mierového plánu predstaveného v Ramsteine 12. 10. 24 členom NATO?
Související články
Komentáře