Otázka - Odpověď V.V. Pjakina ze dne 17.12.2018

Fond konceptuálních technologií uvádí Analytický pořad Otázka-odpověď

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.
Dobrý den...17.12.2018.

Zdravím naše vážené diváky, posluchače a kolegy ve studiu.

00:48

A dnešní pořad zahájíme opět Francií, kde již tradičně v sobotu protestovaly žluté vesty, ale ještě předtím se 11.12.2018 střílelo v příhraničním francouzském městě Štrasburku, které je na hranici s Německem.
Co to mělo být?

Štrasburk není obyčejné město, nacházejí se v něm řídící instituce Evropské unie. A už jen díky tomu se jedná o určité symbolické město pro všechny státy EU.
Různí ti konspirologové si určitě hned povšimnou, že se to stalo 11. 12. Je tam jedenáctka. Když se objeví čísla 11, 22 a další podobná čísla, která nebudeme nazývat, tak ti konspirologové hned začínají fabulovat co, kde a jak.

V čem spočívá škodlivost takového přístupu?

Že konspirologové jsou přesvědčeni o své chytrosti a přitom ten subjekt řízení, který to řízení realizuje, pro ně existuje jen jeden. Oni nerozlišují mezi státním řízením, ani nadnárodním řízením zosobněným nějakým mocnějším státem, který například působí na nějaký svůj sousední stát, ani mezi nadnárodním řízením zosobněným USA, které působí na všechny státy světa a už vůbec ne jde-li o globální řízení.
Ne, musí to být někdo natolik mocný, aby řídil všechny procesy, takže to znamená, že jde o nějaký jejich vzkaz.

Jestliže si ale uvědomujeme, že řízení může být nadnárodní, tedy napřed státní, nadnárodní zosobněné nějakým státem s regionální odpovědností v nadnárodním řízení, řízení s globální odpovědností zosobněné státem USA... I když se ani tak nejedná o globální odpovědnost, jako spíše o to, že svou vnější politikou do globální politiky zasahují. Takže USA přece jen působí výlučně v oblasti vnější politiky, mezinárodní politiky.

A nadnárodní řízení, řízení nad národy realizuje globální prediktor. Tak v takovém případě hned porozumíme tomu, že v současné době se jedná o druhotný ukazatel, jaké datum, tedy jaké číslo kde zazní.
Protože to teď vypadá tak, že se někde něco stane a hned všelijací novináři začnou všechno přizpůsobovat: „Tam bylo 11 mrtvých, tam bylo 22 raněných…“ A s těmi čísly si pohrávají. Není důležité, kolik čeho skutečně bylo, stačí to zveřejnit a jedeme dál. Potom se teprve zjišťuje, že těch mrtvých bylo více nebo méně než 11, ale to už není důležité.
Každý chce přitáhnout pozornost diváků, a na tom je v podstatě potom založena ta konspirologie.

Je však třeba vědět, že subjekty řízení a obzvláště nadnárodní úrovně, když vidí takovou zainteresovanost davu, a obzvláště toho politizovaného davu, který má vliv na řízení států, tyto momenty využívá.
Takže tedy 11.12. došlo k té události ve Francii, kde byli zabiti tři lidé a raněno jich podle mne bylo 12 nebo 13.

Co je ale zásadně důležité?

Kdo to udělal a proč.
A tomu neporozumíme, jestliže se nepodíváme, v jakých podmínkách se to stalo. A ty podmínky již trvají několik týdnů, od 17. 11. se protestuje každou sobotu, kdy do ulic vycházejí takzvané „žluté vesty“. A na pozadí těchto žlutých vest, kdy jsou policie a četnictvo zcela pohlceni udržováním pořádku, zajišťováním pořádku při těch protestech „žlutých vest“, které z nějakého důvodu považují za potřebné poškozovat ty, jejichž zájmy prý hájí, pálit auta obyčejných lidí...

Vždyť možná ten člověk právě protestuje ve vedlejší ulici, a když se vrátí domů, najde spáleninu svého auta. Nebo dokonce v tom autě na ty protesty přijel, a nechal ho stát příliš blízko... Nebo rozbíjí výkladní skříně malých podnikatelů, obchodníčků, kteří požadavky „žlutých vest“ podporují.

A mimochodem k těm požadavkům.
Jen si to vezměte, hnutí „žlutých vest“ existuje, ale nemá žádné lídry. A to je první ukazatel toho, že ti, kteří organizovali hnutí „žlutých vest“ teď nepočítají s žádným rozsáhlým úspěchem. Lídři, třeba i veřejní, se objevují tehdy, tedy přesněji mám na mysli veřejné lídry typu komediantů, tak ti se objevují tehdy, počítá-li se s vítězstvím daného hnutí.

Proto to měl Putin v roce 2012 složitější, protože tehdy ten protest měl své lídry. A za těmito lídry stály konkrétní klanově-korporativní skupiny. To znamená, že si zjistíte lídra, vyvinete nátlak na danou klanově-korporativní skupinu a tím vyřešíte celý ten rádoby „lidový“ protest.

Jenže ti, kteří stojí za „žlutými vestami“, se nechtějí projevit, oni nechtějí, aby k nim vedla takováto strukturní cesta, ale požadavky vyhlásili. Chápete to?

A kdo si sednul a sepsal ty požadavky?
Kdo se na nich dohodnul?

Kdyby alespoň zorganizovali nějaký majdan, kde by lidé jako hlasovali, ale ani to ne. A právě na základě těchto požadavků shromažďují dav. Přivádějí lidi. Ale nikdo, kdo by na sebe vzal odpovědnost za tyto požadavky, tu není.

To znamená, že dokud klanově-korporativní skupiny nejsou přesvědčeny o úspěchu hnutí, které rozpoutaly jako „lidový“ protest... Každý přece ví, že zorganizovat nějakou manifestaci a tím spíše ji provádět nějakou dobu s určitou pravidelností, týden co týden, je velice, velice problematické. Lidé řeší své vlastní problémy a je velice těžké je z nich vytrhnout. Což se v podstatě také odráží na samotné dynamice toho protestu.

Zatímco 17.11. těch lidí v ulicích bylo řádově 300 tisíc, tak na tom posledním protestu jich už bylo řádově jen 60 tisíc. Ten pád je kolosální. A zatímco předtím bylo mnoho raněných, tak teď se jejich počet prudce snížil.

Proč?

Protože četnictvo a policie pracují efektivně na potlačování tohoto extrémistického ničivého řádění davu, ke kterému je ponoukán ten dav „žlutých vest“. Oni už tak velmi poškodili francouzskou ekonomiku.
Jediný, kdo z toho má prospěch, jsou společnosti vyrábějící žluté vesty, které ve Francii zmizely z pultů, a proměnily se v superdeficitní zboží. Teď už samozřejmě toto zboží zase doplnili, když ho chtějí vyprodat.

Takže k těm podmínkám.

My vidíme, že se klany bojí nějak projevit svou účast, bojí se dosadit své lidi do čela tohoto protestu, přes které by mohly být identifikovány. To až následně budou dosazeni jiní lidé, kteří takříkajíc zprivatizují celý tento prý „lidový“ protest.
Ale napřed tam musí figurovat nějací veřejní politici, i kdyby to měli být dočasní klauni, ale musí být personalizovaní. Jenže žádné konkrétní osoby tam nefigurují. To znamená, že klany vyčkávají, čekají.

Je nutné je pobídnout. Ty klany vyčkávají dokonce i v podmínkách, kdy jim to přináší určité ekonomické ztráty. Z toho plyne jedno.

Všichni si uvědomují, že Macron má stejně jako dřív jako hlava státu monopol na použití síly. A ať už je jeho rating jakýkoliv, tu sílu může použít bez dohody s klanově-korporativními skupinami, které vyvedly lidi do ulic na majdan.
A jestliže ji může použít on sám, znamená to, že stabilita jeho řízení stále ještě nebyla zviklána.

Co musí tedy udělat ti, kteří ten majdan rozehráli?

Už jsme rozebírali, že ten majdan je důležitý výlučně pro jeden stát a pro jednu klanově-korporativní skupinu, která se jmenuje státní elita USA a potřebuje destabilizovat situaci v Evropě do takové míry, aby Evropu pohroužila do chaosu války, ve které současné státy přestanou existovat a na místě současných států, národů a jazyků se objeví nové národy, nové jazyky a nové státy.

Musíte chápat, že když globální prediktor plánoval takovou rozsáhlou přestavbu jako vznik evropského islámského chalífátu, tak musel postupně vytvářet také příslušné nástroje
a energeticky je nabíjet.
Ta změna plánů, že je nutné Evropu stabilizovat, neznamená, že je možné okamžitě odpojit všechny složky toho procesu, tu energii a ty procesy, které měly vést ke změně situace v Evropě.

Takže arabské jaro bylo realizováno, asi ne v původně plánované podobě, ale realizováno bylo. Válka v Sýrii byla rozpoutána. Jaké nabyla podoby je také otázkou, ale rozpoutána byla. To, že do toho vstoupilo Rusko a začalo ji potlačovat, je také fakt. Ale vlna běženců do Evropy přišla. Nedokázala smést současné státy, ale přesto do Evropy přišla.

Takže ta otázka spočívá v následujícím.

Americká státní elita, která si potřebuje za každou cenu uchovat své dominantní postavení ve světě a zůstat světovým parazitem, který vysává zdroje ze všech národů, potřebuje za každou cenu destabilizovat Evropu.

A žádné Macronovo prohlášení o nutnosti vytvoření evropské armády v tom nehraje žádnou roli. O té evropské armádě se mluví již dlouho. Minimálně pět let! Až na to, že dříve analytici s moudrým výrazem vykládali, že tato evropská armáda má posílit NATO. ...A my jim odpovídali:
„A kde asi vezmou další vojáky? Když vytvoří evropskou armádu, tak ta vojska, která byla součástí NATO, se odtud budou muset přesunout do ní, což znamená pro USA oslabení.“

Tak až teď to těm analytikům došlo: „No to se podívejme, jak Macron vystartoval proti USA.“
Jenže ty řeči o evropské armádě za Baracka Obamy znamenaly jedno, a stejné řeči za Trumpa jsou o něčem jiném.
Trumpa žádná evropská armáda ničím neohrožuje. Trump má v úmyslu uzavřít USA do sebe
a řešit tam své vlastní problémy.
V USA je rozsáhlá krize. Je třeba toho hodně vyřešit, aby se USA nezhroutily a nestáhly sebou celý svět. To je jeho úkol.

Takže skutečnost, že NATO bude přeformátováno, a že vznikne evropská armáda odpovídá zájmům globální elity, globálního prediktoru i Trumpa.
A naši analytici stále uvažují v reáliích, které byly za Obamy. Prostě mají velmi dlouhé vedení, žirafa hadr. Proto nejde o tu armádu.

Proti Macronovi poštvali žluté vesty proto, že mu Trump oprášil lupy z ramene a dával všemožně najevo: „To je náš chlapec! Takže se o něj pěkně starejte.“
Globalisté sice vsadili na Fillona, jenže ten ze své vlastní hlouposti, nebo na něčí hloupou radu udělal fatální chybu, kterou se již nepodařilo napravit, a tak vyhrál Macron.
Macron byl dlouho v rukou americké státní elity a až to oprášení lupů ukázalo, že se globální elita zmocnila jeho řízení.

Státní elita potřebuje rozpoutat v Evropě válku a slabým článkem v Evropě je právě Francie, kde mobilizované síly americké státní elity dokázaly přivést Macrona k moci.

Opět si připomeňme mistrovství světa a co jsme o tom říkali, že ten střet byl naplánován, že se na něj předem připravovali. Proto také globalisté pozvedali Macronův rating, jak se jen dalo.
A státní elita mu zase zařídila to fotografování s černochy na ostrově Saint Martin, aby mu ten rating snížila. Probíhá neustálý boj.

Když někdo v řízení plánuje nějakou událost, tak to ještě neznamená, že k ní dojde. To znamená, že my jako řídící systém máme s ohledem na danou událost takové a takové zájmy, a tak podnikneme takové kroky, aby nás ta událost, pokud k ní dojde, přinejmenším nepoškodila, aby nepoškodila náš systém.

Ten druhý systém má zase své cíle. A tak probíhá neustálé přetlačování, vracení úderů. Řízení není statické. Proto v analýze nesmíte hodnotit statické situace, ale procesy řízení, které jsou neustále v pohybu.

Vezměte si třeba tu Butinovou. Důvody, proč jí zatkli. Proč přistoupila na spolupráci s vyšetřováním?

Tyto dvě události je třeba spojit si s procesem a ten začlenit do dalšího procesu.

Proč teď najednou Mueller uzavírá všechna řízení a všechny převádí do kategorie svědků?

Takové procesy tu probíhají a to všechno je třeba hodnotit komplexně.

Byly v plánu určité události? Ano, jenže nakonec proběhly jinak, než bylo v plánu.

My nevíme, jaký přesně byl plán, ale že to dopadlo poněkud jinak, nám dokládá algoritmický časový posun. To znamená, že se fáze roztáhla a algoritmika se změnila.

Takže Francie je destabilizovaná jako systém nejlépe připravený na majdan.

A to tím spíše, že globalisté udělali velmi mnoho, aby jim přistřihli křidélka s ohledem na řízení Německa, takže v Německu se státní elitě snížily šance rozpoutat majdan.
A tak se ho snaží rozpoutat ve Francii, jenže se jim to nedaří. Veškerý systém řízení je stejně jako dřív, stejně jako monopol na použití násilí v Macronových rukou. A vůbec není důležité, jaký má rating.

Napoleon to řekl správně: „Kdyby Ludvík XVI. použil dělostřelectvo a rozstřílel ten dav, tak by to zvládnul. Nu, znamenalo by to 500 mrtvých… Když máte monopol na použití násilí, tak ho můžete použít, stojí-li proti vám neorganizovaný dav, nebo třeba i slabě organizovaný.“
Když se Napoleon dostal do podobné situace, tak to udělal a dokázal v praxi, že měl pravdu.
Ať už je rating jakýkoliv. Ať už k vám lidé mají vztah jakýkoliv, když za vámi stojí armáda a vy ji umíte zkušeně použít…

Nu, zde nejde o armádu, ale o monopol na násilí, když ho umíte zkušeně využít, tak můžete překonat jakékoliv spiknutí.

Mikuláš II. byl rozmazlenec, a proto stát utopil v občanské válce. Přišel o celé impérium
a veškerá ta krev prolitá za občanské války padá jen na jeho hlavu. I veškerá krev z 2. světové války, to je také jeho vina.
Protože kdyby nedošlo k 1. světové válce, nedošlo by ani ke druhé. Jednalo se o dvě etapy jedné války.

Když tedy někdo nese ikonu s Mikulášem II., tak se jedná o urážku a rouhání proti těm, kteří zahynuli v 1. i 2. světové válce. Už teď je třeba se připravovat na pochod Nesmrtelného pluku a mít přitom na paměti, že státní vlajka Ruska, ta trikolóra, je sice státní vlajkou, ale mimo rámec Nesmrtelného pluku.
V rámci pochodu Nesmrtelného pluku se ta trikolóra mění v hadr, pod kterým tenkrát bojovali rozliční zrádci, a to v zájmu v zájmu Třetí říše. To oni naše vojáky zabíjeli!

Je to urážka. Je to výsměch. Je to pohrdání, když nesete trikolóru v průvodu na počest hrdinů, kteří zachránili Rusko.

Ti, kteří ve 2. světové válce zabíjeli Rusko, to dělali pod touto trikolórou, a to je nutné mít na paměti! Už teď je třeba se na to připravovat a uvědomovat si, že jen absolutní ubožák si může vzít trikolóru a vstoupit s ní do řad Nesmrtelného pluku, protože tím bude vzdávat čest vojákům SS, Wehrmachtu a Hitlerovi, ale vůbec ne našim padlým dědům a otcům, kteří nám ubránili právo života na naší zemi. Na to se musíme připravovat.

Ale vraťme se zpět k Francii.

Nedaří se jim tam rozpoutat majdan, vůbec se jim to nedaří, a tak je zapotřebí ho více podnítit. Proto jedenáctého došlo k tomu teroristickému útoku.

A s čím počítali?

Že se ten terorista bude ukrývat a armáda zaangažovaná v jeho hledání, toho teroristy, se tak dostane do konfliktu se žlutými vestami. Dojde k provokaci, která bude rozvířena:
„Podívejte, Macron začal používat armádu!“ A protesty vypuknou s novou silou, ale zase jim to nevyšlo.

Státní elita prostě neumí hrát na té úrovni a řídit procesy nadnárodního řízení na té úrovni, na jaké to dělá globální prediktor.
Ano, státní elita se jako jeho výkonný nástroj mnohému naučila, ano, v jejich rukou je ještě nevybitá energie mnohých globálních procesů, kterou se pokoušejí využít.

A tak se v rámci takového procesu pokusili vyburcovat protest žlutých vest po celé Evropě. Dokonce se to dostalo až do Izraele. Jenže se jim to nedaří. Všude je z toho plácnutí do vody. Chybí tomu dynamika. Oni se chytají všeho, jako když se tonoucí stébla chytá.

Takže to byl krok americké státní elity v rámci rozšíření protestů, které utichají a Macron jedná celkem zkušeně, i když nejspíše ne přímo on sám.
Protože by ty protesty už mohly být potlačeny, jenže Trump potřebuje čas na to, aby si to vyřídil doma se svými elitami a Putin také potřebuje čas na to samé tady u nás.

23:19

Další otázky jsou spojeny s Lukašenkovými výroky. První je od Sergeje, který prosí okomentovat poslední Lukašenkův výrok, že Rusko se snaží spolknout Bělorusko a také jeho perly z poslední tiskovky pronesené k ruským novinářům, kdy napřed řekl, že ukrajinský konflikt by neměly řešit USA nebo EU, ale Moskva, Minsk a samotný Kyjev, a potom řečené prakticky hned vyvrátil slovy, cituji: „Já jsem Putinovi řekl, že se budeme brzy modlit k Bohu, aby tam stálo NATO místo těch šílených nácků“. Konec citátu.
- Tímto to ale nevyvrátil. Promiňte, dále.
Také prohlásil, že Německo a Francie by neměly zasahovat do ukrajinských záležitostí, ale přitom se zde poněkud zvláštně „pozapomněl“ zmínit o USA.
To se snad rozmáchnul proti globálnímu prediktoru, nebo tak fakticky skrytě podává ruku americké státní elitě?
Když Lukašenko prohlásil, že Francie a Německo by se neměly vměšovat do ukrajinských záležitostí, tak to byl konkrétní osobní útok: „Žádná Merkelová, ani ten chlapec Macron, to my tři musíme usednout k jednacímu stolu.“
On tak snad fakticky vlastními slovy z hlouposti podkopává jejich postavení v řízení jejich států obzvláště na pozadí protestů „žlutých vest“ ve Francii, které se naopak globální prediktor snažil ze všech sil upevnit a to i prostřednictvím jejich aktivního zapojení do ukrajinských záležitostí, aby mohli úspěšně čelit americké státní elitě?
- Co se snažil upevnit globální prediktor?
- No jak píše Sergej, tak se globální prediktor snažil ze všech sil upevnit to hnutí žlutých vest.
- Globální prediktor nemá s tím hnutím žlutých vest nic společného.
 

A Lukašenkův názor pro Evropu nic neznamená, on je přece posledním evropským diktátorem.
Oni si ho drží jako takového strašáka a pro možnost intervence do Ruska, aby si na běloruském území mohli vytvořit vojenskou základnu prostřednictvím jeho okupace, aby odtud mohli zaútočit na Rusko, a to dokonce na 6. prioritě.

Lukašenko o globální politice nic neví, v tom se absolutně nevyzná. Víte, on je prostě takový bouchač. Je falešný, točí se jako korouhvička, je v každém ohledu bezectný, s primitivním myšlením a velice chamtivý. A to všechno co se projevuje… A jeho rozhled je také jen na dohled jeho pěstí. Má tu svou zahrádku, kterou si chce nějak ubránit.

Rusko nemá v úmyslu pohltit Bělorusko ani nikoho jiného. Už jen kvůli tomu, že každý politický systém se musí přežít.
A proces integrace a reintegrace, návrat Běloruska a Ukrajiny do velkého Ruska musí probíhat přirozeným způsobem, kdy všechny dezintegrační, vychované za granty západních kurátorů, všechny ty politické běloruské strany...

Deset miliónů, jaké politické strany?
O čem to mluvíte, pánové?
O jakém státu s deseti milióny to mluvíte?

To je směšné. To všechno musí lidé sami odmítnout, musí sami pochopit, že být normálním členem jedné rodiny je lepší, než být stále jakýmsi záštiplným, zlomyslným… Ani ne tak vyvrhelem, jako spíš člověkem, který myslí jen sám na sebe a na jedné straně chce od rodiny ochranu a na druhé jí neustále provádí nějaké špinavosti, jako to dělá Lukašenko.

Lukašenko se stará jen sám o sebe, o svou prezidentskou funkci. Jenže se považuje za imperátora celičké Rusi a vychovává si svého následníka. Já si pokaždé, když toho Kolju vozí po těch mezinárodních akcích…
Kdyby se Lukašenko podíval, jak na něj a jeho syna hledí ostatní hlavy států. Jenže Lukašenko to nevidí, což také svědčí o úrovni jeho intelektu.

Takže oč jde?

Lukašenkovi v poslední době neustále hrozí možná okupace ze strany západní koalice a jemu je v podstatě jasné, že jestliže dojde na tu okupaci, bude oběšen jako poslední diktátor. A to se mu samozřejmě nelíbí, a tak chce získat ze strany Západu požehnání.

Jak on ale vidí Západ?

Nevidí globální prediktor ani globální řízení, vidí jen toho nejsilnějšího gangstera na světě – USA. Takže když se domluví s USA, bude podle něj všechno OK.
A co potřebují USA?

USA chtějí, aby z normandského procesu, formátu vystoupily Francie a Německo jako nástroje, jejichž prostřednictvím globální prediktor realizuje řízení tohoto procesu ve světě, a aby tam vstoupily USA, do tohoto procesu. Jen si vzpomeňte, kolik prohlášení udělal Lukašenko vyzývaje, aby se USA staly účastníkem toho formátu: „Kyjev nic vyřešit nemůže, pojďme do toho zapojit USA, protože jim stačí dupnout, rozkázat a bude…“

On už bere jako hotovou věc, že Ukrajina je výlučným územím USA. To ať si uvědomí všichni ti „majdanutí“ s tím jejich: „Ukrajina je nade vše, protože Amerika je s námi!“ S tím jejich poskakováním na Majdanu. Tady platí, co má chytrý v hlavě, má hloupý na jazyku.
To znamená, že by měl Lukašenko držet jazyk za zuby, jenže to on neumí, on neumí jinak dělat vnější politiku. Aby ho někdo poslouchal, musel by si umět vytvořit funkční nástroje, aby ho začali poslouchat. Proto je nucen využívat média, proto je nucen na různých těch schůzkách mluvit o tom…

Přijedou k němu američtí senátoři plánovat, jak ho budou svrhávat a kout pikle proti Rusku
a Lukašenko před nimi dělá pukrle: „Přece víte, že já sám Rusko vůbec nemusím.“

Oč, mu jde?

Udržet se: „Když se stanu subjektem řízení v mírotvorném procesu na Donbasu, tak mě nechají na pokoji.“

A v tomto ohledu tou přítomností vojsk NATO na Donbasu nic nevyvrací, neboť cílem USA je dostat se na Donbas s vojsky NATO, do přímého boje s Ruskem, aby se to rozšířilo do Evropy. Chtějí vyprovokovat bojový střet, který USA dokážou rozšířit na válku v Evropě.
Lukašenko vůbec nepřemýšlí, že jeho to smete v první řadě. On si myslí, že když bude řešit ten úkol ve třech...

Vždyť jak vypadají ty nástroje?

Ukrajina je podle Lukašenkových slov zcela americká. To znamená, že Ukrajina mluví jménem Američanů: „Já posiluji americkou stranu a vystupuji za realizaci amerických plánů.“
A Lukašenko přemýšlí: „My si jako dva takové nástroje snad s Ruskem už poradíme, až tu nebude překážet Merkelová a Macron.“ Tedy Francie a Německo v normandském formátu.
„To už nějak ty zájmy USA uhájit dokážeme!“

A že tyto americké zájmy předpokládají totální zničení Ukrajiny i Běloruska v průběhu nové evropské války…?!

To už jeho rozum neobsáhne. On má omezený, kulacký světonázor. A proto vystartoval proti Putinovi, neboť chce vyvolat ten konflikt, chce, aby to bylo jako s Tureckem v devadesátých letech. Kdy Turecko proti nám bojovalo. „Čečenští“ bojovníci, tedy v uvozovkách, jen podle místa bojů, protože se jednalo o mezinárodní bojovníky stejně jako teď v Sýrii, tam jim přece také říkáme syrští bojovníci podle místa bojů.

Tak ti byli řízeni tureckým generálním štábem. Tureckých tajných služeb byl plný Kavkaz, zraněné bojovníky léčili v Turecku, zatímco my jsme umožňovali Turecku mastit si kapsy na ruské ekonomice. Takže Turecko bojovalo proti Rusku a my jsme jim vlastně platili za to, aby to dělalo.

Lukašenko to viděl a teď si říká: „A proč bych to nemohl dělat stejně? Já to také tak chci. Já také chci, aby mi Rusko platilo za to, že proti němu bojuji v zájmu západních států. Já také bojuji za likvidaci Ruska, tak ať mi za to Rusko také platí.“

To je podstatou toho jeho veřejného konfliktu. O nějaké spravedlnosti nemůže být ani řeči. Kdyby myslel na běloruský národ, tak by se vše dalo vyřešit jinak. Musel by ale přestat kroutit zadkem. Protože Američané ho už velmi dobře pochopili, u nich je teď taková „láska“ v kurzu.
A Lukašenko je svolný, proto se tak shazuje.

34:07

Ještě jedna otázka od Ludmily. Proč se Lukašenko tak demonstrativně pokoušel pohádat s Putinem o cenách za plyn a ještě do toho ekonomického sporu tahal Velkou vlasteneckou válku?

Vždyť jsem na to právě odpověděl. Přesně o tom jsem teď v závěru mluvil. On potřebuje destabilizovat situaci zde ve státě, v Rusku a vyřešit svůj úkol, aby to ustál. Potřebuje vyvinout nátlak na Rusko:
„Ty mi musíš zaplatit a já si budu dělat… Ty mi nemáš právo vyčítat mé špinavosti, zato jsi povinno nás vydržovat, protože kdysi jsi takto vydržovalo Turecko, aby proti tobě bojovalo. Teď budeš stejně vydržovat Bělorusko a já také budu bojovat za zájmy Západu.“

A využívání Velké vlastenecké války?

Pro něj jsou všechny prostředky dobré. Jen aby něco destabilizoval. Přestaň se chovat jako proamerický lokajíček, a potom teprve mluv o obětech Velké vlastenecké války.

Ještě jednou opakuji, že pro Lukašenka vůbec není problém ulehčit běloruskému národu život, stačí omezit vlastní chamtivost. Vždyť podle toho kolik zdrojů Rusko poskytuje Bělorusku, stejně jako dřív, by si mohli lidé žít jako v bavlnce. Jenže on je chamtivý, je přece „imperátor“ a cožpak ho může uživit 10 miliónů poddaných, když v impériu jich je 140? ...A to mu nedá spát.

36:19

Další otázka je od Natalie. V minulém pořadu otázka odpověď jste doporučil, abychom nechodili na volby a nepodpořili tak lidi, kteří provedli protiústavní státní ozbrojený převrat. Když si ale připomenu lekce Konstantina Pavloviče Petrova stejně jako vaše vlastní slova, že je nutné se aktivně účastnit voleb, ať už se děje cokoliv, cituji: „On je jako žirafa, tak asi vidí lépe…“, „Politika je špinavá záležitost, to není nic pro mne…“, a „Přenecháme tak moc těm, kdo si přesně tohle přál.“ Konec citátů.
Tak co máme vlastně dělat?
Je přece nutné nakonec vyměnit ty nacionalistické radikály za rozumnější…
- Za rozumnější nacionalistické radikály?
- Tyto nacionalistické radikály…
- Za rozumnější…
- Ona má na mysli obecně rozumnější lidi.
- No to nevím.
- No ano, dá se to pochopit tak i tak.
U nás na Ukrajině jako rozumnější do popředí vystupuje Jevgenij Murajev.
Co máme dělat?

Ta povinná účast ve volbách se vztahuje na státy, kde má státní řízení alespoň minimální legitimitu. Na Ukrajině došlo ke státnímu převratu v zájmu cizího státu a tak v souladu s tím, a proto se ti lidé potřebují nějak legitimizovat díky účasti obyvatelstva ve volbách.

Vzpomeňme si na prozatímní vládu, proč padla?

Protože žádné procesy ve státě ta prozatímní vláda v říjnu již neřídila.

Proč odešel Gorbačov?

Protože už žádné procesy ve státě neřídil.

Když jsem řekl, že se nemají účastnit těch voleb, tak jsem nemluvil o tom, že by se lidé neměli účastnit politiky, politických procesů, mluvil jsem o tom, že lidé musí na základě veřejné iniciativy vybudovat takové vztahy, v jejichž rámci řídící rozhodnutí těch, kteří zvolí sami sebe, nebudou vůbec akceschopná, že nebudou akceptovaná.

Organizovat teď politickou agitaci a vyprávět o tom, jací jsou to fašisté, nacionalisté a likvidátoři ukrajinského národa ti lidé, kteří se dopustili státní převratu, není možné, protože si pro vás přijde SBU a zatknou vás. To znamená, že nemůžete veřejně říkat pravdu.
Ale nikdo vám přece nemůže zakázat myslet ani bavit se o tom se svým okolím. Je to jiná forma, nezabýváte se tak veřejnou politikou. Když ale takto budete šířit ty informace, tak tím připravíte o moc řídit Ukrajinu ty, kteří se dopustili státního převratu.

To znamená, že se jedná o účast ve volbách naopak. Jedná se o možnost na konkrétním řídícím kroku toho divadla s volbami, rozvinout informační modul, který povede k záchraně Ukrajiny. Oni něco organizují a nabízejí ve volbách, vy si to sami přeberete a předvedete jim jejich nezpůsobilost. Vy se postaráte o to, aby je mlčenlivá většina sabotovala, a to povede k jejich neakceschopnosti v řízení.

Když nepůjdete na ty volby, tak navíc předvedete, že se nehodláte účastnit toho jejich divadélka, které má legitimovat státní převrat zorganizovaný USA.
A když na volby půjdete, uznáte tím jurisdikci USA nad Ukrajinou. Je to přece tak očividné. Přesně v tomto smyslu mluvil i Konstantin Pavlovič. Přesně tak…

Nebo je povinné účastnit se toho amerického divadélka?

A potom zase vzdychat: „Ale když ono…“ A oni se na to budou odvolávat: „Jen se podívejte, kolik lidí přišlo a zvolili nás.“ Oni tak mluvit budou stejně, jenže když na ty volby půjdete, když na ně půjde veškeré vaše okolí, nebo určité statistické množství a vy je budete poslouchat, tak si řeknete: „Ano, taková byla volba lidí.“
Definuje to vaše chování jedním způsobem s ohledem na realizaci řídících rozhodnutí kyjevské bandy, která se dostala k moci po státním převratu.

A když budete vědět, že všechna ta čísla, která uvádějí, si vycucali z palce, a nikdo k těm volbám nešel. Dobře jste přece viděli, jak celý den ta volební místnost zela prázdnotou, tak to předurčí zcela jiné vaše chování, potom budete vědět, že za vámi stojí síla, že za vámi stojí celý národ. Všichni jste se semkli a dali najevo své rozhodnutí. „Ano, my teď nedokážeme tu bandu svrhnout, protože monopol na použití násilí je v jejích rukou, má k dispozici tu ozbrojenou ukrajinskou sebranku, má SBU-Gestapo, to vše mají k dispozici.“

Takže bez vnější pomoci ze strany Doněcké a Luhanské lidové republiky, které jsou právními nástupci ukrajinského státu a státnosti, se nedokážete osvobodit. Ale alespoň můžete přispět k vytvoření podmínek pro osvobození a snížit míru krvavosti nadcházejících událostí, jestliže se toho nebudete účastnit, jestliže nepodpoříte ten cirkus. Vaše neúčast ve volbách znamená vyjádření názoru, že existují právní nástupci ukrajinské státnosti, kterými jsou LLR a DLR, že podporujete ten kurz na ukončení války na Ukrajině, že musí nastat sociální smír a že všechny politické spory se mají řešit v parlamentu hlasováním.

A ne jak je to teď, kdy by šlo o volby před hlavněmi samopalů. Prý: „My se musíme účastnit voleb.“

A to jako proč?

Na Krymu volby před hlavněmi samopalů neprobíhaly, jako je tomu teď na Ukrajině, a jako tomu bylo v roce 2014, kdy se odehrály stejné pseudovolby, protože to žádné volby nebyly. A ta čísla si zase jen napsali, ale protože lidé chtěli mermomocí volby, chtěli něco změnit.

Prý Janukoviče takto svrhli. A čeho tím dosáhli?

Stačilo počkat do konce roku 2014 a Janukovič by sám odešel po propadnutí ve volbách.
Jenže v plánu bylo provést státní převrat, a potom ho zpečetit podporou lidí. A proto se teď topíte v krvi. A ekonomika upadá, protože jste ty volby neignorovali, protože jste je nesabotovali.
Podpořili jste tak tu kyjevskou bandu, která provedla ten státní převrat i tou svou minimální účastí ve volbách. Rádoby volbách.

A teď? Kolikrát ještě chcete šlápnout na stejné hrábě, abyste to pochopili?
Nebo je vám té krve málo?

44:22

Další otázka je od Vladimira, který prosí okomentovat přelet dvou strategických bombardérů Tu-160 do Venezuely.
Jednalo se o demonstraci možností našeho strategického letectva nebo v tom bylo i něco jiného?

Bylo v tom daleko více než jen demonstrace možností našeho strategického letectva. Jednalo se výlučně o politické gesto s následujícím účelem.

Jak víte, tak v důsledku provokace v Černém moři, kterou na příkaz z USA provedli ukrajinští… Ani nevím, jak bych je nazval. Totálně „majdanutí“ splnili zločinný rozkaz a vytvořili situaci, ve které jednali absolutně protiprávně.
Skutečně přišli se zbraní v ruce, předvedli své agresivní úmysly vůči Rusku, a proto není třeba prokazovat jejich vinu, nikoho z těch námořníků, pouze stupeň jejich provinění.

Ale účast v té operaci, která předvedla agresivní záměry, a že se s nimi tak dlouho párali, i když nakonec přece jen byli nuceni střílet, jasně dokládá, že se jednalo o akt agrese ze strany těch ukrajinských „majdanutých“.
Mezi nimi není ani jeden, který by byl nevinný, proto zbývá už jen určit míru jejich viny a tím se teď zabývají vyšetřovatelé a soud. Jednalo se tedy čistě o akci, která měla být zkouškou, aby zjistili, jaká je situace v řízení v Rusku. Nakolik je pravděpodobný úspěch při provedení státního převratu a další rozpoutávání občanské války na celém území Ruska.

A poté se ta zkušební akce začala využívat při prosazování protiruské politiky uplatňované Západem. Konkrétně se pokoušejí Rusko připravit o jeho jurisdikci nad Azovským mořem
a prohlásit ho zónou pod kontrolou mezinárodních sil v čele s Američany. To znamená, že Američané hrozí, že tam pošlou své námořnictvo.

To je další zkouška, nakolik to vykolejí naše státní řízení. Nicméně počítají s tím, že…
Američané jsou přesvědčeni, že mohou vůči nám využívat sílu, aniž by se museli obávat odvety, protože to naši podpindosníci nedovolí.
Protože ti raději zdechnou v požáru jaderné války, než by dovolili jediné bombě, jediné raketě vyletět směrem na USA. Jak se chovají naši podpindosníci, víte sami nejlépe. Těm je zájem našeho státu vřele ukradený, pro ně je hlavní splnit příkazy strýčka z Washingtonu. .Nebo… No oni si myslí, že strýčkové v Londýně stojí níže, protože vůbec nerozumí reálnému řízení. Nebo strýčka z Londýna.

Takže se prosazuje mínění, že my, Rusové si nikdy nedovolíme zaútočit na americké námořnictvo, že mohou bez nebezpečí vplout do Černého moře a Rusové s tím nic neudělají, protože jejich člověk, který sedí mezi jiným i přímo v Kremlu, a tím samozřejmě nemyslím našeho gosudara, tam je mnoho věží a v prezidentské administrativě jsou zastoupeny mnohé klanově-korporativní skupiny.

Takže ten, který sedí mezi jiným i v Kremlu, a to nejen ve vládě, udělá všechno pro to,
aby si Američané v klidu zastříleli na ruské lodě, potopili je, a potom na základě toho prohlásili, že nemáme právo na svou jurisdikci v Azovském moři, že vše budou držet pod svou kontrolou a z tohoto důvodu budou okupovat i Krym. Ten plán je jasný, já už jsem to nejednou všechno rozebíral.

Takže USA se považují za nedotknutelné, ale velmi dobře si uvědomují, že pro let našich strategických bombardérů byla potřebná politická vůle.

A proto ta hysterie.
„Jak je to možné? Rusové nám mohou odpovědět? Ano, my víme, že silní jsou na to na 6. prioritě dost. Ale oni to opravdu udělají?“

To je jeden aspekt a druhý aspekt, Latinská Amerika velice trpěla pod americkým diktátem. To, co se děje ve Venezuele, je totální bordel. USA Venezuelu vnímají jako svůj zadní dvorek, kde je nějací domorodci přestali poslouchat:
„Ale to nic, my je jako vždy srovnáme, zavedeme tam svou „demokracii“, uděláme tam pořádek. Máme tam, co potřebujeme, proamericky naladěnou elitu...“

Všichni venezuelští podpindosníci je opěvují:
„Američané jsou skvělí, ti mají na víc, se vším si poradí. A Rusko? Co máte s tím Ruskem? Kdo ví, jaké má vůbec ty zbraně, je příliš daleko, zatímco Američané mohou všechno.“

A teď tam přilétly bombardéry, které nemají ve světě žádný svůj analog a všichni to mohli vidět na vlastní oči. Američané žádné podobné zbraně prostě nemají. A navíc se ukazuje, že to Rusko přece jen není tak daleko. Ukazuje se, že je možné Američanům čelit a Rusko tam může zafungovat jako velice významná podpora.
„Připluje sem americké námořnictvo a Rusové je rozstřílejí svými raketami a bombami.“
A to znamená zcela jinou politickou podporu pro Madura ve Venezuele. Rukama se dotkli dokonalé ruské techniky, o které se Američanům ani nesnilo.
Ať už se snaží utěšovat jakkoliv. Prý předpotopní technika… Ale sami Američané vůbec nic podobného nového nemají, ani konceptuálně nic srovnatelného s těmito našimi bombardéry předložit nemohou.

Takže se jedná o uplatňování aktivní státní globální politiky:
„Pánové, nedělejte si iluze. Do Azovského moře vás nepustíme, to je naše vnitřní moře…“ Nu, co naděláte.
Porošenko sám všechny smlouvy porušil, teď je Azovské moře čistě ruské vnitřní moře
a na naší dobré vůli závisí, jak budou lodě vplouvat do těch přístavů, které jsou zatím ještě považovány za ukrajinské. Tím mám na mysli, že z nich potom budou přístavy maloruské. Malorusko jde kupředu.

„Do Azovského moře nos nestrčíte, a jestliže se pokusíte hrát mimo pravidla a o něco se pokusíte, tak se podívejte na Venezuelu. Jak vidíte, tak můžeme aktivně podpořit zákonnou vládu.

V Sýrii jsme to udělali? ...Udělali.

Dokážete tam proti tomu něco podniknout? ...Ne.

Vaše armáda je poražena, ISIL prakticky přestal existovat.

A když už jsme u toho, na jakém základě máte v Sýrii své americké základny?

Až tam už jsme došli. A tam jste se ještě ani tak daleko nedostali, a my tam přijdeme, protože pro nás je důležité bojovat s mezinárodním terorismem na cizím území, na vzdálených přístupech a s minimem krve.
My nechceme, aby velká válka přišla až do Ruska. Proto budeme „terorismus“ dusit všude.

Bude to zapotřebí ve Venezuele?

I tam to uděláme.“

52:56

A poslední otázka pro dnešek je od Viktora. Valeriji Viktoroviči, Putin na Všeruském fóru odborné navigace ProjeKTOriJA v Jaroslavli pronesl následující slova, cituji: „Podmínky toho šíleného přívalu informací se zdrojem znalostí pro mladé lidi může ustát pouze uznávaná autorita, jejíž názor je pro daného posluchače určujícím.“ Konec citátu.
Z Koncepce sociální bezpečnosti víme, že dav je sešlost lidí, jejichž historická paměť sahá plus mínus…
- Je omezena současností plus mínus dva týdny a přebírají názory autorit.
… kteří žijí podle tradic a přebírají názory autorit.
Vysvětlete prosím, kde se nachází ten předěl, kdy je autorita ještě pomocníkem v rozvoji
a kdy už jde o nástroj formování davu.

Vysvětluji. Když se narodí malý človíček, tak se v míře svého dospívání zaměří na svého dospěláka. Nemá své životní zkušenosti, ale má svého dospěláka, kterému důvěřuje a ví, že jeho zkušenosti a znalosti mu zajistí bezpečnost a pohodlí v tomto světě. V míře toho, jak člověk dospívá, získává stále více znalostí a návyků života v tomto světě, což ale neznamená, že tuto autoritu zcela odvrhne. Odpoutává se od ní přesně o tolik, nakolik se sám stává způsobilým.

To neštěstí spočívá v tom, že nestane-li se člověk v dospělosti sám autoritou pro dorůstající pokolení, je z něho příslušník davu. Jestliže on sám neustále vyhledává nějakou autoritu.

O čem neustále mluvíme?

Že znalosti Koncepce sociální bezpečnosti, které si osvojí každý člověk, ho činí konceptuálně mocným. Že potom bude schopen ubránit zájmy své i své rodiny. Každý člověk.

Když se někdo ptá na výsledky Koncepce, kde prokázala svou akceschopnost, tak přesně v tomto spočívá ta její způsobilost, že každý člověk, který si osvojí Koncepci sociální bezpečnosti, se stává akceschopným členem společnosti.
A že ho potom už žádní výrobci autorit, image-makeři nepodvedou a píár-meni ho nenachytají, protože dokáže přemýšlet sám.

A když člověk není konceptuálně mocný, když se sám nestal autoritou pro dorůstající pokolení… Vždyť ta krize rodičů a dětí, o které se neustále mluví, se ukrývá právě v tomto, že se na určité úrovni mladý dorůstající člověk střetne se situací, kdy mu společnost dává více odpovědí na úkoly stojící před ním s ohledem na jeho socializaci ve společnosti, než ten člověk, kterého si zvolil ještě jako malé dítě jako svůj dospělý vzor.

To zde musí lidé umět obstát. Aby v míře socializace mladého člověka stále zůstávali autoritou, dokud tento mladý člověk sám nenabyde dostatek znalostí a návyků života v dané společnosti, aby se mohl dál rozvíjet jako samostatný samorozvíjející se systém, aby z něho nevyrostl příslušník davu.
Když se takové dítě přesvědčí, že jeho dospělák není z hlediska života způsobilý v porozumění obecně sociálním otázkám, tak zde se to lomí a vyrůstá z něho nesamostatný člověk a do určité míry příslušník davu.

Zde je třeba pomáhat. A v tomto ohledu slouží autority v dané společnosti. Potom si dítě zachovávajíc úctu ke svému rodiči nachází další autoritu, a zde spočívá to nebezpečí, kdy začne přeskakovat od jedné autority ke druhé.
Aby se to nestalo, musíte se učit a vědět, jak je řízena společnost, jak jsou řízeny složité sociální supersystémy.

A takové znalosti naleznete pouze v jednom zdroji, v pracích vnitřního prediktoru zveřejněných do června 2018.

Pouze z nich se můžete dozvědět, jak reálně probíhá řízení sociálních supersystémů. Když si tyto znalosti osvojíte, stanete se konceptuálně mocní a dokážete efektivně bránit zájmy své i své rodiny.

- To byla poslední otázka, že?

Proto čtěte tlusté knihy vnitřního prediktoru, osvojujte si znalosti o řízení složitých sociálních supersystémů. Stávejte se konceptuálně mocní a braňte zájmy své i své rodiny.

Přeji vám mírové nebe nad hlavou a štěstí.
Do příštích setkání.

zdroj: http://leva-net.webnode.cz/products/otazka-odpoved-v-v-pjakina-ze-dne-17-12-2018/