Otázka - Odpověď V. V. Pjakina ze dne 01.09.2025

 

 

+ PŘEPIS TITULKŮ -------------------------------------

Dobrý den Valeriji Viktoroviči.

Dobrý den.

Zdravím naše vážené diváky,

posluchače a kolegy ve studiu.

Dnes je 01.09.2025.

Minulý týden došlo k na první pohled málo významné události.

Ve Finsku se rozhodli odstranit svastiku z vojenské vlajky leteckých sil,

svou podstatou má však tato událost velký význam pro řízení společnosti.

Valeriji Viktoroviči, nemohl byste

o tom promluvit podrobněji?

Napsali jsme knihu Státní symboly

a státní suverenita, která začíná tím,

že jak říká Konfucius, není to slovo a zákon, co řídí svět, ale znaky a symboly.

Znaky a symboly znamenají

mnoho, velice mnoho.

A rozhodnutí Finska odstranit z vojenské vlajky letectva svastiku by mohlo být všedním rozhodnutím.

Vždyť takových rozhodnutí o změně symboliky se v rámci států přijímá dost a dost, nebýt tu jednoho ale.

A to je ta skutečnost, jak tuto novinu prezentovali v ruských médiích.

Ono je to totiž tak, že ta svastika na vojenských vlajkách letectva byla zakryta na těch fotografiích i ve videu,

a to jak v elektronické podobě médií na internetu, tak i v té televizní.

A tato okolnost je mimořádně důležitá.

Ukazuje, že v našem státě mají fašisté, nedoražení hitlerovci velmi silný vliv na státní řízení.

Víme, že už tu máme centrum propagandy

fašismu pojmenované po Iljinovi.

A oč jde s tou svastikou?

Tvrdí nám, že svastiku je nutné zakázat,

protože se jedná o extrémistickou symboliku.

Už jsem mluvil o naší práci Státní symboly

a státní suverenita. K této práci…

Ta byla vydána i v knižní podobě,

jako kniha.

K této práci je doplněk, který je zatím jen v elektronické podobě na našem webu,

na webu vnitřního prediktoru SSSR.

Ta práce se jmenuje K otázce zákazu extrémistické symboliky.

Tedy co a jak je nutné zakazovat, aby se to následně státu i lidem nevrátilo v podobě tragédie.

Když si vezmeme nějakou symboliku,

tak si musíme uvědomovat…

Mám na mysli extrémistickou symboliku,

kterou prý je nutné zakázat.

Tak si musíme uvědomovat, že zakázat takovou symboliku je možné pouze v tom případě,

je-li na ní založena propaganda

nějaké rozkladné ideologie,

takže je daná symbolika vyjádřením těchto extrémistických názorů.

Výslovně v rámci propagandy takové ideologie, zatímco v cílech odhalení této extrémistické ideologie,

je naopak publikace dané extrémistické symboliky nezbytná v její plné podobě. Kvůli čemu?

Neexistuje věc bez obrazu. Mluvíme-li o nějakých zločinech, tak musíme mít možnost ukázat,

kdo se jich dopouští a podle čeho je možné takového zločince rozpoznat,

abychom při pohledu na příslušnou symboliku okamžitě zjistili, že se jedná o zločince.

Jak jistě víte, bylo u nás rozhodnuto o zákazu extrémistické symboliky:

„Už nesmí být nikde zobrazována!

Tato extrémistická symbolika.“

Začali svastiku zakrývat dokonce i v uměleckých filmech, ve filmových kronikách!

To vyvolává otázku: S kým jsme to tedy vlastně válčili ve Velké vlastenecké válce?

Jak máme toho nepřítele rozpoznat?

Nijak! Nesmíte jeho symboliku znát!

Nesmíte vědět, jakého státu byly vojenské zástavy poražených jednotek odhazované k podnoží Mauzolea.

Nesmíte znát symboliku těch, kteří přinesli nespočetná neštěstí a utrpení do našeho státu,

kteří tu pozabíjeli 27 miliónů

civilních obyvatel.

Ne, to nesmíte znát. To proto i v uměleckých filmech tuto symboliku zakrývají.

A to právě je ta propaganda fašismu.

Dezorientovaní lidé nebudou schopni okamžitě na základě symbolů určit,

kdo se ukrývá za touto symbolikou a k čemu přivedou jeho ideje.

Tohle fašistům rozvazuje ruce, propagandě jejich ideologie, propagandě nenávisti k lidem.

Zatímco když je ta symbolika všem známa, když je odhalena v celé své plnosti

i s následky jednání lidí pod touto symbolikou,

tak potom lidé při pohledu na ni dokážou

okamžitě určit, zda se jedná o zločince či ne,

zda to je fašista či není.

A aby tohle lidé nedokázali určit, zda před nimi stojí fašista či ne, tak tu symboliku zakazují.

Plně, nesmí být nijak použita.

Stejně jako když od 1. září zavedli zákaz

vyhledávání extrémistických materiálů.

Sami extrémisté tyto materiály

hledat nepotřebují.

Ti žijí a pracují v tom extrémistickém prostředí,

kde jsou jim tyto informace poskytovány v plné šíři.

Tyto extrémistické materiály je nucen vyhledávat člověk, který chce ten extrémismus lidem odhalovat,

ty zločinné záměry extrémistů.

Takový člověk je nucen je hledat.

Říkají, že se člověk na nějaký

web může dostat náhodou.

Jenže za náhodné kliknutí na nějaký takový web vás trestat nebudou.

Jenže jakmile se člověk náhodou na nějaký takový zdroj dostane, tak ho okamžitě přeorientují někam,

kde už nebude muset nic vyhledávat, protože mu všechny potřebné informace sami poskytnou.

Ale k tomu, abyste mohli odhalit plány

protivníka, abyste je dokázali demaskovat,

aby se jim nepovedlo realizovat zločin

zaměřený proti našemu státu,

musíte takové informace hledat a odhalovat příslušné procesy řízení, odhalovat protivníkovy úmysly.

Ale právě to je zakázáno! To znamená, že u nás

ze zákona zakázali bránit vlast v informační válce.

Nemáte právo čelit extrémistické ideologii, protože vám to zakázali právní úpravou Ruské federace.

Už jsme to probírali.

Takže ten problém není

v zákazu extrémistické ideologie,

ale v daném případě přece není zakázaná symbolika nějakého extrémistického spolku, ale symbol.

To znamená, že je zakazován jednotlivý symbol, který historicky vznikl v kultuře různých národů na planetě Zemi.

A je zakazován výlučně z politických

cílů propagandy fašismu.

Já to osvětlím, proč to tak je.

Těch symbolů používaných v celých dějinách lidstva není zase tak moc,

z nichž, z jejichž kombinace

se utváří konkrétní symbolika.

A nesmíme si plést jednotlivý symbol jako takový se symbolikou vyjadřující konkrétní ideologii.

Symbolika se skládá ze symbolů. Svastika sama o sobě je jen jednotlivý symbol,

přičemž jde o symbol velice významný.

Zcela nedávno byla v Novgorodu při vykopávkách nalezena pečeť Jaroslava Moudrého z období, kdy tam byl knížetem.

Ta pečeť se skládá ze dvou symbolů. Z trojzubce a svastiky. Ten trojzubec vysvětlili, že to je útočící sokol.

To je jasné. A co ta svastika? Ještě

dobře, že ji rovnou nezakryli.

Tak o té pomlčeli,

třeba si jí lidé nevšimnou.

A ono je jí opravdu těžké na první pohled rozpoznat, když se na tu pečeť podíváte jen tak letmo.

Podstata té věci je následující,

sokol útočí ze strany slunce,

kryjíce se sluncem, aby oslepovalo

toho, na koho útočí.

Svastika je velice starobylý znak slunce a najdeme ho u všech národů na planetě Zemi.

Jeho historie je velice starobylá.

A zakazovat tento starobylý znak slunce jen kvůli tomu, že v době Třetí říše, nějakých dvanáct…

Nu, počítejme to třeba již od fašistické Itálie,

ať je to tedy 20-25 let jeho aktivního využívání.

Svastika byla používána jako jeden ze symbolů při utváření fašistické symboliky.

Zakazovat ji je absolutní pitomost.

Je to stejné, jako byste zakázali číslo 14 a 88,

protože tuto kombinaci čísel používají fašisté.

Máme snad zakázat v matematice zlomek 14/88. Máme ta čísla zakázat při evidenci? Takové kombinace?

Jako třeba když v některých státech kvůli své

pověrčivosti vynechávají třinácté poschodí,

třináctý pokoj, třináctý byt a číslují to tak, že po čísle 12 následuje hned 14. Kvůli pověrčivosti.

A oni navrhují, abychom z kultury vymazali

symbol, který je její součástí.

Fakticky nám tak na základě zákazu jednoho symbolu zakazují celé dějiny ruské kultury,

ve které byla svastika celá staletí jedním

z jejích prvků, je součástí mnohého v ní.

A já opakuji, že k té otázce

zákazu extrémistické symboliky

máme na webu podrobnou doplňující práci s mnoha ilustracemi.

Přičemž se jedná o obrazový materiál výslovně z Ruska, neboť o svastice v Indii vědí všichni.

Jaký má tedy smysl zakazovat svastiku?

Výslovně ten, aby bylo možné ruský národ odtrhnout od ruské kultury

a provést její záměnu jinou kulturou.

A proč? Protože…

Už jsem mluvil o tom centru pojmenovaném

po Iljinovi, kde propagují fašismus.

Ty zákony o zákazu extrémistické symboliky,

o zákazu vyhledávání extrémistických informací,

to je právě práce fašistů, aby se Rusko

nemohlo bránit v informační válce.

Iljin, po kterém to centrum pojmenovali, se do konce svého života neuklidnil,

pro něj to byla tragédie, osobní tragédie, že se Hitlerovi nepodařilo porazit SSSR.

Byla to pro něj tragédie. Neustále zkoumal, proč se to Hitlerovi nepodařilo, kde se dopustil chyb.

Jak vštěpovat lidem fašistické ideje tak, aby je

neodmítali. To je to, nad čím konkrétně pracoval!

Říkal: „My musíme fašismus zavádět tak, aby si to lidé neuvědomovali.

Protože pokud jim dojde, že to je fašismus, budou se bránit.

My musíme ten fašismus

nastolit navzdory těm lidem.“

Není to snad to, co teď

pozorujeme u nás v Rusku?

Ale ten nejdůležitější závěr,

ke kterému Iljin přišel, byl ten…

Ke kterému přišel ke konci svého života, což je zaznamenáno v jeho tvorbě…

Koho chce Bůh potrestat,

toho připraví o rozum.

V tomto ohledu toto přísloví, přestože je nepravdivé, neboť Bůh připravuje lidi o rozlišení...

I když člověk se o něj připraví fakticky

sám, když se odkloní od Boha.

Ti Iljinovi přívrženci vydali 33 dílů

jeho grafomanských slátanin.

Mysleli si, že to stejně nikdo číst nebude.

Ale my to čteme, my čteme veškerou extrémistickou literaturu, protože potřebujeme ochránit svou vlast.

Musíme znát ideologii nepřítele,

abychom s ním mohli bojovat.

To právě proto byl také přijat ten zákon o zákazu vyhledávání extrémistických materiálů,

abychom se nemohli

bránit informační agresi,

a potom zase splakali nad výdělkem: „Tak to zase vyšlo, oni to umí a my ne, protože jsme omezenci.“

No a Iljin přišel k závěru,

že Rusko je bolševický stát,

že v kultuře Ruska, v ruské státní kultuře je přítomen bolševismus,

že je základem ruského světa.

On tedy nemluvil o ruském světě, ale o ruské kultuře.

Bolševismus je jejím základem, té ruské státnosti.

A co řekl? „Nedokážeme v Rusku zavést fašismus, dokud nezměníme kulturu ruského národa.“

Proto je úkolem číslo jedna

tu kulturu ruského národa změnit.

Odtrhnout ruský národ

od hlubiny jeho dějin,

od jeho kultury a vštípit mu jinou kulturu,

do které zaneseme fašismus.“ To řekl ten Iljin.

A co je v té zprávě o finském

vojenském letectvu?

A já zdůrazňuji, že takový marasmus, jako je zákaz nějakých symbolů,

nebyl ve světě dokonce ani po 2. světové válce a u nás po Velké vlastenecké válce.

Nezakazovali se symboly, lidé byli rozumní a chápali, že symboly zakazovat nelze.

Ty symboly byly vymyšleny k tomu,

aby vyjadřovaly určitý smysl.

Finské vojenské letectvo nebylo vyhlášeno

za zločinnou organizaci, takže rozlišovací znaky,

symbolika finského vojenského letectva nebyla symbolikou zločinné organizace.

Když Finsko v době SSSR používalo svastiku,

bylo to z tohoto důvodu vnímáno zcela normálně.

Jedná se o symboliku vojenského letectva vycházející ze starobylé kultury

a nemá to nic společného se zločinnou ideologií fašismu a nacismu.

Jde o zcela rozdílné věci.

Různé státy musely bojovat různým způsobem a nezakazovaly si vzájemně svou symboliku.

Neoznačovaly ji za zločinnou, dokud to nepřinášelo hrozbu existenci lidského společenství.

Takže symbolika Třetí říše, fašistické Itálie

je bezesporu symbolikou zločinných organizací.

Skrývání této symboliky,

její zákaz vede k tomu,

že jsou lidi připravováni o historickou znalost

odhalující podstatu činnosti těchto organizací.

Už nebudou schopni

je vizuálně identifikovat.

No ano, někdo tam spaluje domy, věší lidi,

ale kdo vám namluvil, že to byli nacisté, fašisté?

Symbolika je skrytá.

A jak zločinci dělají svou propagandu, aby lidi zatáhli do svých organizací?

A to jakékoliv úrovně, ať už jde o politické

či kriminální zločince. Ta už je vypracovaná.

Na začátku vám řeknou: „To je naše symbolika, takto se rozpoznáváme…“

A když nevíte, že právě pod touto symbolikou byly prováděny takové strašné zločiny,

tak je velice těžké v průběhu

informačního působení

odrážet tuto informační agresi a zabránit

zavlékání lidí do této zločinné organizace.

Všichni lidé nejsou silní ve faktologii. A já znovu zdůrazňuji, že ty vizuální obrazy jsou velice důležité.

A proto je také tím nejhorším zlem v ruských

pohádkách beztvará příšera, bez jasné podoby.

Jak s něčím takovým bojovat?

Musíte znát její podobu.

Dokud neznáte podobu, je těžké proti takové příšeře bojovat.

Takže řekněme,

že ta symbolika je zakázaná,

aby na jejím základě byly formovány nějaké politické organizace a vedly svou politickou činnost.

Ale aby lidé znali zločinnost těch, kteří se těch zločinů dopouštěli, musí znát i jejich symboliku.

Nakonec snad zakážou i uniformu a řeknou:

„Nesmíte vědět, jakou ti zločinci nosili uniformu.

Mohli byste je pak podle ní poznat.

Vždyť ty uniformy vymyslel Hugo Boss, velký módní návrhář, kterého je třeba si vážit.

Proč bychom tedy měli

poukazovat na ty uniformy?

Když to byl sám Hugo Boss, tak to vlastně nemá s tím fašismem nic společného.“

Takovými úhybnými cestičkami se to dělá, takových cestiček je spousta.

Takže finské vojenské letectvo nebylo označeno za zločinnou organizaci,

a proto použití svastiky,

tohoto prvku označujícího slunce

v symbolice finského letectva

ve světě vnímali jako běžnou věc.

Mimochodem svastiku do války používalo i letectvo v USA, i jiné státy.

Byl to častý symbol.

Takže oni se té svastiky vzdali, a když o tom v našich médiích informovali, tak tu svastiku zakryli.

Všichni to jakoby chápou, vždyť šlo

o svastiku, ať už takovou či makovou…

Každý má svou představu o svastice.

A o jakou jde konkrétně?

To není třeba vědět.

Proč zakrývají svastiku na symbolice organizace, která nebyla označena za zločinnou?

Jen z jednoho důvodu, aby vytvořili obraz zločinnosti samotného toho symbolu,

aby vše spojené s ním bylo

zakázáno a odvrženo.

A to znamená, že musí být odvržena i celá ruská kultura, se vším všudy.

A potom, až se jim povede odtrhnout Rusy od jejich kultury, budou moci zformovat novou kulturu.

Tedy přesně v souladu s tím

Iljinovým odkazem.

Odtrhneme Rusy od jejich historické kultury, zformujeme jim novou kulturu, a potom nastolíme ten fašismus.

Potom vysvětlíme lidem:

„Oni byli špatní a odtrhli nás.“

Svastiku tak naplní novým ideologickým obsahem, čistě fašistickým.

„Vždyť to je fašistický znak?“

Mám na mysli symboliku.

„Ne, kde jste to viděl? Cožpak je to někde v nějakých pracích označeno? Není.“

Uplyne pět či deset let a možná

naopak deset, nebo jen pět

a nebude-li svastika figurovat

v symbolice zločinných organizací,

v tom smyslu, že bude zakázáno ji u těchto organizací odhalovat,

tak bude velmi rychle možné na základě této symboliky zavlékat lidi do fašistických organizací a říkat jim:

„A kde jste tuto symboliku viděli?“ Neviděli

a proč? Protože to bylo ze zákona zakázáno.

Tu symboliku je přece zakázáno ukazovat.

Ale to těm lidem neřeknou, těm budou argumentovat, že nikde vidět nebyla:

„Kdyby skutečně za Velké vlastenecké války pod touto symbolikou byly prováděny takové zločiny,

tak by přece jejich protivníci

tuto svastiku museli ukazovat!“

A oni jí také ukazovali! Ve všech filmech SSSR byla fašistická symbolika předváděna se vším všudy,

prostě se vším všudy! Kdy začali tu fašistickou symboliku zakazovat?

Když začali rozvazovat ruce fašistům v propagandě jejich fašistických idejí tady uvnitř státu.

Neustále nám tvrdí, jak naši nepřátelé umějí pracovat a my to nedokážeme, takže to všechno zakážeme.

Jenže tam, kde chybí informace, roste bodláčí.

Jestliže nedokážete k informacím doložit své kvalitnější informace, tak prohrajete v informační válce.

To právě s touto okolností je spojen krach SSSR.

A obrození fašismu je s tím také spojeno.

Zakázali Hitlerův Mein Kampf,

tu grafomanskou slátaninu

a ve výsledku z té knihy udělali kult.

Proč to zakazují? Protože když si to lidé přečtou, tak to budou věcně odhalovat,

a oni potřebují zakládat svou agitaci

a propagandu na Mein Kampf.

To znamená, že je nutné vytvořit kult,

proto všude tu knihu zakazují.

Zatímco v extrémistických organizacích je ta kniha všude dostupná, i v ruštině.

A pod příslušným kurátorstvím potom vyrůstá z vnuka, pravnuka vítěze nad fašismem přesvědčený fašista,

který teď válčí proti Rusku na bojištích speciální vojenské operace,

který se dopouští stejných zločinů proti ruskému národu, jakých se dopouštěli fašisté, vlasovci.

A já znovu opakuji, že právě s cílem odtrhnout ruské lidi od ruské kultury na takové nepodstatné vlajce,

na symbolice finského vojenského letectva zakryli, rozostřili svastiku.

Probíhá záměna pojmů. Záměna!

Zákaz symboliky a jejího použití v politické činnosti pro propagandu idejí fašismu, nacismu,

zaměňují zákazem všeobecného znaku znázorňujícího slunce, znaku slunce a všeho, co s ním souvisí.

Ale když zakážou na základě znaku slunce ruskou kulturu, myslíte si, že ji budou ti fašisté propagovat? Ne!

Zatímco fašismus propagují už teď a to Iljinovo centrum založili právě nyní.

Tu proměnu ruské kultury provádějí právě teď.

A to, že vidíme takové podání té informace

v médiích, je výsledek práce fašistů, vlasovců

na proměně kultury ruského národa a odtržení lidí

od ruského kulturního dědictví a na vytváření podmínek,

za kterých je možné zavádět fašistickou ideologii v plném jejím rozsahu do státního řízení.

A to na základě absolutně nacistické symboliky, fašistické z doby Třetí říše.

To je to, k čemu dláždí cestu.

Takže se vůbec nejedná o žádnou neškodnou událost, která se tu stala.

Takto oni pracují. Vždyť si povšimněte, jak se v sovětských uměleckých filmech nebáli tu svastiku ukazovat!

Nebáli se ukazovat fašistickou symboliku!

Věděli, že lidé se musí dozvědět, že ten, kdo nosí takovou symboliku, není člověk, ale fašista.

Zatímco nyní před nimi stojí jiný úkol.

Je nutné, aby si lidé nespojovali tuto politickou symboliku s pácháním zločinů.

To proto tu symboliku zakazují.

A ty zločiny potom nějak zaretušujeme, řekneme, že to byl někdo úplně jiný…

„Kde jste viděli, že by se lidé dopouštěli zločinů pod touto symbolikou? Nikde.

Pokud by to tak bylo a vy proti tomu bojovali, tak byste je nezbytně museli v tomto smyslu předvádět,

ukazovat ty zločince.“

Zcela cílevědomě je tu vytvářena situace, kdy lidé

přestanou rozpoznávat zločince podle jejich symboliky.

Lidem je zakázáno vědět, co označuje ta či ona symbolika,

a jak souvisí s těmi či oněmi zločiny páchanými v dějinách.

Zakázali, aby to lidé věděli! Dělají lidi bezbrannými před šířením fašistické propagandy v Rusku,

před šířením plnohodnotné

fašistické propagandy.

Jedná se o čistku informačního pole pro plnou fašizaci společnosti,

aby mohla být zavedena nová symbolika fašismu na základě Třetí říše do praxe státu.

Ale už s jiným obsahem.

To jsou ti světlí bojovníci…

První takový pokus už se odehrál

v devadesátkách, kdy nám pod záminkou,

že Hitler byl lepší než Stalin,

změnili státní vlajku.

Sebrali nám vlajku vyjadřující naši absolutní subjektnost a suverenitu a nahradili ji vlajkou označující,

že Rusko je surovinovým

přívěškem Západu, jeho kolonií.

Dali nám koloniální vlajku a řekli: „Teď se ty ruský dobytku budeš pyšnit touto vlajkou!“

A teď našim dětem vymývají mozky každý den a nutí je klanět se této vlajce,

která vždy Rusku přinášela jen hoře,

utrpení, neštěstí a smrt!

Nikdy v celé historii Ruska nebyla tato vlajka státní, až v roce 1991.

Dynastie Romanovců se celých 300 let bránila zavedení této vlajky jako státní!

A v tom roce 1991 ji udělali státní jen proto, že nám ji přisoudil sám Hitler, všechna ta „inteligence“,

co slintala blahem: „Sám Hitler nám ji přisoudil! On byl lepší než Stalin.

Kdybychom se Hitlerovi nebránili, tak bychom dnes pili bavorské pivo, jedli párky a jezdili v mercedesech.“

Ano? To vyprávějte Leningradu! Ach, že tu není žádný Leningrad? A proč?

Protože fašisté tak vymazali nesmrtelné hrdinství ruského národa z politické mapy světa,

ze zeměpisné mapy ho vymazali!!!

Aby se nic z toho nepřipomínalo páníčkovi, který tu chce vším vládnout, který z Ruska udělal kolonii.

Nesmíme dráždit páníčka. I Stalingrad vymazali! Ze stejných důvodů.

Že to udělali v sovětské době? Samozřejmě,

že v sovětské době. A kdo to udělal? Trockisté!

Čtěte naši práci Válka, Stát a Bolševismus. Tam je napsáno, jak nás připravovali o suverenitu a proč.

Když to ukončíme.

Zdálo by se, že se jedná o málo významnou událost,

jenže právě z takových málo významných událostí

se skládá celý politický život.

Když takové události opomineme

a nezareagujeme na ně,

tak tím rozvazujeme ruce fašistům,

vlasovcům, podpindosníkům.

Ať ti zmetci vědí, že vidíme

všechny ty jejich podlé manévry.

My je vidíme, neprojde jim to. Fašisté budou znovu poraženi, ať už se modlí k Hitlerovi, jak chtějí.

Takže tak.

A ještě jednu otázku.

Opět z minulého týdne,

26. srpna na saúdskoarabském televizním kanálu Al-Arabíja

dávali rozhovor ázerbajdžánského

prezidenta Ilchama Alijeva,

který prohlásil, že po rozpadu Ruského impéria v roce 1917 vznikla Ázerbájdžánská demokratická republika,

že to byla první demokratická republika v muslimském světě založená v květnu roku 1918

a existovala do dubna roku 1920, kdy ruská

armáda vtrhla do Ázerbájdžánu a okupovala ho.

V tomto rozhovoru znovu zaznělo mnoho různých obvinění Ruska i bolševiků z těch neštěstí,

která dnes prožívá Ázerbájdžán.

Valeriji Viktoroviči, okomentujte

prosím tento rozhovor.

Než se dostaneme k podstatě tohoto rozhovoru, tak tu mám takový malý postřeh.

Podívejte se na tu situaci, jak se ve své nenávisti k bolševikům sjednotily zcela odlišné síly, zcela různé síly.

Bolševiky nenáviděl Hitler,

nenáviděli je bělogvardějci.

Bolševiky nenáviděli interventi, kteří obsadili Rusko a toužili z něj udělat surovinový přívěšek,

jak to přímo napsal Churchill ve svých pamětech, zač bojovali interventi v Rusku a čí zájmy hájili bělogvardějci.

Mimochodem bělogvardějci, kteří to pochopili, okamžitě opouštěli řady bělogvardějců a vstupovali do Rudé armády.

Příkladem je generál Jakov

Alexandrovič Slaščov,

který posloužil jako vzor pro generála Chludova v Bulgakovově knize Běh.

Zdálo by se, že to byl člověk nesmiřitelný, absolutně nesmiřitelný k bolševikům,

ale jakmile mu došlo, zač vlastně bojuje,

tak od nich odešel a přednášel v akademii.

A do Ruska se mimochodem vrátil díky záruce, osobní záruce dvou bolševiků Dzeržinského a Frunzeho.

A v té době nebyla taková záruka žádným bezvýznamným krokem.

Bylo to za občanské války, a když jste se za někoho zaručili, tak v případě,

že se daný člověk potom dopustil nějakého zločinu a nebylo ho možné potrestat,

nesli jste za něho plnou odpovědnost.

A když ho potrestat bylo možné, tak se

odpovědnost za ten zločin dělila po rovnu.

Když poprava zastřelením, tak poprava zastřelením, přece jste se zaručili!

Bolševici se však z nějakého důvodu byli

ochotni zaručit za ty, kteří proti nim bojovali.

Protože věděli, že ti lidé mylně vyhodnotili politickou situaci, ale jinak jsou skutečnými vlastenci Ruska/SSSR,

přejí své vlasti jen to dobré,

a proto se za ně zaručovali.

Mimochodem, tenkrát trockisté

prakticky současně zabili

Slaščova i lidového komisaře pro vojenské a námořní záležitosti Frunzeho i jeho zástupce Katovského…

A teď se nám snaží namluvit, že je zabil Stalin, protože prý se jich potřeboval zbavit.

Stalin bojoval za to, aby se komisařem pro vojenské a námořní záležitosti stal místo Trockého Frunze,

protože potřeboval získat kontrolu nad ozbrojenými silami a jakmile se mu to podařilo,

tak prostě jen proto, že to byl zloduch, zabil Frunzeho i jeho zástupce,

zabil jednoho z nejtalentovanějších pedagogů, velitelů z občanské války, geniálního taktika Slaščova.

Prostě jen tak z plezíru, Frunze se přece za něj zaručil, tak to vzal šmahem. Prostě se rozhodl je nechat zabít.

A protože bojoval za to, aby trockisté byli vyhnáni z armády,

tak když zabil Frunzeho, přenechal Stalin armádu znovu trockistům.

Takový byl ten jeho „geniální“ plán. A tento „geniální“ plán se mnohým zdá logický: „Takto to skutečně bylo.“

Dokážete vůbec myslet vlastní hlavou?

To je ale logika, když tam docházelo ke střetům různých těch politických skupin.

Čím začal rozklad SSSR?

Měli jsme tu takového architekta přestavby Alexandra Nikolajeviče Jakovleva.

To právě on veřejně rozdělil členy komunistické strany na ty správné komunisty a na ty špatné bolševiky.

To právě on řekl: „Můžeme dovést náš stát do království, společenství svobody

jen tehdy, když provedeme

totální debolševizaci státu.“

A potom řekl: „Ano, plazíme se kanalizační trubkou.“ K té svobodě a o jakou šlo svobodu?

Čí svobodu, v čem měla

spočívat ta svoboda?

Jestliže bylo jeho plánem nechat stát upadnout

do nevyčíslitelných utrpení, viděl možnost,

jak ho k tomu utrpení dotlačit, jen v jednom, v provedení debolševizace státu.

Když vidíme, že v řadách těch, kteří bolševiky nenávidí, stojí družně Hitler i ti takzvaní ruští „patrioti“,

tak to vyvolává otázku,

čeho jsou to vlastně patrioté?

Chtěli jste SSSR zničit? Zničit jednotný stát, rozčlenit ho na úlomky, jako Jakovlev?

Tak to jste hitlerovci! Přece společně s Hitlerem ty bolševiky nenávidíte.

Je jasné, že Hitler, bělogvardějci, interventi i ti další bolševiky nenáviděli.

Že lidé jako Jakovlev toužili stát se otroky Západu a jen kvůli tomu zničili stát,

rozložili ho, aby se mohli stát těmi otroky Západu a lízat zadek americkému páníčkovi.

Jen si přečtěte samotného Jakovleva,

jeho knihu Pochopení (Postiženie), jeho předmluvu k Černé knize komunismu.

A uvidíte, že žil jen jedinou myšlenkou, stát se otrokem Západu, lízat zadek zahraničnímu páníčkovi.

A co tam píše, že musel dělat,

když chtěl provést debolševizaci?

„Byli jsme nuceni neustále

se uchylovat ke lži,

protože by nás lidé nepodpořili, kdybychom jim řekli pravdu, co je naším cílem.

Teď jsme ho dosáhli a z bolševiků udělali nepřátele, pro nás to vždy byli naši nepřátelé,

protože oni jsou základem pro obrození Ruska, základem pro jeho existenci je bolševismus.“

Takže když někdo, jako například Margarita Simoňanová s nekončící hysterií vystupuje proti bolševikům

a vymýšlí si pohádky o jaderných zbraních,

které mohlo mít Ruské impérium

nebýt těch prokletých bolševiků a tak dále…

Kde viděla byť i jen jediný důl?!

Vzpomínáte na dějiny výroby jaderných zbraní?

S jakými potížemi se snažili vyrobit jaderné zbraně ve Třetí říši,

s jakými potížemi a vynaložením všech sil vyrobili jaderné zbraně v USA.

A to byl industriální stát!

A jak těžké bylo pro nás vyrobit jaderné zbraně, když jsme byli nuceni zakládat celá odvětví ekonomiky,

která v Sovětském svazu prostě neexistovala, přestože už provedl industrializaci

a již založil celá odvětví ekonomiky, která v Ruském impériu prostě neexistovala.

Tak jak přišla na to, že jsme

mohli mít jaderné zbraně?

Neměli jsme tu ekonomiku, vědu, vůbec nic!

Byly tu jednotlivé teoretické práce? Ano byli.

Ale ty byly v celém světě. Technicky to

v Ruském impériu nebylo realizováno.

Čtěte naši knihu Válka, Stát a Bolševismus,

stav Ruského impéria před revolucí v roce 1917,

opíráme se tam o reálné dokumenty a žádná vymyšlená fakta,

o rádoby výklady, jak bylo všechno

v Ruském impériu skvělé,

než přišli ti zákeřní bolševici,

svrhli cara, zastřelili ho a to byl konec.

Přestaňte konečně poslouchat ty pohádky!

Podívejte se do dokumentů! Na reálný stav!

A já připomenu, že úroveň státu,

jeho moc je ve světě posuzována i na základě faktického používání jazyku daného státu.

A protože Ruské impérium bylo jen surovinovým přívěškem Západu,

tak tam dodávalo výlučně

jen suroviny a potraviny.

Znovu opakuji, že v Rusku chyběla, jednoduše tu nebyla celá odvětví ekonomiky.

Kdo by se tehdy učil ruštinu?

Také se jí nikdo neučil, zatímco ruská „elita“ se učila cizím jazykům, především francouzštinu.

Na druhém místě byla samozřejmě angličtina, která nakonec začala převládat,

neboť to anglofilství začalo v míře úsilí vnutit nám trikolóru nabývat vrchu.

A jak to bylo za SSSR?

Jakmile vznikl SSSR, objevil se ve světě společně s ním i zájem o ruštinu.

A s růstem moci SSSR rostl i ten zájem. SSSR se stal superstátem, světovou velmocí číslo jedna.

Připomeňme si Iljina. Na základě čeho bylo dosaženo takového pokroku?

Že ruská kultura je bolševická.

A jaký si z toho Iljin učinil závěr?

„Abychom dokázali Rusku vštípit fašismus, musíme ho nechat upadnout zpátky do archaiky, a změnit jeho kulturu.

Tak se sami rozhodněte, jakými jsou vlastenci ti, kteří společně s Hitlerem vystupují proti bolševikům.

To bolševici vyhráli ve Velké vlastenecké

válce, to oni vytvořili tento stát.

Svými životy zaplatili za to vítězství.

To je to, co těm bolševikům právě nemohou odpustit,

že ve 20. století dvakrát zachránili Rusko před zánikem.

Poprvé v roce 1917 a podruhé

ve 2. světové válce.

Takže když přejdeme k podstatě toho prohlášení Ilchama Gejdaroviče Alijeva,

tak nám nezbyde než pokrčit rameny.

Skutečně vystudoval Moskevskou státní vysokou školu mezinárodních vztahů? Skutečně zná dějiny,

nebo ze sebe sype jen propagandistické mýty?

Které jsou zcela v rozporu s existencí států ve světě.

O tom, co je to stát, státní

a nadnárodní řízení, státy historické,

státy konstruktéři a projektově-zkonstruované státy a o mnohém dalším,

se dozvíte z naší knihy Válka, Stát a Bolševismus.

To je velice důležité. Jen si to vezměte,

já o tom mluvím prakticky v každém pořadu.

Protože ty události probíhají přesně v této rovině, a když neznáte teorii,

nemůžete porozumět

tomu, co se děje.

Co prohlašuje Alijev? Mám na mysli Ilchama Gejdaroviče Alijeva.

Prohlašuje, že když bylo zničeno…

Že po rozpadu Ruského impéria vznikl jakýsi ázerbájdžánský stát,

prý první demokratický stát

v islámském světě.

Skromně zamlčel, že tento v uvozovkách „demokratický“ stát byl vytvořen pod anglickým protektorátem.

To znamená, že byl vytvořen zvnějšku.

Vždyť banálně lže, když tvrdí, že se Ruské impérium rozpadlo a byla založena republika.

Ve skutečnosti v roce 1917 Rusko

vstoupilo do ostré fáze státní krize,

což vedlo ke ztrátě řiditelnosti státu

z jediného imperiálního centra.

Ve výsledku tu vznikly samořídící se státní útvary vytvořené na principu evropských států.

A proč v Evropě byly tak malé státečky?

Protože stát tam končil přesně tam, kam dosáhla koncem svého meče hlava daného státu.

Na tom, kolik měla ta hlava sil, závisela velikost podřízeného území, takový byl stát.

Mao Ce-Tung to definoval tak, že politická moc vychází z hlavně pušky.

A na základě stejného principu,

že moc je na konci pušky,

byly vytvořeny početné, velmi početné republiky na území Ruského impéria.

A vůbec nešlo jen o národnostní republiky!

Na ruskojazyčném území vznikla například Povolžská republika Komuč,

vznikla Dálněvýchodní republika,

Sibiřská republika, Uralská republika…

Doněcko-Krivorožská republika

a mnohé další.

Ale to bylo v období krize.

V té míře, v jaké se obnovovalo

řízení státu,

v míře vítězství Rudé armády v občanské válce a porážky interventů se obnovovala i územní celistvost Ruska.

A daný subjekt byl vytvořen v důsledku takzvané

Velké hry, kdy Velká Británie lezla k nám na Kavkaz,

do Střední Asie a založila tyto zakavkazské republiky na základě principu „rozděl a panuj“.

Fakticky se jednalo o porážku

loutkového státního útvaru,

kdy jsme odtud vykopli interventy, Brity.

Přece ty dějiny musí znát.

A co bylo dál?

Ruský svět vychází z toho, že je špatné rozdělovat národy a šířit nepřátelství, nenávist mezi lidmi,

že všichni lidé musí naopak

žít v bratrské jednotě.

Jak chcete od sebe oddělit Gruzínskou republiku, Arménskou republiku, Ázerbájdžánskou republiku…

Dokonce to řeknu jinak,

vynecháme názvy těch republik,

jednoduše Gruzii, Ázerbájdžán, Arménii, Adžárii, Abcházii, Osetii…

Jestliže s Adžárií a Abcházií by

více méně nebyly územní problémy,

takže tam sovětské republiky

byly zřízeny mimo Gruzii,

tak jak chcete rozdělit všechny ty Gruzíny, Ázerbájdžánce a Armény?

Všichni jsou promícháni. Proto také bylo

rozhodnuto, aby nedocházelo ke sporům

a státní řízení mohlo být prováděno v zájmu všech těchto národů žijících na Kavkazu

vytvořit jednotnou Zakavkazskou

sovětskou federativní republiku,

socialistickou,

která se stala jedním ze čtyř státních útvarů při založení SSSR.

Když nám vyprávějí pohádky o tom, jak bolševici zničili impérium a vytvořili národní útvary,

tak je třeba si uvědomovat,

že národní mapa…

Ta teze o zakládání národních států a jejich oddělení od společného státu a zakládání různých samostatných států,

to právo národů na sebeurčení, to bylo zformováno ve Velké Británii už v polovině 19. století.

Už jsme o tom mluvili, o té skupině Milnera, Rhodese, The Round Table (kulatý stůl) a tak dále, mělo to i jiné názvy.

Ta teze byla vymyšlena v rámci plánu přeformátování Britského impéria,

pro život v novém informačním

stavu, a jako prostředek...

To je to hlavní! Jako prostředek likvidace protivníků Velké Británie.

To je na samostatnou a rozsáhlou otázku,

kterou jsme už nejednou rozebírali.

Takže bolševici už přebírali výsledek rozkladného procesu Ruského impéria,

který byl vyvolán dávno před nimi

a vycházel ze zcela jiné úrovně!

Já znovu připomenu, že Finsko bylo prototypem, zkušebním objektem,

jak vytvořit stát u národů, které ho nikdy neměly a rozčlenit díky tomu následně Rusko,

už dlouho před Milnerem a Rhodesem.

Začalo to na začátku 19. století, kdy Alexandr I. začlenil Finsko s výjimečnými právy do sestavy Ruska,

takže Finsko jen spotřebovávalo zdroje Ruska a nic mu za to výměnou nedávalo.

Bolševici se pokoušeli vrátit Finsko do sestavy Ruska jako sovětskou republiku,

ale kvůli intervenci Německa a vnitřním bělogvardějcům se to nepodařilo.

Takže to dopadlo tak, jak to dopadlo.

Ta území, která Rudá armáda dokázala dobýt nazpět od interventů a bělogvardějců, se vrátila do sestavy Ruska.

A ta, která dobýt zpět nedokázala, zůstala pod kontrolou protiruských sil.

Takže právě kvůli tomu,

že tam ty národy žily tak promíchaně,

byla vytvořena Zakavkazská sovětská federativní socialistická republika.

To byl v podstatě první stát, který byl jak

ázerbájdžánským, tak i arménským a gruzínským.

Byl to společný stát v rámci většího

státního celku – Ruska.

To znamená, že při změně formátu vztahů se subjekty, které byly součástí impéria...

Čtěte Válka, Stát a Bolševismus, jsou tam rozdíly, byla vytvořena tato forma:

„Prosím, pojďme to tak udělat, ale stále budete součástí Velkého Ruska“.

A při zakládání sovětské socialistické, svazové socialistické republiky Ázerbájdžán,

Ázerbájdžánské sovětské

socialistické republiky

byl použit stejný princip,

Takže šlo o území Velkého Ruska.

Žádný samostatný stát Ázerbájdžán neexistoval, stejně jako neexistovaly ani žádné jiné samostatné státy.

Šlo o zcela jinou formu vzájemných vztahů uvnitř státu mezi subjekty, ze kterých se skládal.

V čele Ázerbájdžánské sovětské socialistické republiky stál otec Alijeva.

Takže když tvrdí, že byl

Ázerbájdžán okupovaný Ruskem,

tak obviňuje vlastního otce ze spolupráce s okupanty, dělá z něj kolaboranta.

A byl to právě Gejdar Alijevič Alijev, kdo vytvořil

současný Ázerbájdžán v té podobě, v jaké existuje

a vytvořil mu státní kompetence v tom objemu, v jakém je schopná je podporovat kultura ázerbájdžánského národa.

To prostě nelze popírat, a proto Ilcham Gejdarovči Alijev říká: „Jsem pokračovatelem díla svého otce.“

Jsi-li pokračovatelem díla svého otce,

tak je Ázerbájdžán částí Velkého Ruska

dočasně se nacházející ve formátu samořízení,

protože Rusko znovu prožívá státní krizi.

Jak byl Ázerbájdžán připojen k Rusku? Došlo k tomu v důsledku persko-ruských válek.

Kvůli vytvoření výhodných obranných hranic před perskými vpády, ke kterým neustále docházelo,

což právě vyvolávalo ty války, jsme Persii sebrali část území a připojili ho k Rusku.

Zabrali jsme ho natrvalo, jedinou možností,

jak mohl Ázerbájdžán vystoupit ze sestavy Ruska,

byla ta, že se ho Rusko vzdá

a předá ho Íránu, Persii.

Nic takového se nestalo.

A Írán ani nevznesl požadavek,

aby byl Ázerbájdžán vrácen Persii/Íránu.

A proč? Protože v Íránu mají

hlubinnou státní kulturu.

V Íránu si velmi dobře pamatují na své zkušenosti s Ruskem, ať už se nazývalo jakkoliv,

Ruské impérium či Sovětský svaz.

A velmi dobře si uvědomují, že Rusko je nyní v krizi a poněkud oslabené.

Jenže pokud by se teď té jeho slabosti pokusili využít a nějak ho poškodit,

tak potom přijdou o daleko

více, než by nyní získali.

A proto si také Írán žádné

nároky na Ázerbájdžán nečiní.

Navíc všechny republiky bývalého SSSR, které se staly státy bez suverenity,

mohou právně jako státy existovat jen proto, že jim to Rusko dovoluje.

A jak se ukázalo na konfliktu s Ukrajinou,

má Rusko všechny důvody

ukončit separatismus

a znovu vrátit kteroukoliv z těchto republiky do své sestavy, a to libovolným způsobem.

Právě proto se to pokoušejí přehrát. Právě proto se pokouší to téma zamluvit,

že prý to už je minulost:

„Tady hrajeme podle svých pravidel.

A co se týká vás, tak ta

pravidla dodržovat nebudeme!“

Jako to bylo provedeno například

s nástupnickými státy (limitrofy).

Vzpomínáte na sovětsko-finskou

válku v letech 1939-1940?

V roce 1925 Locarnské dohody potvrdily, že na základě výsledků 1. světové války bylo založeno mnoho států,

takže bylo nutné určit jejich hranice,

což nebylo jednoduché.

Život dokládal, že tyto hranice budou muset být tak jako tak přehodnoceny.

A proto se rozhodli tak: „Na Západě hranice přehodnocovat nebudeme,

protože tam jsou přece silné subjekty jako Francie a Německo.

Tam si to s tím Alsasko-Lotrinskem sami vyřídíme, to není vaše věc.

Zatímco s těmi východními, ve Východní Evropě, kde byly vytvořeny nástupnické státy,

ve státech Blízkého Východu a Afriky, které vznikly v důsledku rozpadu Osmanské říše,

budeme šachovat podle svého.“

A neustále s nimi také šachovali.

V roce 1938 došlo k takzvané Mnichovské zradě. A na základě čeho takto jednali?

Právě na tomto základě, řekli Československu: „Máte špatně určené hranice

a my jako garanti vám

je teď upravíme tak a tak.

Takto to bude a vy to musíte akceptovat.“

Finsko využilo slabosti Ruska a absolutně nezákonně si přisvojilo území.

Rusko/SSSR, aniž by vystupoval proti Finsku jako takovému, proti jeho státnosti, když to viděl, navrhl:

„Když jste takto postupovali tam, pojďme zkorigovat na základě Locarnských dohod také finské hranice.“

Načež Západ odpověděl: „Ne, to je nepřípustné! Tohle smíme dělat jen my, vy ne!“

Takto to došlo k válce, i když bylo

možné jen v klidu přehodnotit hranice.

Jenže Západ zcela účelově vytvořil z Finska údernou sílu pro válku s Ruskem na prahu velké války,

1. provedl rozvědku bojem, aby zhodnotil bojeschopnost Rudé armády, než proti ní vrhne Třetí říši.

Není to žádná náhoda, že jsem

se od Ázerbájdžánu...

Jsou to mimochodem vzájemně související procesy, teď jsem to ukázal. ... dostal k Finsku.

V současné době už začíná být vojenská porážka Ukrajiny, spojeného Západu na Ukrajině všem zcela očividná.

Potřebují novou ozbrojenou sílu, která by rozpoutala válku proti Rusku.

Moldavsko už do toho zapojují se vším všudy, sedm set vojáků z Moldavska už bojuje na frontě.

A mne by zajímalo, přiletěl Il-76 a přistál na letišti ve Starokonstantinovu, což je to letiště,

které má ruská strana pod svou kontrolou, na které neustále útočí.

Sotva se tam objeví letadlo,

už je sestřelováno.

A tohle letadlo si přiletělo, vyložili ho

a v klidu si odletělo.

A my nic!

To je zajímavá situace a velká otázka k našemu generálnímu štábu. Jak je to možné? Nu, dobrá.

A další takovou silou je Ázerbájdžán,

ve kterém zcela účelově roztáčí rusofobii.

Z Ázerbájdžánu dělají

další potravu pro děla,

aby ho vrhli do války proti Rusku se zcela

konkrétními důsledky pro samotný Ázerbájdžán.

Británie, či jak se říká Anglosasové, si nikdy nevážili těch pacholků, které jim slouží,

rossionských, ukrajinských ani

ázerbájdžánských podpindosníků.

Měkce je zatáhli do turecké orbity a nyní je připravují k totální válce proti Rusku.

A ten Alijevův rozhovor, to je právě to ideologické odůvodnění, proč je nutné válčit proti Rusku.

Je to pokus přece jen vytvořit vlastní stát. Už jsem ale řekl, že se Alijev dopustil velké chyby.

Jako pokračovatele jeho otce jsme ho neustále hodnotili velmi smířlivě.

Ale jakmile připustil, že svět

bude dál existovat bez Ruska

a rozhodl se dohodnout s jeho

nepřáteli, odsoudil sebe i Ázerbájdžán.

Je jisté, že v celé té politické partičce Ázerbájdžánu se nenajde nikdo,

kdo by se jako politický činitel

byť jen přibližoval Alijevovi

a kdokoliv přijde na jeho místo,

Ázerbájdžán zničí daleko rychleji…

Alijev se alespoň pokouší

zachránit samotný Ázerbájdžán,

zatímco zbylý politický Olymp, ta zbylá

ázerbájdžánská politická partička vůbec nechápe,

co je to stát, státní a nadnárodní řízení,

státní zájmy a tak dále.

Ti jsou pod plnou kontrolou Anglosasů.

A z této nadnárodní úrovně řízení se z nich stávají nástroje války proti Rusku.

Zatím to podle toho rozhovoru vypadá,

že Ázerbájdžán čeká velmi smutný osud.

A ještě připomenu, že se Ázerbájdžán pod plnou kontrolou Izraele velmi provinil proti Íránu.

Írán o těchto faktech jeho účasti ve válce proti němu na straně Izraele neustále mluví

a už slíbil, že to pro něj bude

mít z jeho strany důsledky.

Ano, íránská armáda nevyřeší tento úkol pozemním vojskem.

Ale kdo řekl, že to budou

řešit tímto způsobem?

Jak předvedla dvanáctidenní

válka Izraele s Íránem,

dokáže Írán velice efektivně

používat raketové zbraně

a protivzdušná obrana Ázerbájdžánu je proti íránským raketám a dronům zcela bezmocná.

Přivést Ázerbájdžán k prvobytně pospolné společnosti, do doby kamenné

dokáže Írán za týden,

půjde-li o masové útoky.

A jestliže Íránu neponechají

jinou volbu, tak to udělá.

A to dokonce i v tom případě, že si na toto území nečiní nárok, protože se jedná o území Velkého Ruska.

Tak taková je ta situace.

To byly pro dnešek všechny otázky.

Nu což, tak už nám nezbývá než se rozloučit a připomenout,

že mnohé věci jsou nám nepochopitelné ne proto, že náš rozum je slabý,

ale proto, že jejich podstata nezapadá do okruhu známých nám pojmů.

A v tomto ohledu je třeba

si uvědomovat, že zatímco dříve,

aby se člověk stal aktivním členem společnosti, stačilo mu naučit se číst, psát a počítat,

tak nyní, aby se jím stal, musí vědět, jak se řídí složité sociální supersystémy, státy.

Takové znalosti najdete jen v jednom zdroji,

v pracích vnitřního prediktoru SSSR.

A pro stávající složitý, silný manévr, který nyní probíhá

v celém světě, nejen v Rusku, jsme připravili práci,

která se nazývá Válka, Stát

a Bolševismus, třídílnou práci.

V prvním dílu Stát se vysvětluje, že ne všechny státy jsou skutečnými státy

a čím se liší historický stát od projektově zkonstruovaného státu.

Co je to stát konstruktér a mnohé další pojmy. Druhý díl je Válka.

Válka, to je soubor opatření zaměřených na zmocnění se cizích energetických, přírodních a lidských zdrojů.

Tohle jediná správná definice války.

A právě v tomto dílu je

vysvětleno, jak jsou vedeny války

a jak i bez války horké války na bojištích vyhrávají jedny státy a zmocňují se jiných států.

Příkladem je SSSR, který se

zhroutil bez horké války,

to dokazuje, že je možné dosáhnout vítězství i bez bezprostředních válečných akcí.

Třetí díl je Bolševismus.

Vždy, za všech časů Rusko zachraňoval unikátní jev ruské kultury, ruský bolševismus.

To právě proto bolševismus tak nenávidí všichni nepřátelé Ruska.

To právě proto se všichni nepřátelé bolševismu spojují s Hitlerem a dalšími nepřáteli,

aby Rusku neumožnili stát se

subjektním suverénním státem.

Naši partneři jako doplnění této třídílné práce vydali knihu analytických zpráv

ze série O světě křivých zrcadel

pod názvem Fleet is being.

Tyto analytické zprávy rozšiřují obsah toho, co je vyloženo v té třídílné práci.

A také vydali doplňkový díl

k prvnímu a druhému vydání

s materiály třetího, již publikovaného vydání práce Válka, Stát a Bolševismus.

V tom doplňkovém dílu je většina těch materiálů, které jsou ve třetím vydání

a nebyly v těch předchozích vydáních,

kterými bylo doplněno to třetí vydání.

Dále jsme napsali knihu

Státní symboly a státní suverenita.

Stejně jako můžete v armádě přes rozlišovací znaky různých vojáků rozpoznat,

jaké zaujímají v ozbrojených silách místo, jaké mají postavení a tudíž možnosti,

tak stejně se ve světě od 15. do 20. století budoval systém státních vlajek, který určuje světovou hierarchii států.

Jaké má stát postavení

a tudíž i možnosti v tomto světě.

A potom porozumíte tomu, proč

je odvěká rudá vlajka, vlajka SSSR

označením absolutně subjektního suverénního státu a současná bílo-modro-červená trikolóra

je vlajka nesubjektního, nesuverénního, koloniálního státu, tedy surovinového přívěšku Západu.

Navíc teď naši partneři vydávají celou sérii Knihovna konceptuálních znalostí.

První díl je „O ekonomice“, ten popisuje,

jak reálně funguje ekonomika.

Potom porozumíte tomu, co

ve skutečnosti dělá centrální banka

a další, kteří chtějí, aby Rusko zůstalo surovinovým přívěškem.

Druhý díl je „O imitačně-provokační činnosti“.

Dnes mnoho lídrů veřejného mínění vede své publikum tím či oním směrem.

Lidé se v nich často rozčarují, když se ukáže, že lídr veřejného mínění není tím, za koho se vydával.

Ta práce o imitačně-provokační činnosti

vám právě pomůže rozpoznat,

zda ten člověk je tím, kým se staví,

nebo jen vytváří takový obraz a ve skutečnosti sleduje nějaké jiné cíle.

Další díl je „Dostatečně všeobecná teorie řízení“,

to je páteř Koncepce sociální bezpečnosti.

Další díl je „Ejhle, Puškin!“, ten je

o konceptuálním obsahu Puškinovy tvorby.

Na něj navazuje další díl „Není matrice jako matrice“. Ten je o matričním řízení.

Další kniha je sborníkem

analytických článků o fašismu.

Nazývá se Světový fašismus. Fakticky se jedná o reedici sborníku článků z roku 1923,

kde byl fašismus teoreticky

zpracován a plně popsán.

Další díl je kniha „O tom, jak žít lidsky“.

Tam se dozvíte, jak fungovala ekonomika i společnost ve Stalinově době.

A teď naši partneři vydali další knihu

pod názvem K otázce uvedení do analytiky.

Tato práce vám umožní porozumět tomu,

co je to analytika, a jak ji provádět.

Jsou tam uvedeny příklady třeba toho,

jak jsou s využitím jejich kulturních osobitostí řízeny ty či ony národy z nadnárodní úrovně.

Jsou tam praktická doporučení, jak můžete rozvíjet své analytické schopnosti.

Jsou tam uvedeny konkrétní

příklady toho, jak analyzovat...

Konkrétní úkoly, abyste jejich řešením rozvíjeli své analytické schopnosti.

A také jsou tam uvedeny příklady toho, jak je prováděn brainstorming s využitím nic netušícího obyvatelstva

v rámci realizace státního

a nadnárodního řízení.

Díky tomu porozumíte velmi mnoha věcem.

I určení různých seriálů, tomu takzvanému fenoménu Žirinovského a mnohému dalšímu.

Když budete řešit ty doporučené úkoly, tak můžete rozvinout své analytické schopnosti

a stát se v řízení samostatnými.

Teď už mi nezbývá než se rozloučit

a popřát vám jen to nejlepší,

mírové nebe nad hlavou a štěstí.

Do příštích setkání.