Varování libyjskému lidu

Podrobnosti

Speciály CFP! / Svět kolem nás|

25. září 2011|

Milan Šupa|

4900 x

Jako důkaz uvádím zprávu z vysílání státního rozhlasu: "Francouzský premiér, jehož země se mimořádným způsobem angažovala v konfliktu v Libyi, svolal v Elysejském paláci konferenci o pomoci a dalším směřování této země. Byli na ni pozváni zástupci povstalců, britský premiér, ministryně zahraničních věcí USA a čelní představitelé států Evropské unie. Na konferenci se budou mimo jiné uzavírat i dohody o obnově konfliktem zničené infrastruktury země".

To podstatné a nejdůležitější je uvedeno v závěru zprávy! Je to uzavírání lukrativních dohod o obnově konfliktem zničené infrastruktury. Právě o toto šlo nenasytným kapitalistickým dravcům ze západní Evropy a USA od samého začátku. Jim totiž vždy jde v první řadě o to, aby mohli dobře vydělat. A tak se jdou nyní nabalovat na pomoci Libyi a jejich konečným cílem je ekonomicky spolknout a podrobit si i tuto zemi tak, jak zhltli, skoupili, podrobili si a zotročili východní Evropu.

Všechna jejich slova o svobodě, demokracii a lidských právech jsou a vždy byly pouze návnadou pro naivní. Pokud totiž chceme chytit rybu, zabít ji a dobře si na ní pochutnat, musíme na háček strčit lákavou návnadu, aby na ni ryba zabrala.

Právě tímto způsobem se na sladké a vábivé řeči o svobodě, demokracii, prosperitě a respektování lidských práv chytily národy východní Evropy, a než se stihly vzpamatovat ze své naivity, všechno jejich národní bohatství bylo odprodáno do cizích rukou.

Takzvané vyspělé západní státy nás nikdy neměli za nic a i dnes jsme pro ně pouze lidmi druhé kategorie. Chcete důkaz? V oblasti zemědělské výroby dostávají takzvané staré státy Evropské unie podstatně vyšší dotace, než státy východní Evropy. Výsledkem toho je nekonkurenceschopnost s konečným cílem likvidace zemědělské výroby a tím vybudování prostoru pro vývoz svých vlastních, dotovaných potravin.

Je slepý a naivní ten, kdo pod bílým rouchem beránka a zachránce světa, za nejž se pasuje USA a západní Evropa není schopen vnímat pravou podstatu. Je jí dravá, bezcitná a nenasytná chamtivost! Ostatní národy jsou jimi ve skutečnosti vnímány jen jako prostředek k tomuto účelu. O nic jiného tu nikdy nešlo a nikdy nejde. Jen o dobro a prospěch jen pro vyvolené. Všechny pěkné řeči a ideály mají sloužit pouze jako zástěrky. Mají sloužit na oklamání, zavádění a ochromení obětí, které v naivní důvěře nekladou téměř žádný odpor a stávají se snadnou kořistí dravců.

Taková je pravda o západní civilizaci, která se sama již delší dobu nachází v krizi a podvědomě tuší vlastní záhubu. Záhubu proto, že v zákonech tohoto univerza je to prozíravě a moudře zařízené tak, že všechno zlo, jakým je sobectví, chamtivost, bezohlednost a snaha mít stále více i na úkor jiných se musí nakonec zhroutit samo v sobě a v troskách pohřbít všechny ty, kteří mu holdovali.

Prohnilé základy západní civilizace, stojící na těchto principech se už pomalu začínají rozpadat a svět se ocitá v krizi. V krizi způsobené a vyvolané krizí hodnot! Deficitem skutečných hodnot a upnutím se k hodnotám nepravým, falešným a zvráceným.

Krizi, předznamenávající konečný pád začala pociťovat západní civilizace již v 80. letech minulého století. To byl důvod, proč měla eminentní zájem na pádu komunismu. Nešlo jim o svobodu a demokracii pro tyto národy, ale hlavně o záchranu vlastní kůže. O to, aby mohli ekonomicky ovládnout tyto země a svými produkty zasypat východní trhy, čímž by se oni sami dostali alespoň načas z již delší dobu pociťované krize.

Zdánlivá prosperita však trvala pouze 20 let a to, dokud se všechno nerozkradlo, nerozprodalo a trhy se nenasytily. A když už nebylo co ukrást, skoupit a zprivatizovat přišel kolaps. Přišla krize. Přišla agonie západní civilizace, která ji dokázala prostřednictvím podmanění si východní Evropy oddálit jen o dvě desítky let.

Kůň, který umírá, však nejvíce kope. Smrtelné křeče západní civilizace stojící na falešných hodnotách a zoufalá snaha oddálit hrozivě se blížící zhroucení donutily takzvané vyspělé státy najít si další oběť. Oběť, které by se zmocnili a vysáli z ní krev. Oběť, kterou by okradli a zotročili. To vše však samozřejmě pod vlajkou vznešených ideálů. Ideálů svobody, demokracie a prosperity.

No a novou obětí se stal arabský svět a nyní je na řadě Libye. Tamní diktaturu potichu střídá diktatura jiného typu. Diktatura peněz a kapitálu! Pro libyjský lid je to cesta z deště pod okap. Pokud do té doby trpěli pod jhem diktátora, alespoň otevřeně znali svého nepřítele. Dnes se jim na šíji zakládá nové jho. Jho o nic menší, ale o to zákeřnější, protože se to děje pod rouškou přátelství a pomoci.

Vážený libyjský lide, nikomu na vás ve skutečnosti nezáleží! Ti, co vám říkají o pomoci, chtějí pomoci hlavně sami sobě. Pro tyto vlky v rouše beránčím jste pouze kusem koláče, který si chtějí rozdělit, rozkrájet a spolknout.

Vážený libyjský lide, mějte se na pozoru! Nevěřte jim a buďte bdělí! Nedejte se obelhat, abyste se nakonec nestali cizinci a otroky ve vlastním státě tak, jako se to stalo podle osvědčeného a dobře fungujícího scénáře i u nás.

zdroj

Komentáře