Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Nové japonské komiksy reflektují sílící pocit zoufalství v zemi

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

  • manga
Japonská manga a anime již dlouhá léta slouží jako indikátor nálady v zemi. Leo Lewis ve svém článku pro Times Online přináší zajímavý pohled na to, jak se dlouho trvající problémy japonské ekonomiky přenáší mezi běžné občany.

V regálech známého knihovnictví Kinokuniya, v srdci tokijského finančního centra, jsou ekonomické texty a biografie známých business guru vytlačovány, aby vzniklo místo pro sekci věnovanou chudobě a zoufalství. Ušité na míru pochmurné nálady v Japonsku 21. století, a pojmenované podle slavného díla Maxima Gorkije Na dně, zde nalezneme desítky komiksů s podobnou tématikou - bída, selhání a porážka.

V 80. letech, kdy Japonsko bylo v lecčem úspěšnější než ostatní země a jeho růst byl téměř nezastavitelný, sofistikovaní roboti v sérii Gundam byli hlavním komiksovým motivem a vyjadřovali tak silnou sebedůvěru země. I přesto, že meziplanetární roboti-zabijáci byli tehdy pouhou fantazií, Japonsko mělo díky svým vyspělým technologiím k její realizaci nejblíže.

Před deseti lety se ve světě manga narodil Naruto, populární mladík, který bránil zemi proti nepřátelům pomocí vyspělého japonského know-how, ale také se rád posmíval velkým západním ekonomikám.

Nyní jsou motivy vyjadřující prvky nacionalismu a chvástání reprezentované mužnými samuraji, roboty, chlapci superhrdiny a všemocnými bytostmi nahrazovány těmi reálnými: tématy sebevražd, deprese a kriminality. Dokonce i tzv. kawai (roztomilý) motiv, jež dominuje japonské pop kultuře, začíná být na ústupu. Hello Kitty se stále dobře prodává, ale současní čtenáři vyhledávají spíše komiksy kombinující tento motiv s notnou dávkou nihilismu.

V sekci „Na dně" v knihovnictví Kinokuniya nalezneme nový manga komiks, kde hlavní postavou je kdysi všemocný obchodník, který se potýká s otázkou, zdali přijmout „pohodlné lži" nabízené médii a společností. Jiné manga vysvětluje japonskou depresi skrze hrdinu, který má tvar slzy. Hned vedle je 140 stránková publikace s tématem senilní deprese v nejrychleji stárnoucí společnosti na světě.

Podobná témata stále přibývají s tím, jak Japonci přestávají věřit v rychlé nastartování ekonomiky a s tím spojené blýskání se na lepší časy. Situace ve světě manga reflektuje to, co mnozí Japonci považují za nejhorší stav země za několik posledních desetiletí. Téměř hrozivé demografické vyhlídky, rekordní státní dluh, politické skandály a řada dalších strukturálních problémů, které se vynořují od 90. let, nabývají s nynější globální finanční krizí na významu.

Nezaměstnanost, i když na evropské poměry nízká (přes 5%), se blíží poválečným hodnotám. Lidé se častěji označují za chudé, což bylo ještě v nedávné době i pro obyčejné Japonce nemyslitelné. Čína již brzy převezme pozici Japonska jako druhá největší světová ekonomika. Jihokorejští výrobci elektroniky dobývají světové trhy. Zahraniční investice v Japonsku loni klesly o 56%. Módní značky jako Versace nebo Hugo Boss zavírají jejich věhlasné obchody ve známých tokijských čtvrtích a přesouvají je do země rostoucích příležitostí, Číny, se skrytým odkazem na to, že Japonsko již nestojí za námahu. Podtrhující vše jsou nynější globální problémy zdroje tradiční japonské pýchy, Toyoty.

Roland Kelts, expert na japonskou pop kulturu z Tokijské univerzity, uvedl, že rozsáhlá ztráta sebedůvěry se začala objevovat v dnešních manga a komiksech ještě předtím, než začal být národní ekonomický pokles tak evidentní. Oba žánry v sobě vždy měly v Japonsku svou temnou stranu, nyní je v nich ale podstatně silněji cítit pocit prohry a rezignace.

Dnešní manga nám říká, že budoucnost Japonska je temná, to reflektuje běžný sentiment říkající, že vše je již ztraceno. Japonci se obecně zdráhají přímému vyjádření svých pocitů, tato pocitová izolovanost je pak přenášena umělci na stránky manga komiksů v podobě symbolů padlé slávy. Mnozí se domnívají, že tyto symboly reprezentují právě s problémy se potýkající japonské průmyslové ikony, jejichž světová dominance se pomalu vytrácí.

V nedávném článku o kolapsu národní sebedůvěry, uvedl japonský Nikkei sérii rozhovorů s korejskými ekonomy a business experty. Proč, zeptal se jeden z nich, se Japonsko nehrozí faktu, že mezi roky 2000 a 2010 ztratilo téměř ¾ svého světového podílu na trhu s mobilními telefony. Dle něj je odpověď následující. Moderní Japonsko se již smířilo s tím, že tento boj v budoucnu prohraje.

Smíření s prohrou se dostalo i na stránky Kachō Kōsaku Shima, manga, která mapuje po 40 let život hlavního hrdiny, japonského businessmana. Jeho problémy se podobají problémům těch, jež žijí v dnešním Japonsku. Nejnovější epizoda upozorňuje na obavy japonských firem z čínského pokroku. V této epizodě hlavní hrdina cestuje obchodně do Šanghaje, kde je ochromen energií a surovou agresí obchodních praktik, kterými toto místo oplývá.

Autor této série, Kenshi Hirokane, vyjadřuje důležitost sdělení této epizody pro budoucnost Japonska výjimečně v úvodu uvedeným varováním: „Drak se probouzí. Světová ekonomika to již nemůže popírat."

 

Zdroj:

Times Online: Japanese sense of despair reflected in tidal wave of bleak new manga comics

 

Převzato z eastbound.cz

 

Facebook komentáře