Hillary Clintonová: „rodinné záležitosti“ na Balkánu

Je třeba říci, že nynější srbské vedení, mj. nový prezident Tomislav Nikolič, si berou větší ohled na Rusko a aktivně rozvíjejí ekonomickou a politickou spolupráci s ním. Určitým kruhům v EU se to nelíbí.

Na Bělehrad teď budou vyvíjet stále větší nátlak, aby mu nanutili svou variantu urovnání kosovské otázky. To je názor ruské odbornice pro balkánské dějiny Jeleny Guskové.

Nynější „výsadek“ vedoucích představitelů všech úrovní z USA a EU na Balkán svědčí o tom, že začíná další nátlak na Srbsko. Bělehrad se pokoušejí přilákat vstupem do EU, to je hlavní téma. Otázka vstupu do NATO se však ani nenastoluje, protože asi 60% obyvatel Srbska je proti tomu.

Pro Clintonovou jsou „neukončené záležitosti na Balkánu“ záležitostmi skoro rodinnými. Za prezidentství jejího manžela Billa Clintona uskutečňovalo NATO za podpory EU bojové akce na územích, která byla kdysi svrchovanou Jugoslávií.

Největší omyl, pokud jde o oné krvavé časy, spočívá v tom, že letadla NATO začala prý bombardovat Srbsko teprve v r. 1999 kvůli Kosovu. Nic podobného. NATO začalo bombardovat srbské pozice v Bosně a Hercegovině ještě v r. 1995. Přičemž tehdy se bombardování účastnila letadla vojensko-leteckých sil Německa.

V NATO a EU si nikdy nechtěli vzpomínat na to, co stála Srbům tato jednostranná podpora, a jak kruté etnické čistky probíhaly ve všech bývalých jugoslávských republikách. Z Chorvatska bylo vytlačeno 300 tisíc Srbů, z Kosova – 350 tisíc. Byly spáleny tisíce srbských domů, chrámů a klášterů.

Jak píšou americké noviny, bude balkánská cesta poslední, kterou vykonává Hillary Clintonová ve funkci ministryně zahraničí USA. Na začátku příštího roku odstoupí. V USA nevylučují, že Clintonová může kandidovat na prezidenta ve volbách 2016.

zdroj:http://czech.ruvr.ru/2012_11_01/93164784/