Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Zase jen „jediná“ pravda, tentokrát pana Polaneckého

Hodnocení uživatelů:  / 0
NejhoršíNejlepší 

Se zájmem jsem si přečetl morální postesknutí pana Rudolfa Polaneckého (http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Rudolf-Polanecky-Putinovi-papousci-v-Cesku-316076) nad ubohostí některých lidí, kteří se podle něj staví pozitivně k akcím Ruska a prezidenta Putina. Možná jej k tomu vedl i můj článek. Pan Polanecký separuje lidi podle některých znaků národní příslušnosti, polopříslušnosti nebo jiných ideologických znaků a rozebírá jejich mentalitu a názory. Pozoruhodné jsou jím vytvořené kategorie lidí, podle kterých pan Polanecký hodnotí jejich vztah či sympatie k Rusku, resp. k Putinovi. Pro zajímavost je (stručně) zopakuji:

  • zase-jen-jedina-pravda-tentokrat-pana-polaneckeho

za a) jsou to ruští občané, kteří se netají vlastenectvím, za b) lidé, kteří jsou za své účinkování placeni ruským velvyslanectvím, za c) Rusové, kteří provokují, za d) lidé,kteří zapírají, že jsou Rusové, ale prozradí se tím, že neovládají češtinu, za e) lidé, tzv. přisluhovači Kremlu a nakonec lidé, kteří se vyznačují komunistickou minulostí.

Fantazie pana Polaneckého opravdu nezná mezí. Protože jde o Rusy, komunisty, ale i podvraťáky placenými ruskou ambasádou, případně o ruské sympatizanty- přisluhovače Kremlu, lépe separovat by to nedokázal ani Hitler. Bohužel nemohu vyjádřit obdiv nad něčím, co lze spíše považovat za úlet či pochybení mysli. Podle pana Polaneckého existují pouze dva přijatelné druhy lidí: ti, co jsou na jeho straně a ti, co na jeho straně nejsou. Ti co na jeho straně nejsou, jsou všichni ti výše jmenovaní, ti ostatní pak nemohou mít jiný postoj, názor nebo hodnocení než právě to páně Polaneckého (zda-li). Ptám se proto pana Polaneckého, zda respektuje Listinu základních práv a svobod a z ní plynoucí právo na svobodu slova, zda mohou mít lidé jiný názor a vidění na sled události kolem Ukrajiny či Ruska než má on sám? Nebo chce lidem vnutit ctít jednu pravdu a to tu, kterou má on a několik dalších lidí? Není to podobnost čistě náhodná s nedávným komunistickým režimem?

Ne, opravdu se nehodlám pitvat a přetahovat o pravdu, protože však ctím výrok slavného Voltaiera, že „S Vašim názorem hluboce nesouhlasím, ale do smrti budu hájit vaše právo jej říkat!“, tak i v případě pana Polaneckého mu jeho právo na sebehorší názory neupírám. Co mne však zaráží, že v té horlivosti, množství kritiky, výtek, nařčení, pomluv a lží o Rusku a Vladimiru Putinovi, se jen velice okrajově dotknul existence USA. Vše co k nim řekl je, že USA zasahují po světě na základě rezolucí OSN bez toho, aby takové území pak připojily ke svému státu (anektovaly jej), případně jde o velice omezené operace, při nichž zachraňují životy svých občanů.

Srovnání s USA tedy kulhá na všechny nohy, píše pan Polanecký a má pravdu. Skutečnost je totiž zcela jiná. Ptám se ale, má smysl se k tomu vyjadřovat? Má smysl přesvědčovat pana Polaneckého, že nemá pravdu a že o USA nestoudně lže až se práší? Přesvědčovat jej asi skutečně nemá smysl, snad jej přesvědčí tato fakta, které možná stojí za to jemu a dalším připomenout, jak USA (ne)zasahují ve světě na popud rezoluce RB OSN! Jen velmi stručně a namátkově alespoň to nejhlavnější od r. 1990, kde měly USA svou vojenskou přítomnost, nebo se na akcích podílely přímou i nepřímou účastí, tedy kromě jiného:

1991 – rozsáhlé akce proti Iráku s účastí 450 tisíc vojáků US Army,1991- 1994 – Somálsko (viz film „Black Hawk Down), 1992 – Angola , 1994-96 Haiti, 1995 –Mexiko, 1996 – Súdán, 1998 – opět Irák , 1999 – Jugoslávie, 2002 – Filipíny, 2003 – znovu Irák, 2003 – Libérie , 2003 – Sýrie , 2004 – Haiti, 2008 – Rusko, resp. Gruzie, 2011 – Tunis , 2011 – Egypt, 2011 – Arabské jaro, 2011 – Lybie… 2013 - Ukrajina!

K tomu jen tato poznámka: Na území USA se válečné boje prakticky nikdy nevedly. Lze říct, že USA nikdy nikdo nenapadl. Slavný Pearl Harbor (Hawai), který byl napaden Japonci během druhé světové války, bylo obsazené území, které Američané sami zdevastovali o něco dřív. Jediným útokem další země na Spojené státy byla válka za nezávislost na Británii na konci 18. století a britský útok na Washington v roce 1814. Od té doby veškerý vojenský teror a válečné akce pocházejí ze Spojených států a nebyl za ně nikdy nikdo potrestán.

(V případě zájmu o specifický a širší přehled všech událostí za 200 let, na nichž se USA vojensky či jinak podílely, zde: file:///C:/Users/Pc/AppData/Local/Temp/1099-200-let-terorismu-usa-prehledny-seznam-vsech-americkych-valecnych-zlocinu-teroru-a-valek.aspx.htm.)

Lze věřit panu Polaneckému, že ve výše vyjmenovaných případech, tedy zemích (kromě desítek jiných států), kde se USA vojensky angažovaly, nebo měly nepřímou vojenskou a politickou účast, bylo vše na základě rezolucí RB OSN, tedy s jejím rozhřešením či požehnáním? Máme panu Polaneckému věřit, že se USA skutečně nevměšují, neangažují vojenskou silou, politickou a finanční podporou s cílem dosáhnout stavu, který jim umožní přímou účast na tzv. „demokratizaci“ země? Nebo je-li vojenská akce vedena pod křídly NATO, že hlavním iniciátorem nebyly USA, které sledují v té které zemi své cíle? Opravdu nechápu, proč pan Polanecký tak pokrytecky a neobjektivně až sofistikovaně operuje jednostrannými negativními údaji a fakty na účet Ruska, aniž by vzal v potaz relevantní a nevyvratitelné fakta a argumenty, týkajících se problematické vojenské či jiné

angažovanosti USA v cizích státech. Jedni mohou, druzí ne? To je ta demokracie v praxi?

V rámci objektivity a jisté vstřícnosti argumentům, uváděných panem Polaneckým lze připustit, že mají jistou relevantnost, ale také svou opodstatněnost. Ptám se však, co to mění na poměru sil a váhy slov, jestliže se např. Putin vyjadřuje k jisté záležitosti, která má přímou souvislost s Ruskem a na druhé straně poměr sil a váhy slov Obamy, který se vyjadřuje k věcem a záležitostem nejen mimo území Ameriky, ale samotných USA? Co Baraka Obamu opravňuje rozhodovat o tom, co má nebo nemá dělat ta která země, ten který politik, notabene prezident? Respektuje Obama názory a mnohdy požadavky milionů občanů z celého světa ve věcech jeho politiky a politiky USA? Proč tedy má někdo padat na zádel před kritikou a odsudkem několika lidí včetně pana Polaneckého jenom proto, že se jim politika Ruska, potažmo Putina zajídá či nehodí do krámu, ať už je jakákoliv? Má být snad ospravedlněním pro USA to, že po vojenském či jiném zásahu v té které zemi ji následně neanektuje? Jsou snad ztráty na lidských životech málo alarmující a výmluvná, aby se taková skutečnost mohla konstatovat?

Připusťme, že prezident Putin dělá (špatně nebo nepřípustně) to či ono, což někomu vadí. Ptám se však, připustí totéž pan Polanecký a ti, kterým vadí co dělá Putin nebo Kreml, že také někomu vadí to, co dělá Obama, Bílý dům, resp. samotné USA v globální politice (tzv. četníka demokracie)? Je pan Polanecký případně další, schopen upřímně, čestně a otevřeně takové prohlášení učinit? Nebo je natolik uchvácen politikou USA, že pro stromy nevidí les? Dojde-li k takovému prohlášení, pak budou vzájemné síly kritiky a napadání vyrovnány a lze se už jen bavit o tom, kdo je pro lidstvo větší lump a darebák!

Je-li panu Polaneckému zle z lidí, kteří stále omýlají Putinovské lži, pak mohu opáčit, že stejně zle mi je z lidí, kteří o lžich umí plamenně mluvit, ale sami neumí být ani objektivní natož mluvit pravdu. Lžou o skutečnostech, které hýbou světem a nemají ani dostatek odvahy přiznat evidentní agresivní ekonomickou, vojenskou a zahraniční politiku USA, což je ve své podstatě hlavní motto, které je předmětem jejich ostré kritiky Ruska v souvislosti s událostmi na Ukrajině a potažmo Rusku.

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře  

#1 Jiří Žák 2014-04-22 17:13
Články a komentáře pana Bati jsou jednoznačně na vysoké úrovni. Stojím vždy za ním. Na lidi typu Polaneckého už nereaguji. Je to zbytečné. Takové ani nepředěláte ani nepřesvědčíte. To jsou chudáci bez vlastního postoje.

Facebook komentáře