Pomoz Ukrajině, posílíš Evropu, říká pan Peszyński.

Svou sebecharakteristikou se zařadil mezi výrazné osobnosti, jako jsou z řad politiků např. pánové Štětina, Schwarzenberg, Ženíšek, Laudát, Bursík, z nepolitiků Pehe, Kocáb, Urban, Filipovská, Kubišová atd., kteří s nepřekonatelným odporem a rusofobií usilují o gradaci událostí na Ukrajině, o potřebě či nutnosti jejího vyzbrojení, aby tak mohla "účinně čelit útokům proruských povstalců" a z po hledu výše jmenovaných  i eskalovat  boje až na hranici vyvolání přímého vojenského střetu Ukrajiny versus Rusko.  Tito lidé zastávají názor,  že Rusko je potřeba dostat na kolena, a teprve potom prý bude v Evropě klid a mír. Naivitou přímo hýří tito lidé, leč racionalita jejich uvažování je nulová.

      Vycházím-li např. z velkohubého prohlášení pana Peszyńského  cituji: " ... nemáme se přitom ptát, kolik budeme muset Ukrajině dát, ale máme se prý těšit na to, co Ukrajina dá nám,“ respektive " Ukrajina nám prý toho hodně dává už teď. Obětuje životy svých lidí a obětuje svá města a vesnice proto, aby za nás zastavila rozpínavost zločinného putinského režimu,“ tvrdí sebevědomě blogger je na místě si položit otázku, zda byl  při psaní těchto myšlenek při smyslech a zdravém rozumu. Je pravda, že silných a irelevantních slov a vět už našinec viděl či slyšel přehršel, nicméně přece jen nelze přecházet takové a podobné názory bez povšimnutí. Podotýkám, že ctím myšlenkově reálné názory jiných ve smyslu samotného Voltaira, což ovšem neznamená, že je nelze podrobit analýze a kritice. Jestliže  se ovšem někdo vyjadřuje ve smyslu, že cituji:  "Pokud se Ukrajincům podaří zastavit Putina a ještě vybudovat fungující demokratickou a prosperující zemi na demokratických základech bude to pro Rusko ten nejlepší příklad, že to jde. Ukrajina tak může jít příkladem Rusku v jeho nutné změně, a tím Evropě pomoct způsobem, který žádný jiný stát nemůže,“   tvrdí pan Peszyński, pak si čtenář může oprávněně myslet, zda ví o čem píše, resp. co říká.

    Nechci mu  brát falešné iluze, možná že je rád, že má alespoň nějaké, ale faktem zůstává, že mu zcela evidentně chybí znalosti a přehled o stavu Ukrajiny, jeho ekonomiky, hospodářství, průmyslu, situaci v sociální oblasti atd., protože pokud by nějaké vědomosti měl, nemůže psát takové pí.oviny. Názor, že Pokud se podaří Ukrajincům zastavit Putina a vybudovat fungující demokratickou a prosperující Ukrajinu na demokratických základech , může být Rusku příkladem v jeho nutné změně, je hodno odborného psychického vyšetření. Nevím, zda pan bloger neutrpěl nějaký úraz hlavy, ale jeho názorové perly jsou hodny mimořádné pozornosti a soucitného pochopení  současně.

Podle pana Peszyńského   "Desetitisíce či statisíce dobrovolníků, se na Ukrajině skládají na armádu, na uniformy, na zbraně. Tito lidé, nespoléhají na špatně fungující stát a pustili se sami do práce, tvoří občanskou společnost."Velmi  smysluplná slova, jen by ještě by měl pan Peszyński  vysvětlit důvody, proč v rámci obnovy státu a občanské společnosti museloněkolik desítek tisíc občanů zemřít, víc jak milion Ukrajinců uprchnout do Ruska a další statisíce, možná miliony odcházejí nebo odejdou do Evropy. Ne snad proto, že by nechtěli mít prosperující Ukrajinu, ale proto, že je k tomu nutí touha po životě, potřeba uživit sebe a svou rodinu! V současné Ukrajině je, s nemalou nadsázkou  tzv. "srab a bída". Nejen že je, ale ještě velmi dlouho bude a jestliže si pan Peszyński myslí, že může být Ukrajina vzorem pro Rusko, jak dosáhnout změn, pak  je buďto notně sjetý (rozuměj pod vlivem omamných látek), čemuž odpovídá i validita jeho názorů, nebo naprosto mimo realitu, jinými slovy blázen.

Pan Peszyński se mj. opájí virtuální představou o reálné demokracii na Ukrajině, jinak by nemohl říkat takové nesmysly: "Demokracie zůstane jen tehdy, pokud za ni lidé bojují. Když chcete být prozápadní, podívejte se na Východ. Tam teď paradoxně leží těžiště Západu,“. Zdánlivě tento výrok působí dojmem zkušeného politika, ve skutečnosti je Peszyński když ne antipolitický křupan, pak zcelajistě silně ambiciózní člověk se smyslem pro silná slova, ale s naprostým deficitem základních znalostí současného stavu jak Ukrajiny, tak mezinárodní politiky. Nicméně mu zřejmě dělá dobře, může-li své (ujeté) myšlenky a názory vyjádřit, neboť se najde dost lidí, kteří mu budou přitakávat.

Jedním z nich je již výše jmenovaný pan europoslanec Štětina, který občany dlouhodbě oblažuje svými neodolatelně "racionáními" a "duchaplnými" názory a myšlenkami. Pan Štětina dal zase o sobě vědět a slyšet. Dámy a pánové, uchopte pera nebo jiné psací potřeby, případně použijte své PC a piště:

"Přátelé, všechno, co se dnes v Evropě odehrává, je postupné znovunastolení komunismu. Jen lstivě pod jinými názvy. Ukrajinci to pochopili a povstali. Komunisti a kryptokomunisti všech mastí to pochopili také, a proto podporují Putina"!  Máte? Výborně, neboť to jsou či budou památná slova, které budou vytesány panu Štětinovi na náhrobní kámen, kterým jej "komunismus" zavalí! Ale vážně, nikdy jsem nepochyboval, že pan Štětina je, kromě jiných velmi negativních a kritických vlastností, až nebezpečný patologický militant, cvok, maniak a antikomunista, antirusista, ale že je schopen po 25 letech od pádu "neexistujího komunismu", jak někteří skalní antikomunisté nazývají období vládykomunistů, resp. totalitní režim, i nadále mluvit  o době "komunismu", tak to mi hlava fakt nebere. Jeho psychický stav je už skutečně zralý na Bohnice (a on přitom zahřívá sesli v EU)! Nu což, komu není zhůry dáno, v apatice nekoupí!