President Kypru  Nikos Anastasiadis se slzou v oku řekl, jak je  velmi šťastný, že se mu podařilo zachránit Kypr pro další generace tím, že nebyl nucen vystoupit z EU. Byl prý v šoku, když si uvědomil, že takováto možnost existuje. Politik, který se na kyperské politické scéně pohybuje od roku 1997 a zažil doby, kdy tamní ekonomika vykazovala HDP na obyvatele ve výši téměř 11 tisíc dolarů. V té době bylo u nás HDP na obyvatele necelé 4 tisíce.

Já jsem v šoku, že on je v šoku z této možnosti. Tedy, že by byl odchod z EU pro občany Kypru národní katastrofou. Počátkem národní katastrofy byl pro nejmenší ekonomiku  EU – Kypr, leden 2004. Tedy, termín vstupu Kypru do EU. Vstupoval ve stejný rok a den jako Česká republika.

Do té doby relativně zdravá ekonomika se začala propadat a výsledek mateřské bruselské náruče je patrný v těchto dnech. Banku Laiki, se sto deset let dlouhou tradicí je Kypr nucen podle diktátu EU zavřít. Tisíce lidí přijdou o práci. Při krádeži za bílého dne – zdanění vkladů, se zhroutí velká část ekonomiky. Místní podnikatelé nebudou mít ani na běžný provoz firem. Politikové, jak jinak, již stihli své čtyři a půl miliardy „ulít“ mimo ohrožený Kypr.

 Jakmile budou ve čtvrtek otevřeny zbývající kyperské banky, s velkou pravděpodobností, dojde k masívním výběrům kont. Hrozí tedy opět bankovní run. Ostatně, kdo by nechal v takové situaci své peníze někde, kde není vůbec jisté, zda se k nim dostane a pokud ano kdy, a pokud ano a kdy, tak kolik mu tam vlastně zbude? Na pohřeb žehem?

Na Kypru byl právě spuštěn velmi nebezpečný precedent. Pokud se jakákoli členská země Eurozony dostane do svízelné ekonomické situace, a to jsou nyní všechny! Bude ji očekávat osud Kypru?  Nejprve Vás nesmyslnými direktivami srazíme na kolena a pak, když dojdou peníze, tak Vám ještě to málo, co zbývá, prostě šlohnem?!

Něco málo Vám sice půjčíme, ale to již za podmínek, jaké si vynutíme My, a Vy budete již jen a jen poslouchat!

Není na místě přemýšlet o tom, zda ponechat v bance na účtu jen tolik, o kolik si můžu dovolit přijít a zbytek vybrat? Někteří z nás již tak učinili. Nenechat se okrádat, nenechat si kýmsi cosi diktovat. Není čas, kdy bychom měli uvažovat o reálné možnosti vystoupit z tohoto celku, který dává málo, ne – li nic, ale v mnoha případech bere vše? Národní identitou počínaje a nyní i penězi konče?!

zdroj:http://www.zrcadleninovedoby.cz/?e=176