Viceprezident USA J. D. Vance vystoupil 14. února 2025 na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Publikum v sále od něj očekávalo, že bude hovořit o zahraniční politice, geopolitice a hrozbách, kterým čelí současný svět. (Video s českými titulky)
J. D. Vance místo toho řekl, že nejznepokojivější hrozbou současnosti je "ohrožení zevnitř, ústup Evropy od jejích nejzákladnějších hodnot...." Dodal, že evropské státy a instituce podkopávají demokracii a svobodu slova – a uvedl několik konkrétních příkladů.
J. D. Vance řekl: "V televizi nedávno vystoupil bývalý eurokomisař a vyjádřil potěšení nad tím, že rumunská vláda právě zrušila prezidentské volby."
Šlo o to, že bývalý evropský komisař pro vnitřní trh Thierry Breton v rozhovoru pro francouzskou televizi přiznal, že rumunský ústavní soud podlehl tlaku EU a zrušil prezidentské volby, protože hrozilo, že zvítězí pravicový kandidát Călin Georgescu. Breton řekl: "Udělali jsme to v Rumunsku a pokud to bude nutné, tak to samozřejmě uděláme i v Německu."
Když se Georgescu šel 26. února 2025 zaregistrovat jako kandidát do opakovaných prezidentských voleb, které se měly konat o několik měsíců později v květnu, tak byl zatčen a obviněn z "pokusu o svržení ústavního pořádku". Rumunské úřady do dnešního dne neposkytly žádné důkazy, které by toto obvinění potvrzovaly.
"Totéž by se mohlo stát i v Německu," řekl J. D. Vance ve svém mnichovském projevu.
Pravicová strana Alternativa pro Německo (AfD) se v německých parlamentních volbách 23. února 2025 umístila na druhém místě a získala 20,8 % hlasů. Středopravicová Křesťanskodemokratická unie (CDU), která získala nejvíce hlasů (28,5 %), se však rozhodla AfD bojkotovat a místo toho se rozhodla sestavit vládu se středolevicovou Sociálnědemokratickou stranou (SPD), která vedla předchozí vládu a která ve volbách dostala pouze 16,4 % hlasů.
Lídr CDU a také nový německý kancléř Friedrich Merz během volební kampaně prohlásil: "Nebudeme spolupracovat se stranou, která si říká Alternativa pro Německo – ani před volbami, ani po nich, nikdy."
Merz své slovo dodržel. Těsně po volbách označila německá domácí zpravodajská služba BfV Alternativu pro Německo za "extremistickou organizaci" a "hrozbu pro demokracii". Jako důvod uvedla, že AfD je "protiimigrační a protimuslimská". Vláda by mohla AfD zakázat.
J. D. Vance pokračoval:
"V Bruselu zase komisaři EU varují občany, že v době občanských nepokojů vypnou sociální média, pokud usoudí, že šíří 'nenávistný obsah'."
Evropská unie totiž v roce 2022 přijala nařízení o digitálních službách (DSA, Digital Services Act), který má "chránit práva uživatelů sociálních médií" a "zajistit bezpečnější online prostředí" tím, že "omezí šíření nezákonného a škodlivého obsahu". Co představuje "nezákonný a škodlivý obsah", nebylo definováno a mohlo by to být cokoliv, co Evropská komise označí, spolu s právem ukládat pokuty a zakazovat webové stránky.
Ačkoliv byla tvrzení J. D. Vance nesporná, tak jimi byli přítomní politici šokovaní a hromadně se k nim vyjádřili.
Bývalý německý kancléř Olaf Scholz prohlásil, že výroky J. D. Vance byly "nevhodné" a dodal:
"Fašismus nikdy více, rasismus nikdy více, agresivní válka nikdy více.... Dnešní demokracie v Německu a v Evropě jsou založeny na historickém vědomí a uvědomění si, že demokracie mohou být zničeny radikálními antidemokraty... vytvořili jsme instituce, které zajišťují, že se naše demokracie mohou bránit proti svým nepřátelům, a pravidla, která naši svobodu neomezují ani nelimitují, ale chrání ji."
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot prohlásil, že "svoboda projevu je v Evropě zaručena."
Britský premiér Keir Starmer poznamenal:
"Pokud jde o svobodu projevu ve Spojeném království, tak jsem na naši zemi opravdu hrdý. Svoboda projevu existuje ve Spojeném království velmi, velmi dlouho a ještě velmi, velmi dlouho bude existovat."
Předseda Mnichovské bezpečnostní konference Christoph Heusgen na závěr konference uvedl, že výroky J. D. Vance z ní udělaly "evropskou noční můru.... Obávám se, že už nesdílíme společné hodnoty." A pak se rozplakal.
Je docela dobře možné, že již nesdílíme "společné hodnoty", který kdysi Evropu a Spojené státy spojovaly. Pokud je to však pravda, pak z důvodů, které uvedl J. D. Vance: Evropští politici a vlády se vzdálili od hodnot dříve sdílených s USA, jako je svoboda projevu a svobodné a spravedlivé volby, jejichž výsledky jsou následně uznány.
Scholzův argument o fašismu, rasismu a ohrožení demokracie je prostě nepodložený, není-li přímo převrácením faktů. Georgescu se nedopustil žádných fašistických ani rasistických výroků a nikdy neohrožoval demokracii. Naopak potvrdil, že chce bránit národní suverenitu a Západní civilizaci, a prohlásil, že má blízko k postojům Trumpovy administrativy, které nejsou ani fašistické, ani rasistické.
V roce 2017 politik AfD Alexander Gauland řekl, že "Hitler a nacisté jsou na více než tisícileté úspěšné německé historii. jen skvrnou od ptačího bobku."
Lídr AfD v německé spolkové zemi Durynsko Björn Höcke označil v roce 2017 Památník holocaustu v Berlíně za "památník hanby".
Výroky Gaulanda a Höckeho však nepředstavují oficiální linii AfD. Gauland své výroky o několik dní později upřesnil:
"Mnoho lidí vnímalo můj výrok jako nevhodnou banalizaci. Mrzí mě, že jsem dopustil, aby takový dojem vznikl a výsledného dojmu lituji. Nikdy jsem neměl v úmyslu banalizovat ani zesměšňovat oběti tohoto zločinného systému."
Důvodem, proč německá civilní kontrarozvědka BfV označila AfD za "extremistickou organizaci", není fašismus ani rasismus. Ve skutečnosti ani jeden z lídrů AfD neobhajuje fašistické a rasistické postoje. Mnoha Evropanům může naopak ve skutečnosti vadit, že AfD je "nejvíce proizraelskou a filosemitskou" stranou v Německu.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio o rozhodnutí německé vnitřní zpravodajské služby BfV řekl: "To není demokracie' to je 'převlečená tyranie'."
Ironií osudu ve Spojených státech tento měsíc Demokratický národní výbor (DNC, Democratic National Committee) zrušil zvolení svých místopředsedů Davida Hogga a Malcolma Kenyatty, údajně z "procedurálních důvodů". Hogg po svém zvolení prohlásil, že plánuje shromáždit finanční prostředky a podpořit ve stranických primárkách vyzyvatele úřadujících demokratických funkcionářů. V červnu bude DNC zvažovat opakování voleb, pravděpodobně v naději, že získá předem daný výsledek. Mnoho demokratů přitom donekonečna kritizuje Republikánskou stranu za to, že "ničí demokracii".
V rozporu s tím, co tvrdil francouzský ministr zahraničí, svoboda slova v Evropě, zejména ve Francii, oslabuje. Bývalý novinář a prezidentský kandidát Éric Zemmour byl nesčetněkrát odsouzen a dostal vysoké pokuty za kritiku islámu a muslimské imigrace. Naposledy byl odsouzen 26. března 2025. Po vraždě mladého Francouze gangem muslimů Éric Zemmour řekl, že ve Francii jsou přítomni zločinci, kteří jsou "arabsko-muslimskou spodinou". Byl shledán vinným z pronesení "rasistické urážky".
Spisovatel Renaud Camus byl v roce 2014 odsouzen za podněcování k nenávisti za výrok, že Francie čelí "invazi" muslimských imigrantů.
Francouzský Regulační úřad pro audiovizuální a digitální komunikaci (ARCOM) zavřel francouzský televizní kanál C8 kvůli "nedostatečné rozmanitosti a pluralitě". Vysokou pokutu dostal od ARCOMu za stejný "zločin" i další francouzský televizní kanál CNews a nadále mu hrozí zákaz činnosti. Televizní stanice podobná americké Fox News by ve Francii nesměla existovat.
Také ve Spojeném království je svoboda slova – v rozporu s tím, co řekl Starmer – velmi ohrožena. V poslední době byla řada britských občanů odsouzena k trestu odnětí svobody za zveřejnění zpráv kritických k islámu na sociálních sítích, a dokonce i za modlitbu v blízkosti potratové kliniky.
Tento protidemokratický proud se prosadil v řadě evropských zemí. Politici a politické strany nesouhlasící se světonázorem vládnoucích úředníků jsou stále častěji vylučováni z jakékoliv možnosti ucházet se o oficiální funkce:
V Německu, jak již bylo zmíněno, se Merz rozhodl vyloučit AfD.
Ve Francii byla takto vyloučena Marine Le Pen, která se v průzkumech kandidátů pro prezidentské volby plánované na rok 2027 držela na prvním místě. Marine Le Pen byla odsouzena k pětiletému trestu zákazu činnosti a čtyřem letům vězení za údajnou zpronevěru veřejných prostředků. Rozsudek měl vstoupit v platnost ihned a odvolání na něj nemělo mít vliv. Poté, co toto soudní rozhodnutí vyvolalo skandál, pařížský odvolací soud uvedl, že se případem bude zabývat a konečný rozsudek vydá v létě 2026.
Marine Le Pen přitom žádné veřejné finanční prostředky nezpronevěřila. Soudce definoval jako trestný čin to, že asistenti poslanců Evropského parlamentu za Národní sdružení, kteří pracovali ve Štrasburku, pracovali také v Paříži pro stranu. Demokratické hnutí – centristická strana vedená francouzským premiérem Françoisem Bayrouem – zaměstnávalo asistenty svých europoslanců úplně stejně jako Národní sdružení, ale Bayrou byl soudcem na rozdíl od Marine Le Pen osvobozen.
V Nizozemsku zvítězila v parlamentních volbách v listopadu 2023 Strana pro svobodu (PVV) a její lídr Geert Wilders se pokusil sestavit vládu. Všechny ostatní politické strany se proti němu spojily a nakonec jej donutili vzdát se i pozice premiéra.
V Rakousku získala nejvíce hlasů v parlamentních volbách v září 2024 Svobodná strana Rakouska (FPÖ), ale jejímu lídrovi Herbertu Kicklovi se nepodařilo sestavit vládu.
V Itálii je situace odlišná. Když strana Bratři Itálie (FdI, Fratelli d'Italia) – strana blízká francouzskému Národnímu sdružení, nizozemské Straně pro svobodu a Svobodné straně Rakouska – v roce 2022 zvítězila v italských parlamentních volbách, mohla její lídryně Giorgia Meloni sestavit vládu a nyní je premiérkou. Jak se jí to podařilo? Fdl byla shodou okolností součástí aliance s dalšími stranami pravého středu. Nyní je Giorgia Meloni jedinou političkou hanlivě označovanou evropskými mainstreamovými médii jako "krajní pravice", která se může z výsledku voleb skutečně radovat.
Většina evropských lídrů dnes označuje strany a politiky, které chtějí vyloučit z politické soutěže, jako "krajně pravicové". Tímto termínem se označují rasistické, xenofobní a autoritářské strany. Žádná z výše uvedených stran nevykazuje ani z poloviny takové sklony k rasismu, xenofobii a autoritářství jako jejich protivníci. Podle historika a spisovatele Daniela Pipese nejsou vytlačované strany "nacionalistické" ale vlastenecké a jsou "defenzivní nikoliv agresivní". Pipes je označuje za "civilizacionistické":
"Váží si tradiční kultury Evropy a Západu a chtějí ji bránit před útoky imigrantů, kterým pomáhá levice..... Civilizacionistické strany jsou populistické a jsou proti ilegální migraci a proti islamizaci. Označení populistické znamená, že jsou kritické vůči systému a jsou podezřívavé vůči elitám, které tyto obavy ignorují a znevažují."
Útoky na svobodu slova jsou namířeny proti výrokům varujícím před tím, že masová, nekontrolovaná migrace může přinést demografickou "velkou výměnu" původních Evropanů, jejichž hodnoty jsou židovsko-křesťanské, migranty z Blízkého východu, jejichž hodnoty jsou v podstatě islámské. Obecné obavy z toho, že islámské hodnoty nakonec převáží nad evropskými, odsuzuje většina evropských politiků, médií i soudů, přestože muslimská porodnost je výrazně vyšší než evropská. Tato obava pramení také ze skutečnosti, že většina muslimů žijících v Evropě se nejenže neintegruje, ale ani se integrovat nechce, a že podíl muslimů porušujících v Evropě zákony je dnes mnohem vyšší než podíl muslimů na celkové populaci.
Mnoho evropských politiků dnes nechce vidět důsledky stále rostoucí imigrace a rostoucí přítomnosti muslimů v Evropě. Ignorují pokračující masovou migraci muslimů a jejich vysokou míru porodnosti a k obavám svých nemuslimských občanů jsou hluší.
Tito politici odmítají vidět to, že dochází k očividnému závažnému demografickému posunu a odmítají vidět to, že tento demografický posun rychle narušuje tradiční evropské kultury.
Nekontrolovaná imigrace z muslimského světa probíhá v celé západní Evropě. V Německu je plodnost 1,35 dítěte na jednu ženu, v Rakousku 1,58, v Itálii 1,31, ve Španělsku 1,41 a ve Francii 1,85. Všechny tyto hodnoty jsou výrazně vzdáleny od úrovně plodnosti nutné k zachování populace, která činí 2,1 dítěte na ženu.
Ve všech zemích západní Evropy je porodnost muslimů výrazně vyšší než v celé populaci.
I když mnozí Evropané statistické údaje neznají, tak mohou na vlastní oči vidět, že dochází k populační obměně a zároveň ke korozivní destrukci jejich hodnot a tradic. Hlasování ve volbách pro "civilizacionistické" strany je podle Érica Zemmoura "reakcí lidí, kteří nechtějí zemřít."
Klíčovou otázkou pro budoucnost Evropy se tedy zdá být tato otázka: Bude "civilizacionistickým" stranám nadále odepírán jakýkoliv přístup k moci, nebo se jim podaří překonat překážky, které jsou jim kladeny do cesty?
V Rumunsku získal prezidentský kandidát George Simion, jehož myšlenky jsou blízké Georgescovým, v prvním kole prezidentských voleb více než 40 % hlasů a měl velkou šanci v 2. kole 18. května 2025 zvítězit. Nečekaně však prohrál. Porazil jej kandidát podporovaný Evropskou unií, který z 21 % hlasů obdržených v prvním kole posílil na 53,6 % hlasů získaných v kole druhém, což je mimořádný výkon, který by si jistě zasloužil podrobnější analýzu.
V Německu se nyní stala nejpopulárnější stranou AfD. Německá civilní kontrarozvědka Spolkový úřad pro ochranu ústavy (BfV) se záhadně rozhodla zrušit nálepku AfD jako extremistické strany. Ve Francii předvolební průzkumy ukazují, že pokud nebude moci kandidovat Marine Le Pen, tak má velkou šanci být zvolen v roce 2027 teprve 29letý předseda Národního sdružení Jordan Bardella. Ve Spojeném království nedávno dosáhla strana Nigela Farage Reform UK velkých zisků v anglických komunálních volbách. Pokud by se v Británii brzy konaly všeobecné volby, tak by v nich strana Reform UK pravděpodobně zvítězila.
Jádrem všeho je nyní tato otázka: Lze tuto erozi demokracie probíhající v řadě evropských zemí zastavit?
Americký publicista Michael Barone napsal: "Zdá se, že evropské elity," přesvědčily samy sebe, že musí demokracii v zájmu její záchrany zničit."
Bude možné demokracii v Evropě zachránit?
Spolupracovnice amerického konzervativního think tanku Manhattan Institute Heather Mac Donald ve svém nedávném článku napsala:
"Na celém Západě se občané bouří proti demografické výměně. Probíhá souboj jejich vůlí a vůlí elit. Pokud budou němečtí politici i nadále čtvrtině německého obyvatelstva – slušným, zákony dodržujícím jedincům – říkat, že jsou v lepším případě přívrženci Hitlera a v horším případě jeho uctívači, protože chtějí zachovat německou kulturní identitu a pokud budou tito představitelé i nadále potlačovat hlasy a hlasování, tak buď dojde k masivnímu zklamání v síních moci a lidé budou osvobozeni, nebo dojde k dalšímu posílení represí."
"Američané by měli doufat v první variantu."
Dr. Guy Millière je profesor Pařížské univerzity a autor 27 knih o Francii a o Evropě.
