Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Ujel České republice vlak jménem AIIB?

Hodnocení uživatelů:  / 18
NejhoršíNejlepší 

Zdá se, že mnoho zemí je stále více unaveno americkými svévolnými ekonomickými sankcemi, mícháním politiky do systému SWIFT, manipulacemi s dolarem a komoditami, škrtícími úvěry MMF a Světové banky s nerovným zastoupením v těchto institucích. A to nemluvě o bezohledném násilí používaném na ochranu tohoto systému.

 

Čína je unavena čekáním na to, že ji bude poskytnuta větší pravomoc v mezinárodních bankách, takže si vytváří vlastní příležitosti po celém světě. Je zapojena do vytváření rozvojové banky BRICS, alternativy SWIFTu, budování kanálu v Nikaragui konkurujícímu Panamskému kanálu, a nyní vévodí nové Asijské infrastrukturní rozvojové bance (AIIB).

  • ujel-ceske-republice-vlak-jmenem-aiib

 

AIIB

První zmínky o AIIB se objevily v říjnu 2013, kdy dala čínská vláda najevo své rozhořčení, že Mezinárodní měnový fond, Světová banka, ale i Asijská rozvojová banka slouží především americkým, evropským a japonským zájmům. V červnu 2014 nabídla Čína spoluúčast na založení AIIB Indii s tím, že její základní kapitál bude 100 miliard dolarů.

Na slavnostním zakládacím ceremoniálu v Pekingu 24. října 2014 však už bylo 21 zemí, které podepsaly společné memorandum: Čína, Indie, Thajsko, Malajsie, Singapur, Filipíny, Pákistán, Bangladéš, Brunej, Kambodža, Kazachstán, Kuvajt, Laos, Myanmar (Barma), Mongolsko, Nepal, Omán, Katar, Srí Lanka, Uzbekistán a Vietnam.

S malým zpožděním přistoupila k memorandu Indonésie – v prosinci 2014. Austrálie a Jižní Korea ustály extrémní tlak ze strany USA a v březnu oficiálně také přistoupily k AIIB. Přihlášku podal i Hongkong a ukázalo se, že členem bude i Tchaj-wan, ovšem jako Čínský Taipei.

Velký průlom nastal na počátku března, kdy George Osborne, britský ministr financí, oznámil, že Velká Británie je připravena půjčit peníze bance AIIB. Americká administrativa si tehdy posteskla, že tento krok „nebyl konzultován s USA“. Velkou Británii následovalo rychle Německo, Francie a Itálie.

Uzávěrka pro přijímání zakládajících členů byla 31. března. Spousta států to stihla: Egypt i Finsko, Maďarsko i Polsko, Rusko i Izrael… K dnešnímu dni má AIIB 37 zakládajících členů a dalších 22 žádostí.

 Severní Korea byla z rozhodnutí Číny odmítnuta.

Polsko se přidalo

Polsko poslalo sekretariátu AIIB dopis, v němž dalo najevo zájem připojit se ke skupině zakládajících členů, řekl náměstek. Tím by patřilo mezi země, které připraví návrh stanov instituce a dalších zakládajících dokumentů.

Účast v AIIB podle náměstka Polsku umožní maximalizovat výhody ze založení nové instituce pro polskou ekonomiku. Radziwill poukázal na perspektivu zlepšení podmínek podnikání pro polské firmy v Asii, včetně přednostního přístupu k investičním projektům a jejich financování. Polsko podle něj rovněž získá lepší pozici pro získávání nových asijských investorů.

Co na to Česká republika

V Parlamentních listech RNDr. Milan Neubert, pokládá otázku a zároveň si odpovídá:

„A co na to Česká republika? Ta to zřejmě nestihla konzultovat se Spojenými státy. Česká vláda měla určitě moc práce s projíždějícími Strykery, s mazáním lyží v Alpách a s podvratnou ideologickou kampaní ze strany Ruska.“

Možná také, že kdyby se naši politici Andrej Babiš s panem Kalouskem věnovali plně otázce vstupu do AIIB a nevěnovali tolik času vzájemnému osočování a hádání se o to, kdo z nich je větší zloděj a lotr, mohla být otázka vstupu do AIIB dávno vyřešena.

Možná také proto ztratíme výhody určené pouze zakládajícím členům této významné organizace.

Facebook komentáře