Sny plukovníka Kaddáfího – fakta, která se nezveřejňují

RVAČKY O ROPNÁ POLE

V roce 2010 činil podle dat Státní národní ropné korporace Libye (The National Oil Corporation (NOC) průměrný ukazatel těžby ropy v zemi 1 500 000 barelů denně. V roce 2015 dosáhl tento ukazatel pouhých 500 000 barelů denně, což je třetina ropy těžené do revoluce. Ostatní ropu těží na území kontrolovaném Daiš - IS a dalšími ozbrojenými skupinami, anebo ji vůbec nikdo netěží kvůli porouchanému zařízení nebo úmyslnému poškození objektu.

Radikální organizace Islámský stát (IS) chce do Libye poslat velké množství svých bojovníků s úkolem dostat se jako uprchlíci přes Středozemní moře do Evropy. Mají pak rozpoutat útoky v jihoevropských městech. S odvoláním na dopisy, jejichž autory jsou stoupenci IS, o tom informoval svého času britský list The Telegraph.

NÍZKÉ CENY ROPY

Ale není to pouze válka co vyhání lidi z afrického kontinentu. Také nízké ceny ropy mají svůj významný podíl na migrační vlně.

„Africké těžké váhy" JAR a Nigérie mají, například, obrovské ztráty a táhnou za sebou ostatní země kontinentu. Mnohaletý cyklus surovinového zisku, který živil ekonomický růst v Africe, byl narušen.
Lidé znepokojení hrozbou rozpadu ekonomiky se snaží emigrovat do zemí EU, navzdory tomu, že migrační krize již dnes podkopává blahobyt a stabilitu „prosperujících" evropských států. 

NEMUSELO TO TAK BÝT - FAKTA, KTERÁ SE NEZVEŘEJŇUJÍ

Západem nenáviděný vůdce Muammar Kaddáfí měl geniální plány na zúrodnění Afriky a na její prosperitu. 

VODA

Když Libyjci hledali v roce 1953 na jihu své země zdroje ropy, objevili vodu – obří podzemní rezervoáry, které vyživují oázy. Záhy jim došlo, že ruku v ruce s černým zlatem narazili na skutečný poklad – vyprahlá Afrika, která si doslova šlape po zásobách „fosilní“ vody. V srpnu 1984 se začal budovat projekt Velké umělé řeky, jehož realizace byla plánována na více než půl století. Voda se měla přivádět do obydlených oblastí kolem Středozemního moře systémem podzemního potrubí a sítě čerpadel. Po dokončení měla zemi zásobovat 3,68 miliony m³ vody denně s cenou 35 centů za m³. Zásoby fosilní vody měly při této spotřebě vydržet tisíce let. Navíc by bylo možné obdělávat 155 000 ha dosud neúrodné půdy a Libyjci by vlastnili hojnost pitné vody a snížili by závislost na dovozu potravin.

Kdyby se projekt podařilo dokončit, změnila by se Libye z nehostinné pouště v úrodnou část světa, podobně jako Evropa či Amerika. A problém byl na světě. Projekt osobně zaštítil sám Kaddáfí, který ho nazval „osmým divem světa“. V současnosti tvoří jeho síť 1300 vrtů o hloubce 500 m a 4000 km potrubí vedeného pod zemí zásobuje vodou města Tripolis, Benghází, Sirtu aj. Kaddáfí nabídl vodu i svým sousedům a byl přesvědčen, že jednou bude Libye moci exportovat ječmen, oves, pšenici a kukuřici. Podle plánu mělo být celé vodní dílo dokončeno za 25 let, ale…

…na počátku roku 2011 zasáhla Libyi občanská válka a Kaddáfí byl 20. října 2011 zabit. Soudí se, že hlavním důvodem byla snaha o ovládnutí ropných zásob země. Podle některých spekulací ale byla důvodem jeho smrti právě voda. Za prvé: Mnohé země zásobují (nejen) Libyi potravinami, a pokud by se Afrika změnila z odběratele v dodavatele, utrpěly by velké finanční ztráty. Za druhé: Populace ve světě neustále roste a s tím se zvyšuje i potřeba pitné vody. Jejím nedostatkem trpí už dnes některé evropské státy. A tuto životadárnou tekutinu, kterou by bylo možné čerpat 4000 až 5000 let, by najednou měli mít v rukou Libyjci? Podle některých se v blízké budoucnosti nepovedou války o ropu, ale o vodu. A Kaddáfí byl podle všeho první obětí této nové „vodní“ války.

Důvodů pro zabití Kaddáfího měl Západ více. Mohla za to plukovníkova genialita a vliv v Africe.
Zůstává nejasné, proč a jak přesně Kaddáfího režim přešel z „modelového“ a „důležitého spojence“ do módu příštího cíle změny režimů během období jen několika let. Ale poté, co tvrzení o „genocidě“ jako ospravedlnění intervence NATO experti zpochybnili, vyplulo na povrch několik dalších teorií.

ROPA A ZLATEM PODLOŽENÝ DINÁR

Podle více než jen mála pozorovatelů plánoval Kaddáfí ukončit prodej libyjské ropy za US dolary – s tím, že bude požadovat místo toho platby ve zlatem podložených „dinárech“ (jednotné africké měně založené na zlatu) – a to že bylo skutečnou příčinou. Tento režim seděl na masivních hromadách zlata, odhady se blíží 150 tunám, a tlačil i ostatní vlády v Africe a na Středním východě, aby ho následovaly. A to mělo podle analytiků potenciál doslova strhnout dolar a světový monetární systém. Francouzský president Nicolas Sarkozy údajně šel tak daleko, že Libyi prohlásil za „hrozbu“ finanční bezpečnosti světa. „Insideři“ z Kaddáfího plánu zjevně panikařili.

„Jakýkoliv pohyb jako tenhle by určitě neuvítala ta současná mocenská elita, co odpovídá za kontrolu světového centrálního bankovnictví,“ poznamenal finanční analytik Anthony Wile, editor na volný trh orientovaného listu Daily Bell, v interview s RT. „Takže ano, to by určitě mohlo být něčím, co by mohlo způsobit jeho okamžité zavržení a nebylo by zapotřebí žádných dalších důvodů, aby se přikročilo k jeho odstranění od moci.“
Podle Wileho by Kaddáfího plán posílil v očích ekonomů podporujících zdravé peníze celý Africký kontinent – a to ani nemluvě o investorech. Mělo by to ale zvláště devastující účinek na US ekonomiku, Americký dolar a zvláště na elitu, co vede ten systém.
Věrohodnost tomuto tvrzení dodává reportáž v The New American z března, že rebelové přišli s rozhodnutím vytvořit centrální banku, aby nahradila Kaddáfího státem vlastněný monetární úřad. Toto rozhodnutí bylo rozhlášeno světu hned v prvních týdnech konfliktu. Po vytvoření nové centrální banky si analytici škrabali hlavy ještě více než nad novým národním ropným režimem. „Nikdy před tím jsem neslyšel o vytvoření centrální banky jen týdny po začátku lidového povstání,“ uvedl Robert Wenzel v analýze pro Economic Policy Journal. „To naznačuje, že tu máme o kousek víc než jen vyvádějící sebranku v bandě rebelů, a že za tím jsou hodně vymakané vlivy,“ dodal.

VLASTNÍ TELEKOMUNIKAČNÍ DRUŽICE

Kaddáfí byl tím, kdo dal Africe možnost mít svou vlastní telekomunikační družici. Bylo to v roce 1992, kdy 45 afrických národů rozhodlo, že budou chtít svou telekomunikační družici. Západní země však vydělávaly v Africe díky telekomunikaci 500 miliónů dolarů ročně. Kdyby africké národy tuto myšlenku uskutečnily, evropské země by přišli o stovky miliard dolarů.

SPOJENÉ STÁTY AFRICKÉ

Plukovník Muammar Kaddáfí měl velký sen. Chtěl vytvořit jedinou společnou vládu, která by reprezentovala všechny africké státy od Kapského města až po Káhiru. Kaddáfí chtěl vytvořit "Spojené státy africké".

Sny a činy plukovníka Muammara Kaddáfího nenechávaly Západní svět klidným. Proto byl Muammar Kaddáfí brutálně odstraněn a dodnes jsou v Libyi postupně odstraňováni všichni jeho sympatizanti a stoupenci.

Ať byl Kaddáfí odstraněn z jakéhokoli důvodu, faktem je, že Kaddáfího Libye neexistuje, a život Libyjců se obrátil v chaos a bezpráví. 
Celá Afrika přišla o svého vůdce a sponzora, miliony lidí o lepší vyhlídky na život. To je také důvod nastalé migrační vlny.

Zesnulý Miloslav Ransdorf, který byl známý svým geniálním myšlením Spojené státy opakovaně obviňoval z exportu chaosu. „Vyvážejí chaos, kam se dá. Balkán, Blízký východ, Afrika, vývozem chaosu chtěli rozložit i Rusko a Čínu. Islám v podobě uprchlické krize se zdá být k tomu nejvhodnějším nástrojem,“ napsal loni v listopadu.

Nezapomínejme, že teorie chaosu z něhož má vzejít nový světový řád je americká doktrína. Pentagon totiž dokumenty o ´teorii chaosu´, vypůjčenou od filozofa Leo Strausse, publikuje už hezkou řádku let.“ A hlavně - podle této doktríny jedná.

Pokud by čtenáři bylo těžko uvěřit psaným faktům, pak je možno zhlédnout video, které objasňuje prakticky totéž.

Video:
Libyjská válka: Proč musel Kaddáfí zemřít?
https://www.youtube.com/watch?v=cE338BVvX0w