Nešťastně řízený fenomén

      Například se tvrdilo, že vedení Židů zosnovalo francouzskou revoluci s následným zakládáním republik a s cílem, oslabit vliv křesťanství, které jim ve feudalisticky uspořádané Evropě překáželo ve směřování ke světovládě.

      Toto a jiné vedlo ke zčásti podložené, z větší části nepodložené za-ujatosti, v níž ani Češi pod Rakouskou monarchií nebyli žádnou výjimkou.

      Dokonalí nejsme nikdo!

             Vzpomeňme na naši Hilsneriádu! Ta se týkala vraždy mladé dívky, údaj-ně rituálně spáchané židovským mladíkem Hilsnerem v lese při Polné u Jihla-vy v roce 1899. Přítrž této štvanici učinil T.G.Masaryk, tehdy ještě jako uni-verzitní profesor a publicista. Ten prostřednictvím svých novinových článků pomohl dosáhnout Hilsnerova zproštění viny, když všechna obvinění označil za neprokázaná a proces za etnicky podjatý. Vlivní Židé v USA se mu za to odvděčili tím, že mu v r.1918 pomohli založit ČSR a stát se jejím prvním pre-zidentem. - Za první republiky tu židé požívali největší rovnoprávnost.

- 1 -

      Staletý antisemitismus jiných vyvrcholil v nacismu, v jehož koncentrač-ních táborech byli židé za 2.svět.války hromadně likvidováni. Za toto nesmír-

né utrpení celých rodin včetně dětí si židé zasluhují  hluboký soucit a úctu.To-ho se jim též dostává od dnes už demokratických, německých vlád, které se ihned po válce, ústy Konráda Adenauera zavázaly k dobrovolnému placení vysokého, morálního odškodnění židům za nacistický holokaust, i když Izrael ještě neexistoval. Platit nepřestávají v tichosti, dobrovolně dodnes, už 70let po válce. Tuto dobrou vůli jim před lety ocenil ministerský předseda Izraele.

      Jenomže:

      Vedení Židů se z historie nepoučilo a "karty" se po holokaustu ná-hle obrátily. Jakoby po vzoru nacistů, se nyní - nikoliv židé všeobecně, nýbrž jejich vedení - vydalo cestou násilí a práva silnějšího, zatímco vlá-dy Spolkového Německa přísně dbají na svoji mírumilovnost.

     Kvůli prolínání zájmů Židů s mocí USA, největší to jejich dávnodobé vlas-ti, v níž silně ovlivňují tamní proizraelskou politiku, tu pro ně budu používat název Židoameričané.

     Vedení Židů si na četných demokratických vládách vymohlo výsadní právo trestní postižitelnosti za pouhé zpochybnění holokaustu. I kdyby to nepocházelo od něho, pak jeho mlčení by se rovnalo souhlasu.

      Přitom zesměšňovat Mohameda, nebo Krista na kříži může beztrestně každý. Tím židovské vedení dosáhlo neslýchané výjimečnosti. Nic ve zlém, ale tady se přímo vnucuje otázka:

      Jsou snad nyní i židé, po vzoru někdejších nacistů samozvaní nadlidé? To určitě ne! Tak ale proč potom tato jejich uzákoněná "nadvýjimečnost"?

      Tím vším Židy nekritizuji kolektivně! Též tato nepokora, s níž si dost škodí, vychází od jejich nešťastného vedení. Naopak, jeden z mnohých, po-korných Židů, aktivista N. G. Finkelstein se od zmíněných praktik distancuje.

      V různých zemích přednáší o neetičnosti zneužívání holokaustu. Pozvali jej též na Univerzitu Karlovu. Malou ukázku uveřejnila ČT. Jeho přednášky jsou tím věrohodnější, že též jeho rodiče zahynuli v koncentračních táborech.

      Z poválečně litovaných Židů se - zas vlivem jejich vedení - náhle stala sebevědomá a s všestrannou podporou USA nejobávanější mocnost, dosa-hující všeho penězi, násilím, pomocí válek, nebo intrikami tam, kde hrozí, že za rozpoutávání stále  nových válek v zájmu Izraele, jsou USA už i demokra-tickými osobnostmi kritizovány. -  Ale nepředbíhejme.

      Už 70 let (od 2. svět. války) jim zoufale vzdorují především Palestinci,

jimž Židoameričané ubližují nejvíc, přičemž relativně bezbranné Pales-

tince označují za teroristy a sami sebe, při agresívní rozpínavosti Izrae-

 - 2 -

le na jejich úkor, za jejich oběti! - Jak? Podle politologa Fabiana Golgo takto:

      Potřeba Židů mít svůj vlastní stát i přístup ke svým posvátným místům byla přijatelná. Ale způsob, jakým Židé toto právo po 2.svět.válce od OSN získali, byl z morálního hlediska zanedbán.

      Mělo dojít k dohodě s arabským světem ohledně určitého území a přístu-pu k posvátným místům, ale ty se neměly získávat silou tanků.

      A i když si toto právo Izraelci vymohli silou tanků, neměli vyhánět rodiny z domovů, zabíjet odpůrce a potlačovat celý národ! Začalo to všechno špatně a pokračuje to stejně špatným způsobem dodnes!

      Kolik lidí ví, že na Blízkém východě existuje více než 3,7 miliony pales-tinských uprchlíků, (ještě starý údaj, dnes je počet mnohem vyšší), že mnoho dal-ších jich žije po celém světě, a že tito lidé chtějí mít právo navrátit se se svými dětmi domů, stejně, jak to učinili židé po holocaustu?

      Během arabskoizraelské války, která následovala v roce 1947 poté, co Palestinu rozdělili na arabský a na židovský stát, uprchla vlna Palestinců.

      Židovské jednotky mnoho Palestinců z jejich domovů vyhnaly.

      Poté, co v roce 1967 vypukla nová arabskoizraelská válka, další vlna Pa-lestinců přišla o své domovy, mnozí z nich už napodruhé(!).

      Izrael přitom rozšířil  své území, a 300 000  Palestinců opustilo západní

břeh Jordánu a pásmo Gaza. Většina z nich se nuceně usadila v Jordánsku.

      Izrael neústupně trvá na tom, že Palestinci a jejich potomci se

nesmí vrátit. Izraelským receptem na řešení tohoto problému je, aby všichni uprchlíci byli absorbováni do ostatních arabských zemí. USA se postavily za Izrael a požádaly vedení Palestinců, aby se vzdalo práva na návrat uprchlíků.

      Není divu, že arabský svět je rozhněvaný, když je mu vnucován tento násilný, hromadný exodus obyvatelstva, jež v Palestině žilo po dlouhá staletí!

      Palestinci nebyli vinni tím, že židé neměli vlastní zemi. Palestinci přišli do Palestiny až stovky let poté, co židé z ní byli vyhnáni. Proč by tedy měli přijmout, že židé až nyní mají tuto zemi najednou dostat zpátky?

      A co je ještě horší: nejen že se tito noví příchozí rozhodli přistě-hovat se zpět, ale zbavují se těch, kteří v této zemi právem žili nyní.

      Izrael vznikl na základě politiky znepříjemňování života palestinské komu-

nitě, vyhánění Palestinců z jejich domovů, a systematického ničení jejich oli-

vových plantáží a osad. Izraelci jsou iniciátory tohoto konfliktu, niko-liv jeho prvními oběťmi!      

- 3 -

     Kolik lidí si položí onu důležitou otázku: proč asi tolik Palestinců přistupu-

je na extrém spáchat sebevraždu tím, že odpálí bombu v kavárně se Židy?

      Ve skutečnosti se z Palestinců stali sebevražední atentátníci jen proto, že v celém palestinském národě vládne všeobecné zoufalství. Tady objektivita sdělovacích prostředků naprosto selhává.

      Obyčejným lidem, chybí kontext, na jehož základě by mohli řádně hodno-tit události. Ten kontext by měly poskytovat sdělovací prostředky. Málokdo je podrobněji seznámen s historií 70tiletého konfliktu na Blízkém východě, a tak většina lidí reaguje pouze na základě neúplných informací.

                                             Kurzivou podle Fabiana Golgo, (v Česku žijícího politologa a publicisty.)

      S nastalou imigrací Arabů i do Evropy vznikly průvodní, etnografické, ná-boženské i právní problémy, které vedou k obnovení rasismu. K tomu však nemuselo dojít, nebýt uprchlíků, vyháněných z jejich vlasti, čímž to začalo. Ti-to lidé po ztrátě všeho, chtějí se svými dětmi také přežít. Už přes tři generace z nich, kvůli Izraelcům, od narození nepoznaly co je to trvalý domov, mít svoji vlast a ještě jsme štváni k tomu, abychom je nenáviděli.

      Zájem Izraele a USA o ovládnutí zemí z arabského regionu se zřetelně prolíná. Poučeni vojenským přepadením Iráku, za něž USA sklidily vlnu kriti-ky pro jeho nepotvrzené odůvodnění, přešli ke svržení hlav arabských států jakoby vzpourami zevnitř, ale s importovanými "rebely" a zbraněmi (někdejší Lybie a Sýrie).

      Ovšem takto, od okraje do vnitrozemí se nekonají vzpoury, tak postupuje válečná fronta! Navíc zájem na odstranění hlav těchto států nemohli mít sami občané, jak se nám lhalo, protože těm se předtím srovnatelně tak zle nevedlo.

      Ve všech zemích, které jednou zasáhla židoamerická agresivita, ná-sleduje rozklad, bída a zlo!

    Mezinárodním událostem v našich oficiálních zprávách nelze věřit ani slovo, jsou plně v područí zájmů nadnárodních společností.

      To trvalé mlžení pravdy od CIA vede k tomu, že ani ten útok civilními leta-dly na dva new yorkské mrakodrapy a na Pentagon (se čtvrtým, který se ne-zdařil), se už dávno nejeví tak, jak byl světu oficiálně oznámen, totiž jako tero-ristický útok Islámců proti západní civilizaci.

      Spíš se jeví jako provokace židoamerických tajných služeb na způsob fa-lešného vykřikování: "Chyťte zloděje!" - Praktiky, do nichž viditelně nejsou za-svěceni ani presidenti USA.

      Rád bych se mýlil, ale nejsem zdaleka sám, komu se nezdá být pravdě-podobné, aby tohle opravdu bez povšimnutí tajnými službami, jimiž jsou USA

doslova prošpikované, způsobilo tolik teroristů s tak nápadnou přípravou jež

- 4 -

tomu předcházela, počínaje pilotním výcvikem těžko přehlédnutelných Ara-bů (údajně ještě k tomu ve veřejných kursech v USA), ale se zájmem jen o říze-

ní letadel v letu, bez startování a přistávání(!), aniž to bylo tajným službám nápadné ihned, a nikoliv až zpětně po činech?!

      Opravdu bych se rád mýlil, ale mnohem pravděpodobnější je, že tak silný šok zorganizovali nejvyšší mocní světu sami, za účelem předstírané nut-nosti světového tažení proti "společnému" nepříteli, Islámu.

      Této nedůvěře se nelze divit, je jen důsledkem letitého lhaní a intrik ve prospěch USA a Izraele.

      Pročpak údajný hlavní viník té letadlové aféry Bin Ládin po tolikaleté, nejspíš jen fingované honičce, musel být nakonec proti vší logice usmrcen ihned při dopadení, při němž se nebránil a měl i poměrně slabou stráž, když ne proto, aby nikomu nestihl říci ani slovo, jak se věci mají ve skutečnosti?

      A jak to, že údajný vůdce tak draze stíhaných teroristů s celým tím „diva-dlem“ tolik krutě mučených zajatců, najednou nejen že neměl pro USA cenu korunního svědka, nýbrž byl k výslechům přímo nežádoucí?(!)

      V USA nic neobvyklého! Též pozadí atentátu na prezidenta J.F.Kenne-dyho nám zůstává dodnes utajováno, když na chlup stejně, taktéž jen údaj-ného, leč nikdy neprokázaného "pachatele" Lee Oswalda rovněž zastřelili ještě dříve, než by jej byli nechali promluvit před soudem. Z oficiálně šířených dohadů o pozadí atentátu na Kennedyho, není věrohodná ani jedna.

      Co, jestli se Kennedy - dle svého svědomí - v něčem nespravedlivém vů-či Palestincům vzepřel tlaku Židoameričanů stejně, jako jen o něco později taktéž pověstně svědomitý tajemník OSN Kurt Waldheim?

      "Waldheimiádu" jsem sledoval prostřednictvím rakouské televize ORF, ještě po čerstvém skončení zdejší totality. Otřesná událost se odehrála takto:

      Dokud byl Kurt Waldheim generálním tajemníkem OSN, hlasoval v jed-né záležitosti spravedlivě ve prospěch Palestinců proti Izraelcům. To mu ve-dení Židů bohužel neodpustilo. S jejich "Oko za oko..." dalo světu za vyuče-nou, jak se nevyplácí být proti nim. Až Waldheim změnil předsednictví OSN za post rakouského prezidenta a do této funkce měl kandidovat podruhé, falešně jej obvinili z přečinu, kterého se měl údajně dopustit za 2.svět. války, během svého působení důstojníka německé armády v Jugoslávii. Waldheim upozornil, že se na něm takto mstí Izraelité za jeho hlasování v OSN.

      Mimochodem, židé jsou roztroušení po celém světě a ve všech vrstvách obyvatel, od nejnižších až po možné hlavy států, bez ohledu na politické sys-témy. Není divu, že i po letech dokázali nalézt jimi nejhledanějšího, bývalého esesáka Adolfa Eichmanna, když ten se, přejmenovaný ukrýval poblíž jistého

pralesa v jižní Americe, což by nedokázala žádná, jiná organizace na světě.

- 5 -

      Lze tedy těžko uvěřit, že by se bývali byli právě oni o Waldheimovi coko-liv negativního nedověděli ještě před jeho zvolením do OSN.

      Jako usvědčující dokument, otiskli Židé ve svém předním, německém ča-sopise údajně „důkaz“, ale nedali si ani tu práci, aby na něm aspoň obstojně

vyretušovali znaky, prozrazující i v televizi, že je to jen ze dvou polovin ama-térsky složený falsifikát, na což poukázal i sám Waldheim: Z „usvědčujícího“ textu v horní polovině stránky, a Waldheimova podpisu ve spodní polovině, která zjevně pocházela z jiné listiny. Za víc námahy jim Waldheim nestál.

      Waldheim si na vlastní náklady najal dva přední, nezávislé historiky ze zahraničí, aby v jugoslávských archívech po celé týdny hledali jakékoliv sku-tečné důkazy proti němu. Nenašli nic.

      Organizátoři kampaně přitom zásadně nevystupovali jako židé, nýbrž ja-ko občané. Na náměstích ve Vídni pořádali podpisové akce proti svému pre-zidentovi jako občanská iniciativa, ač mezi pořadateli bylo všude možno vidět známé, rakouské osobnosti, herce a umělce židovského vyznání.

      Starý Waldheim se dobrovolně vystavil drzému křížovému "výslechu" (ji-nak se to nedalo nazvat), v přímém televizním přenosu ORF, který vedli dva mladí Židé, ale ani ti tak nevystupovali oficiálně. Jejich příslušnost vyplývala z faktu, že jeden měl povoláním politicky, druhý mediálně co do činění s Izraelem.

      Ač Waldheim byl bezúhonným, platným prezidentem a věkově mohl těm dvěma být dědečkem, jednali s ním opovržlivě, doslova jako s vyvrhelem společnosti, až mi mrazilo, jak si tak urážející chování, vysílané televizí mohou ke své hlavě státu dovolit.

      Stařičký Waldheim jim přesto odpovídal s úctyhodným sebeovládáním. Ani jednou nezvýšil hlas, nýbrž trpělivě odpovídal na všechny jejich drzé pro-vokace, jimiž se jej očividně snažili jen zmást a zesměšnit.

      Navzdory průhlednosti celé té kampaně a jejího drzého stylu, (nebo spíš právě proto) Waldheim pak zůstal úplně sám, opuštěný všemi, včetně spřátele-ných hlav států z celé Evropy. Všichni se k němu najednou obrátili zády!

      Při jednom tehdejším rokování hlav států v Rakousku, jehož se zůčastnil  i náš čerstvě zvolený Václav Havel, všichni prezidenta Waldheima ignorovali! I nováčka Havla už musel tehdy někdo zasvěcený v tom ohledu varovat.

      Tak snadno Židé dosáhli svého mstivého "oko za oko...". Doslova jimi vy-štván už Waldheim podruhé na rakouského presidenta ani nekandidoval a všichni tehdejší státníci Evropy se nápadně obávali, aby nedopadli stej-ně tak, jako on!                                                          (Konec odbočení k Waldheimovi)

      S novou generací se i v tomto ohledu v Evropské Unii, hodně změnilo. Od přelomu roků 2012/13 dala Evropa Židoameričanům najevo, že už s nimi není jen tak automaticky ve všem zajedno. Angela Merkelová jako první

- 6 -  

Izraelcům řekla, že proti nim nic nemá, ale nemůže souhlasit, aby si Židé na-vzdory protestům Palestinců stavěli své osady na jejich okupovaném území.

      Tytéž výzvy už následují i ze světa, také z Bílého domu, Izrael je ignoruje.

      Ze CIA uprchlý operátor Edward Snowden uveřejněnil důkazy, že tajné

služby USA, tedy potažmo také Židů kontrolují veškerou internetovou a telefonic-kou komunikaci občanů a vlád různých zemí světa a heslovitě je ukládají.    

      Tím byl malér CIA završen. Představitelé Evropy, v čele s presidenty Ně-mecka, Francie a s premiérkou Angelou Merkelovou, jež byla prokázaně také tak špehována, se proti tomuto narušení spojenecké důvěry od USA ohradili.

      Obama to u CIA intervenoval. Obama také odsoudil Netanjahův tvrdý po-stoj vůči Palestincům. Nedoplatí na to všechno stejně, jako Kennedy, v lepším případě Waldheim? - Uvidíme.

      Jak bylo řečeno, židoamerická tajná služba dosahuje množství nekalých cílů důslednými dezinformacemi při nichž zatajují, které události, se ode-hrávají v jejich réžii.

      Jak je lze "odtajnit"? Logicky všímáním si komu, nebo čemu prospívají.

      Například jen co Al-Káida s tolik podivně odstraněným Bin Ládinem už ze-všedněli, jsme zas teď pro změnu denodenně zahlcováni podrobnými infor-macemi o hrůzostrašných zvěrstvech jakéhosi Islámského státu, který ale ve skutečnosti žádným státem není a s islámem nemá společného vůbec nic, než jenom ten nápadně nastrčený, matoucí název. Proč? Přitom je od po-čátku rovněž nápadně dobře organizován, financován a vyzbrojen!  Kým asi?

      Dle předsedy Muslimské unie v ČR Muhameda Abbase, se víra Islámistů neslučuje s ukázkami takového terorismu a také on je veřejně odsoudil.

      Znovu bych se nejraději mýlil, ale nemohu nevidět, že všechny tyto zrůd-né zprávy slouží jen USA a Izraeli, s cílem co nejvíc vyhecovat všeobecnou xenofóbii vůči 1,6 mld. bezkonfliktních Islámců na celém světě, což se bohu-žel daří, jak jsou lidé až fanaticky nesoudní a věřící mediálním lžím.

      Iráčtí vojáci údajně zajali tři poradce, kteří tzv. Islámskému státu pomáha-li. Jeden měl být z USA, jiný z Izraele.(!)

      Jedno je jisté. Drtivá většina všech médií v Česku o sobě lživě tvrdí, že jsou nezávislá, demokratická. Dokud zde tento stav přetrvává, máme ještě v Česku k demokracii hodně daleko.

      K těm zločinným útokům na pařížskou redakci jsem v médiích postrádal důraznější etický postoj: Smí někdo - bez ohledu na útok - jakkoliv zesměšňo-vat to, co jiným je svaté? - Rozhodně ne! I satira má svoje hranice tam, kde přestává legrace a začíná urážení. To není otázka demokratické svobody  

projevu, s níž se v té souvislosti někteří tolik ohání, nýbrž slušnosti!

- 7 -

      Jan Munk, předseda pražské Obce židovské řekl, že nový antisemitismus ne-

vznikl kvůli vlastnostem Židů, nýbrž jen z bezdůvodné nenávisti jejich odpůr-

ců. Opravdu Munk nevidí, čím jeho předáci a někteří souvěrci tolik provokují?

      Izraelský premiér Benjamin Netanjahu konstatoval, že jsou židé v Evro-pě pronásledovaní a vyzval je, aby se z Evropy vystěhovali.

      Nic ve zlém, ale neslyšel jsem, že by například byl také nabádal k zane-chání urážek muslimské víry, nebo aby zakázal stavění osad na okupovaném území Palestinců. Ne. Je mi líto, ale provokace Židů naopak pokračují, při-čemž evropské vlády na jejich ochranu platí nemalé výdaje z daní nás všech!

      Tato analýza nesmí být chápána jako antisemitská!

      Jako částečný sudetský Němec moc dobře vím, co obnáší vyhecovaná kolektivní nenávist vůči nevinným. Sám jsem ji po válce s naší rodinou zažil. (Viz moji knihu Jak to bylo doopravdy, mezi Čechy a Němci!). Kolektivní nenávist nepřeji znovu židům, ale také ani skutečným islámcům - nikomu!

      Moji kritiku si nezasluhují Židé všeobecně jako takoví - ti jsou svými nej-vyššími rovněž manipulovaní - nýbrž  nešťastný zůsob jejich vedení.    

      Vrchní zemský rabín Karol Sidon šokoval názorem na izraelskopalestin-

skou válku k níž v případě uznání palestinského státu prý určitě dojde a z níž prý aspoň vyjde jasný vítěz. Dodal, že on sám si ji nepřeje. Kdo jiný ale, než vedení Židů si ji může přát, když tím jasným vítězem je už předem dán nesrovnatelně vyzbrojenější Izrael? Palestina tak nemá šanci přežít ani zroze-ní svého vlastního státu. - A zase jen válka, a válka, s bombovými odvetami.

      Většina válek svět nezlepšila, nýbrž jen uvolnila místo pro nové zlo!  

      Jediné, účinné řešení židoislámského konfliktu vidím shodně s papežem

Františkem, v jeho slovech:   

"Je třeba odstranit příčiny terorismu!"

      Jak? Zamysleme se nad otázkou:

      Dokázali by Izraelci zanechat nepřátelství a vrátit Palestincům všechno, co jim neoprávněně vzali, hlavně domovy a plantáže, čím všechno to zlo za-čalo? Tomu by musela předejít zásadní změna stylu jejich vedení. Změna k pokoře, tedy opačným směrem, než jakým se vydalo po holokaustu.

      Kdyby to dokázali, nebyla by to jejich prohra, nýbrž naopak doposud

největší a nejbohulibější vítězství v dějinách, totiž vítězství sama nad

sebou, jak to svým způsobem od 2.svět. války již 70 let příkladně doka-zují všechny vlády Německé spolkové republiky, za což sklízejí uznání, včetně už také od Izraele.

- 8 -

      V izraelské armádě údajně došlo k rebelii proti Netanjahuově tvrdému stí-hání Palestinců. Že nevede k usmíření. Že by první, nepatrná jiskřička k tolik žádoucímu obratu ve vztazích?

      Těžiště moci a přistěhovalectví židů by - podle mé vize - nemělo být v Izraeli, kam se bez neustálé, násilné rozpínavosti na úkor Palestinců prostě nevejdou, nýbrž mělo by zůstat v jejich největší, novodobé vlasti USA, ovšem transparentněji než doposud.

      Izraeli by pak lépe svědčila duchovní dimenze, funkčností a omezenější rozlohou na způsob Vatikánu, hlavně ale bez přistěhovaleckých a tím i stá-le rozpínavějších ambicí.

      Měl by být centrem židovské víry s jejich svatými místy, nikoliv agresi-vity, jež rozhodně bohulibá není. Toho by muselo být dosaženo obnovenou dohodou, jak bylo po světové válce dobře zamýšleno v OSN.

      Takové řešení by zajisté vedlo k nejsnášenlivějšímu soužití všech.

      Pokora není slabost. Vždyť nejuctívanější už přestávají být hrdí vojevůd- ci válek. Těch máme až po krk. Jsou to vzestupně mírotvorní vůdcové lidstva, jakými byli a jsou Ghándí, Dalajláma, nejméně pět posledních papežů a jistě i další. Společná jim všem je právě ta jejich příkladná pokora.

____________________________________________________________________________________________________________

        Vydáno, na podporu demokratické, názorové plurality, když v Česku fatálně sel-hal princip nezávislých médií, jako ochrany proti zájmům nadnárodních mediálních společností.

                                                                                                        Otto Peschka(82)

Výtvarník, vizionář, autor pamětnické knihy Jak to bylo doopravdy mezi Čechy a Němci.