Naše demokracie? Nesmysl!

Zastupitelská demokracie je v podstatě diktaturou, jež nastražila past na skutečnou demokracii. Past spočívá v tvrzení, že přímá demokracie je neuskutečnitelná. A z toho se stalo dogma. Přímá demokracie vězí v pasti „neuskutečnitelnosti“, zatímco ta zastupitelská - diktátorská, vládne. A s ní spoluvládne i soukromý kapitál. Se skutečnou demokracií vězí v pasti i občanská společnost. Je ovládána, manipulována, okrádána a zotročována. Příčina je prostá: občanská společnost zatím nerozpoznala, že tzv. zastupitelská demokracie není demokracií, ale diktátem. Cesta k získání politické svobody, která by demokracii umožnila je blokována současně mocnými, tedy politickými stranami. Z toho vyplývá, že demokratizaci společnosti nelze provést bez odstranění moci politických stran. Tvrzení o neuskutečnitelnosti skutečně přímé demokracie je neopodstatněné. Jde jen o to vytvořit vhodný organizační model.

Za takový považuji vytvoření demokratických samospráv ve smyslu politické soběstačnosti každého legálního územního celku (každé území, které je katastrálně vyznačeno). Institucemi jejich moci se pak stanou veřejná shromáždění - místní parlamenty.

V uvedených územních celcích lze se zanedbatelnými náklady pořádat organizačně nenáročná veřejná shromáždění, na nichž lze plně uplatnit všechny zásady demokracie. Jejich prostřednictvím lze snadno, transparentně a levně volit, vést rozpravy a následně rozhodovat o věcech společného zájmu, pro jakoukoliv úroveň. Zvolení pak budou pouhými pověřenci výkonu rozhodnutí těchto místních parlamentů. Na místních úrovních, kdy parlamentářem může být každý občan daného území, lze prakticky vyvrátit dogmatické tvrzení o neuskutečnitelnosti přímé demokracie. Tvrzení o nedostatečné úrovni odbornosti běžných občanů pro správná politická rozhodnutí neobstojí. Jednoduše proto, že politická rozhodnutí nemají charakter odbornosti. Politické rozhodování je vždy rozhodováním morálním a hodnotovým. Odborníky nepotřebujeme k tomu aby nám vládli. Potřebujeme je k zajišťování výkonu našich rozhodnutí a vytváření co nejlepšího společenského prostředí a vhodné organizační struktury potřebné k realizaci naší - občanské politické moci. A také k tomu aby nám radili.

Demokracie je reálným společenským uspořádáním za předpokladu decentralizace moci. Cesta k ní vede přes vznik federativní soustavy politicky sebe osvobozených obcí, měst a městských částí. Toto občanské politické uskupení bude dostatečně silné převzít moc od státu do své kompetence a současně schopné jí využívat ve svůj prospěch. Obce a města, nikoliv stát, jsou sídly demokracie. V nich a z nich jsme schopni vládnout.

To, co je výše uvedeno, je popsáno z pohledu přírodního zákona, který, coby jednotlivci, denně, nevědomky, naplňujeme. On ovšem, a zcela bez vyjímek platí i pro jakoukoliv společnost. Ten zákon se jmenuje Zákon pregnance – zákon seberegulace, viz. Změna přijde, když se zastavíš – Gestalt přístup v organizacích od holandského psychologa Franse Meulmeestera. Vydalo nakladatelství Drvoštěp, viz. www.drvostep.com.

Pokud zaštítíme náš společný boj nezpochybnitelným přírodním zákonem, budeme dostatečně vyzbrojeni k zahájení boje za politickou svobodu. Bez ní je jakákoliv snaha o skutečně zásadní pro společenskou změnu iluzorní a kontraproduktivní.

Štěpán Forgáč