Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

Czech English French German Russian Spanish

ads

Masaryk jako zrádce národního Ruska

Hodnocení uživatelů:  / 1
NejhoršíNejlepší 

Vyprávění čsl. majora Václava Vitáčka, jenž znal Masaryka a celou jeho rodinu, pro kterého čest a daná slova znamenaly zákon, jsou poučné dodnes a otvírají lidem, jdoucím za PRAVDOU, oči, jakého jsme dostali OSVOBODITELE.

  • masaryk-jako-zradce-narodniho-ruska

Prof. Masaryk vedl před 1. světovou válkou protirukopisný boj, na rakouskou objednávku, jak tvrdili někteří jeho kolegové z profesorského sboru pražské univerzity, zejména univ.prof. Velenovský a univ.prof. Bukovský. Za tuto úlohu byl odměněn profesorskou katedrou v Praze. Z té doby jsou známy Masarykovy návštěvy v kanceláři místodržitele hraběte Thuna, při kterých, jinak zdvořilý hrabě Thun, Masarykovi ani ruky nepodal. Hrabě Thun, později povýšený na knížete, jako český místodržitel znal z úřední povinnosti hrozné Masarykovo tajemství, že není Slovan. Ale znali je i jiní. Znal je otec Vitáčkův, ing. F. Vitáček, zemský poslanec, tajemník hraběte Thuna a člen klubu "České státoprávní šlechty", jehož předsedou byl hrabě Thun. Proto Masaryk tolik zanevřel na českou šlechtu po 1. sv. válce; pozemkovou reformou byly šlechtě odejímány polnosti, lesy jí zůstaly, byly zrušeny šlechtické tituly. Vlastencem nikdy nebyl, měl to zakódováno v krvi.

Od kolébky Masaryka napalovali, že jeho tátou je Slovák z moravskoslovenského pomezí, kočí Masaryk. Ale on to brzy prohlédl a naučil se také druhé napalovat. Velkým filosofem nikdy nebyl, k řečnění měl talent po předcích a s tím i přirozenou drzost. Za Rakouska se vysmíval českým vlastencům a jejich nadějím na samostatnost. Proto byl tolik neoblíben studenty v Praze, bránící své češství.
 
Masaryk dobře věděl o Vitáčkově knize "Neznámý vojín". Jeho odpor proti Masarykově osobě mu přišel draho. Ačkoliv se účastnil obou světových válek, zůstal stále trčet na hodnosti majora, ani na plukovníka nebyl povýšen, ačkoliv měl zákonný nárok na hodnost generála čsl. armády, dle roků ve službě českého národa.
 
Masaryk se nikdy nezajímal záchranou národního Ruska. Pokud byl car Mikuláš II. na trůně za 1. světové války, byli v popředí formování České družiny, ihned po vyhlášení války v r. 1914, ruští Češi na čele s JUDr. Vondrákem a Jindříškem, a to byli muži, včetně pověřeného zástupce národa Düricha, milující národní Rusko, tedy uvědomělí Slované, nehledě na různé politické uskupení. Byli rozhodnuti pro vystoupení českého vojska na pomoc národnímu Rusku v hodině dvanácté.
 
Po návratu Vitáčka do štábu 7. ruské armády byl mu odevzdán anglicky psaný telegram, adresovaný na jeho adresu do Kyjeva a odeslaný z Londýna s podpisem Doris Child. Šel se poradit ke svému kmotrovi, známému panu Červenému. Ten z toho nebyl moudrý a tak mu doporučil MUDr. Girsu. Girsa po přečtení telegramu řekl: "To je telegram pro Masaryka. Odneste mu ho do odbočky ČNR." Šel tedy. Přijal ho s povýšeností indického maharadži jakýsi středoškolský profesor před válkou, Prokop Maxa, o jehož existenci do této chvíle nevěděl a neslyšel. Maxa odnesl telegram a navrátil se, že skutečně patří Masarykovi. Poněvadž nebyl Vitáček v žádném poměru k České národní radě, byl nemile dotčen, jakým způsobem s ním bylo jednáno a styděl se za nevychovanost lidí, zastupující náš národ v Rusku. Navštívil proto opět pana Červeného a postěžoval si mu na jednání v OČNR. Červený ještě v týž den mluvil s Masarykem. Večer sdělil Vitáčkovi, že zítra ráno se s ním setká Masaryk, protože telegram byl důležitý, a proto takto ušel kontrole ruských úřadů a že na základě toho telegramu Masaryk odjede z Ruska.
 
Druhý den se Masaryk ve stanovenou dobu nedostavil, ani se neomluvil, nenavštívil ani JUDr. Vondráka, ani předsedu českých spolků Jindříška. Tím Masaryk ukázal těmto tvůrcům České družiny, jak jimi pohrdá, že je zpupný a nevychovaný politik. Prof. Masaryk přijel do Ruska po pádu cara Mikuláše II., dne 16.5.1917. Zborovská bitva se odehrála 2.7.1917. Mezitím generál Kornilov připravoval tažení na Petrohrad, aby vyhnal Kerenského prozatímní vládu s postupujícím rozvratem ruské armády, která vnesla chaos, neboť zrušila kázeň a autoritu vojenských náčelníků. Revoluční agitaci bolševiků již nikdo nebránil. Tak Kerenský-Adler připravil půdu pro Lenina a Trockého.
 
Kornilov, osvobozený z rakouského zajetí českým vojákem Mrňákem, by se byl po zásluze tomuto vojáku odměnil, ale nyní, po jeho smrti, zmrzačen v rakouském kriminálu, zůstal pouze jedním z neznámých českých hrdinů, kteří přinesli na Oltář Vlasti svůj život.
 
Masaryk napáchal za svého pobytu v Rusku povážlivé činy, zejména odřeknutí pomoci generálu Kornilovi v jeho snaze o zachování východní protiněmecké fronty. Zhroucení východní fronty a uvolnění německých armád mohlo způsobit armádám Dohody na západní frontě katastrofu.
 
S postupujícím rozkladem ruské armády vlivem Kerenského vlády se uvolnila i nadvláda nad českým vojskem a samočinně přešla do rukou politického vedení Odbočky ČNR v Rusku, která byla usměrňována vůlí jednoho člověka, Masaryka, sloužícího na prvním místě sionismu. V Nové Čartoryji došlo k ostré hádce mezi kapitánem Gajdou a prof. Masarykem, neboť Gajda žádal na Masarykovi svolení, že dosáhne během několika dnů Petrohrad a udělá rázný konec bolševickému trojčení našimi legiemi, což odporovalo Masarykově rozhodnutí o přísné neutralitě k VŘSR v Rusku. Masaryk raději zradil národní Rusko, jen aby odvrátil pohromu od Trockého-Bronsteina a celé nafouknuté bublině o bolševické revoluci, do které sionisté financovali nemalé bankovní úvěry z USA. Ještě na jaře 1918 Rudá armáda neexistovala a v květnu 1918 její celá vojenská hotovost čítala přes 4,5 tisíce vojáků. Ostatní, co se potulovalo se zbraní po Rusi, nemohlo být hodnoceno jako pravidelné vojsko, ale jako bandy.
 
K vítězství bolševismu proto navazoval kontakty, přestože viděl řádění prvních úderných oddílů v Kyjevě na Ukrajině nejenom proti bělogvardějským důstojníkům, ale i vůči pravoslavným kněžím. Masaryk tehdá bydlel na Keščatiku, kde za jednu noc byli vyvražděni všichni nežidovští obchodníci, navštěvoval bolševického vůdce Murajeva v carském parku, kde byla ve velkém střílena ruská inteligence, slyšel o hrůzách Dzeržinského črezvyčajek.
 
Prof. Masaryk odjel z Moskvy 9.3.1918 přes Sibiř a Japonsko do USA. Spěchal se svým memorandem k vládě USA, kde lhal a desorientoval, že monarchistické hnutí je po pádu cara slabé, aby nebylo podporováno Spojenci. Tak jsme Masarykovou zásluhou byli zařazeni jako podřadní spojenci a tudíž jsme museli zaplatit Spojencům výkupné za uznání ČSR a za porážku Rakouské monarchie, a to vše ve zlaté měně. Dle Rudolfa Berana se muselo zmincovat k 8 tunám zlata. Proto tolik chudoby za 1. republiky. Veškeré Masarykovo vystupování bylo formováno jeho osobním prospěchářstvím, k vítězství III. internacionály.
 

 

Podpořte CFP QR Kód ŽLUTÁ oranžová

 

Komentáře

Pro přidávání komentářů se musíte přihlásit / registrovat

Komentáře   

#1 Jiří Žák 2014-03-08 12:16
"Pravda vítězí!" Ale nad kým a nad čím? Češi milují legendy a své falešné, idoly.Tento ideál chudého chlapce z rodiny kočího (otec Slovák, matka Němka) toužícího dostat se za každou cenu mezi "elitu", který se "zmohl" studiem je česká "klasika".Tento milovník pravdy podal (i písemně) 4 verze svého odchodu z německého gymnázia (sic!).První "český" čestný občan Tel Avivu aktivně podporující Židy a sionismus(Žid se nerovná sionista).Za svůj život se dopustil mnoha lží a několika zrad. Jako poslanec přísahal věrnost Rak.-Uhersku,je ž plánoval rozbít.Zformulo val a signoval tzv."Pittsburgh skou dohodu" (s amer.Slováky,je ž ho finančně podporovali) zaručující Slovákům samosprávu.Poté podpis zapřel a smlouvu v dopise Hlinkovi označil za falzum.Prosadil "Washingtonskou deklaraci" (18.10.1918, samostatnost Č-S státu) vyhlášenou jeho jménem,Beneše a Štefánika. Štefánik ji nepodepsal a protestoval z Tokia.Štefániko vu leteckou nehodu dodnes nikdo neobjasnil."Náš " idol zradil Rusy,Slováky i Čechy.

Facebook komentáře