Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

KDYŽ Z NÁS DĚLAJÍ NEGRY, CHCI LEPŠÍ SEGREGACI

Nás myslím ty, co nejsme očkovaní na COVID a nejsme ochotní na tom něco měnit. A ty, co nosí náhubek ne kvůli starosti o své zdraví, ani starosti, že bez něj by někoho měli na svědomí, ale aby se nestali terčem obtěžování, napadení, nebo pokuty.

Až do 60. let 20. století na Jihu USA fungovala segregace, že negři nesměli do spousty bělošských míst. Jenže segregace také znamenala, že negři měli například v autobusech vzadu svou část, v ní jim nikdo nevytýkal, že jsou negři, tam je nechal na pokoji. V MHD by mělo pro nás, co nejsme svědkové COVIDovi, být vyhrazené místo, klidně od zbytku oddělená přepážkou.

  • kdyz-z-nas-delaji-negry-chci-lepsi-segregaci

Když vyjdu z nějakých 70% očkovaných a toho, že se mnozí z nich šli bodnout ne kvůli obavě z nemoci, ale z úředního útlaku, je 1/3 místa skromný požadavek. Městské autobusy mají nejčastěji 3 dveře, dobře by se to implementovalo :-).

Negři na Jihu také měli své vlastní restaurace, kadeřnictví, a různé další služby, i kostely. Proč by to nemohlo být pro nás podobně? Když se v ČR zakázalo kouření v hospodách, tak vzniklo pár „soukromých klubů“. Proč by podobně nemohly být kluby pro ne-svědky COVIDovi, se vstupem na vlastní riziko?

Ať si s třeba s náročnější normou na výměnu vzduchu. (Je sice fakt, že statisticky je pro ne-starého a celkem zdravého člověka dobrý způsob získání imunity na COVID prostě se nakazit, ale najednou dostat „mega nálož“ nemusí.)

A dostávám se k tomu, že ještě před čtvrt rokem jsem nebyl novodobý negr. Tehdy mi končilo půlroční privilegium po prodělaném COVIDu. Jakmile půlroční privilegium skončí a jsou z nás „negři“, tak nám stát hází klacky pod nohy, abychom si nemohli svůj imunitní systém udržovat ve formě a „aktualizovat“ na nové varianty pravidelným kontaktem s decentním množstvím viru.

Přitom bychom si tak mohli, bez přehnaného rizika, aktualizovat imunitu na novou variantu ještě dřív, než na ni budou pozměněny, vyrobeny a rozdistribuovány vakcíny. K tomu pořád platná imunologická poučka říká, že imunita po překonané nákaze je stejně dobrá nebo lepší, jak po očkování.

Podle režimu nejradši ale mají všichni svou imunitou být závislí na centralizovaných přídělech, včetně z nich plynoucího rizika špatné nebo zastaralé vakcíny. Přitom u tohohle korona viru už je jasné, že si spousta lidí může, bez nadměrného nebezpečí, svou imunitu udržovat nezávisle a spolehlivěji.

Navážu úvahou na text Víta Skalského z 3.12. letos, na část o společenském dobru. Sem tam, třeba u jednoho člověka ze čtvrt milionu za rok, se vyskytne agresivní, život ohrožující bakteriální infekce. Nebylo by také společenské dobro vymýtit bakterie, co je způsobují? Přitom hostiteli těch bakterií jsou, bez znatelných zdravotních problémů, desítky procent populace.

Proč se už dávno kvůli těmhle bakteriím lidé nemyli pořád desinfekcí, nekloktali desinfekční ústní vodu, nechodili v náhubcích, nevymýšlelo se očkování?

Odpovím si: „protože dřív lidé na zodpovědných místech respektovali, že i společenské dobro a ohleduplnost mají být přiměřené“. Sice u COVIDu vypadá, že má vyšší četnost závažných případů, než kmeny bakterií, které téměř nikomu neubližují, ač oslabeného člověka, co měl smůlu, dokáží za míň než den těžce zmrzačit nebo zabít.

Na druhou stranu COVID rozhodně není ani jako pravé neštovice, ani jako mor. To, co se ve skutečnosti děje, je pokus redefinovat pro budoucnost přiměřenost ohleduplnosti a hygienické standardy. Aniž by se to tak nazvalo, aniž by se otevřeně diskutovalo o smyslu té změny.

Ale i v diskuzi o novém standardu ohleduplnosti by měla mít své místo příležitost získat imunitu překonáním nákazy! Když je tímto imunita „vycvičena“ všestranněji – tvorbu některých druhů protilátek vakcíny vůbec nestimulují – a chrání stejně, nebo líp, jak imunita po očkování, logicky by přenášení nákazy lidmi po jejím překonání mělo být stejné – nebo nižší! – jak očkovanými.

Z hlediska ohleduplnosti by vlastně šlo doporučit, že kdo má velkou šanci na překonání nákazy svépomocí a bez významných následků, ať se o to pokusí. (Optimálně v období nejnižší vytíženosti zdravotnictví.) Kvůli důkladnější imunitě a proto lepšímu následnému altruismu!

Někdo může namítnout, zda má smysl na jednu epidemii zlepšit segregaci. Dřív, kdy normálně epidemie respiračních viróz trvala jen chladnější půlku roku, správná odpověď by nejspíš byla „nemá smysl“.

Ale tahle plandemie vypadá, že vydrží nejmíň dokud nebudou nadnárodní elity mít provedení svého Velkého resetu nezvratně jisté, nebo dokud se opozice nevzpamatuje, nedá dohromady, a neodstřihne náš stát od jejich moci. Tahle plandemie může ještě trvat mnoho let. Copak je někde strop nových variant a „posilovacích teček“?

Autor: Jan Panocha, člen a tajemník ND

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře