Jak značně rozdílný je postoj Británie a Číny k Židům…
- Podrobnosti
- Blogy / DALŠÍ BLOGY|
- 13. červenec 2012|
- Břetislav Olšer|
- 6610 x
Tak zní pár zásadních momentů, jež hovoří o lidském vztahu Britů a Číňanů k Židům. Stačí jen připomenout, že Britové měli mandát nad Palestinou ve čtyřicátých letech a vydali tzv. Bílou knihu, se zákazem přistěhovalectví Židů do jejich rodné země. To vše nejlépe charakterizuje jejich přijetí během letních olympiád. V roce 2008 v Pekingu se cítil prezident Izraele Šimon Peres jako mezi svými. Respektování šabatu je pro něho důležitější, než účast na slavnostním zahájení letních olympijských her. Ty třicáté začnou v Londýně v pátek 27. července 2012 večer, kdy začíná šabat.
A padla zkrátka kosa na kámen. Tak vyšlo prohlášením, v němž se uvádí: „Prezident Izraele se nezúčastní zahajovacího ceremoniálu olympijských her, který se bude konat v pátek večer. V okolí olympijského stadionu nejsou hotely ve vzdálenosti, kam by bylo možné pěšky dojít a prezident se rozhodl zrušit svoji návštěvu, aby se vyhnut znesvěcení šabatu jízdou v automobilu..." Britové zřejmě nestojí o účast hlavy státu Izrael. Dobře i tak. Ještě by si udělali potíž se svými muslimskými bratry... Ke všemu olympijský výbor odmítl návrh, aby se uskutečnila minuta ticha při každém zahájení letní olympiády na počest zavražděných sportovců Izraele v Mnichově... A stačilo se zachovat třeba jako Číňané a poskytnout Peresovi ubytování odpovídající naplnění tradice šabatu... Ke všemu obyvatelé Říše středu vědí, že jsou s židovským státem na jedné lodi. Na vlastní kůži už poznali, co je to islámský terorismus - viz. atentáty Ujgurů.
Proto se postavili k tomuto šabatovému problému čelem s tradiční zdvořilostí také k náboženské tradici Židů. Izraelští sportovci a činovníci mohli na Letních olympijských hrách v Pekingu procházet do pokojů, kde byli ubytováni, dveřmi, jejichž zárubně měly také v souladu s Tórou mezuzy. Na pergamenovém svitku uvnitř jsou napsány dva oddíly ze dvou z pěti Mojžíšových knih, z Deuteronomium a Leviticus. Obě části obsahují verš: “napsat je také na veřeje svého domu a na své brány”. Na zadní straně pergamenu je hebrejsky napsán Šadaj - “Všemohoucí, jedno ze jmen Božích” Strážce dveří Izraele.”
Početnému izraelskému olympijskému týmu tak požehnal v přítomnosti izraelského velvyslance v Pekingu Amose Nadaje rabín Šimon Freundlich z pekingského Chabadu. V olympijské vesnici byla rovněž postavena nová synagoga, pro sportovce i hosty, kteří se modlili za to, aby se už nikdy neopakovala tragédie z olympijského Mnichova, kdy byla přepadena celá izraelská výprava islámskými teroristy, při čemž bylo jedenáct izraelských sportovců zabito.
Prezident Šimon Peres se v Pekingu během šabatu připojil k tradičnímu čtení z biblické knihy Pláč, při vzpomínce na zničení prvního i druhého jeruzalémského Chrámu. Peres není důsledně praktikujícím, ale respektuje šabat při plnění státních povinností. Původně odmítl pozvání zúčastnit se zahájení Olympijských her, protože by to vyžadovalo cestovat o šabatu, což je porušením židovského náboženského práva. Čína proto uvolnila pravidla ubytování a dovolila Peresovi být jediným zahraničním státním představitelem, který mohl o šabatu zůstat v olympijské vesnici a k účasti na slavnostním zahájení Olympiády mu pak stačilo ujít několik stovek metrů...
V průběhu celých her bylo k dispozici Izraelcům také košer jídlo, certifikované rabínským kontrolorem. Takže něco je přece jen v Číně košer a ne chucpe s ohledem na dodržování lidských práv a náboženských svobod. Číňané vychvalují a velebí jak Židy, kteří byli u zrodu české industrializace, tak i Stát Izrael. Říkají, že přestože je Izrael malý a obklopen nepřáteli, stejně přežívá a slaví úspěchy. Podle nich Čína a judaismus jsou jediné dvě záležitosti, které si během historie zachovaly svůj charakter. Samotná Šanghaj má jako megaměsto přes 20 milionů obyvatel. V letech 1920 – 1930 se řadila mezi pět světových velkoměst - Londýn, New York, Paříž a Tokio. Byla obchodním centrem pro bavlněné oděvy, léčiva, opium. Dnes má Šanghaj ambice vyšší. Být první v Asii a pak na světě. Hlavní ambicí Šanghaje je stát se do roku 2020 hlavním finančním centrem Asie. Že by vliv Židů z Šanghaje…? Svůj život popisuje v nové knížce “Zachráněna v šanghajském ghettu” Židovka Anna Votická z Brandýsa nad Labem, současně žijící v Montrealu.
Londýn se svým negativním postojem vůči Židům nikdy netajil, byť i on má tragické zkušenosti s islamistickými teroristy. Přesto neučiní nic vstřícného vůči Izraelcům ani během červencové Olympiády, pořádané ve výročí atentátu z Mnichova. Proto mnohé už ani nepřekvapila v minulých dnech zveřejněná zpráva londýnského Centra pro sociální soudržnost, která ukázala, že britští muslimští studenti se příliš neliší od svých blízkovýchodních fundamentalistických vrstevníků. Zpráva, nazvaná „Islám na univerzitě: Průzkum britského studentského názoru”, ukázala, že přibližně třetina z 1.400 dotazovaných studentů souhlasila s názorem, že člověk může zabít ve jménu náboženství.
Po atentátech z 11. září 2001 byly jen ve Velké Británii zablokovány účty více než 250 charitativních organizací, soustředěných u islámských fundací, u nichž hrozilo, že získané peníze investují do terorismu… Nedávno bylo odhaleno, že charitativní dary ve výši dvacet tisíc liber od fondu stanice BBC Children In Need, dostali k dispozici nejen na svou propagandu bomboví atentátníci, kteří zaútočili v červenci 2005 v londýnském metru. Další tragický požár na sebe nenechal dlouho čekat. Teroristé se odpálili v soupravách metra a na horní palubě dvoupatrového autobusu, přičemž zabili 52 lidí.
Před pěti roky udělil magistrát v centrálním Londýně pokutu 200 liber a úhradu soudních výloh 1200 liber muslimskému taxikáři Abdul Rasheed Majekodumnimu, který odmítl vzít do taxi slepce s odůvodněním, že jeho vodící pes, resp. sliny jsou „nečisté“. Minulý měsíc muslimský řidič „routemasteru“ v Londýně opět znemožnil nevidomému George Heriggemu (73) nastoupit do autobusu kvůli jeho vodícímu psovi. Nevidomý penzista, trpící rakovinou, byl dvakrát vyhozen z dopravního prostředku, protože jeho vodícího psa považují muslimové za nečisté zvíře. Všechnu tuto aroganci Prorokových nevděčníků završil muslimský kazatel Abu Waleed, jenž se Britům za jejich shovívavost odměnil svým kázáním 23. června 2011 v Londýně, kdy je seznámil s jejich „blízkou budoucností“: „S Alláhovou pomocí dobudeme Bílý dům. Zažijeme den, kdy budou vykopnuty dveře do Bílého domu a vejde kalif (následník Mohameda),“ vykřikoval za souhlasného halekání kolemstojících muslimů.
„Přijde den, kdy skončí Obama i Cameron na kolenou, aby nám muslimům platili daň za ochranu ne-muslimů,“ prohrábl si svůj mohutný plnovous. „Prapor islámu zavlaje nad Bílým domem i nad sídlem britské vlády na Downing Street.“ Stará dobrá Anglie, co se jednou změní v další zemi Proroka Muhammada, kde už dnes uslyšíte proroctví: „Věřte mi, přijde den, kdy královna Alžběta II. bude nosit burku…“
Inu, sportuj, sportuj, vykrůcaj, len mi islámskou pětimilionovou komunitu nezrůcaj… Snad to izraelským sportovcům vadit nebude…
Snímky Břetislav Olšer
Černé září 1970, Mnichov 1972 a OSN dnes; do třetice všeho dobrého?
Jak agenti Hněvu božího zlikvidovali komando Černého září…
Proč v Číně uznávají a ctí Židy, až poté berou Čechy…?
Bude jednou místo černocha Obamy prezidentem USA šikmooký Číňan…?
Komentáře
Facebook komentáře
Nejčtenější za poslední týden
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (03.05.2025)
- Z Russkoj Vesny (3.5. - 4.5.2025): Zelenského slova vyvolala v USA poplach
- ŽALUJI VÁS
- Takto začala Speciální vojenská operace, Jeffrey Sachs
- Lidová tvořivost nejen na téma fialové žumpy (26.4.2025)
- Scott Ritter: Tohle není válka volby, do které by Rusové šli. Tohle je pro Rusko existenční válka.
Související články