Facebook Twitter RSS

O CFP!  | 

ads

ROZHOVOR - Giulietto CHIESA: V celé Evropě dnes můžeme pozorovat politickou revoluci nevídaných rozměrů

Italský novinář, bývalý poslanec Evropského parlamentu a autor knihy „Rusofobie 2.0“ poskytl rozhovor ruské televizní stanici Cargrad. Odpovídá na otázky vztahu Ruska a Západu, politické revoluci a hrozícímu konfliktu v budoucnosti.

  • rozhovor-giulietto-chiesa-v-cele-evrope-dnes-muzeme-pozorovat-politickou-revoluci-nevidanych-rozmeru
  • Giulietto Chiesa

Jak se změnil vztah Západu k Rusku po roce 2014?

Ruská operace v Sýrii v Evropě výrazně změnila „psychologickou situaci“. Přední představitelé západní elity neočekávali, že k takovému rozhodnutí dojde, ani jaký bude mít účinek na veřejné mínění. Nějakou chvíli byli na rozpacích, jak vůbec na takový krok zareagovat. Média nedostala od politiků žádné instrukce, a tak nevěděla, jak se k tomu vyjadřovat, co o akcích Ruska říkat. A v situaci, kdy je nemožné mlčet, některá z nich náhodou říkala pravdu. Mnozí pak svůj postoj vůči Rusku změnili.

Mnozí, ovšem nikoliv většina, chci být velmi upřímný. Většina je vždy manipulovatelná.

Obecně platí, že mají Evropané o Rusku stále velmi málo informací, ale zájem o ně je značný.  Sledoval jsem to na svém Facebooku, když jsem udělal pořad věnovaný Putinově tiskovce s veřejností. V živém přenosu jsem nechal zaznít Putinovy odpovědi. Překládal jsem, komentoval to a sledoval reakce italského publika. Výsledek byl ohromující. Přenos začal v pracovní den v 11 hodin (tolik bylo v Římě) a trval 3 hodiny. Během této doby se dívalo přibližně 85 000 lidí. Pak jsem program rozdělil na tři části, z nichž každá již na Facebooku zaznamenala více než 250 tisíc návštěv.

Takže poměrně velké množství lidí již nevěří tomu, co říkají oficiální evropská média. Jedná se o vážnou změnu v myšlení lidí. Ta mnohotvářná lež, která vládla v evropských médiích posledních několik let, se hroutí před očima.

Má Rusko v Evropě nějaké spojence?

Řekl bych, že se nejedná o politické síly nebo státy, nýbrž o lidi na ulicích, obyčejné lidi. Nezapomínejte, že je Rusko v očích Evropanů očerňováno již více než 50 let. Stereotypy, které vznikaly desetiletí, se rychle nezničí.

Manipulátoři mají navíc jednu velkou výhodu. V Rusku téměř neexistují komunikační kanály s evropským publikem. Existuje televizní kanál Russia Today, který vysílá anglicky, jenže miliony lidí anglicky neumí!

Momentálně, myslím si, ale obyčejný „člověk z ulice“ necítí k Rusku a jeho obyvatelům nepřátelství. Nehledě na snahy vyvolat strach z Ruska a jejího prezidenta řadový občan je jako dříve spíše zvědavý a chtěl by s Ruskem mít dobré vztahy. Propaganda proniká jen do určité úrovně vědomí, dále ne.

Samozřejmě že nám neustále říkají, že je Rusko agresivní a divoké a snaží se nás přesvědčit, že jsou Rusové primitivní a špatní lidé. Propaganda má systematický charakter a trvá mnoho let, takže bezpochyby zanechává stopu v myslích lidí.

Jediný způsob, jak s tím bojovat, je vytvářet vlastní kanály komunikace. Zdůrazňuji, že nikoliv informační, nýbrž komunikační!

Rusko může začít tím, že vytvoří síť vysílání v cizích jazycích. Existuje mnoho novinářů, mezi nimi Němci, Francouzi, Italové, kteří jsou přátelé Ruska, znají a milují tuto zemi. Mohou tyto znalosti a lásku předat evropskému divákovi. Jenže vaše televizní vysílání je dnes příliš poplatné amerikanizaci.

Často ve světových médiích vidím srovnání místních politiků s Putinem, vždy ovšem nikoliv v jejich prospěch. Dá se říci, že Vladimir Putin v Evropě vytvořil módu na nový tip politika?

Putin představuje unikátní jev. Jedná se o člověka praktického, pragmatika, výrazného, tvrdého, rozhodného. Umí hovořit tak, aby mu všichni rozuměli, a to nezávisle na zemi, kultuře nebo sociálním postavení. Minimálně na Západě to takto chápou. Důležitým rysem tohoto charisma je, že ten člověk ví, co se děje, a ví, co dělat.

Vrcholní politici v Evropě jsou žvanilové. Profesionální lháři, kteří ignorují veřejné mínění. Jak jsem napsal ve své knize „Rusofobie 2.0“ ‒ problém Putina tkví v tom, že to je jedinečný hráč. Na celé mezinárodní aréně nemá důstojného protivníka.

Evropané mají možnost srovnávat a přemýšlet o svých vlastních lídrech. Evropský a americký establishment mě přivádí pouze k jedné otázce: Jak lze řešit složité globální problémy s tak nízkou intelektuální úrovní? 

Existuje však i druhá strana problému, a to je občanská společnost. U nás v Evropě již demokracie nefunguje. Neříkám, že vůbec nefungovala. Po dobu 40 let po 2. světové válce se lidé tak či onak angažovali v životě své země, Evropa byla welfare (blahobytná). Existovaly strany a odbory, v zemích se vedl klasický boj o zájmy, což je normální. Nenormální je to, co se děje dnes, kdy tento boj zmizel. Společnost je mrtvá. A to dává prostor pro likvidaci tradiční morálky, pro korupční jednání atd.  

Znamená to, že euroskeptické názory mají svůj základ? Rozpadá se EU jako domek z karet?

Krize EU se bude prohlubovat. Nechci dělat prognózu, zda se rozpadne, nicméně nastávající roky budou pro Evropu jistě krušné. Důvěra k tradičním stranám mizí každou minutu a euroskepticismus nabývá na popularitě.

Dříve mezi obyvatelstvem a mocnými existovala jakási neformální dohoda: „Hlasujte za nás a my vám přineseme blahobyt“, říkali politici. Lidé jim věřili a hlasovali. Jenže situace se zásadně změnila. To, co dnes elity slibují, není možné splnit kvůli krizi. Nyní jakoby říkají: „Hlasujte za nás, ale mi vám nic nedáme. Ba co víc, ještě vám budeme kázat o tom, jak žít skromněji“. Kdo potřebuje takové politiky?

A lidé hledají různé alternativy vládnoucím stranám. Děje se tak všude v Evropě: ve Velké Británii, Španělsku, Itálii, Belgii, Holandsku, Finsku… Výsledkem tohoto hledání je vznik nových politických sil jako „Hnutí pěti hvězd“, „Syriza“, Podemos atd.

Staré strany umírají, nové vznikají, jenže dosud se nic neprojasnilo – je to proto, že žijeme v přechodném období.

Postupující dezintegrace uvnitř EU již vynesla k moci několik nacionalistických stran. Jedná se o nebezpečnou tendenci, nebo o pouhý následek nejasnosti v přechodném období, kdy není vidět rozumná alternativa?

Růst nacionalismu je v podmínkách absence demokracie přirozený. V nejbližší době tak bude na politické mapě Evropy nacionalismus převažovat. A nejenom nacionalismus, ale také „lokalismus“. Známe již příklady: Barcelona, Katalánsko, Sardinie. Autonomii vyžadují některé oblasti Francie, v Belgii se společnost rozpůlila na základě národnostní příslušnosti. A Velká Británie, která sama chce z EU odejít, brzy přijde o Skotsko.

Sám se považuji za Evropana a nechci samozřejmě pozorovat rozpad Evropy. To znamená, že ji musíme přetvořit.

Evropa, kterou dnes máme, to je Evropa bank. Na začátku století proběhl opravdový politický převrat, kdy moc přešla od odborů a parlamentů do rukou byrokratických struktur, které si hlídají mezinárodní investiční banky.

Současná Evropa je antidemokratická. Jenže pokud „rozbijeme“ Evropu, zmizí z politické arény jako jednolitý organismus. A co budou moci udělat samotná Belgie či Itálii, když budou okolo větší a agresivnější hráči? Jedinou zemí, která může v takové situaci existovat jako dřív, to je Německo.

Jak by se měla Evropa změnit? V Rusku jsme dnes svědky bouřlivého duchovní obrození, lidé se vrací k víře, k Bohu. Možná by se také Evropa mohla obrátit k nemateriálním hodnotám?

Já jsem člověk nenáboženský. Vidím ale, že současná ateistická společnost má jen jednoho Boha – peníze. Západní člověk se chová jako věřící, nicméně věří jen ve zlato, tedy nikoliv v duchovní hodnoty, nýbrž v sílu peněz.

Je tedy zapotřebí zásadní změny ve vnímání celé společnosti, která si zvykla vše poměřovat penězi. Je nezbytné, aby se všechny duchovní síly celého lidstva sjednotily. Jen tak bude možné překonat vášeň ke „zlatému teleti“. Když se to podaří, dojde k velkému antropologickému skoku.

Západ si nemůže myslet, že řešení tohoto problému zvládne sám. A nikdy nebude v jeho čele. Tento skok nebude možný bez sjednocení se s Asií a Afrikou, čínskou, indickou a dalšími nezápadními civilizacemi. Bohužel však právě západní kultura ve světě dominuje a nestrpí konkurenci.

Žijeme v dalším převratném dějinném období: buď tento skok od civilizace peněz k civilizaci duchovnosti a harmonii s přírodou uděláme, nebo nastane příšerná globální válka. A válka je nevyhnutelná, protože žijeme v situaci neuvěřitelné nerovnosti. Malá část světového společenství akumulovala všechno bohatství a zbraně. Jedná se o šílené lidi, kteří se nezastaví ani před zničením části lidstva – prostě proto, aby zmenšili počet obyvatel Země a „vyčistili“ si pro sebe zdroje.

Existuje cesta z tohoto stavu?

Ano, je to sebeomezování. My jsme si třeba vymysleli peníze. Po celá staletí fungovaly jako prostředek směny mezi lidmi. Dnes se staly virtuálními a snaží se dosáhnout nekonečného množství.

Jenže v přírodě neexistuje nic nekonečného. Musíme postavit společnost cyklickou a sebeomezující se, vždyť se přeci nemůžeme neustále rozvíjet a rozšiřovat. Jinak zničíme planetu, na níž žijeme.

Krize roste velmi rychle a navrácení se k normální existenci, tj. jiné, než je ta spotřebitelská, si vyžádá převychování miliard lidí. Potřebujeme politické vůdce, kteří to budou schopni lidem vysvětlit, kteří budou schopni vzít kormidlo a udělat rychlý a razantní obrat.

(překlad vlastní, upraveno)

Originál: „Мы наблюдаем масштабную политическую революцию во всей Европе“ vyšel 6. května 2016 na tsargrad.tv.

http://www.rodon.cz/clanky/Politika/ROZHOVOR-Giulietto-CHIESA-V-cele-Evrope-dnes-muzeme-pozorovat-politickou-revoluci-nevidanych-rozmeru-5714

Zdroj: tsargrad.tv

PodporteCFP QR 22 KAFE KÁVAS

Komentáře

Komentáře  

#2 mnbv987@centrum.sk 2016-05-09 15:15
Mnohi chcete zmenu, ale nie je to mozne, kym je narod nejednotny.
Tu je navod, princip, ako zjednotit narod a zastavit zlocincov:

https://www.facebook.com/SlobodnyVysielac/posts/1001369539949202

Prosim,
precitajte si to pozorne, a ak sa s tym textom stotoznite, sirte ho
dalej a prekladajte do vsetkych jazykov. Je to cesta k vitazstvu a
slobode, k zastaveniu tych zradcov. Dakujem Vam.
Citovat
#1 danpoisel@seznam.cz 2016-05-09 12:16
Existuje z toho cesta ven?

Autor ji vidí v sebeomezování. Myslím, že prvním krokem je život v pravdě. Nebo alespoň hledání cesty k pravdě. Bez tohoto hledání se nikdo k žádnému sebeomezování nedonutí. Abych mohl začít hledat cestu, musím projít sebepoznáním. Celosvětově společenská struktura je nastavena tak, aby však k žádnému sebepoznání-ces ty k pravdě-sebeomez ení nemohlo dojít. Ve společnosti existují takové mechanismy, které tomu účinně zabraňují. V zájmu kapitalismu rozhodně žádné sebeomezování není. Tím by byl popřen. A vlády (vlastníci) se kapitalismu dobrovolně nevzdají.
Citovat

Přidat komentář

Bezpečnostní kód Obnovit

Facebook komentáře