Suchemtrail I.

Kterýsi letošní červnový týden měla rozhlasová stanice Hvězda (po převratu bylo přejmenováno na Radiožurnál) téma "voda". Bylo zpracováno tak, že každý den v týdnu, od rána do večera, čas od času vysíláním prohodili nějakou tu informaci o vodě. Neškolili sice posluchače zvěstí, že mrazem se z vody, po jakési době stává led, tak jak své diváky před lety šokovala televize Nova, ale dělali to jinak. Třeba jsme zde mohli zaznamenat informaci o množství vody, které je dnes napuštěné v bazénech za chatkami,rodinnými domy, vilami a soukromými hrady. Údajně by toto množství stačilo na pitný režim českého národa a to po dobu jednoho a čtvrt roku. To se dá pokládat za vcelku dobrou informaci, jen s tím, jestli náhodou současně nešlo zase o dobrý pokus proti sobě rozkmotřit nové dvě skupiny obyvatel.  "Bazéňáky" a "bezbazéňáky".

Ale dejme tomu, že kdybychom nebyli národem chronických závistivců, tak by informace o vodě v bazénech mohla být ještě vcelku užitečná. Ovšem, jak je mediální povinností, kromě povzbuzování lidu k závisti a nenávisti, měli také intenzivní snahu probudit v nás pocit viny. Možná se jim to u některého z posluchačů podařilo, protože jeden den jsme z útrob Českého rozhlasu mohli zaznamenat informaci o tom, kolik vody "nás stojí" kilogram hovězího, rifle nebo tričko. Výpočty jsem nekontroloval a ani hodnoty si úplně přesně nepamatuji, ale když slabý jedinec - posluchač uslyší, že na kilo hovězího bylo zapotřebí zhruba 15000 litrů vody, na rifle 1500 a tričko 700 litrů, věřím že to s ním jistě strašlivě zatřese. Ale ti co uvažují, se však musí od srdce zasmát. Vědí totiž, že i třeba před sto lety nechodili lidé nazí, nosili kalhoty a košile, jedli mimo jiné i maso z hovězího dobytka a nikdo jim "spotřebovanou" vodu na Radiožurnálu nevyčítal. Taky hodně lidí napadne, že ta vědecky, na každé sousto a špulku nití vypočtená voda, se neztratí. Že ji nikdo nevystřelí na Mars, ale že se jedná pořád o ten stejný koloběh vody, který tu byl mnohem dříve, než první Rothschild slezl ze stromu a postavil se na dvě.

Nicméně kampaň běží. Ta sucho-vodní kampaň. Jeden den nás šokují tropy a suchem támhle, druhý den zase bouřkami a hrozivými přívalovými dešti onde, aby třetí den zase zvěstovali, že se voda valem ztrácí a že situace je velmi vážná. Inu, jak by taky ne - automobilky, skladová centra, průmyslové a obchodní zóny postavené na orné půdě, spolu s kukuřicí a řepkou na polích dělá své a těžko se tedy divit tomu, že je sucho. Voda po polích Babišových cvičených opiček stéká do řek, bere s sebou ornici a je jasné, že spodní vody ubývá. Tohle nutně musí chápat i ten nejhloupější místopředseda vlády.

Jenže voda není pro vládu téma. Voda se pro ni stává tématem až ve chvíli, kdy na ni lze profitovat z nějakých dotačních programů. Kdyby chtěli jen vrátit vodu do krajiny - tedy udělali by to, co by problém navždy vyřešilo, tak z tohoto kroku by moc peněz pro sebe neodklonili. To by pro ně nebylo zajímavé. Musí to být tedy něco, co se dá koupit nebo postavit, takže nejlépe plastové sudy, vyrovnaná kamenná koryta řek s hrázemi na tisíciletou vodu a betonové přehrady. Na více jim délka volebního období ani jejich inteligence nedostačuje.

A je to téma pro obyvatelstvo? Ne. Lidi to taky moc nezajímá. Spotřebitel si dopoledne nakoupí zahraniční potraviny v zahraničním řetězci, odpoledne se vykoupe v chloru městského bazénu, večer hodí sprchu, aby si ji ráno z nudy zopakoval a tím jeho zájem končí. Vody je dost a kdyby náhodou něco, tak skočí do Tesca a koupí si ji v petkách. Na vlastní oči viděl, že jí tam mají plný regál, takže není sebemenší důvod se vzrušovat.

Jediní, koho by měl stav vody v krajině zneklidnit jsou chemizátoři polí, co se ještě stále tváří jako zemědělci. Ale ty to také nezajímá! Budoucí pěstování plodin na kamenech a jílu je dnes nerozhodí a když, tak se postaví do fronty na dotace. O půdu se sice starají stejným způsobem jako přemnožené divoké prase opečovává les, ale to nevadí - peníze si za to vždycky vyřvou.

Vychází to tedy, že jediný, kdo se má zrušovat a ze všeho se vinit, je posluchač a divák. Radiožurnál mu k tomu milerád dopomůže: hovězí maso, bazény za baráky, spodní voda, rifle a trička je cesta, jak občana obvinit z povodní i ze sucha a nízké hladiny spodních vod. Potom přece i nejbystřejší občan otupí a snadněji pochopí zavedení nějaké té vodní nebo dešťové nebo jak tu daň nazvou. Jako by naše peníze měly sílu vrátit vodu do půdy a rozum do hlav politiků!

(pokračování)