Bitva o vodu

Zatím jen sucho. Brzy možná systémový kolaps

Bez vody se společnost nerozpadne okamžitě. Ale začne slábnout. A to potichu.
Podle dat NASA přišla planeta mezi lety 2003 a 2020 o více než 600 miliard tun podzemní vody. OSN odhaduje, že do poloviny století bude v oblastech s nedostatkem vody žít až 5 miliard lidí. I když Evropa zatím žádné fronty s kanystry nezná, signály přicházejí: mizící spodní voda, proměněné řeky, zásobníky na minimu.

Voda se stává tím, čím byla ropa na konci 20. století: strategickou surovinou, která rozhoduje o ekonomické stabilitě i geopolitické moci.

Přehrady místo diplomacie

Etiopie staví na Nilu přehradu GERD o kapacitě 74 miliard kubíků. Pro ni je to projekt národní suverenity. Pro Egypt existenční hrozba. V Turecku v rámci projektu GAP vyrůstá síť dvaceti přehrad – zadržují až 40 % vody, která dřív zásobovala Sýrii a Irák. V Číně ovládá horní tok Mekongu jedenáct obřích hrází, což zásadně mění průtok i mikroklima celého regionu.

Na papíře se těmto krokům říká rozvoj. V praxi se ale mění v nástroje tlaku. Státy se nesnaží okupovat území – ale kontrolovat prameny. A s nimi tok peněz, potravin a obyvatelstva.

Města, která se propadají

Kapské Město v roce 2018 přežilo jen díky radikálním škrtům – 50 litrů vody na osobu a den. Barcelona v roce 2023 dovážela vodu po moři z Francie. Mexiko City se propadá – doslova – kvůli nadměrnému čerpání spodních vod. V Kalifornii uschly desítky milionů stromů. A půda se v některých oblastech trvale propadla.

Evropa zatím není v nouzovém režimu, ale signály jsou zřejmé. Řeka Pádu v Itálii je na některých místech tak mělká, že se dá přejít pěšky. V České republice klesá hladina spodních vod. Alpy tají rychleji, než se očekávalo. A přehrady napříč kontinentem hlásí nejnižší hladiny za poslední desetiletí. Změna už se neodehrává v přednáškách o klimatu – děje se v infrastruktuře.

Obchod, indexy, futures

V roce 2020 vznikl v USA Nasdaq Veles California Water Index – první burzovní nástroj pro obchodování s vodou. Ceny se pohybují mezi 300 až 900 dolary za akr-stopu. Investoři nakupují budoucí objemy – nespekulují na déšť, ale na nedostatek.

Do infrastruktury vodních systémů investují fondy jako Invesco Water Resources ETF nebo iShares Global Water ETF. Zajímají je především sítě, čerpadla, ventily a především data. Kde voda teče. Kolik jí je. Kdo k ní má přístup.

Zároveň sílí fyzický obchod: arabské státy dovážejí vodu v cisternách z Evropy. Nestlé čerpá v USA stovky milionů litrů ročně za minimální poplatky. A v Bolívii v roce 2000 vedla privatizace vodovodní sítě k nepokojům a střetům s policií.
Voda přestává být veřejným statkem. A tam, kde veřejná síť selhává, nastupují privátní vrty a kontrakty.

Technologické řešení? Zatím pro bohaté

Odsolování v Izraeli, Saúdské Arábii nebo Španělsku dokazuje, že voda se dá vyrábět. Ale za cenu vysoké spotřeby energie a produkce slaného odpadu. Singapur recykluje až 40 % použité vody, Kalifornie testuje přímou cirkulaci odpadních vod. A zařízení typu Watergen nebo Skywater umí zachytit vlhkost ze vzduchu – v místech, kde není ani řeka, ani potrubí.

Problém je škálovatelnost a cena. Tam, kde chybí elektřina nebo důvěra ve správu systému, technologie nepomůže.
Navíc otázka zní: kdo bude napojený – a kdo ne?

Sucho jako geopolitický faktor

Sucho v Sýrii mezi lety 2006 a 2011 postihlo 60 % orné půdy. Výsledkem byl přesun milionu a půl lidí do měst. V oblasti Sahelu závisí 80 % populace na dešti – a ten slábne. Do roku 2050 může oblast opustit až 85 milionů lidí. Ne kvůli konfliktu, ale kvůli tomu, že neprší.

Voda přetváří hranice. Mění vztahy. A nutí miliony lidí pohybovat se.
A právě tady začíná nový problém: Evropa sleduje migraci. Ale málo sleduje její příčiny. A jednou z největších bude dostupnost vody.

Závěr

Krize vody není sci-fi. Je to technický, ekonomický a bezpečnostní problém, který už probíhá. Není vidět v titulcích, ale projevuje se tiše: zásobníky se plní pomaleji než dřív, některé vodní toky mizí z map – a v mezičase je někdo získává pod kontrolu. Politické napětí se mezitím tiše přesouvá od ropy k pramenům. Voda ještě teče. Ale už není pro všechny.

Celý dokument: Bitva o vodu

Podívejte se na film, který detailně mapuje, jak voda mění svět.
Od afrických přehrad po investiční fondy.

YouTube kanál Mýty a Fakta –
Nezávislé dokumenty. Kritické otázky. Data bez cenzury.