Proč Fischer, Zeman a Dienstbier na Hrad ne, avšak potetovaný Franz ano?

Rozhodnutí ekonoma Jana Švejnara /1952/ neúčastnit se přímé volby českého prezidenta nejvíce pomohlo Janu Fischerovi /1951/. Hlavního favorita na post prezidenta následuje Miloš Zeman /1944/. Dle průzkumů agentury Factum má Fischer téměř 30%  podporu občanů a Zeman něco málo pod 25%. Se značnou ztrátou třetí Jiří Dienstbier /1969/ získal podporu necelých 7%. Čtvrté místo zaujímá nezávislý kandidát Vladimír Franz /1959/, kterého favorizuje něco přes 6,5% občanů.

Podpora občanů dle průzkumu agentury Factum

1. Jan Fischer /27,7%/
2. Miloš Zeman /22,7%/
3. Jiří Dienstbier /6,9%/
4. Vladimír Franz /6,6%/
5. Tomio Okamura /6,1%/
6. Karel Schwarzenberg /5,9%/
7. Přemysl Sobotka /5,7%/
8. Vladimír Dlouhý /4,5%/
9. Zdeněk Tůma /4,3%/
10. Jana Bobošíková /3,8%/
11. Zuzana Roithová /3,4%/

Poznámka: a) jména uvedená kurzívou patří občanům kteří neřekli, zda se volby zúčastní; b) nikdo další nepřekonal hranici 3 %.

Fischer, Zeman a Vladimír Dlouhý /1958/ jako bývalí členové KSČ byli přisluhovači Husákova normalizačního režimu. Všichni se po Listopadu 1989, jako většina kariérních komunistů, od "rodné strany - živitelky" odvrátili.

Exkomunista Fischer se nyní dokonce hlásí k judaizmu. Samo o sobě by to v demokratické společnosti pro jeho kariéru nemělo být diskriminující, ale ve spojení s faktem, že za totality judaistickou víru před soudruhy zapíral kvůli výhodám nad občany bezpartijními a vyloučenými ze strany, by pro něj diskriminující mohlo být, protože zmíněná skutečnost zakládá důvod k možným pochybám o jeho morálních kvalitách.

Zeman je podle mne spíš sebestředný mluvka a "česká parodie na bonvivána", než představitel seriozní hlavy státu. Přijatelnějším než on by pro mne jako prezident byl Jiří Dientsbier i když pro některé jeho postoje k němu příliš sympatií nepociťuji.

S ohledem na shora uvedené aspekty, nastane-li možnost, budu volit extravagantně potetovaného Franze. Je sice zřejmé, že kvůli bezprecedentně přehnané tetuáži, kterou se od hlavy až k patě natrvalo "ozdobil", je u něj nutné počítat s nějakou odchylkou od standardního uvažování, čili od "tak zvané normálnosti", avšak zcela určitě není žádný hlupák - naopak již během svých studií na Právnické fakultě University Karlovy /1978-82/ studoval soukromě malbu, dějiny umění a dějiny hudby. 

V letech 1981-84 byl spoluzakladatelem, scénografem, výtvarníkem a skladatelem autorského divadla Kytka a v současné době působí jako pedagog Divadelní fakulty AMU, kde vede Kabinet scénické hudby.

Přednáší rovněž na Filmové fakultě AMU. V letech 1996-2000 stál v čele Akademického senátu AMU. Jako pedagog působil i na brněnské FAVU. Je čtyřnásobným držitelem ceny Alfreda Radoka /1998, 2000, 2002 a 2005/ a Ceny Divadelních novin /2001/.

Franz není ani populistický žvanil, jako Zeman, Sobotka, Dlouhý a Jana Bobošíková /1964/. Podle vystupování a názorů mi nepřipadá nijak pokleslý - kromě zmíněného extravagantního zjevu, o kterém, bohužel, rozhodně nelze tvrdit, že "za něj nemůže". Naopak "může" - jeho přehnané tetování je možností osobní volby.

Spíš jde o to, Franzův extravagantní diskriminující vzhled nepřeceňovat a nedělat z něj neodpustitelný handicap.